Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

7 Tdo 782/2020Usnesení NS ze dne 05.08.2020

HeslaDovolací důvody
Nutná obhajoba
Přítomnost při soudních jednáních
KategorieD
EcliECLI:CZ:NS:2020:7.TDO.782.2020.1
Důvod dovolání

§ 265b odst.1 písm. c) tr.ř.

§ 265b odst.1 písm. d) tr.ř.

Dotčené předpisy

§ 265k odst. 1,2 tr. ř.

§ 265l odst. 1 tr. ř.

§ 36 odst. 1 písm. a) tr. ř.

§ 263 odst. 4 tr. ř.


přidejte vlastní popisek

7 Tdo 782/2020-255

USNESENÍ

Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 5. 8. 2020 o dovolání obviněného P. T., nar. XY, trvale bytem XY, proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové – pobočky v Pardubicích ze dne 3. 3. 2020, sp. zn. 13 To 42/2020, v trestní věci vedené u Okresního soudu v Pardubicích pod sp. zn. 3 T 148/2019, takto:

I.

Podle § 265k odst. 1 tr. ř. se zrušuje usnesení Krajského soudu v Hradci Králové – pobočky v Pardubicích ze dne 3. 3. 2020, sp. zn. 13 To 42/2020.

Podle § 265k odst. 2 tr. ř. se zrušují také další rozhodnutí na zrušené usnesení obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.

Podle § 265l odst. 1 tr. ř. se Krajskému soudu v Hradci Králové – pobočce v Pardubicích přikazuje, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.

II.

Podle § 265l odst. 4 tr. ř. se obviněný P. T. nebere do vazby.

Odůvodnění:

1. Rozsudkem Okresního soudu v Pardubicích ze dne 11. 12. 2019, č. j. 3 T 148/2019-193, byl obviněný P. T. uznán vinným přečinem krádeže podle § 205 odst. 1 písm. b), odst. 2, 3 tr. zákoníku a přečinem porušování domovní svobody podle § 178 odst. 1, 2 tr. zákoníku, kterých se dopustil jednáním popsaným v bodu I., a přečinem maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání podle § 337 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku, kterého se dopustil jednáním popsaným v bodu II. Za to byl odsouzen podle § 205 odst. 3 tr. zákoníku za užití § 43 odst. 1 tr. zákoníku k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání 18 měsíců, k jehož výkonu byl podle § 56 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku zařazen do věznic s ostrahou. Podle § 73 odst. 1, 3 tr. zákoníku mu byl současně uložen trest zákazu činnosti spočívající v zákazu řízení motorových vozidel všech druhů na dobu 18 měsíců a podle § 229 odst. 1 tr. ř. bylo rozhodnuto o nárocích poškozených P. J. a O. K. na náhradu škody.

2. Podle skutkových závěrů soudu prvního stupně se obviněný dopustil uvedených přečinů tím, že

I. dne 16. 9. 2019 v době od 03:00 hod. do 04:00 hod. v Pardubicích v XY ulici společně se samostatně stíhaným D. F. vnikli neuzamčenou vstupní brankou na zahradu domu čp. XY, kde odcizili pánské horské jízdní kolo zn. Kellys, černé barvy se žlutým nápisem v hodnotě 7 000 Kč, čímž způsobili poškozenému P. J. škodu v celkové výši 7 000 Kč, a dále přešli na pozemek u domu čp. XY, kde odcizili jízdní horské kolo zn. Specialized Comp Epic, bílé barvy, v hodnotě 60 000 Kč a horské jízdní kolo zn. Specialized Chisel, modré barvy, v hodnotě 20 000 Kč, čímž způsobili poškozenému O. K. škodu v celkové výši 80 000 Kč, a tohoto jednání se dopustil, přestože byl odsouzen dne 28. 11. 2017 Okresním soudem v Pardubicích rozsudkem sp. zn. 2 T 15/2017 mimo jiné i za přečiny krádeže podle § 205 odst. 1 písm. a), odst. 2 tr. zákoníku a podle § 205 odst. 1 písm. b), odst. 2, 3 tr. zákoníku k nepodmíněnému trestu odnětí svobody v délce 20 měsíců, přičemž trest vykonal 11. 3. 2019,

II. dne 1. 11. 2019 v době kolem 01:20 hodin v obci Pardubice nejméně v ulici XY, kde byl kontrolován hlídkou policie, řídil osobní motorové vozidlo zn. Škoda Rapid, modré barvy, RZ: XY, přestože mu byl rozsudkem Okresního soudu v Pardubicích ze dne 19. 8. 2019, č. j. 1 T 113/2019-86, který nabyl právní moci dne 19. 8. 2019, uložen zákaz činnosti spočívající v zákazu řízení všech motorových vozidel na dobu 18 měsíců, přičemž uvedené vozidlo navíc řídil po požití metamfetaminu.

3. Rozsudek soudu prvního stupně napadl obviněný odvoláním, které Krajský soud v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích usnesením ze dne 3. 3. 2020, č. j. 13 To 42/2020-210, podle § 256 tr. ř. zamítl.

4. Proti usnesení soudu druhého stupně podal obviněný dovolání, opírající se o dovolací důvody podle § 265b odst. 1 písm. c) a d) tr. ř. Namítl, že dne 6. 2. 2020 byl Okresním soudem v Pardubicích vzat v jiné trestní věci do vazby. Veřejné zasedání k projednání odvolání proti rozsudku Okresního soudu v Pardubicích ze dne 11. 12. 2019, č. j. 3 T 148/2019-193, bylo Krajským soudem v Hradci Králové – pobočkou v Pardubicích nařízeno na 3. 3. 2020, avšak nebyl mu s ohledem na zmíněné vzetí do vazby v souladu s ustanoveními o nutné obhajobě ustanoven obhájce, a rovněž mu ani nebylo řádně doručeno vyrozumění o konání veřejného zasedání, které bylo dovozeno fikcí, neboť v době pokusu o doručení již byl zadržen a bylo rozhodováno o vazbě.

5. Obviněný proto navrhl, aby Nevyšší soud napadené usnesení Krajského soud v Hradci Králové – pobočky v Pardubicích zrušil a aby byla věc přikázána tomuto soudu, aby ji v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.

6. Nejvyšší soud na okraj k dovolání obviněného, které učinil prostřednictvím obhájkyně podáním ze dne 20. 5. 2020, uvádí, že bylo označeno jako doplnění dovolání, protože obviněný již dne 14. 4. 2020 vyhotovil podání vlastní, doručené Okresnímu soudu v Pardubicích, označené jako stížnost a předkládající shodné námitky. Jak ovšem vyplývá z § 265d odst. 2 tr. ř., obviněný může dovolání podat pouze prostřednictvím obhájce. Podání obviněného, které nebylo učiněno prostřednictvím obhájce, se nepovažuje za dovolání, byť bylo takto označeno. Nejvyšší soud proto mohl rozhodnout pouze o podání, učiněném obviněným prostřednictvím jeho obhájkyně, a nikoli o předchozím ze dne 14. 4. 2020 (což v dané věci, s ohledem na obsahovou shodu obou listin, nemá žádný reálný dopad).

7. Státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství ve svém vyjádření uvedl, že veřejné zasedání konané ve věci dne 3. 3. 2020 skutečně proběhlo bez přítomnosti obviněného, přičemž odvolací soud jen stručně konstatoval, že mu svědčila fikce doručení příslušného vyrozumění. Z dostupných spisových materiálů však vyplynulo, že obviněný byl v jiné trestní věci dne 3. 2. 2020 zadržen a následně vzat do vazby, v níž se nacházel až do 17. 4. 2020, kdy byl převeden do výkonu trestu odnětí svobody. S odkazem na § 263 odst. 3 tr. ř. a § 36 odst. 1 písm. a) tr. ř. proto měl mít obviněný po vzetí do vazby obhájce, což se nestalo a byl tak naplněn dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. c) tr. ř. Následně poukázal na § 263 odst. 4 tr. ř. a dovodil, že obviněný se účasti u veřejného zasedání nevzdal, proto i dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. d) tr. ř. byl uplatněn důvodně.

8. Státní zástupce navrhl, aby Nejvyšší soud napadené usnesení Krajského soudu v Hradci Králové – pobočky v Pardubicích zrušil a tomuto soudu přikázal, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.

9. Nejvyšší soud jako soud dovolací (§ 265c tr. ř.) shledal, že dovolání obviněného je přípustné [§ 265a odst. 1, odst. 2 písm. h) tr. ř.], bylo podáno obviněným jako osobou oprávněnou prostřednictvím obhájce [§ 265d odst. 1 písm. b), odst. 2 tr. ř.], v zákonné lhůtě a na místě, kde lze podání učinit (§ 265e odst. 1, 2 tr. ř.). Dovolání obsahuje i obligatorní náležitosti stanovené v § 265f odst. 1 tr. ř. Nejvyšší soud dále shledal, že dovolání obviněného je i důvodné.

10. Obviněný svůj mimořádný opravný prostředek opřel o dovolací důvody podle § 265b odst. 1 písm. c) a d) tr. ř.

11. První z nich je dán, jestliže obviněný neměl v řízení obhájce, ač ho podle zákona mít měl. K jeho naplnění dochází zejména v případě porušení ustanovení o nutné obhajobě ve smyslu § 36 tr. ř., tedy i v případě uvedeném v odst. 1 písm. a) tohoto ustanovení, tzn., je-li ve vazbě, ve výkonu trestu odnětí svobody, ve výkonu ochranného opatření spojeného se zbavením osobní svobody nebo na pozorování ve zdravotnickém ústavu. Podle § 263 odst. 3 tr. ř. pak při veřejném zasedání konaném o odvolání musí obžalovaný mít obhájce ve všech případech, kdy ho musí mít při hlavním líčení.

12. K naplnění dovolacího důvodu podle § 265b odst. 1 písm. d) tr. ř. potom dochází, jestliže byla porušena ustanovení o přítomnosti obviněného v hlavním líčení nebo ve veřejném zasedání. Ve vztahu k veřejnému zasedání se tak může stát především porušením § 263 odst. 4 trestního řádu, neboť v nepřítomnosti obžalovaného, který je ve vazbě nebo ve výkonu trestu odnětí svobody, lze veřejné zasedání odvolacího soudu konat jen tehdy, jestliže obžalovaný výslovně prohlásí, že se účasti při veřejném zasedání vzdává. Zde nelze přehlédnout ani ústavní právo obviněného vyplývající z ustanovení čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod, podle kterého je třeba mu umožnit účast u veřejného zasedání, což znamená jej o konání alespoň (řádně) vyrozumět (§ 233 odst. 1 tr. ř.).

13. Jak dále vyplynulo ze spisového materiálu, obviněný byl dne 3. 2. 2020 zadržen ve věci vedené u Okresního státního zastupitelství v Pardubicích pod sp. zn. 1 Zt 57/2020, dne 4. 2. 2020 si převzal usnesení o zahájení trestního stíhání a usnesením Okresního soudu v Pardubicích ze dne 6. 2. 2020, sp. zn. 4 Nt 503/2020, byl z důvodů uvedených v § 67 písm. a), c) tr. ř. vzat do vazby. V ní se nacházel až do 17. 4. 2020, kdy byl převeden do výkonu trestu odnětí svobody, nařízeného v nyní projednávané věci. Dále je z trestního spisu zřejmé, že vyrozumění o konání veřejného zasedání, jež nařídil Krajský soud v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích na 3. 3. 2020, bylo obviněnému doručováno dne 6. 2. 2020, kdy však nebyl na jím uvedené doručovací adrese zastižen. Byla mu proto zanechána příslušná výzva a zásilka uložena na poště, odkud byla dne 19. 2. 2020 vrácena, aniž by byla vyzvednuta, krajskému soudu. V průběhu celého řízení, až do ustanovení obhájkyně Mgr. Radky Landsmannové dne 30. 4. 2020, obviněný nebyl zastoupen obhájcem. Přesto krajský soud dne 3. 3. 2020 konal veřejné zasedání v odvolacím řízení, když dovodil procesní podmínky pro takový postup, zejména v podobě doručení vyrozumění obviněnému fikcí a absence potřeby přítomnosti jako jeho, tak i případného obhájce.

14. S ohledem na naznačené skutečnosti Nejvyšší soud konstatuje, že dovolací argumentaci obviněného je nutné přisvědčit. Především vzetím do vazby v jiné věci vznikl u obviněného důvod nutné obhajoby podle § 36 odst. 1 písm. a) tr. ř. a bylo třeba mu, pokud by si sám některého nezvolil, ustanovit obhájce. Jestliže se tak nestalo a krajský soud konal veřejné zasedání v odvolacím řízení, došlo k naplnění dovolacího důvodu podle § 265b odst. 1 písm. c) tr. ř.

15. Současně s ohledem na zmíněné uvalení vazby bylo nutné respektovat pravidlo uvedené v § 263 odst. 4 tr. ř. a veřejné zasedání konat bez přítomnosti obviněného pouze za podmínky jeho vzdání se takového práva. Obviněný ovšem nebyl o provádění zmíněného úkonu ani řádně vyrozuměn, tedy nemohl své stanovisko nijak projevit. Pokud přesto krajský soud k provedení veřejného zasedání přistoupil, naplnil tak i dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. d) tr. ř.

16. Proto bylo nutné napadené usnesení Krajského soudu v Hradci Králové – pobočky v Pardubicích zrušit, a to v celém rozsahu, neboť odvolací řízení neproběhlo řádně. Nejvyšší soud zrušil také všechna další obsahově navazující rozhodnutí, která tím ztratila podklad. Krajskému soudu v Hradci Králové – pobočce v Pardubicích pak přikázal, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl. Toto rozhodnutí učinil v souladu s ustanovením § 265r odst. 1 písm. b) tr. ř. v neveřejném zasedání.

17. Věc se nyní vrací Krajskému soudu v Hradci Králové – pobočce v Pardubicích, přičemž jeho úkolem bude znovu projednat odvolání obviněného, a to za splnění všech procesních podmínek, tedy mimo jiné za zohlednění případného výkonu vazby či trestu odnětí svobody.

18. Podle § 265l odst. 4 tr. ř. vykonává-li se na obviněném trest odnětí svobody uložený mu původním rozsudkem a Nejvyšší soud k dovolání výrok o tomto trestu zruší, rozhodne zároveň o vazbě, přičemž se nepoužijí ustanovení o vazebním zasedání. V dané věci obviněný vykonává uložený trest odnětí svobody, který zrušením usnesení odvolacího soudu není uložen pravomocně, nicméně Nejvyšší soud u něj důvody vzetí do vazby (§ 67 tr. ř.) neshledal, obviněný ostatně nebyl ve vazbě ani v původním řízení. Proto bylo dalším výrokem rozhodnuto tak, že se obviněný P. T. nebere do vazby.

Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 5. 8. 2020

JUDr. Michal Mikláš

předseda senátu

Vypracoval

JUDr. Radek Doležel

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nsoud.cz
Přesunout nahoru