Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

7 Tdo 752/2017Usnesení NS ze dne 28.06.2017

KategorieD
EcliECLI:CZ:NS:2017:7.TDO.752.2017.1
Důvod dovolání

§ 265b odst.1 písm. l) tr.ř.

Dotčené předpisy

§ 196 odst. 1 tr. zákoníku


přidejte vlastní popisek

7 Tdo 752/2017-16

USNESENÍ

Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání dne 28. 6. 2017 o dovolání obviněné Z. V., proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 23. 11. 2016, sp. zn. 12 To 361/2016, v trestní věci vedené u Okresního soudu v Náchodě pod sp. zn. 2 T 12/2016 takto:

Podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. se dovolání obviněné Z. V. odmítá.

Odůvodnění:

Rozsudkem Okresního soudu v Náchodě ze dne 26. 7. 2016, sp. zn. 2 T 12/2016, byla obviněná Z. V. uznána vinnou dvěma přečiny zanedbání povinné výživy podle § 196 odst. 1 tr. zákoníku a odsouzena podle § 196 odst. 1 tr. zákoníku, § 43 odst. 1 tr. zákoníku k úhrnnému trestu odnětí svobody na čtyři měsíce, pro jehož výkon byla podle § 56 odst. 2 písm. b) tr. zákoníku zařazena do věznice s dozorem.

Odvolání obviněné bylo usnesením Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 23. 11. 2016, sp. zn. 12 To 361/2016, podle § 256 tr. ř. zamítnuto.

Obviněná podala prostřednictvím obhájce v zákonné lhůtě dovolání proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové. Výrok o zamítnutí odvolání napadla s odkazem na důvod dovolání uvedený v § 265b odst. 1 písm. l) tr. ř. Podle obviněné „bylo rozhodnuto o zamítnutí řádného opravného prostředku proti rozsudku uvedenému v ust. § 265a odst. 2 písm. a) tr. ř., aniž byly splněny procesní podmínky stanovené zákonem pro takové rozhodnutí“. Nesplnění procesních podmínek stanovených zákonem pro napadené rozhodnutí obviněná spatřovala v podstatě v tom, že Krajský soud v Hradci Králové projednal její odvolání při veřejném zasedání, jehož se nezúčastnila a ke kterému nebyla řádně a včas obeslána. Obviněná se dovoláním domáhala toho, aby Nejvyšší soud zrušil napadené usnesení.

Státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství se k dovolání nevyjádřil.

Nejvyšší soud shledal, že dovolání bylo podáno z jiného důvodu, než je uveden v § 265b tr. ř.

Dovolání je mimořádný opravný prostředek, který lze podat jen z důvodů, které jsou v zákoně taxativně vymezeny, přičemž konkrétní uplatněné námitky mají relevanci deklarovaného dovolacího důvodu za předpokladu, že mu odpovídají svým obsahem.

Podle § 265b odst. 1 písm. l) tr. ř. lze dovolání podat, jestliže bylo rozhodnuto o zamítnutí nebo odmítnutí řádného opravného prostředku mimo jiné proti rozsudku, aniž byly splněny procesní podmínky stanovené zákonem pro takové rozhodnutí nebo přestože byl v řízení mu předcházejícím dán důvod dovolání uvedený v písmenech a) až k).

V citovaném ustanovení jsou zakotveny dvě varianty dovolacího důvodu. První z nich je vymezena dikcí, podle které „bylo rozhodnuto o zamítnutí nebo odmítnutí řádného opravného prostředku proti rozsudku, aniž byly splněny procesní podmínky stanovené zákonem pro takové rozhodnutí“. Jde-li o zamítnutí nebo odmítnutí řádného opravného prostředku proti rozsudku, vztahuje se zmíněná varianta dovolacího důvodu na případy, kdy odvolání bylo zamítnuto nebo odmítnuto z důvodů procesní povahy, tj. bylo zamítnuto podle § 253 odst. 1 tr. ř. proto, že bylo podáno opožděně, osobou neoprávněnou nebo osobou, která se odvolání výslovně vzdala nebo znovu podala odvolání, které v téže věci již předtím výslovně vzala zpět, anebo bylo odmítnuto podle § 253 odst. 3 tr. ř. proto, že nesplňovalo náležitosti obsahu odvolání. Společným rysem těchto případů je to, že k zamítnutí nebo odmítnutí odvolání došlo bez meritorního přezkoumání rozsudku podle § 254 tr. ř. Rozhodl-li odvolací soud chybně, znamená to, že obviněnému odňal právo na přístup k druhé instanci, tj. právo na přezkoumání rozsudku soudem druhého stupně. Účelem dovolání pak je zajistit obviněnému, aby dosáhl meritorního přezkoumání rozsudku odvolacím soudem. V uvedených případech odpovídají dovolacímu důvodu podle § 265b odst. 1 písm. l) tr. ř. jen takové námitky, v nichž se tvrdí, že tu nebyl ten procesní důvod, pro který bylo odvolání podle § 253 odst. 1 tr. ř. zamítnuto nebo podle § 253 odst. 3 tr. ř. odmítnuto. Bylo-li odvolání zamítnuto např. proto, že bylo podáno opožděně, relevantní námitkou naplňující dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. l) tr. ř. je jen tvrzení, podle kterého nebylo podáno opožděně, resp. bylo podáno včas. Bylo-li odvolání odmítnuto proto, že nesplňuje náležitosti obsahu odvolání, relevantní námitkou naplňující dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. l) tr. ř. je jen tvrzení, podle kterého podané odvolání má náležitosti obsahu odvolání. V případech, na které se vztahuje uvažovaná varianta dovolacího důvodu podle § 265b odst. 1 písm. l) tr. ř., stojí mimo rámec tohoto dovolacího důvodu veškeré námitky vztahující se k meritorní správnosti rozsudku a veškeré námitky vztahující se k postupu řízení před rozhodnutím odvolacího soudu, pokud se netýkají samotné otázky, zda byla či nebyla dána ta procesní podmínka, na které odvolací soud založil rozhodnutí o zamítnutí odvolání podle § 253 odst. 1 tr. ř. nebo rozhodnutí o odmítnutí odvolání podle § 253 odst. 3 tr. ř.

Druhá varianta dovolacího důvodu podle § 265b odst. 1 písm. l) tr. ř. je vymezena dikcí, podle které „bylo rozhodnuto o zamítnutí řádného opravného prostředku proti rozsudku …, přestože v řízení předcházejícím takovému rozhodnutí byl dán důvod dovolání uvedený v písmenech a) až k)“. Tato varianta se vztahuje na případy, kdy odvolání bylo zamítnuto jako nedůvodné podle § 256 tr. ř. po meritorním přezkoumání rozsudku podle § 254 tr. ř. V uvedené variantě je dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. l) tr. ř. vázán na některý z ostatních dovolacích důvodů, jak jsou stanoveny v § 265b odst. 1 písm. a) až k) tr. ř. Z toho vyplývá, že dovolatel odkazující na ustanovení § 265b odst. 1 písm. l) tr. ř. musí zároveň uvést, který z dovolacích důvodů uvedených v § 265b odst. 1 písm. a) až k) tr. ř. byl dán v řízení předcházejícím rozhodnutí o zamítnutí odvolání. Jestliže to neuvede, nejsou námitky, jimiž je vyjadřován nesouhlas s rozhodnutím odvolacího soudu, samy o sobě způsobilé naplnit po obsahové stránce dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. l) tr. ř.

Z uvedeného je zřejmé, že dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. l) tr. ř. se uplatňuje v první variantě samostatně, zatímco v druhé variantě musí být uplatněn ve spojení s dalším dovolacím důvodem.

V posuzovaném případě bylo odvolání obviněné Z. V. napadeným usnesením zamítnuto jako nedůvodné podle § 256 tr. ř., tj. po meritorním přezkoumání rozsudku. Dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. l) tr. ř. byl tudíž uplatnitelný v druhé z výše popsaných variant, a to ve spojení s jiným dovolacím důvodem podle § 265b odst. 1 písm. a) až k) tr. ř. Obviněná žádný takový dovolací důvod nedeklarovala, což souvisí s tím, že dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. l) tr. ř. uplatnila v první z výše uvedených variant, která se ale na posuzovaný případ nedá aplikovat, protože v dané věci nedošlo k zamítnutí nebo odmítnutí odvolání z procesních důvodů uvedených v § 253 odst. 1 tr. ř., resp. v § 253 odst. 3 tr. ř.

Námitky, které obviněná učinila obsahem podaného dovolání, není možné podřadit pod ustanovení § 265b odst. 1 písm. l) tr. ř.

Nejvyšší soud proto dovolání obviněné podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. odmítl jako dovolání podané z jiného než zákonného dovolacího důvodu.

Poučení: : Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 28. června 2017

JUDr. Petr Hrachovec

předseda senátu

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nsoud.cz
Přesunout nahoru