Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

7 Tdo 1453/2017Usnesení NS ze dne 29.11.2017

HeslaDovolací důvody
Padělání a pozměnění (pozměňování) veřejné listiny
Podvod
KategorieD
EcliECLI:CZ:NS:2017:7.TDO.1453.2017.1
Důvod dovolání

§ 265b odst.1 písm. a) tr.ř.

§ 265b odst.1 písm. g) tr.ř.

Dotčené předpisy

§ 265i odst. 1 písm. b) tr. ř.

§ 209 odst. 1, 3 tr. zákoníku

§ 348 odst. 1 tr. zákoníku


přidejte vlastní popisek

7 Tdo 1453/2017-33

USNESENÍ

Nejvyšší soud rozhodl dne 29. listopadu 2017 v neveřejném zasedání o dovolání obviněného A. B., proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 1. 8. 2017, sp. zn. 13 To 258/2017, v trestní věci vedené u Okresního soudu v Benešově pod sp. zn. 1 T 2/2017 takto:

Podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. se dovolání obviněného A. B. odmítá.

Odůvodnění:

Rozsudkem Okresního soudu v Benešově ze dne 7. 6. 2017, č. j. 1 T 2/2017-354, byl obviněný A. B. uznán vinným v bodech 1) – 6) přečinem podvodu podle § 209 odst. 1, 3 tr. zákoníku a v bodě 7) přečinem padělání a pozměnění veřejné listiny podle § 348 odst. 1 tr. zákoníku a odsouzen podle § 209 odst. 3 tr. zákoníku, § 43 odst. 1 tr. zákoníku k úhrnnému trestu odnětí svobody na dva roky a šest měsíců, pro jehož výkon byl podle § 56 odst. 2 písm. b) tr. zákoníku zařazen do věznice s dozorem. Podle § 70 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku byl obviněnému uložen trest propadnutí věci a podle § 228 odst. 1 tr. ř. bylo rozhodnuto o náhradě škody.

Podle skutkových závěrů soudu prvního stupně se obviněný uvedených přečinů dopustil v podstatě tím, že

ad 1) – 4) v době od 20. 4. 2015 do 18. 3. 2016 pod nepravou identitou jako J. V. v úmyslu získat pro svoji potřebu finanční prostředky pod různými falešnými záminkami vylákal od poškozených celkově 224 300 Kč,

ad 5) a 6) v době od září do listopadu roku 2015 pod nepravou identitou jako „P.“, v úmyslu získat pro svoji potřebu finanční prostředky pod různými falešnými záminkami vylákal od poškozených celkově 38 546 Kč,

ad 7) v jarních měsících roku 2015 si přesně nezjištěným způsobem opatřil občanský a řidičský průkaz osoby J. V. a tyto opakovaně použil jako pravé k prokázání své totožnosti.

Rozsudek soudu prvního stupně napadl obviněný odvoláním, které Krajský soud v Praze usnesením ze dne 1. 8. 2017, č. j. 13 To 258/2017-371, podle § 256 tr. ř. zamítl.

Proti usnesení soudu druhého stupně podal obviněný prostřednictvím obhájce dovolání, které opřel o dovolací důvody podle § 265b odst. 1 písm. a) a g) tr. ř. K dovolacímu důvodu podle § 265b odst. 1 písm. a) tr. ř. obviněný namítl, že ve věci rozhodoval nepříslušný soud, neboť obviněnému nebylo umožněno podat žádost, aby řízení bylo vedeno u soudu v místě jeho bydliště ve Z. K dovolacímu důvodu podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. obviněný namítl, že mu byl uložen nepodmíněný trest odnětí svobody, ačkoli by podle jeho názoru ke splnění účelu trestu postačilo uložit mu trest nespojený s omezením svobody, aby mohl pracovat a splatit způsobenou škodu.

Závěrem obviněný navrhl, aby Nejvyšší soud zrušil rozhodnutí soudů obou stupňů a přikázal soudu prvního stupně, tedy Okresnímu soudu ve Zlíně, věc v potřebném rozsahu znovu projednat a rozhodnout.

Státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství se k dovolání obviněného vyjádřil tak, že námitkou, kterou uplatnil pod dovolacím důvodem podle § 265b odst. 1 písm. a) tr. ř., obviněný materiálně nezpochybnil věcnou příslušnost soudu, pouze namítl, že mu nebylo umožněno podat žádost, aby ve věci rozhodoval soud v místě jeho bydliště. Taková námitka stojí podle státního zástupce zcela mimo tento dovolací důvod. Na okraj státní zástupce dodal, že soud prvního stupně navrhl delegaci ve smyslu § 25 tr. ř. z důvodů vhodnosti, hospodárnosti a rychlosti, avšak Nejvyšší soud tento návrh odmítl. S odkazem na dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. pak obviněný podle státního zástupce pouze prezentuje své subjektivní přesvědčení o nepřiměřenosti uloženého trestu. Takováto námitka nenaplňuje žádný z dovolacích důvodů podle § 265b odst. 1 tr. ř.

Závěrem státní zástupce navrhl, aby Nejvyšší soud dovolání obviněného odmítl podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř.

Nejvyšší soud jako soud dovolací (§ 265c tr. ř.) shledal, že dovolání je přípustné [§ 265a odst. 1, 2 písm. h) tr. ř.], bylo podáno obviněným jako osobou oprávněnou prostřednictvím obhájce [§ 265d odst. 1 písm. b), odst. 2 tr. ř.], v zákonné lhůtě a na místě, kde lze podání učinit (§ 265e odst. 1, 2 tr. ř.). Dovolání obsahuje i obligatorní náležitosti stanovené v § 265f odst. 1 tr. ř. Dále Nejvyšší soud shledal, že dovolání obviněného bylo podáno z jiného důvodu, než je uveden v § 265b tr. ř.

Důvod dovolání podle § 265b odst. 1 písm. a) tr. ř. je dán tehdy, jestliže ve věci rozhodl věcně nepříslušný soud nebo soud, který nebyl náležitě obsazen, ledaže místo samosoudce rozhodoval senát nebo rozhodl soud vyššího stupně. Obviněný k tomuto dovolacímu důvodu nenamítl věcnou nepříslušnost soudu, ani jeho nesprávné obsazení. Jediná námitka, uplatněná obviněným k tomuto dovolacímu důvodu, je ta, že mu nebylo umožněno podat žádost, aby v jeho věci rozhodl soud příslušný v místě jeho bydliště. Touto námitkou tedy obviněný nenaplnil dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. a) tr. ř., ani žádný jiný dovolací důvod podle § 265b odst. 1 tr. ř. Nad rámec uvedeného je namístě poznamenat, že soud prvního stupně podal návrh na delegaci podle § 25 tr. ř. obsahující mj. argument, že obviněný žije a pracuje ve Z., resp. v jeho blízkosti. Nejvyšší soud o tomto návrhu rozhodl usnesením ze dne 15. 2. 2017, sp. zn. 7 Td 5/2017, tak, že věc Okresnímu soudu v Benešově neodňal. Dovolání obviněného bylo tedy v této části podáno z jiného důvodu, než je uveden v § 265b tr. ř.

Dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. je dán, jestliže rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení.

K dovolacímu důvodu podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. obviněný namítl toliko to, že mu byl uložen nepodmíněný trest, ačkoli by k dosažení účelu trestu postačil trest nespojený s odnětím svobody. Nejvyšší soud připomíná, že námitky vůči druhu a výměře uloženého trestu, s výjimkou trestu odnětí svobody na doživotí, lze v dovolání úspěšně uplatnit jen v rámci zákonného důvodu uvedeného v ustanovení § 265b odst. 1 písm. h) tr. ř., tedy jen tehdy, jestliže byl obviněnému uložen druh trestu, který zákon nepřipouští, nebo trest ve výměře mimo trestní sazbu stanovenou zákonem na trestný čin, jímž byl uznán vinným. Jiná pochybení soudu spočívající v nesprávném druhu či výměře uloženého trestu, zejména nesprávné vyhodnocení kritérií uvedených v § 39 až § 42 tr. zákoníku a v důsledku toho uložení nepřiměřeně přísného nebo naopak mírného trestu, nelze v dovolání namítat prostřednictvím tohoto ani jiného dovolacího důvodu podle § 265b odst. 1 tr. ř. (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 2. 9. 2002, sp. zn. 11 Tdo 530/2002). Nejvyšší soud proto shledal, že námitka obviněného nenaplňuje obviněným uplatněný dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř., ani jiný dovolací důvod podle § 265b odst. 1 tr. ř. Nad rámec uvedeného lze dodat, že uložený druh i výši trestu ve svém rozsudku řádně odůvodnil soud prvního stupně (str. 9 rozsudku soudu prvního stupně) a obviněný následně totožnou námitku uplatnil ve svém odvolání, přičemž odvolací soud se s ní dostatečně vypořádal (str. 3 a 4 usnesení soudu druhého stupně).

Nejvyšší soud proto dovolání obviněného podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. odmítl, neboť bylo podané z jiného důvodu, než je uveden v § 265b tr. ř.

Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 29. listopadu 2017

JUDr. Petr Hrachovec

předseda senátu

Vypracoval

JUDr. Petr Angyalossy, Ph. D.

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nsoud.cz
Přesunout nahoru