Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

7 Tdo 1441/2017Usnesení NS ze dne 22.11.2017

HeslaDovolací důvody
Krádež
Poškození cizí věci
KategorieD
EcliECLI:CZ:NS:2017:7.TDO.1441.2017.1
Důvod dovolání
§ 265b odst.1 písm. g) tr.ř.
Dotčené předpisy
§ 265i odst. 1 písm. b) tr. ř.|§ 205 odst. 1 písm. b), odst. 2, 3 tr. zákoníku|§ 228 odst. 1 tr. zákoníku

přidejte vlastní popisek

7 Tdo 1441/2017-25

USNESENÍ

Nejvyšší soud rozhodl dne 22. listopadu 2017 v neveřejném zasedání o dovolání obviněného L. Š., proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 25. 7. 2017, sp. zn. 8 To 246/2017, v trestní věci vedené u Okresního soudu v Hodoníně pod sp. zn. 3 T 272/2016 takto:

Podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. se dovolání obviněného L. Š. odmítá.

Odůvodnění:

Rozsudkem Okresního soudu v Hodoníně ze dne 24. 5. 2017, č. j. 3 T 272/2016-838, byl obviněný uznán vinným přečinem krádeže podle § 205 odst. 1 písm. b), odst. 2, 3 tr. zákoníku dílem dokonaným, dílem nedokonaným ve stadiu pokusu podle § 21 odst. 1 tr. zákoníku a přečinem poškození cizí věci podle § 228 odst. 1 tr. zákoníku a odsouzen podle § 205 odst. 3 tr. zákoníku, § 43 odst. 1 tr. zákoníku k úhrnnému trestu odnětí svobody na pět let, pro jehož výkon byl zařazen podle § 56 odst. 2 písm. c) tr. zákoníku do věznice s ostrahou. Podle § 70 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku bylo obviněnému uloženo propadnutí věci a podle § 228 odst. 1 tr. ř. a § 229 odst. 1, 2 tr. ř. bylo rozhodnuto o náhradě škody.

Podle skutkových závěrů soudu prvního stupně se obviněný uvedených přečinů dopustil v podstatě tím, že

v bodech 1), 3) – 10), 12), 14), 15) v době od 18. 7. 2016 do 6. 10. 2016 vnikl do různých prodejen a provozoven v B. a v H., kde způsobil škodu poškozením věcí a odcizil různé zboží a finanční hotovost,

v bodech 2), 11), 13) v době od 11. 7. 2016 do 6. 10. 2016 se pokusil vniknout do různých prodejen a provozoven v B. avH. v úmyslu odcizit z nich zboží, avšak od svého jednání byl z důvodů vyrušení, příp. překážky odrazen a svého jednání zanechal, aniž by cokoliv odcizil, avšak způsobil škodu poškozením věcí,

odcizením věcí způsobil celkovou škodu 429 964 Kč a poškozením věcí škodu 66 856 Kč. Tohoto jednání se dopustil přesto, že byl rozsudkem Městského soudu v Brně ze dne 6. 3. 2013, č. j. 12 T 3/2013-75, ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Brně ze dne 17. 7. 2013, sp. zn. 3 To 253/2013, odsouzen mimo jiné za přečin krádeže podle § 205 odst. 1 písm. a), b), odst. 2, 3 tr. zákoníku k nepodmíněnému trestu odnětí svobody na 47 měsíců, který vykonal dne 19. 6. 2016.

Rozsudek soudu prvního stupně napadli obviněný a státní zástupce odvoláními, která Krajský soud v Brně usnesením ze dne 25. 7. 2017, č. j. 8 To 246/2017-874, podle § 256 tr. ř. zamítl.

Proti usnesení soudu druhého stupně podal obviněný prostřednictvím obhájce dovolání, které opřel o dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř.

Namítl, že soudy obou stupňů nesprávně posoudily jeho jednání, výši způsobené škody i jeho povinnost škodu nahradit. Nesprávné skutkové závěry soudů měly podle obviněného za následek i nesprávné právní posouzení skutku. Obviněný vznesl výhrady vůči závěrům znaleckého posudku, který se zabýval cenami tabákových výrobků, vůči místu sejmutí pachových stop, rozsahu poškození výlohy v bodě 11) a množství odcizeného zboží v některých bodech. Podle obviněného nebyla jeho vina dostatečně prokázána.

Závěrem obviněný navrhl, aby Nejvyšší soud zrušil rozhodnutí soudů obou stupňů a přikázal soudu prvního stupně věc v potřebném rozsahu znovu projednat a rozhodnout.

Státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství k dovolání obviněného uvedl, že se k němu nebude věcně vyjadřovat.

Nejvyšší soud jako soud dovolací (§ 265c tr. ř.) shledal, že dovolání je přípustné [§ 265a odst. 1, 2 písm. h) tr. ř.], bylo podáno obviněným jako osobou oprávněnou prostřednictvím obhájce [§ 265d odst. 1 písm. b), odst. 2 tr. ř.], v zákonné lhůtě a na místě, kde lze podání učinit (§ 265e odst. 1, 2 tr. ř.). Dovolání obsahuje i obligatorní náležitosti stanovené v § 265f odst. 1 tr. ř. Dále Nejvyšší soud shledal, že dovolání obviněného bylo podáno z jiného důvodu, než je uveden v § 265b tr. ř.

Dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. je dán, jestliže rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení.

Z dikce uvedeného ustanovení plyne, že ve vztahu ke zjištěnému skutku je možné dovoláním vytýkat výlučně vady hmotně právní. Zpochybnění správnosti skutkových zjištění do zákonem vymezeného okruhu dovolacích důvodů podle § 265b tr. ř. zahrnout nelze. Soudy zjištěný skutkový stav je pro dovolací soud východiskem pro posouzení skutku z hlediska hmotného práva. Dovolací soud tedy vychází ze skutkového stavu tak, jak byl zjištěn soudy prvního a druhého stupně.

V mezích dovolacího důvodu podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. lze namítat, že skutek, jak byl soudem zjištěn, byl nesprávně právně kvalifikován jako trestný čin, ačkoliv o trestný čin nejde, nebo že jde o jiný trestný čin, než kterým byl obviněný uznán vinným. Vedle vad, které se týkají právního posouzení skutku, lze vytýkat též „jiné nesprávné hmotně právní posouzení“. Rozumí se jím zhodnocení otázky, která nespočívá přímo v právní kvalifikaci skutku, ale v právním posouzení jiné skutkové okolnosti mající význam z hlediska hmotného práva.

Na podkladě dovolacího důvodu podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. nelze ovšem namítat a ani přezkoumávat a hodnotit správnost a úplnost skutkového stavu ve smyslu § 2 odst. 5 tr. ř. ani prověřovat úplnost provedeného dokazování a správnost hodnocení důkazů podle § 2 odst. 6 tr. ř., poněvadž tato činnost soudu spočívá v aplikaci ustanovení procesních, nikoliv hmotně právních. Dovolání lze opírat jen o námitky hmotně právní povahy, nikoli o námitky skutkové.

Současně platí, že obsah konkrétně uplatněných námitek, o něž se opírá existence určitého dovolacího důvodu, musí věcně odpovídat zákonnému vymezení takového dovolacího důvodu podle § 265b tr. ř., nestačí jen formální odkaz na příslušné ustanovení obsahující některý z dovolacích důvodů.

Obviněný ve svém dovolání neuplatnil žádné námitky v tom smyslu, že by uvedený skutek nevykazoval znaky přečinu krádeže podle § 205 odst. 1 písm. b), odst. 2, 3 tr. zákoníku, příp. přečinu poškození cizí věci podle § 228 odst. 1 tr. zákoníku. Pouze takto koncipované námitky by obsahově korespondovaly s dovolacím důvodem podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. Námitky obviněného však směřují výhradně proti hodnocení důkazů soudy obou stupňů, když obviněný pouze zpochybňuje výpovědi poškozených, závěry znaleckého posudku a výši způsobené škody tak, jak ji zjistil soud prvního stupně. Nesprávné právní posouzení skutku obviněný zmínil toliko v přímém spojení s námitkami proti skutkovým zjištěním soudů. Obviněný tedy v dovolání neuplatnil žádné námitky vztahující se k právnímu posouzení skutku či jinému hmotně právnímu posouzení a z charakteru jeho námitek je zřejmé, že jím vytýkané vady mají povahu vad skutkových, kterými se snaží primárně dosáhnout změny v hodnocení provedených důkazů a v konečném výsledku i změny soudy zjištěného skutkového stavu.

Nejvyšší soud připomíná, že ve smyslu ustanovení § 265b odst. 1 tr. ř. je dovolání mimořádným opravným prostředkem určeným k nápravě výslovně uvedených procesních a hmotně právních vad, nikoli k revizi skutkových zjištění učiněných soudy prvního a druhého stupně, ani k přezkoumávání jimi provedeného dokazování. Do skutkových zjištění soudů prvního a druhého stupně může Nejvyšší soud zasáhnout jen zcela výjimečně, pokud to odůvodňuje extrémní rozpor mezi skutkovými zjištěními soudů a provedenými důkazy. V takovém případě je dotčeno ústavně garantované základní právo obviněného na spravedlivý proces a zásah Nejvyššího soudu má podklad v čl. 4, čl. 90 Ústavy (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 5. 2010, sp. zn. 7 Tdo 448/2010). O takovouto situaci se však v posuzované věci nejedná. Soudy obou stupňů si vytvořily dostatečný skutkový podklad pro svá rozhodnutí v souladu s § 2 odst. 5 tr. ř. a nijak nevybočily z mezí volného hodnocení důkazů v souladu s § 2 odst. 6 tr. ř., když se současně řádně vypořádaly s obhajobou obviněného i věrohodností poškozených a dalších svědků. Nad rámec uvedeného je namístě zdůraznit, že obviněný žádný extrémní rozpor či zásadní porušení práva na spravedlivý proces, které by mohlo opodstatnit zásah Nejvyššího soudu do provedeného dokazování, ve svém dovolání nenamítl (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 3. 5. 2006, sp. zn. 5 Tdo 534/2006 a usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 3. 2006, sp. zn. 8 Tdo 373/2006 ).

Soudy obou stupňů se řádně vypořádaly s námitkami obviněného stran hodnocení znaleckého posudku (str. 8 rozsudku soudu prvního stupně a str. 6 usnesení soudu druhého stupně), kdy soud prvního stupně znalce vyslechl a rovněž zajistil vypracování doplňku k původnímu posudku. Se stanovením výše škody a její náhrady se soud prvního stupně rovněž správně vypořádal, provedl důkazy výpověďmi svědků a poškozených, stejně jako znaleckým posudkem a v bodě 12) výroku nevycházel z tvrzení poškozených ohledně množství odcizených věcí a naopak přisvědčil obhajobě obviněného. Výtka obviněného ohledně nesprávného místa zajištění pachové stopy (N. T. G. M. …aN. T. G. M. …) postrádá naprosto jakoukoliv relevanci, neboť podle výpisu z katastru nemovitostí jde o stejnou adresu, kdy č. … je číslo orientační a č. … je číslo popisné stejné stavby. Rovněž tvrzení obviněného ohledně jeho zdravotních problémů je spíše konstatováním, které se naprosto míjí jak s uplatněným dovolacím důvodem, tak i s ostatními dovolacími důvody podle § 265b odst. 1 tr. ř.

Vzhledem k tomu, že námitky obviněného směřují výhradně proti dokazování provedenému soudy obou stupňů, nelze tyto na základě výše uvedeného pokládat za námitky v souladu s dovolacím důvodem podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř., ani s jinými dovolacími důvody podle § 265b odst. 1 tr. ř.

Nejvyšší soud proto dovolání obviněného podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. odmítl, neboť bylo podané z jiných důvodů, než jsou uvedeny v § 265b tr. ř.

Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 22. listopadu 2017

JUDr. Petr Hrachovec

předseda senátu

Vypracoval

JUDr. Petr Angyalossy, Ph. D.

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nsoud.cz
Přesunout nahoru