Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

7 Tdo 855/2020Usnesení NS ze dne 26.08.2020

HeslaDovolání
KategorieD
EcliECLI:CZ:NS:2020:7.TDO.855.2020.1
Důvod dovolání

§ 265b odst.1 písm. g) tr.ř.

Dotčené předpisy

§ 265i odst. 1 písm. a) tr. ř.


přidejte vlastní popisek

7 Tdo 855/2020

2

3

7 Tdo 855/2020-388

USNESENÍ

Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 26. 8. 2020 o dovolání obviněného G. R., nar. XY v Srbsku, bytem XY, Srbsko, v České republice naposledy bytem XY, proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 26. 3. 2020, sp. zn. 11 To 85/2020, v trestní věci vedené u Okresního soudu v Kladně pod sp. zn. 1 T 227/2019, takto:

Podle § 265i odst. 1 písm. a) tr. ř. se dovolání obviněného G. R. odmítá.

Odůvodnění:

Usnesením Okresního soudu v Kladně ze dne 11. 2. 2020, č. j. 1 T 227/2019-356, bylo podle § 314c odst. 1 písm. a) tr. ř. za použití § 188 odst. 1 písm. c) tr. ř. a § 172 odst. 1 písm. b) tr. ř. zastaveno trestní stíhání obviněného pro skutek, v němž byl spatřován přečin zanedbání povinné výživy podle § 196 odst. 1 tr. zákoníku.

Proti tomuto usnesení podala státní zástupkyně Okresního státního zastupitelství v Kladně stížnost, z jejíhož podnětu Krajský soud v Praze usnesením ze dne 26. 3. 2020, č. j. 11 To 85/2020-366, rozhodnutí soudu prvního stupně podle § 149 odst. 1 písm. b) tr. ř. zrušil a uložil mu, aby o věci znovu jednal a rozhodl. Pro úplnost je namístě podotknout, že zmíněné usnesení Krajského soudu v Praze obsahovalo poučení o možnosti podat proti němu dovolání, a to ve znění: „Proti tomuto rozhodnutí není další řádný opravný prostředek přípustný. Lze proti němu podat dovolání do 2 měsíců od jeho doručení k Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím soudu I. stupně z důvodů uvedených v § 265b) tr.ř. Obžalovaný může podat dovolání pouze prostřednictvím obhájce. Podání obžalovaného, které nebylo učiněno prostřednictvím obhájce, se nepovažuje za dovolání, byť bylo takto označeno.“

Usnesení Krajského soudu v Praze následně obviněný napadl dovoláním, opírajícím se o dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. Domáhal se, aby Nejvyšší soud napadené usnesení Krajského soudu v Praze zrušil a věc přikázal tomuto soudu k novému projednání a rozhodnutí.

Státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství ve vyjádření k podání obviněného uvedl, že jeho dovolání je nepřípustné a navrhl je proto podle § 265i odst. 1 písm. a) tr. ř. odmítnout.

Toto vyjádření bylo zasláno obviněnému k možné replice, čehož však nebylo využito.

Nejvyšší soud shledal, že dovolání proti napadenému usnesení není přípustné.

Podle § 265a odst. 1 tr. ř. lze dovoláním napadnout pravomocné rozhodnutí soudu ve věci samé, jestliže soud rozhodl ve druhém stupni a zákon to připouští, přičemž v § 265a odst. 2 písm. a) až písm. h) tr. ř. jsou taxativně vypočtena rozhodnutí, která je možno považovat za rozhodnutí ve věci samé. Jsou jimi:

a) rozsudek, jímž byl obviněný uznán vinným a uložen mu trest, popřípadě ochranné opatření nebo bylo upuštěno od potrestání,

b) rozsudek, jímž byl obviněný obžaloby zproštěn,

c) usnesení o zastavení trestního stíhání,

d) usnesení o postoupení věci jinému orgánu,

e) usnesení, jímž bylo uloženo ochranné opatření,

f) usnesení o podmíněném zastavení trestního stíhání,

g) usnesení o schválení narovnání, nebo

h) rozhodnutí, jímž byl zamítnut nebo odmítnut řádný opravný prostředek proti rozsudku nebo usnesení uvedenému pod písmeny a) až g).

Usnesením Krajského soudu v Praze ze dne 26. 3. 2020, č. j. 11 To 85/2020-366, bylo stížností napadené usnesení podle § 149 odst. 1 písm. b) tr. ř. zrušeno a soudu prvního stupně uloženo, aby o věci znovu jednal a rozhodl. Ačkoliv Krajský soud v Praze rozhodl ve druhém stupni o stížnosti proti usnesení ve smyslu § 265a odst. 2 písm. c) tr. ř., jeho rozhodnutí nelze podřadit pod žádný z typů uvedených v ustanovení § 265a odst. 2 písm. a) až h) tr. ř. Napadené usnesení tak není rozhodnutím ve věci samé, pročež proti němu není přípustné dovolání ve smyslu § 265a odst. 1 tr. ř. (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 10. 2002, sp. zn. 11 Tdo 769/2002).

Pro úplnost Nejvyšší soud poznamenává, že na uvedeném závěru nic nemění ani okolnost, že usnesení Krajského soudu v Praze obsahovalo vadné poučení o dovolání. Ze znění ustanovení § 125 odst. 3 tr. ř. plyne povinnost krajského soudu jako soudu druhého stupně dát poučení o dovolání a jeho náležitostech jen v případě, že jde o rozhodnutí, proti němuž je podle § 265a odst. 2 tr. ř. dovolání přípustné (k tomu srov. např. rozhodnutí publikované pod č. 38/2009 Sb. rozh. tr.). V opačném případě soud poučí, že proti rozhodnutí opravný prostředek není přípustný. Vadné poučení o dovolání obsažené v rozhodnutí soudu, který rozhodl ve druhém stupni, tedy není z hlediska závěru o posouzení splnění zákonných podmínek jeho přípustnosti pro dovolací soud určující, nemá žádné právní účinky (srov. již zmíněné usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 10. 2002, sp. zn. 11 Tdo 769/2002).

Nejvyšší soud dovolání obviněného tedy podle § 265i odst. 1 písm. a) tr. ř. odmítl, neboť není nepřípustné. Učinil tak v neveřejném zasedání za splnění podmínek § 265r odst. 1 písm. a) tr. ř.

Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 26. 8. 2020

JUDr. Josef Mazák

předseda senátu

Vypracoval

JUDr. Radek Doležel

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nsoud.cz
Přesunout nahoru