Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

7 Tdo 271/2012Usnesení NS ze dne 04.04.2012

HeslaOmezování osobní svobody
Spolupachatelství
KategorieC
EcliECLI:CZ:NS:2012:7.TDO.271.2012.1
Důvod dovolání

§ 265b odst.1 písm. g) tr.ř.

§ 265b odst.1 písm. l) tr.ř.

Dotčené předpisy

§ 171 odst. 1 tr. zákoníku

§ 171 odst. 3 písm. c) tr. zákoníku

§ 23 tr. zákoníku


přidejte vlastní popisek

7 Tdo 271/2012-28

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky projednal v neveřejném zasedání dne 4. dubna 2012 v Brně dovolání obviněných J. S., a R. T., proti usnesení Krajského soudu v Brně - pobočka ve Zlíně ze dne 1. 9. 2011, sp. zn. 6 To 384/2011, který rozhodl jako soud odvolací v trestní věci vedené u Okresního soudu ve Zlíně pod sp. zn. 31 T 41/2011, a rozhodl takto:

Podle § 265i odst. 1 písm. c) tr. ř. se dovolání obviněného J. S. odmítá.

Podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. se dovolání obviněného R. T. odmítá.

Odůvodnění:

Okresní soud ve Zlíně rozsudkem ze dne 16. 5. 2011, sp. zn. 31 T 41/2011, uznal obviněné J. S. a R. T. vinnými zločinem omezování osobní svobody podle § 171 odst. 1, 3 písm. c) tr. zákoníku ve formě spolupachatelství podle § 23 tr. zákoníku, který spáchali podle skutkových zjištění soudu tím, že „dne 11. 11. 2010 kolem 2. hodiny vylákali poškozeného Lukáše Patrnčiaka, nar. 14. 6. 1986, z bytu svědkyně L. S. v Brumově-Bylnici na ulici Amálie Kutinové č. p. 675 ven a za ruce ho vtáhli do osobního automobilu značky Alfa Romeo, červené barvy, registrační značky ..., které užíval obviněný J. S.. Zde ho drželi proti jeho vůli. Obviněný J. S. řídil a obviněný R. T., který seděl na zadním sedadle za poškozeným, jej držel kolem těla. Takto ho odvezli směrem na Sidonii a před Vlárou odbočili do lesa. Tam obviněný J. S. slovně přinutil poškozeného, aby se vyslékl, což učinil a vyslékl se do naha. Obviněný J. S. poté vytáhl z auta dřevěnou hůl a bil poškozeného po zádech. Protože poškozený křičel, zalepil mu ústa lepící páskou, kterou mu podal obviněný R. T.. Obviněný J. S. dále poškozenému vyhrožoval odstřihnutím prstu na ruce. Dále mu vyhrožoval, že pro něho vykopal hrob. Přinutil ho kleknout a kopl ho do tváře. Poté nechali poškozeného stát venku před vozem. Obviněný J. S. poškozenému vyhrožoval zabitím a dvakrát mu přiložil k noze zapálený zapalovač. Obvinění spálili oblečení poškozeného v lese. Popsaným jednáním poškozenému způsobili hematomy na hlavě, na krku, na pravé lopatce, na obou rukách, na pravé hýždi a na pravém stehně, otok nosu s krvácením a oděrky na spánkových částech hlavy. V ranních hodinách poškozeného naložili opět do uvedeného vozidla a odvezli ho k obviněnému J. S. do bytu, kde mu dali svoje oblečení a poškozený potom s nimi musel ještě asi do 16 hodin jezdit ve vozidle značky Škoda Octavia, než z tohoto vozidla na benzinové čerpací stanici v Brumově-Bylnici utekl. Obviněný J. S. po celou dobu vyhrožoval poškozenému zabitím“. Okresní soud ve Zlíně podle § 171 odst. 3 tr. zákoníku odsoudil obviněného J. S. k trestu odnětí svobody v trvání tří let a šesti měsíců. Podle § 56 odst. 2 písm. c) tr. zákoníku jej zařadil pro výkon trestu do věznice s ostrahou. Podle § 171 odst. 3 tr. zákoníku a § 43 odst. 2 tr. zákoníku odsoudil obviněného R. T. k trestu odnětí svobody v trvání dvou let a šesti měsíců. Podle § 56 odst. 2 písm. c) tr. zákoníku jej zařadil pro výkon trestu do věznice s ostrahou. Podle § 43 odst. 2 tr. zákoníku zrušil výrok o trestu v rozsudku Okresního soudu ve Zlíně ze dne 6. 12. 2010, č. j. 3 T 188/2010-148, a zrušil i všechna další rozhodnutí na tento výrok obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Podle § 229 odst. 1 tr. ř. odkázal poškozeného L. P. s nárokem na náhradu škody na řízení ve věcech občanskoprávních.

Krajský soud v Brně-pobočka ve Zlíně usnesením ze dne 1. 9. 2011, sp. zn. 6 To 384/2011, zamítl podle § 256 tr. ř. jako nedůvodná odvolání obviněného J. S. podané proti výroku o vině a trestu a odvolání obviněného R. T. podané proti výroku o vině a trestu rozsudku soudu prvního stupně.

Obviněný J. S. podal proti usnesení Krajského soudu v Brně-pobočka ve Zlíně ze dne 1. 9. 2011, sp. zn. 6 To 384/2011, prostřednictvím svého obhájce dovolání opírající se o dovolací důvod § 265b odst. 1 písm. l) tr. ř. Obviněný namítl, že soud při hodnocení důkazů porušil ustanovení § 2 odst. 6 tr. ř., neodstranil rozpory mezi důkazy a nerespektoval zásadu „in dubio pro reo“. Z těchto důvodů nebylo spolehlivě prokázáno, zda se stal skutek a zda jej spáchal.

Navrhl proto, aby dovolací soud „podle § 265k odst. 1, 2 tr. ř. zrušil napadené rozhodnutí a řízení mu předcházející, a aby podle § 265l tr. ř. nařídil nové projednání věci a rozhodnutí“.

Obviněný R. T. podal proti usnesení Krajského soudu v Brně-pobočka ve Zlíně ze dne 1. 9. 2011, sp. zn. 6 To 384/2011, prostřednictvím svého obhájce řádně a včas dovolání opírající se o dovolací důvod § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. Namítl extrémní rozpor mezi učiněnými skutkovými zjištěními a právními závěry soudů obou stupňů. Popřel svoji vinu, rozhodnutí soudů obou stupňů považuje za nesprávné, neboť podle jeho názoru z provedeného dokazování vyplývá, že skutek, který je popsán ve výroku o vině, se nestal, a trestný čin omezování osobní svobody nespáchal. Dále namítl, že nebylo prokázáno, že by se nacházel na místě činu v lese u Sidonie před Vlárou. Extrémní rozpor shledal zejména ve výpovědi svědkyně A. R. u hlavního líčení a poškozeného L. P. v přípravném řízení, který soud podle názoru obviněného nesprávně zhodnotil tak, že výpověď svědkyně A. R. považoval za nevěrohodnou a výpověď poškozeného L. P. za věrohodnou. Poukázal na to, že soudy obou stupňů za této situace nerespektovaly zásadu „in dubio pro reo“ a nerozhodly v jeho prospěch.

Obviněný R. T. z těchto důvodů navrhl, aby Nejvyšší soud České republiky podle § 265k odst. 1 tr. ř. zrušil usnesení Krajského soudu v Brně-pobočka ve Zlíně ze dne 1. 9. 2011, sp. zn. 6 To 384/2011, zrušil i rozhodnutí na ně obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu, a aby podle § 265l odst. 1 tr. ř. přikázal Krajskému soudu v Brně-pobočka ve Zlíně, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl, případně aby podle § 265m odst. 1 tr. ř. sám ve věci rozhodl rozsudkem tak, že obviněného zprostí viny.

Nejvyšší státní zástupce ve vyjádření k dovolání obviněných J. S. a R. T. uvedl, že se k nim nebude věcně vyjadřovat, a souhlasil s projednáním věci v neveřejném zasedání za podmínek § 265r odst. 1 tr. ř.

K dovolání obviněného J. S.:

Podle § 265e odst. 1 tr. ř. se dovolání podává u soudu, který ve věci rozhodl v prvním stupni, do dvou měsíců od doručení rozhodnutí, proti kterému dovolání směřuje. Jestliže se rozhodnutí doručuje jak obviněnému, tak i jeho obhájci a zákonnému zástupci, podle § 265e odst. 2 tr. ř. běží lhůta od toho doručení, které bylo provedeno nejpozději. Podle § 265e odst. 3 tr. ř. je lhůta k podání dovolání zachována také tehdy, je-li dovolání podáno ve lhůtě u Nejvyššího soudu nebo u soudu, který rozhodl ve věci ve druhém stupni, anebo je-li podání, jehož obsahem je dovolání, dáno ve lhůtě na poštu a adresováno soudu, u něhož má být podáno nebo který má ve věci rozhodnout. Podle § 265e odst. 4 tr. ř. navrácení lhůty k podání dovolání není přípustné.

Nejvyšší soud zjistil, že dovolání bylo podáno opožděně.

Rozhodnutí, které obviněný J. S. napadl dovoláním, mu bylo doručeno dne 5. 12. 2011, jeho obhájkyni JUDr. Naděždě Dědkové dne 3. 10. 2011 a státnímu zástupci dne 27. 9. 2011. Lhůta k podání dovolání, počítaná podle § 60 odst. 2 tr. ř. a 265e odst. 1, 2 tr. ř., uplynula dne 5. 2. 2012, který připadl na neděli, tj. na den pracovního klidu. Podle § 60 odst. 3 tr. ř. posledním dnem lhůty k podání dovolání byl den 6. 2. 2012, tj. nejbližší pracovní den, a to pondělí. Obviněný J. S. prostřednictvím svého obhájce podal dovolání osobně u soudu prvního stupně až dne 8. 2. 2012, tedy po uplynutí zákonné lhůty dvou měsíců k podání dovolání. Toto datum podání je zřejmé z otisku podacího razítka Okresního soudu ve Zlíně, v jehož podatelně bylo dovolání podáno s poznámkou podáno osobně ve 14:30 hod. (č. l. 515 spisu).

K dovolání obviněného R. T.:

Dovolání je mimořádným opravným prostředkem, který je možné podat jen z některého z důvodů výslovně stanovených v § 265b odst. 1 písm. a) až l) tr. ř. Přitom nestačí takový důvod pouze formálně deklarovat, ale je nutné, aby uplatněné námitky odpovídaly svým obsahem tomuto důvodu. Podání dovolání z jiného důvodu je ze zákona vyloučeno.

Podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. lze dovolání podat, jestliže rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení. Z dikce uvedeného ustanovení plyne, že ve vztahu ke zjištěnému skutku je možné dovoláním vytýkat výlučně vady hmotně právní. Protože zpochybnění správnosti skutkových zjištění nelze zahrnout do zákonem vymezeného okruhu dovolacích důvodů podle § 265b tr. ř., je dovolací soud vázán skutkovými zjištěními soudu prvního, event. druhého stupně. Dovolací soud tedy musí vycházet ze skutkového stavu věci tak, jak byl zjištěn v průběhu trestního stíhání a jak je vyjádřen především ve výroku odsuzujícího rozsudku, a je povinen zjistit, zda právní posouzení skutku je v souladu s vyjádřením způsobu jednání v příslušné skutkové podstatě trestného činu, a to s ohledem na zjištěný skutkový stav věci. V mezích dovolacího důvodu podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. lze tedy namítat, že skutek, jak byl soudem zjištěn, byl nesprávně právně kvalifikován jako trestný čin, ačkoliv o trestný čin nejde, nebo že jde o jiný trestný čin, než kterým byl obviněný uznán vinným. Vedle vad, které se týkají právního posouzení skutku, lze vytýkat též „jiné nesprávné hmotně právní posouzení“. Rozumí se jím zhodnocení otázky, která nespočívá přímo v právní kvalifikaci skutku, ale v právním posouzení jiné skutkové okolnosti, která má význam z hlediska hmotného práva. Na podkladě dovolacího důvodu podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. nelze ovšem namítat a ani přezkoumávat a hodnotit správnost a úplnost skutkového stavu ve smyslu § 2 odst. 5 tr. ř., ani prověřovat úplnost provedeného dokazování a správnost hodnocení důkazů podle § 2 odst. 6 tr. ř., protože tato činnost soudu spočívá v aplikaci ustanovení procesních, nikoliv hmotně právních.

S ohledem na principy vyplývající z ústavně garantovaného práva na spravedlivý proces může Nejvyšší soud zasáhnout do skutkového základu rozhodnutí napadeného dovoláním jen zcela výjimečně, pokud to odůvodňuje extrémní rozpor mezi skutkovými zjištěními soudů a provedenými důkazy. Takový rozpor je dán zejména tehdy, jestliže skutková zjištění soudů nemají žádnou obsahovou spojitost s důkazy, jestliže skutková zjištění soudů nevyplývají z důkazů při žádném z logicky přijatelných způsobů jejich hodnocení, jestliže skutková zjištění soudů jsou opakem toho, co je obsahem důkazů, na jejichž podkladě byla tato zjištění učiněna, apod.

Nejvyšší soud zjistil, že obviněný učinil obsahem svých dovolacích námitek námitky skutkové a v podstatě jen opakuje námitky z řízení o odvolání. Těmito námitkami obviněný napadl rozsah provedeného dokazování, způsob hodnocení důkazů, jakož i skutková zjištění učiněná soudy, jimiž je dovolací soud vázán. Takové námitky však nenaplňují uplatněný dovolací důvod ani jiný důvod dovolání podle § 265b odst. 1 tr. ř. Obviněný tak sice formálně deklaroval dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř., avšak učinil tak prostřednictvím námitek, které ho obsahově nenaplňují a nejsou pod tento dovolací důvod podřaditelné.

V řízení o dovolání z důvodu uvedeného v § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. se nelze domáhat přezkoumání skutkových zjištění, na nichž je napadené rozhodnutí založeno. Uplatněný dovolací důvod není naplněn námitkami, které jsou polemikou se skutkovým zjištěním soudů, se způsobem hodnocení důkazů nebo s postupem při provádění důkazů (srov. usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 24. 9. 2002, sp. zn. 7 Tdo 686/2002). Dovolání je určeno k nápravě právních vad rozhodnutí ve věci samé, pokud tyto vady spočívají v právním posouzení skutku nebo jiných skutečností podle norem hmotného práva.

Obviněný namítl také extrémní rozpor mezi výpovědí svědkyně A. R. u hlavního líčení a poškozeného L. P. v přípravném řízení. Tuto námitku obviněný uplatnil již ve svém odvolání, odvolací soud se jí zabýval a v souladu se zákonem se s ní v odůvodnění svého rozhodnutí vypořádal. Odvolací soud v odůvodnění svého rozhodnutí uvedl, že výpověď poškozeného L. P. z přípravného řízení považuje za důkaz zcela nezpochybnitelný s ohledem na množství detailů uváděných svědkem popisujících situaci, která měla svoji příčinu, svůj logický vývoj a své vyústění. Odvolací soud poukázal na to, že tato výpověď je v souladu s dalšími provedenými důkazy, především s výpovědí svědkyně L. S., která potvrdila, že nejprve poškozeného k sobě pozvala a posléze jej poslala pryč na popud obviněného J. S., který na něj společně s obviněným R. T. čekal před jejím domem. Dále odvolací soud uvedl, že v souladu s výpovědí poškozeného je také nalezení DNA obviněného J. S. na nedopalku cigaret v místech, ve kterých byl napadán poškozený, stejně jako nalezení stop psychotropních látek v krvi tohoto obviněného. Nejvyšší soud neshledal žádný rozpor, natož extrémní, mezi provedenými důkazy a právním posouzením skutku. Skutková zjištění mají své zakotvení v provedených důkazech, které soudy obou stupňů hodnotily důsledně podle zásady volného hodnocení důkazů a v souladu s jejich obsahem a při jejich hodnocení nevybočily ze zákonných mezí volného hodnocení důkazů. Nejvyšší soud pro stručnost odkazuje na správné závěry odvolacího soudu.

Nejvyšší soud shledal, že dovolání obviněného J. S. bylo podáno opožděně, a proto je odmítl podle § 265i odst. 1 písm. c) tr. ř. Dovolání obviněného R. T. bylo podáno z jiného důvodu, než je uveden v § 265b odst. 1 tr. ř., a proto je odmítl podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. O dovoláních rozhodl v neveřejném zasedání konaném za podmínek § 265r odst. 1 písm. a) tr. ř.

Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 4. dubna 2012

Předseda senátu

JUDr. Jindřich Urbánek

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nsoud.cz
Přesunout nahoru