Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

7 Tdo 868/2012Usnesení NS ze dne 15.08.2012

HeslaVražda
KategorieC
EcliECLI:CZ:NS:2012:7.TDO.868.2012.1
Důvod dovolání

§ 265b odst.1 písm. h) tr.ř.

Dotčené předpisy

§ 140 odst. 3 tr. zákoníku


přidejte vlastní popisek

7 Tdo 868/2012 - 20

USNESENÍ

Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání dne 15. 8. 2012 o dovolání, které podal obviněný V. G. proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 10. 1. 2012, sp. zn. 7 To 111/2011, v trestní věci vedené u Krajského soudu v Českých Budějovicích - pobočka v Táboře pod sp. zn. 18 T 5/2011, takto:

Podle § 265i odst. l písm. b) tr. ř. se dovolání obviněného odmítá.

Odůvodnění:

Obviněný V. G. podal prostřednictvím obhájce v zákonné lhůtě dovolání proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 10. 1. 2012, sp. zn. 7 To 111/2011, jímž bylo podle § 256 tr. ř. zamítnuto jeho odvolání proti rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích - pobočka v Táboře ze dne 4. 10. 2011, sp. zn. 18 T 5/2011, podané proti výroku o trestu. Výrok o zamítnutí odvolání obviněný napadl proto, že jím zůstal nezměněn výrok o trestu, přičemž odkázal na důvod dovolání uvedený v § 265b odst. l písm. h) tr. ř. Namítl, že mu byl uložen nepřiměřeně přísný trest odnětí svobody, že soudy nepřihlédly dostatečně k polehčujícím okolnostem a že trest odnětí svobody mu měl být uložen při spodní hranici sazby. Obviněný se dovoláním domáhal toho, aby Nejvyšší soud zrušil napadené usnesení a aby přikázal Vrchnímu soudu v Praze věc v potřebném rozsahu znovu projednat a rozhodnout.

Nejvyšší soud shledal, že dovolání bylo podáno z jiného důvodu, než je uveden v § 265b tr. ř.

Dovolání není žádný další běžný opravný prostředek v procesu trestního řízení. Dovolání je mimořádný opravný prostředek, který na rozdíl od odvolání není možné podat z jakéhokoli důvodu, ale jen z některého z důvodů stanovených v § 265b odst. l písm. a) až 1) tr. ř. Podat dovolání z jiného důvodu je vyloučeno. Přitom nestačí, aby zákonný dovolací důvod byl jen formálně deklarován. Zároveň mu musí uplatněné námitky odpovídat také svým obsahem.

Podle § 265b odst. l písm. h) tr. ř. lze dovolání podat, jestliže obviněnému byl uložen takový druh trestu, který zákon nepřipouští, nebo mu byl uložen trest ve výměře mimo trestní sazbu stanovenou v trestním zákoně na trestný čin, jímž byl uznán vinným.

V posuzované věci byl obviněný uznán vinným zločinem vraždy podle § 140 odst. 1, 3 písm. j) tr. zákoníku a odsouzen podle § 140 odst. 3 tr. zákoníku k trestu odnětí svobody na osmnáct let se zařazením do věznice se zvýšenou ostrahou a podle § 80 odst. 1, 2 tr. zákoníku k trestu vyhoštění na neurčito.

Na zločin vraždy podle § 140 odst. 3 tr. zákoníku stanoví tento zákon trest odnětí svobody na patnáct let až dvacet let. Obviněnému byl podle § 140 odst. 3 tr. zákoníku uložen trest odnětí svobody na osmnáct let, což znamená, že mu byl uložen přípustný druh trestu ve výměře v rámci zákonné trestní sazby stanovené na trestný čin, jímž byl uznán vinným.

Za situace, kdy obviněnému byl uložen přípustný druh trestu ve výměře spadající do rámce zákonné trestní sazby, nejsou námitky týkající se přiměřenosti trestu dovolacím důvodem. Vyplývá to nejen ze samotné konstrukce dovolacího důvodu podle § 265b odst. l písm. h) tr. ř., ale i z povahy dovolání jako mimořádného opravného prostředku, který je určen jen k nápravě nejzávažnějších vad pravomocných rozhodnutí. Pokud jde o výrok o uložení trestu, jsou takovými vadami právě vady spočívající v uložení nepřípustného druhu trestu nebo v uložení trestu ve výměře mimo zákonnou trestní sazbu.

Byl-li uložen přípustný druh trestu ve výměře spadající do rámce zákonné trestní sazby, Nejvyšší soud zásadně nezasahuje do výroku o uložení trestu z důvodu jeho nepřiměřenosti. Jen zcela výjimečně tak může učinit, pokud je uložený trest v extrémním rozporu se základními hledisky pro ukládání trestu, jak jsou stanovena v § 38 odst. l tr. zákoníku, § 39 odst. l tr. zákoníku, a pokud se tím výrok o trestu ocitne v kolizi s ústavní zásadou proporcionality trestní represe, která náleží mezi atributy demokratického právního státu.

Obviněnému byl uložen trest odnětí svobody na osmnáct let, tedy ve výměře mírně nad polovinou zákonné trestní sazby stanovené v § 140 odst. 3 tr. zákoníku. Skutek spočíval v podstatě v tom, že obviněný dne 1. 4. 2011 kolem 02,00 hodin v Táboře kuchyňským nožem s čepelí o délce 195 mm a šířce 15 mm v baru napadl barmanku H. T. D., vietnamskou občanku, požadoval na ní vydání peněz, a i když ji donutil k odemknutí výherních automatů, z nichž vybral nezjištěnou částku, a navíc ještě k vydání peněžní částky v nezjištěné výši z trezoru, nadále se dožadoval dalších peněz a nakonec poškozenou usmrtil několika bodnými ranami do hrudi, třebaže ho prosila, aby jí nezabíjel. Vezme-li se v úvahu celková povaha a závažnost činu, lze konstatovat, že namítané doznání obviněného, lítost nad činem, dosavadní beztrestnost a jinak kladné osobní vlastnosti obviněného byly vyjádřeny v té výměře trestu odnětí svobody, kterou zvolil Krajský soud v Českých Budějovicích - pobočka v Táboře a s kterou se v napadeném usnesení ztotožnil také Vrchní soud v Praze. Takto uložený trest odnětí svobody je sice přísný, avšak rozhodně není v rozporu s ústavní zásadou proporcionality trestní represe. Namítaná nepřiměřenost trestu není dovolacím důvodem.

Nejvyšší soud proto odmítl dovolání obviněného podle § 265i odst. l písm. b) tr. ř. jako dovolání podané z jiného než zákonného dovolacího důvodu. V souladu s ustanovením § 265r odst. l písm. a) tr. ř. Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání, aniž k tomuto postupu potřeboval souhlas obviněného a státního zástupce.

Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 15. srpna 2012

Předseda senátu

JUDr. Petr Hrachovec

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nsoud.cz
Přesunout nahoru