Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

7 Tdo 847/2019Usnesení NS ze dne 30.07.2019

HeslaDůvod dovolání pro právní vady rozhodnutí
KategorieD
EcliECLI:CZ:NS:2019:7.TDO.847.2019.1
Důvod dovolání

§ 265b odst.1 písm. g) tr.ř.

Dotčené předpisy

§ 265b odst. 1 písm. g) předpisu č. 141/1961 Sb.


přidejte vlastní popisek

7 Tdo 847/2019-459

USNESENÍ

Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání dne 30. 7. 2019 o dovolání obviněného J. J., nar. XY v XY, trvale bytem XY, podaném proti rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 13. 3. 2019, sp. zn. 50 To 6/2019, v trestní věci vedené u Okresního soudu v Karlových Varech pod sp. zn. 5 T 1/2018 takto:

Podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. se dovolání obviněného J. J. odmítá.

Odůvodnění:

Rozsudkem Okresního soudu v Karlových Varech ze dne 27. 11. 2018, č. j. 5 T 1/2018-361, byl obviněný J. J. uznán vinným zločinem pohlavního zneužití podle § 187 odst. 1, 2 tr. zákoníku a přečinem ohrožování výchovy dítěte podle § 201 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku, za které mu byl uložen úhrnný trest odnětí svobody v trvání pěti let, pro jehož výkon byl zařazen do věznice s ostrahou. Poškozená AAAAA (pseudonym) byla se svým nárokem na náhradu nemajetkové újmy odkázána na řízení ve věcech občanskoprávních.

Uvedených trestných činů se podle zjištění soudu prvního stupně dopustil obviněný v podstatě tím, že v blíže nezjištěné době od února do jara 2017 na adrese svého bydliště v pokoji na posteli řekl nezletilé dceři své družky, se kterou žil ve společné domácnosti, AAAAA, nar. XY, aby si lehla, svlékl jí tepláky i kalhotky, začal ji hladit na přirození a poté na ní vykonal orální pohlavní styk.

K odvolání obviněného (kterým rozsudek soudu prvního stupně napadl v celém rozsahu) Krajský soud v Plzni rozsudkem ze dne 13. 3. 2019, č. j. 50 To 6/2019-414, podle § 258 odst. 1 písm. e), odst. 2 tr. ř. napadený rozsudek zrušil ve výroku o trestu a odsoudil obviněného k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání tří a půl roku, pro jehož výkon jej zařadil do věznice s ostrahou. Odvolání poškozené zamítl.

Proti tomuto rozhodnutí podal obviněný dovolání, kterým je napadl v celém rozsahu, a odkázal na dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. Namítl, že jeho odsouzení bylo ovlivněno předchozím „dávným“ odsouzením pro obdobnou trestnou činnost. Napadené rozhodnutí je v extrémním nesouladu se skutkovými zjištěními a obsahem provedených důkazů. Poukázal na znalecký posudek, z něhož vyplývá jeho sexuální zaměření, „překvapivé chování druhé strany, tj. poškozené“ a „řadu okolností, které měly vyloučit jeho vinu a jeho trestnost“. Závěrem navrhl, aby Nejvyšší soud zrušil napadený rozsudek odvolacího soudu i rozsudek soudu prvního stupně.

Státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství uvedl, že argumentace obviněného je velmi obecná a v řadě ohledů nepříliš srozumitelná. Jeho námitky nelze pod uplatněný dovolací důvod podřadit. V další části pak státní zástupce zrekapituloval podstatný obsah napadených rozhodnutí s tím, že nejde o případ extrémního nesouladu provedených důkazů a z nich učiněných skutkových závěrů. Navrhl, aby Nejvyšší soud dovolání obviněného odmítl podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř.

Nejvyšší soud jako soud dovolací (§ 265c tr. ř.) shledal, že dovolání je přípustné [§ 265a odst. 1, odst. 2 písm. a), h) tr. ř.], bylo podáno osobou k tomu oprávněnou, tj. obviněným prostřednictvím obhájce [§ 265d odst. 1 písm. b), odst. 2 tr. ř.], v zákonné lhůtě a na místě k tomu určeném (§ 265e tr. ř.) a splňuje náležitosti obsahu dovolání (§ 265f odst. 1 tr. ř.).

Dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. je dán v případech, kdy rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení. Uvedenou formulací zákon vyjadřuje, že dovolání je určeno k nápravě právních vad rozhodnutí ve věci samé, pokud tyto vady spočívají v právním posouzení skutku nebo jiných skutečností podle norem hmotného práva, nikoli z hlediska procesních předpisů. Skutkový stav je při rozhodování o dovolání hodnocen v zásadě pouze z toho hlediska, zda skutek nebo jiná okolnost skutkové povahy byly právně posouzeny v souladu s příslušnými ustanoveními hmotného práva. Dovolací soud musí – s výjimkou případu tzv. extrémního nesouladu – vycházet ze skutkového stavu tak, jak byl zjištěn soudy prvního a druhého stupně.

Nejvyšší soud jako soud dovolací zásadně nepřezkoumává procesní postup orgánů činných v trestním řízení ani nezasahuje do skutkových zjištění soudů. Učinit tak může jen zcela výjimečně, jestliže to odůvodňuje extrémní rozpor mezi skutkovými zjištěními soudů a provedenými důkazy. V takových případech je zásah Nejvyššího soudu nezbytný proto, aby byl dán průchod ústavně zaručenému základnímu právu obviněného na spravedlivý proces (čl. 4, čl. 90 Ústavy).

Podle judikatury Ústavního soudu mohou nastat v zásadě tři skupiny vad důkazního řízení, jež mohou mít za následek porušení práva na spravedlivý proces. Jde jednak o takzvané opomenuté důkazy, kdy soudy buď odmítly provést důkaz navržený účastníkem řízení, aniž by svůj postup věcně a adekvátně stavu věci odůvodnily, nebo kdy sice provedly důkaz, avšak v odůvodnění svého rozhodnutí jej vůbec nezhodnotily. Druhou skupinu tvoří případy, kdy důkaz, respektive jeho obsah, není získán procesně přípustným způsobem, a jako takový neměl být vůbec pojat do hodnotících úvah soudů. Konečně třetí oblast zahrnuje případy svévolného hodnocení důkazů, tj. když odůvodnění soudních rozhodnutí nerespektuje obsah provedeného dokazování, dochází k tzv. deformaci důkazů a svévoli při interpretaci výsledků důkazního řízení.

O žádný z těchto případů se však v projednávané věci nejedná a obviněný žádný konkrétní případ porušení svého práva na spravedlivý proces ani neuvedl. Jeho námitky jsou formulovány velmi obecně, text je navíc obtížně srozumitelný. Zde je namístě připomenout odpovědnost obviněného, resp. jeho obhájkyně za formulaci dovolacích námitek. Ani výše zmíněný extrémní nesoulad mezi obsahem provedených důkazů a z nich vyvozenými skutkovými závěry nelze namítat pouhým jeho konstatováním bez uvedení konkrétních argumentů, například důkazů, jejichž obsah má být podle obviněného odlišný od závěrů soudů, neboť není úkolem Nejvyššího soudu přezkoumávat paušálně celé provedené dokazování. Lze tak pouze konstatovat, že rozhodnutí soudů obou stupňů jsou po skutkové stránce podrobně a přesvědčivě odůvodněna a nevzbuzují žádné pochybnosti.

Vzhledem k tomu, co bylo uvedeno výše, Nejvyšší soud dovolání obviněného J. J. podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. odmítl jako podané z jiného důvodu, než je uveden v § 265b tr. ř. O dovolání rozhodl v souladu s ustanovením § 265r odst. 1 písm. a) tr. ř. v neveřejném zasedání.

Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 30. 7. 2019

JUDr. Josef Mazák

předseda senátu

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nsoud.cz
Přesunout nahoru