Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

7 Tdo 865/2004Usnesení NS ze dne 28.07.2004

EcliECLI:CZ:NS:2004:7.TDO.865.2004.1

přidejte vlastní popisek

7 Tdo 865/2004

USNESENÍ

Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání dne 28. 7. 2004 o dovolání obviněného Z. K., proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 6. 5. 2004, sp. zn. 7 To 168/2004, v trestní věci vedené u Okresního soudu ve Znojmě pod sp. zn. 2 T 598/2003 takto:

Podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. se dovolání obviněného Z. K. odmítá.

Odůvodnění:

Obviněný Z. K. podal prostřednictvím obhájce v zákonné lhůtě dovolání proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 6. 5. 2004, sp. zn. 7 To 168/2004, jímž bylo rozhodnuto o jeho odvolání proti rozsudku Okresního soudu ve Znojmě ze dne 2. 3. 2004, sp. zn. 2 T 598/2003. Dovolání podal proti všem výrokům rozsudku Krajského soudu v Brně, a to s odkazem na dovolací důvod uvedený v § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. Domáhal se toho, aby Nejvyšší soud zrušil napadený rozsudek a aby přikázal Krajskému soudu v Brně nové projednání a rozhodnutí věci.

Nejvyšší soud shledal, že obviněný podal dovolání ve skutečnosti z jiného důvodu, než je uveden v § 265b tr. ř.

Podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. dovolání lze podat, jestliže rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení.

Z citovaného ustanovení vyplývá, že právním posouzením skutku se rozumí jeho hmotně právní posouzení. Jde o tu část rozhodnutí soudu, při které soud podřazuje svá skutková zjištění pod ustanovení hmotného práva, typicky pod ustanovení trestního zákona. Předmětem právního posouzení skutku ve smyslu jeho hmotně právního posouzení je skutek, tak jak byl zjištěn soudem. To znamená, že prostřednictvím uvedeného dovolacího důvodu je možné namítat nesprávnou právní kvalifikaci skutkového stavu zjištěného soudem, ale není možné namítat nic proti samotným skutkovým zjištěním soudu, proti tomu, jak soud hodnotil důkazy, v jakém rozsahu provedl dokazování, jak postupoval při provádění důkazů apod. Jinak řečeno, je možné namítat jen právní vady v kvalifikaci skutku zjištěného soudem, ale není možné namítat s k u t k o v é vady a domáhat se změny skutkových zjištění soudu.

V posuzovaném případě obviněný v celém rozsahu založil dovolání na skutkových námitkách, jimiž brojil proti skutkovým zjištěním soudů a proti tomu, jak hodnotily důkazy. Těmito námitkami obviněný zpochybňoval výrok o vině trestnými činy pohlavního zneužívání podle § 242 odst. 1, 2 tr. zák. a ohrožování mravní výchovy mládeže podle § 217 odst. 1 písm. b) tr. zák. (bod 1 rozsudku Okresního soudu ve Znojmě) a výrok o vině trestnými činy znásilnění podle § 241 odst. 1, 2 tr. zák. a ohrožování mravní výchovy mládeže podle § 217 odst. 1 písm. b) tr. zák. (bod 2 rozsudku Okresního soudu ve Znojmě) z toho hlediska, že oba výroky byly založeny na svědeckých výpovědích poškozených. Obviněný v dovolání uplatnil výhrady proti věrohodnosti těchto výpovědí, snažil se dosáhnout jejich přehodnocení v tom smyslu, že spáchání skutků, pro které byl uznán vinným, neprokazují, a teprve od této změny skutkového stavu odvozoval i jiné právní posouzení. Proti právnímu posouzení skutku, tak jak ho zjistily soudy, obviněný žádné námitky v dovolání neuvedl.

Tímto pojetím dovolání se obviněný ocitl mimo rámec zákonného dovolacího důvodu. Obviněný sice formálně deklaroval důvod dovolání podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř., avšak uplatnil námitky, které ho obsahově nenaplňují.

To platí i o té části dovolání, v níž obviněný vytkl, že mu byl uložen nepřiměřeně přísný trest, v jehož výměře se neprojevila jeho zmenšená příčetnost. Výrok o trestu je možné dovoláním napadat jen prostřednictvím dovolacího důvodu uvedeného v § 265b odst. 1 písm. h) tr. ř., tj. proto, že byl uložen nepřípustný druh trestu nebo trest ve výměře mimo zákonnou trestní sazbu. Obviněnému byl uložen úhrnný trest odnětí svobody na sedm roků se zařazením do věznice s ostrahou. Trest byl obviněnému uložen mimo jiné za trestný čin znásilnění podle § 241 odst. 1, 2 tr. zák. Na tento trestný čin je v § 241 odst. 2 tr. zák. stanovena sazba trestu odnětí svobody od tří let do deseti let. To, že by šlo o nepřípustný druh trestu nebo o trest ve výměře mimo zákonnou trestní sazbu, obviněný ani nenamítal. Je-li uložen přípustný druh trestu ve výměře spadající do rámce zákonné trestní sazby, není možné dovoláním napadat výrok o trestu z důvodu jeho nepřiměřenosti, tj. proto, že neodpovídá hlediskům stanoveným v § 31 odst. 1 tr. zák. a v § 32 odst. 1 tr. zák., případně účelu trestu podle § 23 odst. 1 tr. zák.

Nejvyšší soud proto dovolání obviněného podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. odmítl, aniž na jeho podkladě přezkoumal napadený rozsudek a předcházející řízení podle § 265i odst. 3 tr. ř.

Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 28. července 2004

Předseda senátu

JUDr. Petr Hrachovec

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nsoud.cz
Přesunout nahoru