Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

7 Tdo 636/2020Usnesení NS ze dne 17.06.2020

HeslaDovolací důvody
Krádež
Poškození cizí věci
KategorieD
EcliECLI:CZ:NS:2020:7.TDO.636.2020.1
Důvod dovolání

§ 265b odst.1 písm. g) tr.ř.

§ 265b odst.1 písm. l) tr.ř.

Dotčené předpisy

§ 265i odst. 1 písm. b) tr. ř.

§ 205 odst. 1 písm. a), b), odst. 2 tr. zákoníku

§ 228 odst. 1 tr. zákoníku


přidejte vlastní popisek

7 Tdo 636/2020-224

USNESENÍ

Nejvyšší soud rozhodl dne 17. 6. 2020 v neveřejném zasedání o dovolání obviněného M. S., nar. XY v XY, trvale bytem XY, proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 7. 2. 2020, č. j. 6 To 12/2020-181, v trestní věci vedené u Okresního soudu v Ostravě pod sp. zn. 5 T 63/2019, takto:

Podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. se dovolání obviněného M. S. odmítá.

Odůvodnění:

Rozsudkem Okresního soudu v Ostravě ze dne 7. 11. 2019, č. j. 5 T 63/2019-161, byl obviněný uznán vinným přečiny krádeže podle § 205 odst. 1 písm. a), b), odst. 2 tr. zákoníku a poškození cizí věci podle § 228 odst. 1 tr. zákoníku. Za uvedené přečiny byl podle § 205 odst. 2, § 43 odst. 1 tr. zákoníku odsouzen k úhrnnému trestu odnětí svobody na dvanáct měsíců, pro jehož výkon byl podle § 56 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku zařazen do věznice s ostrahou. Podle § 228 odst. 1 tr. ř. bylo rozhodnuto o náhradě škody.

Podle skutkových závěrů soudu prvního stupně se obviněný dopustil uvedených přečinů v podstatě tím, že dne 31. 1. 2019 v době okolo 15:17 hod. v Ostravě - Mariánských Horách na parkovišti před domem na ulici XY č. XY, v úmyslu získat neoprávněný majetkový prospěch, u zde zaparkovaného osobního motorového vozidla Škoda Octavia nezjištěným předmětem rozbil skleněnou výplň zavazadlového prostoru, ze kterého odcizil pánskou koženou tašku a pánský sportovní batoh se sportovním oblečením, čímž způsobil škodu poškozenému D. G. odcizením věcí 6 690 Kč a společnosti ARVAL CZ, s. r. o., poškozením 7 677 Kč, a tohoto jednání se dopustil přesto, že byl rozsudkem Okresního soudu v Ostravě ze dne 9. 4. 2015, sp. zn. 9 T 231/2014, ve spojení s usnesením Krajského soudu v Ostravě ze dne 25. 11. 2015, sp. zn. 5 To 283/2015, uznán vinným, mimo jiné přečinem krádeže podle § 205 odst. 1 písm. a), b), odst. 2 tr. zákoníku a byl mu uložen úhrnný nepodmíněný trest odnětí svobody na 18 měsíců, pro jehož výkon byl zařazen do věznice s ostrahou a který vykonal dne 16. 9. 2017.

Rozsudek soudu prvního stupně napadl obviněný odvoláním, které Krajský soud v Ostravě usnesením ze dne 7. 2. 2020, č. j. 6 To 12/2020-181, podle § 256 tr. ř. zamítl.

Proti usnesení soudu druhého stupně podal obviněný prostřednictvím obhájce dovolání, které opřel o dovolací důvody podle § 265b odst. 1 písm. g), l) tr. ř. Odvolacímu soudu vytkl, že učinil nové skutkové zjištění ohledně toho, že pohyb pachatele zachycený na videozáznamu je srovnatelný s jeho pohybem v jednací síni, a to aniž by provedl nový důkaz, případně zopakoval důkaz přehráním kamerových záznamů. Neměl tak možnost se k takovému zjištění vyjádřit, čímž došlo k porušení jeho práva na spravedlivý proces. Dále namítl, že výslech svědka M. Š. nemohl být proveden, neboť nebyl přímým svědkem. Soudy špatně hodnotily výpověď svědkyně P. S. Skutková zjištění soudů nižších stupňů jsou v extrémním rozporu s provedenými důkazy.

Závěrem obviněný navrhl, aby Nejvyšší soud zrušil rozhodnutí soudů obou stupňů a přikázal soudu prvního stupně, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.

Státní zástupkyně Nejvyššího státního zastupitelství sdělila, že se k dovolání obviněného nebude věcně vyjadřovat.

Nejvyšší soud jako soud dovolací (§ 265c tr. ř.) shledal, že dovolání je přípustné [§ 265a odst. 1, odst. 2 písm. h) tr. ř.], bylo podáno obviněným jako osobou oprávněnou prostřednictvím obhájce [§ 265d odst. 1 písm. c), odst. 2 tr. ř.], v zákonné lhůtě a na místě, kde lze podání učinit (§ 265e odst. 1, 2 tr. ř.). Dovolání obsahuje i obligatorní náležitosti stanovené v § 265f odst. 1 tr. ř. Dále Nejvyšší soud shledal, že dovolání obviněného bylo podáno z jiného důvodu, než je uveden v § 265b tr. ř.

Dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. je dán, jestliže rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení.

Z dikce uvedeného ustanovení plyne, že ve vztahu ke zjištěnému skutku je možné dovoláním vytýkat výlučně vady hmotně právní. Zpochybnění správnosti skutkových zjištění do zákonem vymezeného okruhu dovolacích důvodů podle § 265b tr. ř. zahrnout nelze. Soudy zjištěný skutkový stav je pro dovolací soud východiskem pro posouzení skutku z hlediska hmotného práva. Dovolací soud tedy vychází ze skutkového stavu tak, jak byl zjištěn soudy prvního a druhého stupně.

V mezích dovolacího důvodu podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. lze namítat, že skutek, jak byl soudem zjištěn, byl nesprávně právně kvalifikován jako trestný čin, ačkoliv o trestný čin nejde, nebo že jde o jiný trestný čin, než kterým byl obviněný uznán vinným. Vedle vad, které se týkají právního posouzení skutku, lze vytýkat též „jiné nesprávné hmotně právní posouzení“. Rozumí se jím zhodnocení otázky, která nespočívá přímo v právní kvalifikaci skutku, ale v právním posouzení jiné skutkové okolnosti mající význam z hlediska hmotného práva.

Na podkladě dovolacího důvodu podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. nelze ovšem namítat a ani přezkoumávat a hodnotit správnost a úplnost skutkového stavu ve smyslu § 2 odst. 5 tr. ř. ani prověřovat úplnost provedeného dokazování a správnost hodnocení důkazů podle § 2 odst. 6 tr. ř., poněvadž tato činnost soudu spočívá v aplikaci ustanovení procesních, nikoliv hmotně právních. Dovolání lze opírat jen o námitky hmotně právní povahy, nikoli o námitky skutkové.

Současně platí, že obsah konkrétně uplatněných námitek, o něž se opírá existence určitého dovolacího důvodu, musí věcně odpovídat zákonnému vymezení takového dovolacího důvodu podle § 265b tr. ř., nestačí jen formální odkaz na příslušné ustanovení obsahující některý z dovolacích důvodů.

Dovolací námitky obviněného směřují výhradně proti skutkovým zjištěním, rozsahu dokazování a hodnocení důkazů soudy obou stupňů. Svými námitkami se obviněný snaží prosadit svou verzi skutkového děje, který by vyzníval v jeho prospěch a současně tak zpochybňuje skutková zjištění soudů nižších stupňů vyplývající z provedeného dokazování. Takto koncipované námitky jsou však námitkami skutkovými a jako takové se s obsahem uplatněného dovolacího důvodu zcela míjí a nelze je podřadit ani pod jiný dovolací důvod podle § 265b odst. 1 tr. ř. Nejvyšší soud připomíná, že ve smyslu § 265b odst. 1 tr. ř. je dovolání mimořádným opravným prostředkem určeným k nápravě výslovně uvedených procesních a hmotně právních vad, nikoli k revizi skutkových zjištění učiněných soudy prvního a druhého stupně, ani k přezkoumávání jimi provedeného dokazování. Do skutkových zjištění soudů prvního a druhého stupně může Nejvyšší soud zasáhnout jen zcela výjimečně, pokud to odůvodňuje extrémní rozpor mezi provedenými důkazy a skutkovými zjištěními z nich učiněnými. V takovém případě je dotčeno ústavně garantované základní právo obviněného na spravedlivý proces a zásah Nejvyššího soudu má podklad v čl. 4 a 90 Ústavy (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 5. 2010, sp. zn. 7 Tdo 448/2010). O takovouto situaci se však v posuzované věci nejedná. Soud prvního stupně si vytvořil dostatečný skutkový podklad pro své rozhodnutí v souladu s § 2 odst. 5 tr. ř. a nijak nevybočil z mezí volného hodnocení důkazů v souladu s § 2 odst. 6 tr. ř. Všechny provedené důkazy soud hodnotil podle vnitřního přesvědčení založeného na pečlivém uvážení všech okolností případu jednotlivě i v jejich souhrnu a v souladu s pravidly formální logiky a zásadou volného hodnocení důkazů, čímž dospěl ke správným skutkovým závěrům odpovídajícím výsledkům dokazování, přičemž odvolací soud tyto závěry dále zdůraznil a potvrdil. Rovněž s obhajobou obviněného se soudy nižších stupňů náležitě vypořádaly. Jeho obhajoba byla spolehlivě vyvrácena zejména výpověďmi poškozeného D. G. a svědků P. S. a M. Š., které zcela korespondují s obsahem provedených kamerových záznamů. Se skutkovými závěry soudů nižších stupňů se Nejvyšší soud plně ztotožnil a ve stručnosti na ně odkazuje (viz odst. 6 rozsudku nalézacího soudu a odst. 6 usnesení odvolacího soudu). Nutno poznamenat, že námitky obviněného, které uplatnil v dovolání, jsou v podstatě totožné s těmi, které uplatnil v průběhu celého trestního řízení, a soudy obou stupňů se s nimi řádně vypořádaly. S ohledem na ústavněprávní rámec dalších výhrad obviněného Nejvyšší soud k námitce obviněného ohledně hodnocení jeho chůze v jednací síni ze strany odvolacího soudu konstatuje, že se nejedná o nový důkaz ve smyslu § 263 odst. 7 věty první tr. ř. Jde zjevně o parafrázi slovního vyjádření poznatku soudu prvního stupně, který použil v rámci hodnocení provedených důkazů a ztotožnění obviněného jako pachatele předmětného trestného jednání (viz odst. 6 rozsudku nalézacího soudu), což je zcela v souladu s § 2 odst. 6 a § 125 odst. 1 tr. ř. Odvolací soud pak uvedené závěry soudu prvního stupně pouze zkonstatoval (viz odst. 8 usnesení odvolacího soudu), byť to tak soud prvního stupně ve svém rozsudku výslovně neuvádí. Stran námitky ohledně výslechu svědka M. Š. Nejvyšší soud podotýká, že tato námitka obviněného je nedůvodná, neboť podle ustálené judikatury policista smí svědecky vypovídat o tom, co sám vnímal (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 9. 3. 2011, sp. zn. 8 Tdo 238/2011). V tomto případě se svědek vyjadřoval toliko k obsahu a kvalitě kamerových záznamů, z nichž na základě osobní znalosti identifikoval obviněného, jakožto osobu pachatele zachycenou na předmětných záznamech. Protože Nejvyšší soud ve věci neshledal existenci extrémního rozporu mezi provedenými důkazy a skutkovými zjištěními ani jiné porušení práva obviněného na spravedlivý proces, není zde důvod k zásahu Nejvyššího soudu do skutkového stavu zjištěného soudy obou stupňů.

Dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. l) tr. ř. je dán, jestliže bylo rozhodnuto o zamítnutí nebo odmítnutí řádného opravného prostředku proti rozsudku nebo usnesení uvedenému v § 265a odst. 2 písm. a) až g) tr. ř., aniž byly splněny procesní podmínky stanovené zákonem pro takové rozhodnutí nebo přestože byl v řízení mu předcházejícím dán důvod dovolání uvedený v § 265b odst. 1 písm. a) až k) tr. ř. Jelikož námitky obviněného nenaplnily dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř., nemohly naplnit ani dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. l) tr. ř.

Nejvyšší soud proto dovolání obviněného podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. odmítl, neboť bylo podané z jiného důvodu, než je uveden v § 265b tr. ř.

Proti rozhodnutí o dovolání není přípustný opravný prostředek s výjimkou obnovy řízení (§ 265n tr. ř.).Poučení:

V Brně dne 17. 6. 2020

JUDr. Petr Angyalossy, Ph.D.

předseda senátu

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nsoud.cz
Přesunout nahoru