Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

7 Tdo 961/2013Usnesení NS ze dne 02.10.2013

HeslaMimořádné zvýšení trestu odnětí svobody
KategorieC
EcliECLI:CZ:NS:2013:7.TDO.961.2013.1
Důvod dovolání

§ 265b odst.1 písm. g) tr.ř.

Dotčené předpisy

§ 59 odst. 1 tr. zákoníku

Podána ústavní stížnost

I. ÚS 3807/13 ze dne 18.03.2014 (odmítnuto)
soudce zpravodaj JUDr. Ludvík David


přidejte vlastní popisek

7 Tdo 961/2013-19

USNESENÍ

Nejvyšší soud rozhodl dne 2. října 2013 v neveřejném zasedání, o dovolání obviněného A. I. , proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 10. 6. 2013, sp. zn. 3 To 179/2013, v trestní věci vedené u Okresního soudu Karviné – pobočka v Havířově pod sp. zn. 105 T 68/2013, takto:

Podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. se dovolání obviněného odmítá.

Odůvodnění:

Rozsudkem Okresního soudu v Karviné – pobočka v Havířově ze dne 22. 4. 2013, sp. zn. 105 T 68/2013, byl obviněný A. I. uznán vinným ad 1) zločinem vydírání podle § 175 odst. 1, 2 písm. e) tr. zákoníku a ad 2) zločinem loupeže podle § 173 odst. 1 tr. zákoníku a byl odsouzen podle § 173 odst. 1 tr. zákoníku, za použití § 43 odst. 1 tr. zákoníku, k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání 10 let nepodmíněně. Podle § 56 odst. 2 písm. d) tr. zákoníku byl pro výkon uloženého trestu zařazen do věznice se zvýšenou ostrahou.

Obviněný se zločinů dopustil tím, že (zkráceně) ad 1) dne 7. 1. 2013 v době kolem 1.30 hodin během jízdy z H. do K. ve vozidle taxislužby P. T. H. Škoda Octavia Combi, červené barvy, v podnapilém stavu v době, kdy ho požádal, aby zastavil u obchodního domu Tesco v H. – M. , bezdůvodně fyzicky napadl R. P. , a to tak, že jej dvakrát udeřil pěstí do obličeje a mezitím mu dal tzv. čelo, kdy se R. P. snažil útoku bránit tím, že si rukou kryl hlavu a obličej, dále během jízdy do K. uchopil R. P. oběma rukama za obličej a snažil se ho natočit směrem k sobě, takto ho donutil zastavit vozidlo a řekl mu, že je kosovský Albánec a jmenuje se A. , a že když oznámí na policii, co se stalo, že jej zabije i jeho rodinu, že má u sebe zbraň, přičemž tuto výhrůžku během jízdy ještě jednou zopakoval, ad 2) dne 7. 1. 2013 v době kolem 1.45 hodin v H. S. , okres K. , na ulici O. poblíž skládky D. , během jízdy z H. do K. ve vozidle taxislužby P. T. H. Škoda Octavia Combi, červené barvy, v podnapilém stavu veden snahou získat finanční prostředky i za cenu užití síly, fyzicky napadl R. P. , a to tak, že se jej snažil udeřit pěstí do obličeje a přitom po něm požadoval peníze, kdy R. P. mu ze strachu vydal peněženku s tržbou, ze které v dalším průběhu jízdy vzal finanční hotovost ve výši 1.421,- Kč, a dále z vozidla odcizil mobilní telefon zn. Nokia 6020 s vloženou SIM kartou, v hodnotě 500,-Kč, kdy krátce po vystoupení z vozidla v K. – N. M. byl zadržen přivolanou hlídkou Policie ČR, přičemž R. P. způsobil odcizením finanční hotovosti škodu ve výši 1.421,- Kč a V. N. odcizením mobilního telefonu škodu ve výši 500,- Kč.

Proti tomuto rozhodnutí podali odvolání obviněný proti výroku o vině i trestu a státní zástupce v neprospěch obviněného proti výroku o trestu. Krajský soud v Ostravě rozsudkem ze dne 10. 6. 2013, sp. zn. 3 To 179/2013, z podnětu odvolání státního zástupce podle § 258 odst. 1 písm. e), odst. 2 tr. ř. zrušil napadený rozsudek ve výroku o trestu. Za podmínek § 259 odst. 3 tr. ř. obviněného nově odsoudil podle § 173 odst. 1 tr. zákoníku za použití § 43 odst. 1 tr. zákoníku a § 59 odst. 1 tr. zákoníku k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání 11 let. Podle § 56 odst. 2 písm. d) tr. zákoníku ho pro výkon trestu zařadil do věznice se zvýšenou ostrahou. Jinak ponechal napadený rozsudek nezměněn. Podle § 256 tr. ř. zamítl odvolání obviněného jako nedůvodné.

Proti rozhodnutí soudu II. stupně podal obviněný řádně a včas dovolání opírající se o dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř., neboť má za to, že předmětné rozhodnutí spočívá na jiném nesprávném hmotněprávním posouzení. Této vady se podle obviněného dopustil odvolací soud tím, že mu uložil trest ve zvýšené sazbě podle § 59 odst. 1 tr. zákoníku. Obviněný považuje uložený trest s ohledem na svou osobu a okolnosti případu za nepřiměřený. Uznává, že sice byly splněny formální podmínky ustanovení § 59 odst. 1 tr. zákoníku, ale nesouhlasí, že byly splněny i podmínky materiální. Nesouhlasí se závěry soudu II. stupně v tomto směru, a má naopak za to, že závažnost jeho jednání nepřevyšuje úroveň závažnosti zvlášť závažných zločinů do té míry, že trestní sazba stanovená v základní výměře jej nemůže dostatečně trestně postihnout. Zdůraznil především, že nejednal cíleně a navíc byly v důsledku požití alkoholu podstatně snížené jeho ovládací schopnosti. Obviněný poukázal na to, že pokud by bylo jeho jednání natolik brutální, jak dovodil odvolací soud, využil by jistě poškozený jednu z mnoha příležitostí a vůz by opustil nebo by požádal o pomoc některého z kolegů. Odvolací soud se navíc podle něj zaměřil ve vztahu k jeho osobě pouze na negativní aspekty a nezohlednil okolnosti svědčící v jeho prospěch. Nezohlednil, že se po výkonu trestu odnětí svobody snažil začlenit do společnosti, již ve vězení absolvoval rekvalifikační kurzy a pracoval, po propuštění si opakovaně našel práci a také vlastní bydlení. Nebýt oslavy u bratra, při níž se opil, žádnou trestnou činnost by nespáchal. Soudy si podle něj ani nevyžádaly zprávu o jeho chování ve Vazební věznici v Ostravě, které bylo podle něj vzorné. Obviněný dále poukázal na znalecký posudek, který je sice obecně negativní ale konstatuje, že jeho pobyt na svobodě pro společnost není nebezpečný. S ohledem na výše uvedené má obviněný za to, že uložený trest je nepřiměřeně tvrdý a bylo v jeho případě nesprávně použito ustanovení o mimořádném zvýšení trestu odnětí svobody podle § 59 odst. 1 tr. zákoníku.

Obviněný proto navrhl, aby Nejvyšší soud zrušil rozhodnutí odvolacího soudu a přikázal tomuto soudu, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.

Státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství ve vyjádření k dovolání uvedl, že nesouhlasí s argumentací obviněného, neboť závěry odvolacího soudu jsou v souladu s názory Nejvyššího soudu vyjádřené např. v rozsudku ze dne 22. 2. 2012, sp. zn. 8 Tdo 33/2012, publikovaného pod č. 9/2013 Sb. rozh. tr., a rovněž odpovídají nálezu Ústavního soudu ze dne 13. května 2004, sp. zn. IV. ÚS 396/03, uveřejněného pod č. 72, ve sv. 33 Sb. nálezů a usnesení Ústavního soudu ČR. Zdůraznil, že k naplnění skutkových podstat zločinů vydírání ani loupeže není nutné užití násilí, ale postačí pouhá pohrůžka násilí. Obviněný se však dopustil násilí a činil tak navíc po delší dobu. Pokud jde o možnost nápravy obviněného, státní zástupce poukázal na to, že i předchozí odsouzení obviněného bylo za přepadení taxikáře v průběhu jízdy, ztotožnil se se závěry odvolacího soudu a v plném rozsahu odkázal na odůvodnění napadeného rozhodnutí. Podle jeho názoru byly naplněny obě hmotně právní podmínky pro použití § 59 odst. 1 tr. zákoníku. Navrhl, proto, aby Nejvyšší soud dovolání obviněného odmítl podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. jako zjevně neopodstatněné.

Pokud jde o námitku obviněného ohledně nesprávného použití ustanovení § 59 odst. 1 tr. zákoníku o mimořádném zvýšení trestu odnětí svobody, Nejvyšší soud shledal, že tato odpovídá uplatněnému dovolacímu důvodu podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř., považuje ji však za zjevně neopodstatněnou.

Podle § 59 odst. 1 tr. zákoníku pachateli, který znovu spáchal zvlášť závažný zločin, ač již byl pro takový nebo jiný zvlášť závažný zločin potrestán, může soud uložit trest v horní polovině trestní sazby odnětí svobody stanovené v trestním zákoníku, jejíž horní hranice se zvyšuje o jednu třetinu, jestliže závažnost zvlášť závažného zločinu je vzhledem k takové recidivě a ostatním okolnostem případu vysoká nebo možnost nápravy pachatele je ztížena.

Je tedy zřejmé, že použití tohoto ustanovení přichází v úvahu při dané recidivě pachatele a splnění alespoň jedné z alternativních podmínek, které spočívají buď v závažnosti zvlášť závažného zločinu, nebo ve ztížených možnostech nápravy pachatele.

Z odůvodnění rozhodnutí soudu II. stupně vyplývá, že k použití ustanovení § 59 tr. zákoníku o mimořádném zvýšení trestu odnětí svobody přistoupil vzhledem k tomu, že byly splněny podmínky pro aplikaci tohoto ustanovení. Především byl obviněný již pravomocně odsouzen pro dva trestné činy loupeže podle § 234 odst. 1 tr. zákona k souhrnnému nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání sedmi let a deseti měsíců, a to na základě rozsudku Okresního soudu v Karviné ze dne 18. 5. 2004, sp. zn. 4 T 41/2004, ve spojení s usnesením Krajského soudu v Ostravě ze dne 15. 7. 2004, sp. zn. 5 To 414/2004 a usnesením Nejvyššího soudu ze dne 1. 12. 2004, sp. zn. 8 Tdo 1293/2004. Takto uložený trest obviněný vykonal dne 19. 11. 2011. Nynější trestné činnosti se dopustil s relativně krátkým časovým odstupem dne 7. 1. 2013 (tedy necelých 14 měsíců po propuštění). V minulosti tedy spáchal zvlášť závažný zločin, resp. dva zvlášť závažné zločiny loupeže, pro které byl potrestán, neboť jeho předchozí odsouzení za trestný čin loupeže podle § 234 odst. 1 tr. zákona i podle nového tr. zákoníku zůstává zvlášť závažným zločinem (§ 14 odst. 3 tr. zákoníku). Tyto formální podmínky pro použití ustanovení § 59 odst. 1 tr. zákoníku ostatně obviněný ani nezpochybňuje.

Závažnost nyní posuzovaného zvlášť závažného zločinu loupeže podle § 173 odst. 1 tr. zákoníku (u zločinu vydírání podle § 175 odst. 2 tr. zákoníku je stanovena horní hranice trestní sazby 8 let), je zvyšována již tím, že se jedná o speciální recidivu v situaci, kdy se přes výkon dlouhodobého trestu odnětí svobody, v krátké době po propuštění z jeho výkonu, dopustil dalšího zvlášť závažného zločinu. Pokud jde o způsob spáchání zločinu loupeže, obviněný se sice podle výroku o vině pouze snažil udeřit poškozeného pěstí do obličeje. Poškozený mu ale ihned vydal požadované peníze (peněženku) ze strachu, který byl u něj vyvolán bezprostředně předcházejícím opakovaným hrubým násilím popsaným ve výroku o vině zločinem vydírání. Obviněný totiž poškozeného během jízdy bezdůvodně hrubě fyzicky napadl, útočil na jeho obličej resp. hlavu, přičemž jeho útoky provázené výhrůžkami zabitím se opakovaly a trvaly delší dobu. Pokud u obviněného vznikají pochybnosti o tom, zda ve smyslu ustanovení § 59 odst. 1 tr. zákoníku je závažnost jím spáchaného zvlášť závažného zločinu vzhledem k uvedené recidivě a okolnostem případu vysoká, a zda tedy byla splněna tato podmínka, jak bylo již výše uvedeno, jedná se pouze o jednu z alternativních podmínek pro mimořádné zvýšení trestu odnětí svobody.

Použití mimořádného zvýšení trestu odnětí svobody podle § 59 odst. 1 tr. zákoníku je dále možné, a v tomto případě také je jednoznačně odůvodněno, ztíženou možností nápravy obviněného, která je zjevná, když se dopustil zločinů vydírání a zvlášť závažného zločinu loupeže přesto, že byl za spáchání dvou trestných činů loupeže již v minulosti potrestán. Přitom nelze odhlédnout od skutečnosti, že se tehdy dopustil trestných činů loupeže obdobným způsobem jako nyní projednávaných zločinů, tedy za použití hrubého fyzického násilí a také i vůči řidiči taxislužby (viz č. l. 112 a násl. tr. spisu). Pokud jde o osobnost obviněného, soudy vycházely ze znaleckého posudku z oboru zdravotnictví, odvětví psychiatrie, znalce MUDr. B. Bureše (č. l. 92 a násl. tr. spisu). Z tohoto posudku vyplývá, že obviněný byl v době spáchání trestných činů schopen rozpoznat společenskou nebezpečnost svého jednání i jeho protiprávnost, byť jeho ovládací schopnosti byly podstatně sníženy v důsledku požitého alkoholu, nejednalo se však o opilost patickou. Obviněný si uvědomuje, jaký vliv má na něj požití alkoholu. V podrobnostech v tomto směru postačí odkázat na zjištění soudu I. stupně k osobě obviněného (str. 4 - 5 rozsudku), když byl již desetkrát odsouzen a výkon předchozích trestů neměl na něj zjevně žádný výchovný vliv. V této souvislosti soudy správně poukázaly také na skutečnost, že obviněný se jiného protiprávního jednání dopustil již dne 26. 1. 2012 (tedy bezprostředně po propuštění z dlouhodobého trestu odnětí svobody dne 19. 11. 2011), kvalifikovaného jako přečin podle § 337 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku a byl mu uložen trest obecně prospěšných prací a zákazu činnosti (v podrobnostech Nejvyšší soud odkazuje na odůvodnění rozhodnutí odvolacího soudu). Na ztížené možnosti nápravy obviněného nemají přitom vliv obviněným namítané skutečnosti, že během výkonu trestu absolvoval rekvalifikační kurzy, že ve výkonu vazby se choval podle svých slov vzorně, ani námitka, že kdyby byl jeho útok opravdu tak brutální, mohl poškozený automobil opustit, nebo požádat o pomoc kolegy.

Nejvyšší soud tedy na základě shora uvedeného konstatuje, že odvolací soud správně aplikoval ustanovení § 59 odst. 1 tr. zákoníku, neboť závažnost zvlášť závažného zločinu obviněného je vzhledem k uvedené recidivě a ostatním okolnostem případu vysoká a zároveň možnost jeho nápravy je ztížená. Nejvyšší soud proto shledal námitku obviněného zjevně neopodstatněnou.

Nejvyšší soud se dále nezabýval námitkami obviněného, kterými považuje uložený trest za nepřiměřeně přísný a tvrdý, neboť takové námitky uplatněný důvod dovolání podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř., ani jiný důvod dovolání podle § 265b tr. ř. nenaplňují. Uvedená námitka týkající se nepřiměřenosti trestu nespadá pod dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř., a to ani pod tu jeho část, v níž je důvod dovolání vymezen jako jiné nesprávné hmotně právní posouzení, tj. jiné než právní posouzení skutku. Samotný výrok o trestu lze napadat zásadně jen prostřednictvím dovolacího důvodu podle § 265b odst. 1 písm. h) tr. ř., jímž je uložení nepřípustného druhu trestu nebo uložení trestu ve výměře mimo zákonnou trestní sazbu. Tento dovolací důvod obviněný neuplatnil a v daném případě to nepřicházelo ani v úvahu, neboť mu byl uložen přípustný druh trestu ve výměře spadající do rámce mimořádně zvýšené zákonné trestní sazby.

Nejvyšší soud proto dovolání obviněného odmítl podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. jako zjevně neopodstatněné.

Nejvyšší soud tak učinil v souladu s ustanovením § 265r odst. 1 písm. a) tr. ř. v neveřejném zasedání.

Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 2. října 2013

Předseda senátu

JUDr. Michal Mikláš

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nsoud.cz
Přesunout nahoru