Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

7 Tdo 461/2020Usnesení NS ze dne 13.05.2020

HeslaDovolací důvody
Loupež
KategorieD
EcliECLI:CZ:NS:2020:7.TDO.461.2020.1
Důvod dovolání

§ 265b odst.1 písm. g) tr.ř.

§ 265b odst.1 písm. h) tr.ř.

Dotčené předpisy

§ 265i odst. 1 písm. b) tr. ř.

§ 173 odst. 1 tr. zákoníku


přidejte vlastní popisek

7 Tdo 461/2020-417

USNESENÍ

Nejvyšší soud rozhodl dne 13. 5. 2020 v neveřejném zasedání o dovolání obviněného M. H., nar. XY v XY, bytem XY, proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 25. 11. 2019, sp. zn. 5 To 466/2019, v trestní věci vedené u Okresního soudu v Ostravě pod sp. zn. 1 T 83/2019, takto:

Podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. se dovolání obviněného M. H. odmítá.

Odůvodnění:

Rozsudkem Okresního soudu v Ostravě ze dne 11. 10. 2019, č. j. 1 T 83/2019-323, byl obviněný uznán vinným zločinem loupeže podle § 173 odst. 1 tr. zákoníku a podle téhož ustanovení odsouzen k trestu odnětí svobody na čtyři roky, pro jehož výkon byl podle § 56 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku zařazen do věznice s ostrahou.

Podle skutkových závěrů soudu prvního stupně se obviněný dopustil uvedeného zločinu v podstatě tím, že dne 23. 5. 2019 v době kolem 13:08 hod. v Ostravě-Porubě, na XY č. XY, se záměrem získat finanční prostředky, vstoupil do prostor pobočky České pošty Ostrava XY, kde nejprve vyčkal, až na něj přijde řada, načež kolem 13:15 hod. přistoupil k přepážce č. 2, kterou v tu chvíli obsluhovala pracovnice pošty I. M., a prohlubní pod skleněnou výplní přepážky, jež slouží pro předávání písemností a finanční hotovosti, této předložil list papíru, na němž bylo ručně velkým tiskacím písmem napsáno „přepadení, dejte mi peníze“, kdy zároveň položil na pult přepážky obdélníkový předmět zabalený v černé tašce, který předtím vytáhl z modré igelitové tašky, na což I. M. zareagovala tak, že mu list papíru po přečtení vrátila zpět se slovy „na shledanou“. Na to jí na okamžik po nadzvednutí rohu igelitové tašky ukázal část hranatého předmětu položeného na pultu a sledoval její reakci a tázacím tónem se jí zeptal „Jo? Na shledanou?“, a když pracovnice přepážky odpověděla „ano“, tak si vzal papír se vzkazem i igelitovou tašku s neznámým předmětem a z pobočky pošty odešel, aniž získal požadované peníze.

Rozsudek soudu prvního stupně napadl státní zástupce v neprospěch obviněného odvoláním zaměřeným do výroku o trestu, z jehož podnětu Krajský soud v Ostravě rozsudkem ze dne 25. 11. 2019, č. j. 5 To 466/2019-367, zrušil rozsudek soudu prvního stupně ve výroku o trestu a nově obviněného odsoudil podle § 173 odst. 1 tr. zákoníku k trestu odnětí svobody na pět let, pro jehož výkon ho podle § 56 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku zařadil do věznice s ostrahou.

Proti rozsudku soudu druhého stupně podal obviněný prostřednictvím obhájce dovolání, které opřel o dovolací důvody podle § 265b odst. 1 písm. g) a h) tr. ř. Poukázal na průběh celého skutku s žádostí, aby byl v dovolacím řízení znovu přezkoumán, posouzen a on spravedlivě odsouzen. Zdůraznil, že při spáchání skutku se nemaskoval, na poště byl klid a nikdo si ničeho ani nevšiml. Čin si nijak nepřipravoval, neměl žádnou zbraň, nepoužil násilí ani výhrůžky či pohrůžky bezprostředního násilí a nevznikla ani žádná škoda. Svého jednání lituje. Trest, který mu uložil odvolací soud, je nepřiměřeně přísný, neboť byly nesprávně vyhodnoceny okolnosti spáchání činu, stejně jako to, že se čin nesnažil dokončit a intenzita jeho jednání byla malá. Trest neodpovídá všem hlediskům uvedeným v § 37 až 39 tr. zákoníku. Při ukládání trestu odvolací soud nepřihlédl dostatečně k povaze a závažnosti daného jednání a nevyhodnotil správně způsob provedení, na rozdíl od soudu prvního stupně.

Závěrem obviněný navrhl, aby Nejvyšší soud zrušil napadené rozhodnutí a přikázal soudu druhého stupně, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.

Státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství se k dovolání obviněného vyjádřil a s odkazem na judikaturu ohledně uplatnění námitek pod dovolacím důvodem podle § 265b odst. 1 písm. h) tr. ř. konstatoval, že uložený trest zákon připouští a byl uložen v rámci zákonné trestní sazby. S ohledem na podmínky, za kterých lze výrok o trestu napadnout také s odkazem na dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř., však obviněný tyto podmínky nesplnil. V daném případě nepřicházelo v úvahu ukládání souhrnného, úhrnného nebo společného trestu. Kromě toho v rámci žádného z dovolacích důvodů nemůže být, až na zcela výjimečné případy, relevantně uplatněna námitka založená na údajné nepřiměřenosti trestu, a to ani v případě, pokud je obviněný subjektivně přesvědčen o vadném vyhodnocení zákonných kritérií § 39 až 42 tr. zákoníku. Oněmi výjimečnými případy by byly toliko situace trestů extrémně přísných a zjevně nespravedlivých, zasahujících ve svém důsledku do základních práv a svobod obviněného, avšak trest uložený obviněnému takovým trestem není, když odvolací soud při rozhodování o jeho výši a způsobu výkonu adekvátně zohlednil zákonná kritéria.

Závěrem státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství navrhl, aby Nejvyšší soud dovolání podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. odmítl, protože bylo podáno z jiných důvodů, než jsou vyjmenovány v § 265b tr. ř.

Nejvyšší soud jako soud dovolací (§ 265c tr. ř.) shledal, že dovolání je přípustné [§ 265a odst. 1, odst. 2 písm. a) tr. ř.], bylo podáno obviněným jako osobou oprávněnou prostřednictvím obhájce [§ 265d odst. 1 písm. c), odst. 2 tr. ř.], v zákonné lhůtě a na místě, kde lze podání učinit (§ 265e odst. 1, 2 tr. ř.). Dovolání obsahuje i obligatorní náležitosti stanovené v § 265f odst. 1 tr. ř. Dále Nejvyšší soud shledal, že dovolání obviněného bylo podáno z jiného důvodu, než je uveden v § 265b tr. ř.

Dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. je dán, jestliže rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení.

Z dikce uvedeného ustanovení plyne, že ve vztahu ke zjištěnému skutku je možné dovoláním vytýkat výlučně vady hmotně právní. Zpochybnění správnosti skutkových zjištění do zákonem vymezeného okruhu dovolacích důvodů podle § 265b tr. ř. zahrnout nelze. Soudy zjištěný skutkový stav je pro dovolací soud východiskem pro posouzení skutku z hlediska hmotného práva. Dovolací soud tedy vychází ze skutkového stavu tak, jak byl zjištěn soudy prvního a druhého stupně.

V mezích dovolacího důvodu podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. lze namítat, že skutek, jak byl soudem zjištěn, byl nesprávně právně kvalifikován jako trestný čin, ačkoliv o trestný čin nejde, nebo že jde o jiný trestný čin, než kterým byl obviněný uznán vinným. Vedle vad, které se týkají právního posouzení skutku, lze vytýkat též „jiné nesprávné hmotně právní posouzení“. Rozumí se jím zhodnocení otázky, která nespočívá přímo v právní kvalifikaci skutku, ale v právním posouzení jiné skutkové okolnosti mající význam z hlediska hmotného práva.

Na podkladě dovolacího důvodu podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. nelze ovšem namítat a ani přezkoumávat a hodnotit správnost a úplnost skutkového stavu ve smyslu § 2 odst. 5 tr. ř. ani prověřovat úplnost provedeného dokazování a správnost hodnocení důkazů podle § 2 odst. 6 tr. ř., poněvadž tato činnost soudu spočívá v aplikaci ustanovení procesních, nikoliv hmotně právních. Dovolání lze opírat jen o námitky hmotně právní povahy, nikoli o námitky skutkové.

Současně platí, že obsah konkrétně uplatněných námitek, o něž se opírá existence určitého dovolacího důvodu, musí věcně odpovídat zákonnému vymezení takového dovolacího důvodu podle § 265b tr. ř., nestačí jen formální odkaz na příslušné ustanovení obsahující některý z dovolacích důvodů.

Dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. h) tr. ř. je dán, jestliže obviněnému byl uložen takový druh trestu, který zákon nepřipouští, nebo mu byl uložen trest ve výměře mimo trestní sazbu stanovenou v trestním zákoně na trestný čin, jímž byl uznán vinným. Jiná pochybení soudu spočívající v nesprávném druhu či výměře uloženého trestu, zejména nesprávné vyhodnocení kritérií uvedených v § 39 až 42 tr. zákoníku, a v důsledku toho uložení nepřiměřeně přísného nebo naopak mírného trestu, nelze v dovolání namítat prostřednictvím tohoto ani jiného dovolacího důvodu podle § 265b odst. 1 tr. ř. (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 2. 9. 2002, sp. zn. 11 Tdo 530/2002).

Obviněný současně pod oběma uplatněnými dovolacími důvody namítl, že s ohledem na okolnosti spáchání zločinu je uložený trest nepřiměřeně přísný. Ke vzájemnému vztahu obou uplatněných dovolacích důvodů je nejprve namístě uvést, že dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. je obecným hmotně právním dovolacím důvodem a důvod podle § 265b odst. 1 písm. h) tr. ř. je speciálním hmotně právním dovolacím důvodem vztahujícím se jen k výroku o uložení trestu. Z logiky tohoto vztahu vyplývá, že samotný výrok o uložení trestu nemůže být napadán prostřednictvím obecného, nýbrž jen prostřednictvím speciálního dovolacího důvodu, který se váže k takovému výroku (viz např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. 9. 2009, sp. zn. 7 Tdo 1080/2009). Za jiné nesprávné hmotně právní posouzení, na němž je založeno rozhodnutí ve smyslu důvodu uvedeného v § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř., je možno, pokud jde o výrok o trestu, považovat jen jiné vady tohoto výroku záležející v porušení hmotného práva, než jsou otázky druhu a výměry trestu, jako je např. pochybení soudu v právním závěru o tom, zda měl či neměl být uložen souhrnný trest nebo úhrnný trest, popř. společný trest za pokračování v trestném činu (viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 2. 9. 2002, sp. zn. 11 Tdo 530/2002). S ohledem na výše uvedené proto námitky stran nepřiměřenosti trestu nemůžou naplnit obviněným uplatněný dovolací důvod podle § 265 odst. 1 písm. g) tr. ř. Vzhledem k tomu, že trest uložený obviněnému nebyl trestem, který zákon nepřipouští a byl uložen v rámci zákonné trestní sazby trestu odnětí svobody od dvou do deseti let kterou stanovuje § 173 odst. 1 tr. zákoníku, Nejvyšší soud shledal, že námitky obviněného nejsou s to naplnit ani uplatněný dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. h) tr. ř. Uložený trest lze označit za zcela přiměřený, zákonný, byl uložen s přihlédnutím k povaze a závažnosti spáchaného zločinu i osobním, rodinným, majetkovým a jiným poměrům obviněného, k jeho dosavadnímu způsobu života a možnosti jeho nápravy. Nad rámec uvedeného je dále třeba doplnit, že se soud druhého stupně uloženým trestem dostatečně zabýval (str. 4-5 odst. 10-14 rozsudku odvolacího soudu) a jeho výši řádně odůvodnil.

Nejvyšší soud proto dovolání obviněného podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. odmítl, neboť bylo podané z jiného důvodu, než je uveden v § 265b tr. ř.

Proti rozhodnutí o dovolání není přípustný opravný prostředek s výjimkou obnovy řízení (§ 265n tr. řádu).Poučení:

V Brně dne 13. 5. 2020

JUDr. Petr Angyalossy, Ph.D.

předseda senátu

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nsoud.cz
Přesunout nahoru