Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

8 Tdo 160/2010Usnesení NS ze dne 17.02.2010

EcliECLI:CZ:NS:2010:8.TDO.160.2010.1

přidejte vlastní popisek

8 Tdo 160/2010

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 17. února 2010 o dovolání obhájkyně obviněného mladistvého J. R., proti usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 29. 10. 2009, sp. zn. 3 Tmo 26/2009, v trestní věci vedené u Okresního soudu v Prachaticích pod sp. zn. 4 Tm 12/2008, takto:

Podle § 265i odst. 1 písm. a) tr. ř. se dovolání obhájkyně obviněného mladistvého J. R. odmítá.

Odůvodnění:

Usnesením Okresního soudu v Prachaticích ze dne 25. 9. 2009, sp. zn. 4 Tm 12/2008, byla podle § 151 odst. 2, 3 tr. ř. v návaznosti na vyhlášku Ministerstva spravedlnosti, o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb, č. 177/1996 Sb., v platném znění (advokátní tarif) stanovena odměna a náhrada hotových výdajů obhájkyni JUDr. P. K. v trestní věci obviněného mladistvého J. R. (dále jen „mladistvého“), stíhaného pro provinění ublížení na zdraví podle § 224 odst. 1 tr. zák., v celkové výši 103.433,50 Kč a ohledně zbytku požadované a nepřiznané částky ve výši 169.350,- Kč byl návrh obhájkyně zamítnut.

O stížnosti, kterou obhájkyně proti tomuto rozhodnutí podala, rozhodl Krajský soud v Českých Budějovicích jako stížnostní soud usnesením ze dne 29. 10. 2009, sp. zn. 3 Tmo 26/2009, tak, že ji podle § 148 odst. 1 písm. c) tr. ř. jako nedůvodnou zamítl.

Proti posledně uvedenému usnesení odvolacího soudu podala obhájkyně JUDr. P. K. s odkazem na dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. dovolání. V jeho obsahu rozvedla důvody, pro které se neztotožnila s výslednou částkou jí přiznané odměny, a podrobně rozvedla, které konkrétní důvody soudy podle jejího názoru nesprávně posoudily a ohodnotily. Brojila též proti závěru soudů, že sepis stížnosti proti usnesení o zahájení trestního stíhání klienta a sepis vyjádření klienta k postoupení věci nemohou být považovány za úkony právní služby podle § 11 odst. 1 písm. d) advokátního tarifu v platném znění, když podle ní to byly úkony právní služby ve věci, a měla jí být přiznána odměna a hotové výdaje v plné navrhované částce. Počet úkonů právní pomoci za účast obhájce u výslechu svědků v přípravném řízení byl rovněž podle ní nesprávně soudy stanoven, neboť nebyla brána na zřetel délka přestávek v průběhu jednotlivých prováděných úkonů. Dovolatelka setrvala na tom, že jí měla být přiznána v souvislosti s její účastí u výslechu svědků v přípravném řízení odměna za úkony právní služby, režijní paušály a náhrada za promeškaný čas ve výši, kterou vypočítala ve svém návrhu. Jejich snížení považuje za nesprávné, neboť se podle ní jednalo o mimořádně složitou věc a bylo nutné se podrobně zabývat obsáhlými svědeckými výpověďmi. Všechny uvedené skutečnosti pak obhájkyni vedly k názoru, že se případ vymykal běžné obhajobě, a soudy obou stupňů měly jejímu návrhu na zvýšení odměny na trojnásobek vyhovět, a to třeba i částečně v tom směru, že by jí přiznaly dvojnásobek odměny nebo jinou poměrnou částku navíc k základu. V závěru dovolání proto navrhla, aby Nejvyšší soud České republiky (dále jen \"Nejvyšší soud\") přezkoumal celou věc, a poté rozhodl tak, že se napadené usnesení soudu druhého stupně ruší a sám rozhodne v souladu s dovoláním.

K dovolání se v souladu s § 265h odst. 2 tr. ř. písemně vyjádřila státní zástupkyně působící u Nejvyššího státního zastupitelství, která s odkazem na ustanovení § 265a odst. 1 tr. ř. a § 265d tr. ř. uvedla, že pokud toto směřuje proti usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích, jímž bylo rozhodnuto o stížnosti proti usnesení o přiznání odměny a náhrady hotových výdajů obhájci ustanovenému mladistvému J. R. a uplatnila ho obhájkyně JUDr. P. K., směřuje proti nepřípustnému rozhodnutí a podala je osoba neoprávněná. Zdůraznila, že v § 265a odst. 2 tr. ř. je taxativně stanoveno, co se rozumí rozhodnutím ve věci samé, avšak rozhodnutí o odměně a náhradě nákladů obhájci toto rozhodnutí v uvedeném výčtu není. Proto dovoláním napadené rozhodnutí krajského soudu nelze považovat za rozhodnutí ve věci samé ve smyslu § 265a odst. 1, 2 tr. ř. Současně ovšem ani obhájkyně není osobou oprávněnou k podání dovolání, neboť takovou osobou je pouze obviněný, nikoli jeho obhájce, jejichž prostřednictvím se dovolání pouze podává v souladu s § 265d odst. 2, věta první tr. ř. Vzhledem k těmto skutečnostem státní zástupkyně navrhla, aby Nejvyšší soud předmětné dovolání odmítl podle § 265i odst. 1 písm. a), c) tr. ř.

Nejvyšší soud jako soud dovolací (§265c tr. ř.) nejdříve zkoumal, zda jsou v posuzované věci splněny podmínky přípustnosti dovolání stanovené v § 265a tr. ř.

Podle § 265a tr. ř. lze dovoláním napadnout pravomocné rozhodnutí ve věci samé, jestliže soud rozhodl ve druhém stupni a zákon to připouští. Ustanovení § 265a odst. 2 písm. a) až h) tr. ř. uvádí taxativní výčet rozhodnutí, proti kterým je dovolání přípustné. Rozhodnutí uvedená v § 265a odst. 2 písm. a) až g) tr. ř. může učinit také soud prvního stupně, a taková rozhodnutí lze pak napadnout dovoláním jen prostřednictvím rozhodnutí soudu druhého stupně uvedeného v § 265a odst. 2 písm. h) tr. ř. Jiná rozhodnutí než ta, která jsou v ustanovení § 265a odst. 2 tr. ř. takto vymezena, nelze pro účely dovolání za rozhodnutí ve věci samé považovat.

Vzhledem k tomu, že rozhodnutí podle § 151 odst. 1, 2 tr. ř. o odměně a náhradě hotových výdajů ustanoveného obhájce není v ustanovení § 265a odst. 2 písm. a) až g) tr. ř. vyjmenováno, nejedná se ve smyslu § 265a odst. 1 tr. ř. o rozhodnutí ve věci samé. Z tohoto důvodu nelze usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 29. 10. 2009, sp. zn. 3 Tmo 26/2009, kterým byla zamítnuta stížnost podaná obhájkyní mladistvého proti usnesení Okresního soudu v Prachaticích ze dne 25. 9. 2009, sp. zn. 4 Tm 12/2008, jímž bylo rozhodnuto o stanovení odměny a náhrady hotových výdajů dovolatelky, pokládat za rozhodnutí, proti němuž je ve smyslu § 265a odst. 2 písm. h) tr. ř. dovolání přípustné (přiměřeně srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 13. 8. 2002, sp. zn. 3 Tdo 359/2002, uveřejněné v Souboru rozhodnutí Nejvyššího soudu, roč. 2003, seš. 19, č. T - 452).

Když bylo zjištěno, že obhájkyně podala dovolání proti jinému rozhodnutí, než jsou rozhodnutí vymezená v § 265a odst. 1, 2 tr. ř., Nejvyšší soud toto dovolání jako nepřípustné podle § 265i odst. 1 písm. a) tr. ř. odmítl.

Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný (§ 265n tr. ř.).

V Brně dne 17. února 2010

Předsedkyně senátu

JUDr. Milada Šámalová

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nsoud.cz
Přesunout nahoru