Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

7 Tz 51/2014Rozsudek NS ze dne 06.01.2015

HeslaMaření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání
Ohrožení pod vlivem návykové látky
KategorieC
EcliECLI:CZ:NS:2015:7.TZ.51.2014.3
Dotčené předpisy

§ 274 odst. 1 tr. zákoníku

§ 337 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku


přidejte vlastní popisek

7 Tz 51/2014-46

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Nejvyšší soud projednal ve veřejném zasedání dne 6. ledna 2015 v Brně v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Jindřicha Urbánka a soudců JUDr. Petra Hrachovce a JUDr. Michala Mikláše stížnost pro porušení zákona, kterou podala ministryně spravedlnosti ve prospěch obviněného V. V. proti pravomocnému rozsudku Městského soudu v Brně ze dne 1. 9. 2013, sp. zn. 5 T 216/2013, a podle § 268 odst. 2 tr. ř., § 269 odst. 2 tr. ř. a § 270 odst. 1 tr. ř. rozhodl takto:

Pravomocným rozsudkem Městského soudu v Brně ze dne 1. 9. 2013, sp. zn. 5 T 216/2013, byl porušen zákon v ustanovení § 337 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku v neprospěch obviněného V. V.

Tento rozsudek se zrušuje.

Zrušují se také další rozhodnutí na zrušený rozsudek obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.

Městskému soudu v Brně se přikazuje, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.

Odůvodnění:

Městský soud v Brně rozsudkem ze dne 1. 9. 2013, sp. zn. 5 T 216/2013, uznal obviněného V. V. (dále zpravidla jen „obviněný“) vinným pod bodem I. rozsudku přečinem maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání podle § 337 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku a přečinem ohrožení pod vlivem návykové látky podle § 274 odst. 1 tr. zákoníku a pod bodem II. rozsudku přečinem maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání podle § 337 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku. Podle § 337 odst. 1 tr. zákoníku za použití § 43 odst. 1 tr. zákoníku jej odsoudil k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání patnácti měsíců. Podle § 56 odst. 2 písm. c) tr. zákoníku obviněného zařadil pro výkon trestu do věznice s ostrahou. Podle § 73 odst. 1, 3 tr. zákoníku mu uložil trest zákazu činnosti spočívající v zákazu řízení všech motorových vozidel na dobu dvou let.

Obviněný spáchal skutek pod bodem I. rozsudku podle skutkových zjištění soudu tím, že dne 29. 8. 2013 kolem 16:15 hod. řídil po ulicích města B. po předchozím požití metamfetaminu osobní motorové vozidlo Škoda Felicia modré barvy, registrační značky ..., kdy byl kontrolován policejní hlídkou na křižovatce ulic P. a A. M., která z jeho chování pojala podezření, že je ovlivněn návykovými látkami. Byla provedena orientační dechová zkouška na alkohol s negativním výsledkem a test na přítomnost jiné návykové látky testovacím zařízením Drugwipe 5S s pozitivním výsledkem na metamfetamin, přičemž metamfetamin jako psychotropní látka uvedená v příloze 5 zařazená do seznamu II zák. č. 167/1998 Sb., o návykových látkách a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o návykových látkách“), patří mezi návykové látky ve smyslu ustanovení § 2 písm. a) tohoto zákona. Tohoto jednání se dopustil přesto, že věděl, že není držitelem oprávnění k řízení motorových vozidel podle § 81 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o silničním provozu“), neboť ke dni 8. 9. 2008 pozbyl rozhodnutím Městského úřadu Třebíč, odbor správních činností, ze dne 14. 8. 2008, sp. zn. OSČ 3260/2008, oprávnění k řízení motorových vozidel v důsledku dosažení 12 bodů v bodovém hodnocení ve smyslu ustanovení § 123c odst. 3 zákona o silničním provozu, o čemž byl tímto úřadem písemně vyrozuměn dne 1. 9. 2008, kdy osobně převzal oznámení Městského úřadu Třebíč, odbor správních činností, o dosažení 12 bodů, proti němuž nepodal námitky, a dále mu byl rozhodnutím Městského úřadu Hustopeče, odbor dopravy, ze dne 20. 10. 2008, č. j. dop/99395/08/306/1, které nabylo právní moci téhož dne, uložen v přestupkovém řízení zákaz činnosti spočívající v zákazu řízení všech motorových vozidel na dobu 15 měsíců, přičemž po uplynutí roční lhůty ve smyslu § 123d odst. 1 zákona o silničním provozu, během níž nesměl řídit motorová vozidla, ani po uplynutí doby zákazu činnosti, která uplynula ke dni 20. 1. 2010, neprokázal státem stanovenou odbornou a zdravotní způsobilost k vrácení řidičského oprávnění.

Obviněný spáchal skutek pod bodem II. rozsudku tím, že ačkoliv věděl, že není držitelem oprávnění k řízení motorových vozidel podle § 81 zákona o silničním provozu, neboť ke dni 8. 9. 2008 pozbyl rozhodnutím Městského úřadu Třebíč, odbor správních činností, ze dne 14. 8. 2008, sp. zn. OSČ 3260/2008, oprávnění k řízení motorových vozidel v důsledku dosažení 12 bodů v bodovém hodnocení ve smyslu ustanovení § 123c odst. 3 zákona o silničním provozu, o čemž byl tímto úřadem písemně vyrozuměn dne 1. 9. 2009, když osobně převzal oznámení Městského úřadu Třebíč, odbor správních činností, o dosažení 12 bodů, proti němuž nepodal námitky, a dále mu byl rozhodnutím Městského úřadu Hustopeče, odbor dopravy, ze dne 20. 10. 2008, č. j. dop/99395/08/306/I, které nabylo právní moci téhož dne, uložen v přestupkovém řízení zákaz činnosti spočívající v zákazu řízení všech motorových vozidel na dobu 15 měsíců, přičemž po uplynutí roční lhůty ve smyslu § 123d odst. 1 zákona o silničním provozu, během níž nesměl řídit motorová vozidla, ani po uplynutí doby zákazu činnosti, která uplynula dne 20. 1. 2010, neprokázal státem stanovenou odbornou a zdravotní způsobilost k vrácení řidičského oprávnění ve smyslu § 123d odst. 3 zákona o silničním provozu. Přesto nejméně ve třech případech řídil v B. osobní motorové vozidlo tov. zn. Škoda Felicia červené barvy, reg. zn. ..., a to dne 23. 6. 2013 v době kolem 8.45 hod. v B. na ulici E. P., kde byl zastaven a kontrolován policejní hlídkou, dne 29. 7. 2013 v době kolem 12:40 hod. v B. na ulici P., kde odjel bez zaplacení z čerpací stanice OMV po natankování pohonných hmot, a dne 2. 8. 2013 v době kolem 14:35 hod. v B. z ulice D. na ulici P., kde byl zastaven a kontrolován policejní hlídkou.

Proti výše uvedenému rozsudku Městského soudu v Brně podala ministryně spravedlnosti dne 23. 9. 2014 stížnost pro porušení zákona ve prospěch obviněného V. V. Poukázala na to, že z trestního spisu Městského soudu v Brně sp. zn. 5 T 216/2013 bylo zjištěno, že jednání obviněného pod bodem I. rozsudku soudu prvního stupně bylo správně kvalifikováno podle § 274 odst. 1 tr. zákoníku, nikoliv však podle § 337 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku a jednání obviněného pod bodem II. rozsudku soudu prvního stupně bylo taktéž nesprávně kvalifikováno podle § 337 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku. Uvedla, že trestnost jednání obviněného nebyla posouzena v souladu s § 12 odst. 2 tr. zákoníku ani s § 13 odst. 1 tr. zákoníku. Poukázala na usnesení velkého senátu trestního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 18. 9. 2013, sp. zn. 15 Tdo 876/2013, ze kterého vyplývá, že skutkovou podstatu přečinu podle § 337 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku může naplnit jen obviněný, který jako řidič podle § 123c odst. 2 zákona o silničním provozu, pozbyl řidičské oprávnění na základě rozhodnutí jiného orgánu veřejné moci a řídí motorové vozidlo v době jednoho roku ode dne pozbytí řidičského oprávnění podle tohoto zákonného ustanovení. Pokud obviněný řídí motorové vozidlo po uplynutí této doby, byť nepožádal o navrácení řidičského oprávnění, nespáchá přečin podle § 337 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku. V takovém jednání je možné spatřovat přestupek podle § 125c odst. 1 písm. e) bodu 1. zákona o silničním provozu, neboť řídí motorové vozidlo a v rozporu s § 3 odst. 3 písm. a) zákona o silničním provozu není držitelem příslušného řidičského oprávnění podle § 81 tohoto zákona. Dále namítla, že Městský soud v Brně v souvislosti s nesprávně použitou právní kvalifikací jednání obviněného mu uložil i nepřiměřeně vysoký trest. V návaznosti na pravděpodobnou novou výměru uloženého trestu ministryně spravedlnosti podala návrh na přerušení výkonu trestu odnětí svobody v trvání patnácti měsíců, který byl obviněnému uložen rozsudkem Městského soudu v Brně ze dne 1. 9. 2013, sp. zn. 5 T 216/2013.

Ministryně spravedlnosti z těchto důvodů navrhla, aby Nejvyšší soud podle § 268 odst. 2 tr. ř. vyslovil, že pravomocným rozsudkem Městského soudu v Brně ze dne 1. 9. 2013, sp. zn. 5 T 216/2013, byl porušen zákon v neprospěch obviněného V. V. v ustanoveních § 337 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku, § 12 odst. 2 tr. zákoníku, § 13 odst. 1 tr. zákoníku a § 2 odst. 5, 6 tr. ř., aby podle § 269 odst. 2 tr. ř. zrušil napadený rozsudek a zrušil i všechna další rozhodnutí na zrušený rozsudek obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu, a aby podle § 270 odst. 1 tr. ř. přikázal Městskému soudu v Brně, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.

Nejvyšší soud přezkoumal podle § 267 odst. 3 tr. ř. napadené rozhodnutí i řízení, které mu předcházelo a shledal, že zákon byl porušen v neprospěch obviněného V. V.

Podle § 337 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku kdo maří nebo podstatně ztěžuje výkon rozhodnutí soudu nebo jiného orgánu veřejné moci tím, že vykonává činnost, která mu byla takovým rozhodnutím zakázána nebo pro kterou mu bylo odňato příslušné oprávnění podle jiného právního předpisu nebo pro kterou takové oprávnění pozbyl, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta.

Pro posouzení trestné činnosti obviněného je rozhodné usnesení velkého senátu trestního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 18. 9. 2013, sp. zn. 15 Tdo 876/2013, z něhož vyplývá, že skutkovou podstatu přečinu podle § 337 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku může naplnit jen obviněný, který jako řidič podle § 123c odst. 3 zákona o silničním provozu pozbyl řidičské oprávnění na základě rozhodnutí jiného orgánu veřejné moci a řídí motorové vozidlo v době jednoho roku ode dne pozbytí řidičského oprávnění podle tohoto zákonného ustanovení. Pokud obviněný řídí motorové vozidlo po uplynutí této lhůty, byť dosud nepožádal o navrácení řidičského oprávnění, nespáchá přečin podle § 337 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku. V takovém jednání, které však není v souladu se zákonem, je možné spatřovat přestupek podle § 125c odst. 1 písm. e) bod 1. zákona o silničním provozu, protože řídí motorové vozidlo a v rozporu s § 3 odst. 3 písm. a) zákona o silničním provozu není držitelem příslušného řidičského oprávnění podle § 81 tohoto zákona. Stejným způsobem je třeba nahlížet na řidiče, jemuž byl uložen trest nebo sankce zákazu činnosti spočívající v zákazu řízení motorových vozidel na dobu nejméně jednoho roku, uložený trest nebo sankci vykonal, ale dosud neprokázal zákonem stanovenou odbornou a zdravotní způsobilost k vrácení řidičského oprávnění a přitom řídil motorové vozidlo. Ani jeho jednání nevykazuje zákonné znaky přečinu maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání podle § 337 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku, ale mohlo by být příslušným orgánem posouzeno jako výše označený přestupek.

Nejvyšší soud zjistil z trestního spisu Městského soudu v Brně sp. zn. 5 T 216/2013, že z výpisu evidenční karty řidiče (č. l. 19 – 22 spisu), stejně jako z kopie rozhodnutí Městského úřadu Hustopeče, odbor dopravy, ze dne 20. 10. 2008, č. j. dop/9395/08/306/I, které nabylo právní moci dne 20. 10. 2008 (č. l. 23 – 24 spisu), vyplývá, že obviněný V. V. byl uznán vinným přestupkem proti bezpečnosti a plynulosti provozu na pozemních komunikacích podle § 22 odst. 1 písm. b) zák. č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „přestupkového zákona“) a § 22 odst. 1 písm. d) tohoto zákona, za což mu byl uložen podle § 22 odst. 4 přestupkového zákona mj. zákaz činnosti spočívající v zákazu řízení všech motorových vozidel na dobu patnácti měsíců ode dne nabytí právní moci tohoto rozhodnutí. Z výše uvedeného je zřejmé, že obviněný vykonal sankci zákazu činnosti spočívající v zákazu řízení motorových vozidel v období od 20. 10. 2008 do 20. 1. 2010. Z výpisu evidenční karty řidiče je dále zřejmé provedení blokace řidičského oprávnění obviněného, který dosud nepožádal o navrácení řidičského oprávnění ani neprokázal zákonem stanovenou odbornou a zdravotní způsobilost k vrácení řidičského oprávnění.

Nejvyšší soud dále zjistil, že obviněný V. V. v případě jednání pod bodem I. rozsudku řídil osobní motorové vozidlo po ulicích města B. dne 29. 8. 2013, v případě jednání pod bodem II. rozsudku řídil osobní motorové vozidlo v Brně nejméně ve třech případech dne 23. 6. 2013, dne 29. 7. 2013 a dne 2. 8. 2013. Obviněný tedy řídil motorové vozidlo bez řidičského oprávnění až po uplynutí lhůty, která mu byla stanovena rozhodnutím Městského úřadu Hustopeče, odbor dopravy, ze dne 20. 10. 2008, č. j. dop/9395/08/306/I.

Nejvyšší soud shledal, že takové jednání obviněného nenaplňuje zákonné znaky skutkové podstaty přečinu maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání podle § 337 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku. Jedním ze zákonných znaků uvedeného přečinu je totiž „maření výkonu úředního rozhodnutí“, obviněný V. V. však řídil motorové vozidlo bez řidičského oprávnění až po uplynutí lhůty stanovené mu správním orgánem pro zákaz řízení všech motorových vozidel, a proto již fakticky ani nemohl mařit výkon rozhodnutí správního orgánu. Takové jednání však může naplňovat zákonné znaky přestupku podle § 125c odst. 1 písm. e) bod 1. zákona o silničním provozu, neboť obviněný řídil motorové vozidlo, avšak v rozporu s § 3 odst. 3 písm. a) zákona o silničním provozu nebyl držitelem příslušného řidičského oprávnění podle § 81 tohoto zákona.

Nejvyšší soud proto podle § 268 odst. 2 tr. ř. vyslovil zjištěné porušení zákona, podle § 269 odst. 2 tr. ř. zrušil napadené rozhodnutí a zrušil také další rozhodnutí na zrušené rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu, a podle § 270 odst. 1 tr. ř. přikázal Městskému soudu v Brně, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl. Nejvyšší soud neshledal porušení zákona v ustanovení § 12 odst. 2 tr. zákoníku, neboť jednání obviněného po formální stránce nenaplňuje zákonné znaky skutkové podstaty přečinu maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání, a proto úvahy o společenské škodlivosti jednání ve smyslu § 12 odst. 2 tr. zákoníku jsou zcela nepřiléhavé. Stejně tak nevyslovil navrhované porušení zákona v ustanovení § 13 odst. 1 tr. zákoníku, které obsahuje definici trestného činu. Městský soud v Brně proto znovu ve věci rozhodne a je vázán podle § 270 odst. 4 tr. ř. právním názorem, který ve věci vyslovil Nejvyšší soud.

Nejvyšší soud pro úplnost dodává, že o návrhu ministryně spravedlnosti na přerušení výkonu trestu odnětí svobody rozhodl usnesením ze dne 15. 10. 2014, sp. zn. 7 Tz 51/2014, tak, že podle § 275 odst. 4 tr. ř. obviněnému V. V. přerušil výkon trestu odnětí svobody v trvání patnácti měsíců, který byl obviněnému uložen rozsudkem Městského soudu v Brně ze dne 1. 9. 2013, sp. zn. 5 T 216/2013.

Nejvyšší soud nerozhodoval podle § 275 odst. 3 tr. ř. o vazbě obviněného, neboť obviněný v době rozhodování o stížnosti pro porušení zákona nevykonával trest odnětí svobody v trestní věci vedené u Městského soudu v Brně pod sp. zn. 5 T 216/2013.

Poučení: Proti tomuto rozsudku není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 6. ledna 2015

Předseda senátu

JUDr. Jindřich Urbánek

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nsoud.cz
Přesunout nahoru