Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

7 Tdo 407/2005Usnesení NS ze dne 13.04.2005

EcliECLI:CZ:NS:2005:7.TDO.407.2005.1

přidejte vlastní popisek

7 Tdo 407/2005

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl dne 13. dubna 2005 v neveřejném zasedání v Brně o dovolání obviněného J. K., které podal proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 23. 6. 2003, sp. zn. 6 To 261/2003, v trestní věci vedené u Obvodního soudu pro Prahu 6 pod sp. zn. 2 T 36/2002, takto:

Podle § 265i odst. 1 písm. d) tr. ř. se dovolání odmítá.

Odůvodnění:

Rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 6 ze dne 12. 3. 2003, sp. zn. 2 T 36/2002, byl obviněný J. K. uznán vinným trestným činem omezování osobní svobody podle § 231 odst. 1 tr. zák., za který mu byl podle § 53 odst. 1, 2 písm. b), odst. 3 tr. zák. uložen peněžitý trest ve výši 15.000,- Kč; pro případ, že by peněžitý trest nebyl ve stanovené lhůtě vykonán, byl obviněnému podle § 54 odst. 3 tr. zák. uložen náhradní trest odnětí svobody v trvání jednoho měsíce.

Proti shora uvedenému rozsudku soudu prvního stupně podal obviněný odvolání, které bylo usnesením Městského soudu v Praze ze dne 23. 6. 2003, sp. zn. 6 To 261/2003, zamítnuto podle § 256 tr. ř.

Proti usnesení odvolacího soudu podal obviněný dovolání, ve kterém uvedl, že soud prvního i druhého stupně porušil ustanovení § 211 tr. ř., když neprovedl osobní výslech svědků G., na jejichž osobní přítomnosti u hlavního líčení trval. Obviněný poukázal na to, že tito svědci jej nepoznali jednoznačně, že poznávací řízení bylo svěřeno německým orgánům a že se rozhodovací pravomoc přesunula mimo rámec působnosti našich soudů, když převážnou většinu dokazování vykonal německý soud, což podle obviněného není přípustné.

V závěru svého mimořádného opravného prostředku obviněný uvedl, že má za to, že „nejvyšší státní zástupce by měl nejvyššímu soudu podat dovolání v tom směru, že v § 211 tr. ř. byl porušen zákon“.

Podáním ze dne 13. 12. 2004, které bylo soudu prvního stupně doručeno dne 14. 12. 2004, obviněný k výzvě soudu prvního stupně podle § 265h odst. 1 tr. ř. doplnil své dovolání tak, že jím napadá výrok o vině, a to z toho důvodu, že soudy obou stupňů porušily ust. § 2 odst. 5 a § 211 tr. ř., neboť nebyly dány podmínky „pro čtení svědků“, když jejich přítomnost při hlavním líčení byla naprosto dostupná. Podle obviněného jde o takovou vadu řízení, kterou nelze odstranit a která je porušením práva na obhajobu odsouzeného, který neměl možnost klást svědkům otázky.

Z důvodů uvedených v doplnění dovolání obviněný navrhl, aby dovolání bylo vyhověno, aby rozsudek soudu prvního stupně byl zrušen v celém rozsahu a aby byla věc vrácena soudu prvního stupně k novému projednání a rozhodnutí.

Státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství v Brně ve svém vyjádření k dovolání uvedl, že dovolání neobsahuje odkaz na žádný z dovolacích důvodů uvedených v ustanovení § 265b tr. ř. a že ani uplatněné námitky s žádným z dovolacích důvodů nekorespondují, neboť dovolatel toliko namítá skutečnost, že část důkazů byla provedena v cizině cestou právní pomoci, aniž by tito svědci byli u hlavního líčení osobně slyšeni, čímž mělo podle dovolatele dojít k porušení ustanovení § 211 tr. ř. Státní zástupce poukázal na to, že z ustanovení § 265f odst. 1 tr. ř. vyplývá mj. povinnost dovolatele namítat konkrétní vady napadeného rozhodnutí ve vztahu k uplatněnému dovolacímu důvodu, výslovně uvést, čeho se dovoláním domáhá, a učinit konkrétní návrh na rozhodnutí dovolacího soudu. Jelikož dovolatel žádný konkrétní dovolací důvod neuvedl a ani z textu dovolání nelze zjistit, který dovolací důvod považuje za naplněný, neuvedl, čeho se ve vztahu k dovolacímu soudu domáhá, a neučinil ani konkrétní návrh na jeho rozhodnutí, nesplňuje dovolání povinné náležitosti obsahu dovolání ve smyslu § 265f odst. 1 tr. ř.

Ze shora uvedených důvodů státní zástupce navrhl, aby Nejvyšší soud podané dovolání odmítl podle § 265i odst. 1 písm. d) tr. ř., neboť nesplňuje náležitosti obsahu dovolání podle § 265f odst. 1 tr. ř. Státní zástupce dále pro případ, že by Nejvyšší soud hodlal učinit jiné než jím navrhované rozhodnutí, vyslovil souhlas s projednáním věci v neveřejném zasedání /§ 265r odst. 1 písm. c) tr. ř./.

Nejvyšší soud jako soud dovolací (§ 265c tr. ř.) nejprve zkoumal, zda v předmětné trestní věci jsou splněny podmínky přípustnosti dovolání podle § 265a tr. ř., zda dovolání bylo podáno oprávněnou osobou a v zákonné lhůtě a zda splňuje zákonem požadované náležitosti. Shledal přitom, že dovolání sice přípustné je /§ 265a odst. 1, 2 písm. h) tr. ř./, bylo podáno osobou k tomu oprávněnou /§ 265d odst. 1 písm. b), odst. 2 tr. ř./ a v zákonné lhůtě, jakož i na místě, kde lze podání učinit (§ 265e odst. 1, 3 tr. ř.), nicméně že nesplňuje náležitosti obsahu dovolání uvedené v § 265f odst. 1 tr. ř.

Podle § 265f odst. 1 věty první tr. ř. „v dovolání musí být vedle obecných náležitostí (§ 59 odst. 3) podání uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, který výrok, v jakém rozsahu i z jakých důvodů napadá a čeho se dovolatel domáhá, včetně konkrétního návrhu na rozhodnutí dovolacího soudu s odkazem na zákonné ustanovení § 265b odst. 1 písm. a) až l) nebo § 265b odst. 2 tr. ř., o které se dovolání opírá“.

Dovolání obviněného, a to i ve znění jeho doplnění ze dne 13. 12. 2004, je v rozporu se shora citovaným ustanovením § 265f odst. 1 tr. ř., neboť neobsahuje odkaz na některé ze zákonných ustanovení § 265b odst. 1 písm. a) až l) tr. ř., o které se opírá.

Podle § 265h odst. 1 tr. ř. „nesplňuje-li dovolání nejvyššího státního zástupce nebo dovolání obviněného podané jeho obhájcem náležitosti obsahu dovolání podle § 265f odst. 1 tr. ř., vyzve je předseda senátu, aby vady odstranili ve lhůtě dvou týdnů, kterou jim zároveň stanoví, a upozorní je, že jinak bude dovolání odmítnuto podle § 265i odst. 1 písm. d) tr. ř.“.

Na základě citovaného ustanovení § 265h odst. 1 tr. ř. předsedkyně senátu Obvodního soudu pro Prahu 6 opětovně vyzvala přípisem ze dne 17. 2. 2005 obhájce obviněného, aby ve lhůtě 14 dnů doplnil dovolání ve smyslu § 265f tr. ř., konkrétně aby výslovně uvedl uplatňovaný důvod dovolání podle § 265b odst. 1 písm. a) až l) tr. ř., tedy který ze zde uvedených důvodů uplatňuje, s tím, že v opačném případě bude dovolání odmítnuto podle § 265i odst. 1 písm. d) tr. ř. Výzva byla obhájci obviněného doručena dne 21. 2. 2005, přičemž tento na uvedenou výzvu žádným způsobem nereagoval, tj. dovolání obviněného v souladu s jemu doručenou výzvou ve stanovené lhůtě nedoplnil.

S ohledem na shora uvedené dovolacímu soudu nezbývá než konstatovat, že dovolání obviněného (ve znění jeho doplnění ze dne 13. 12. 2004) postrádá základní náležitost obsahu dovolání, neboť v něm není uveden odkaz na zákonné ustanovení, o které se dovolání opírá, tj. odkaz na některé z ustanovení § 265b odst. 1 písm. a) až l) tr. ř., v nichž jsou stanoveny zákonné dovolací důvody. Přitom podle § 265f odst. 1 tr. ř. v dovolání musí být právě tento odkaz uveden. Nestačí, že jsou v dovolání uvedeny námitky či výhrady, které obviněný proti napadenému rozhodnutí má, zákonný dovolací důvod musí být v dovolání výslovně uveden odkazem na některé z ustanovení § 265b odst. 1 písm. a) až l) tr. ř., resp. § 265b odst. 2 tr. ř. Bez této náležitosti není dovolání způsobilé být podkladem k tomu, aby Nejvyšší soud napadené rozhodnutí přezkoumal, protože také uvedením konkrétního dovolacího důvodu dovolatel vymezuje rozsah přezkumné činnosti Nejvyššího soudu, který podle § 265i odst. 3 tr. ř. přezkoumává napadené rozhodnutí v rozsahu a z důvodů uvedených v dovolání.

Protože v posuzovaném případě dovolání obviněného postrádá uvedení zákonného dovolacího důvodu odkazem na ustanovení § 265b odst. 1 písm. a) až l) tr. ř. a obhájce obviněného tuto vadu obsahu dovolání přes poučení o možnosti jeho odmítnutí ve lhůtě stanovené podle § 265h odst. 1 tr. ř. neodstranil, Nejvyšší soud dovolání obviněného podle § 265i odst. 1 písm. d) tr. ř. odmítl, aniž na jeho podkladě přezkoumal napadené usnesení a předcházející řízení z hledisek uvedených v § 265i odst. 3 tr. ř.

Za podmínek uvedených v § 265r odst. 1 písm. a) tr. ř. Nejvyšší soud učinil toto rozhodnutí v neveřejném zasedání.

Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 13. dubna 2004

Předseda senátu

JUDr. Michal Mikláš

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nsoud.cz
Přesunout nahoru