Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

7 Tdo 45/2006Usnesení NS ze dne 31.01.2006

EcliECLI:CZ:NS:2006:7.TDO.45.2006.1
Důvod dovolání

265b/1g,265b/1l


přidejte vlastní popisek

7 Tdo 45/2006

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl dne 31. ledna 2006 v neveřejném zasedání v Brně o dovolání obviněného M. V., které podal proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 15. 8. 2005, sp. zn. 3 To 604/2005, v trestní věci vedené u Okresního soudu v Ostravě pod sp. zn. 10 T 22/2005, takto:

Podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. se dovolání odmítá.

Odůvodnění:

Rozsudkem Okresního soudu v Ostravě ze dne 2. 6. 2005, sp. zn. 10 T 22/2005, byl obviněný M. V. uznán vinným pokračujícím trestným činem loupeže podle § 234 odst. 1 tr. zák. popsaným pod body 1 a 2 skutkové věty výroku o vině, za který mu byl podle § 234 odst. 1 tr. zák. uložen trest odnětí svobody ve výměře 6 (šesti) let, pro jehož výkon byl obviněný podle § 39a odst. 2 písm. c) tr. zák. zařazen do věznice s ostrahou. Rozsudkem byla dále podle § 228 odst. 1 tr. ř. obviněnému uložena povinnost k náhradě škody ve výši 2.010,- Kč vůči poškozenému Z. M., který byl podle § 229 odst. 2 tr. ř. odkázán se zbytkem svého nároku na náhradu škody na řízení ve věcech občanskoprávních.

Shora uvedený rozsudek soudu prvního stupně obviněný napadl odvoláním, které bylo usnesením Krajského soudu v Ostravě ze dne 15. 8. 2005, sp. zn. 3 To 604/2005, zamítnuto podle § 256 tr. ř.

Proti usnesení odvolacího soudu podal obviněný řádně a včas dovolání z důvodů uvedených v § 265b odst. 1 písm. g) a l) tr. ř.

K důvodu dovolání uvedenému v ustanovení § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. obviněný uvedl, že usnesení krajského soudu spočívá na nesprávném hmotně právním posouzení okolností významných pro uložení trestu. Podle názoru obviněného trest ve výměře 6 let neodráží ani stupeň nebezpečnosti činu pro společnost, ani osobu obžalovaného či to, jak na něj bylo působeno dřívějšími tresty; výměra trestu se tedy vymyká zásadám pro stanovení výměry trestu uvedeným v ustanovení § 31 odst. 1 tr. zák.

K dovolacímu důvodu podle § 265b odst. 1 písm. l) tr. ř. obviněný uvedl, že jeho obhajoba nebyla dokazováním provedeným u hlavního líčení vyvrácena a naopak bylo výpověďmi svědků prokázáno, že se v kritické době na místě činu nenacházel, a proto se skutku popsaného v bodech 1) a 2) obžaloby nemohl dopustit. S ohledem na tuto skutečnost a dále s ohledem na další okolnosti popsané v bodě II. jeho odvolání proti rozsudku okresního soudu vyplývá, že uvedenými skutky neměl být uznán vinným, že krajský soud neměl jeho odvolání shledat nedůvodným a že tedy nebyly splněny podmínky stanovené pro rozhodnutí o zamítnutí odvolání ve smyslu § 256 tr. ř.

V závěru svého mimořádného opravného prostředku obviněný navrhl, aby Nejvyšší soud napadené usnesení krajského soudu zrušil a aby tomuto soudu věc vrátil k novému projednání a rozhodnutí.

Státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství ve vyjádření k dovolání v souvislosti s námitkami obviněného opřenými o dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. konstatoval, že hodnocení skutečností uvedených v ustanovení § 31 odst. 1, § 33 a § 34 tr. zák. není možno zahrnout pod pojem právního posouzení skutku či jiného hmotně právního posouzení. Výrok o trestu lze z tohoto dovolacího důvodu napadat víceméně výjimečně, a to pro vady spočívající ve vadné aplikaci zákonných pravidel pro ukládání trestu ve zvláštních případech, a to zejména § 35, § 36, § 37a, § 40 - § 42 tr. zák. Jinak lze rozhodnutí o trestu napadat pouze speciálním dovolacím důvodem podle § 265b odst. 1 písm. h) tr. ř. V této části tedy bylo dovolání podáno z jiného než zákonem stanoveného důvodu.

Pokud jde o dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. l) tr. ř., státní zástupce je toho názoru, že dovolatel vykládá obsah tohoto zákonného ustanovení nesprávně. V dovolatelem zvolené první alternativě totiž tento dovolací důvod pokrývá případy, kdy bylo rozhodnuto o zamítnutí nebo odmítnutí řádného opravného prostředku, aniž byly splněny procesní podmínky stanovené zákonem pro takové rozhodnutí; dovolatel však žádné procesní podmínky v důvodech svého mimořádného opravného prostředku neuvádí, nýbrž napadá pouze způsob, jímž odvolací soud vyhodnotil jeho odvolání. Také v tomto směru tedy bylo dovolání podáno z jiného než zákonem stanoveného důvodu.

Státní zástupce dále poznamenal, že odkaz na další argumentaci uvedenou v odvolání je irelevantní a že argumentace zpochybňující skutkový stav zjištěný soudem prvního stupně nemůže naplnit žádný ze zákonných dovolacích důvodů.

V závěru vyjádření k dovolání obviněného státní zástupce navrhl, aby Nejvyšší soud ČR dovolání odmítl podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. jako podané z jiného než zákonem upraveného důvodu, a to za podmínek uvedených v ustanovení § 265r odst. 1 tr. ř. v neveřejném zasedání. Státní zástupce dále pro případ, že by Nejvyšší soud ČR shledal podmínky pro jiné než navržené rozhodnutí, vyjádřil souhlas s projednáním věci v neveřejném zasedání /§ 265r odst. 1 písm. c) tr. ř./.

Podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. dovolání lze podat, jestliže rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení.

V mezích dovolacího důvodu podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. lze namítat, že skutek, jak byl soudem zjištěn, byl nesprávně právně kvalifikován jako trestný čin, ačkoliv o trestný čin nejde, nebo že jde o jiný trestný čin, než kterým byl obviněný uznán vinným. Vedle vad, které se týkají právního posouzení skutku, lze vytýkat též „jiné nesprávné hmotně právní posouzení“. Rozumí se jím zhodnocení otázky, která nespočívá přímo v právní kvalifikaci skutku, ale v právním posouzení jiné skutkové okolnosti mající význam z hlediska hmotného práva. Za jiné nesprávné hmotně právní posouzení je možno, pokud jde o výrok o trestu, považovat jen takové vady tohoto výroku záležející v porušení hmotného práva, které se netýkají otázky druhu a výměry trestu, ale např. pochybení soudu v právním závěru o tom, zda měl či neměl být uložen souhrnný nebo úhrnný trest, popř. společný trest za pokračování v trestném činu.

O tento dovolací důvod obviněný opřel svou námitku, podle níž uložený trest ve výměře 6 let neodráží ani stupeň nebezpečnosti činu pro společnost, ani osobu obžalovaného či to, jak na něj bylo působeno dřívějšími tresty, tj. podle níž se výměra trestu vymyká zásadám pro stanovení výměry trestu uvedeným v ustanovení § 31 odst. 1 tr. zák. Ze shora uvedeného je ovšem zřejmé, že tato námitka dovolacímu důvodu podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. po obsahové stránce neodpovídá. S odkazem na důvod dovolání uvedený v ustanovení § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. tedy nelze namítat, že soud při stanovení druhu či výměry trestu nevzal v úvahu obecné zásady pro ukládání trestů uvedené mj. v § 31 odst. 1 tr. zák. tak, jak to učinil ve svém mimořádném opravném prostředku obviněný, a jinými slovy tak napadat uložený trest jako nepřiměřeně mírný či naopak přísný.

Dovolací soud v této souvislosti poznamenává, že předmětná námitka není způsobilá naplnit ani druhý dovolací důvod, prostřednictvím něhož lze napadat výrok o trestu, a to důvod dovolání uvedený v ustanovení § 265b odst. 1 písm. h) tr. ř., podle něhož je důvod dovolání dán tehdy, jestliže obviněnému byl uložen takový druh trestu, který zákon nepřipouští, nebo mu byl uložen trest ve výměře mimo trestní sazbu stanovenou v trestním zákoně na trestný čin, jímž byl uznán vinným.

Z výše konstatovaných důvodů dovolacímu soudu nezbylo, než dovolání obviněného v rozsahu opírajícím se o dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. odmítnout podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř., neboť v tomto rozsahu bylo podáno z jiného důvodu, než je uveden v § 265b tr. ř.

Obviněný ve svém mimořádném opravném prostředku dále uplatnil dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. l) tr. ř. Na základě tohoto ustanovení lze dovolání podat, pokud bylo rozhodnuto o zamítnutí nebo odmítnutí řádného opravného prostředku proti rozsudku nebo usnesení uvedenému v § 265a odst. 2 písm. a) až g) tr. ř., aniž byly splněny procesní podmínky stanovené zákonem pro takové rozhodnutí nebo byl v řízení mu předcházejícím dán důvod dovolání uvedený v písmenech a) až k).

O tento důvod dovolání obviněný opřel svou námitku, podle níž odvolací soud s ohledem na okolnosti uvedené v odvolání obviněného proti rozsudku soudu prvního stupně neměl toto odvolání shledat nedůvodným, a proto nebyly splněny podmínky pro zamítnutí jeho odvolání podle § 256 tr. ř. Z této námitky je zřejmé, že obviněný uplatnil důvod dovolání podle § 265b odst. 1 písm. l) tr. ř. v jeho první alternativě před druhou spojkou „nebo“.

Pokud bylo řádným opravným prostředkem proti rozhodnutí soudu prvního stupně odvolání, může být tento dovolací důvod v jeho první alternativě naplněn ve dvou případech, a to v případě jeho zamítnutí bez meritorního přezkoumání z tzv. formálních důvodů podle § 253 odst. 1 tr. ř., přestože nebyly splněny procesní podmínky opravňující soud k takovému postupu, a dále v případě jeho odmítnutí pro nesplnění obsahových náležitostí podle § 253 odst. 3 tr. ř., ačkoli oprávněná osoba nebyla řádně poučena nebo jí nebyla poskytnuta pomoc při odstranění vad podání (§ 253 odst. 4 tr. ř.).

Dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. l) tr. ř. v jeho první alternativě se tedy uplatní tehdy, došlo-li k zamítnutí nebo odmítnutí řádného opravného prostředku z procesních důvodů a obviněnému byl v podstatě nesprávným procesním postupem soudu podle § 253 odst. 1 nebo odst. 3 tr. ř. odepřen přístup k odvolací instanci, když odvolací soud takto rozhodl, aniž napadené rozhodnutí meritorně přezkoumal. To se však, jak bylo uvedeno, v posuzované věci obviněného M. V. nestalo, když Krajský soud v Ostravě jako soud druhého stupně jeho odvolání ani nezamítl z tzv. formálních důvodů, ani jej neodmítl pro nesplnění obsahových náležitostí, ale na jeho podkladě rozsudek Okresního soudu v Ostravě ze dne 2. 6. 2005, sp. zn. 10 T 22/2005, věcně přezkoumal, a vzhledem k tomu, že tento rozsudek shledal zákonným a odůvodněným (tedy správným), jakož i postup v řízení, které rozsudku předcházelo, odvolání obviněného zamítl podle § 256 tr. ř. jako nedůvodné. Procesními podmínkami podle § 265b odst. 1 písm. l) tr. ř. tedy nejsou ty podmínky, které obviněný uvádí v dovolání.

Protože odvolací soud na podkladě odvolání obviněného neučinil ve věci žádné z rozhodnutí předpokládaných v obviněným uplatněném dovolacím důvodu podle § 265b odst. 1 písm. l) tr. ř., je zřejmé, že jeho námitka zpochybňující správnost způsobu rozhodnutí soudu druhého stupně není způsobilá tento dovolací důvod obsahově naplnit. Proto Nejvyšší soud dovolání obviněného v části opírající se o dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. l) tr. ř. odmítl podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř., neboť i v této části bylo dovolání podáno z jiného důvodu, než je uveden v § 265b tr. ř.

Za podmínek uvedených v § 265r odst. 1 písm. a) tr. ř. Nejvyšší soud učinil toto rozhodnutí v neveřejném zasedání.

Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 31. ledna 2006

Předseda senátu

JUDr. Michal Mikláš

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nsoud.cz
Přesunout nahoru