Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

7 Tdo 1395/2020Usnesení NS ze dne 20.01.2021

HeslaDovolací důvody
Lhůty
Odvolání
KategorieC
EcliECLI:CZ:NS:2021:7.TDO.1395.2020.1
Důvod dovolání

§ 265b odst.1 písm. l) tr.ř.

Dotčené předpisy

§ 265k odst. 1, 2 tr. ř.

§ 265l odst. 1 tr. ř.

§ 253 odst. 1 tr. ř.


přidejte vlastní popisek

7 Tdo 1395/2020-156

USNESENÍ

Nejvyšší soud rozhodl dne 20. 1. 2021 v neveřejném zasedání o dovolání nejvyššího státního zástupce podaném v neprospěch obviněné M. Č., nar. XY v XY, Slovenská republika, státní příslušnice Slovenské republiky, bytem XY, XY, okres Praha-západ, proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 14. 7. 2020, č. j. 10 To 177/2020-134, v trestní věci vedené u Okresního soudu Praha-západ pod sp. zn. 14 T 8/2020, takto:

Podle § 265k odst. 1 tr. ř. se zrušuje usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 14. 7. 2020, č. j. 10 To 177/2020-134.

Podle § 265k odst. 2 tr. ř. se zrušují také další rozhodnutí na zrušené rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.

Podle § 265l odst. 1 tr. ř. se Krajskému soudu v Praze přikazuje, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.

Odůvodnění:

Rozsudkem Okresního soudu Praha-západ ze dne 21. 5. 2020, č. j. 14 T 8/2020-121, byla obviněná uznána vinnou přečinem ohrožení pod vlivem návykové látky podle § 274 odst. 1, 2 písm. a) tr. zákoníku a odsouzena podle § 274 odst. 2, § 67 a § 68 odst. 1, 2, 5 tr. zákoníku, k peněžitému trestu v celkové výši 20 000 Kč a podle § 69 odst. 1 tr. zákoníku jí byl pro případ, že by ve stanovené lhůtě nebyl uložený peněžitý trest vykonán, stanoven náhradní trest odnětí svobody na jeden měsíc. Podle § 73 odst. 1 tr. zákoníku byl obviněné dále uložen trest zákazu činnosti spočívající v zákazu řízení motorových vozidel všeho druhu na dvanáct měsíců.

Uvedeného přečinu se obviněná měla dopustit jednáním podrobně popsaným ve skutkové větě výroku o vině rozsudku soudu prvního stupně, na niž lze pro stručnost a s ohledem na věcné zaměření dovolání nejvyššího státního zástupce odkázat.

Proti rozsudku soudu prvního stupně podal státní zástupce odvolání, které Krajský soud v Praze usnesením ze dne 14. 7. 2020, č. j. 10 To 177/2020-134, podle § 253 odst. 1 tr. ř. zamítl.

Proti usnesení soudu druhého stupně podal nejvyšší státní zástupce v neprospěch obviněné dovolání, v němž uplatnil dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. l) tr. ř. Konstatoval, že v předmětné věci podal státní zástupce dne 22. 5. 2020 proti rozsudku soudu prvního stupně tzv. blanketní odvolání, přičemž do datové schránky soudu bylo dodáno téhož dne a toto řádné podání je zaznamenáno v potvrzení o dodání a doručení elektronické písemnosti do datové schránky soudu. Tuto písemnost je namístě považovat za odvolání podané státním zástupcem do výroku o trestu v neprospěch obviněné, když z obsahových náležitostí absentovalo pouze odůvodnění, ke kterému státní zástupce uvedl, že bude doplněno po doručení písemného vyhotovení rozsudku. Rozsudek byl státnímu zástupci doručen dne 4. 6. 2020 a ten, aniž by k tomu byl vyzván, své blanketní odvolání následně odůvodnil podáním ze dne 25. 6. 2020, které dne 1. 7. 2020 doručil prostřednictvím datové schránky soudu prvního stupně, přičemž v tomto podání byl rovněž odkaz na původní podání ze dne 22. 5. 2020. V případě prvního podání byly splněny všechny zákonné náležitosti odvolání, kromě odůvodnění, které musí být v případě, že absentuje, doplněno ve lhůtě po výzvě předsedy senátu, kterou však soud neučinil. Odvolání státního zástupce doručené soudu prvního stupně dne 22. 5. 2020, bylo podáno včas a ve spojení s jeho doplněním o odůvodnění ze dne 25. 6. 2020 mělo všechny podstatné zákonné náležitosti a nic tedy nebránilo jeho meritornímu projednání. Ve věci tak nebyly splněny podmínky pro zamítnutí odvolání státního zástupce z tzv. formálních důvodů podle § 253 odst. 1 tr. ř., tedy, že bylo podáno opožděně, pročež odvolací soud postupoval nesprávně, když odvolání jako opožděné zamítl.

Závěrem nejvyšší státní zástupce navrhl, aby Nejvyšší soud zrušil usnesení odvolacího soudu, a aby přikázal odvolacímu soudu věc v potřebném rozsahu znovu projednat a rozhodnout.

Obviněná se k dovolání nejvyššího státního zástupce do doby konání neveřejného zasedání nevyjádřila.

Nejvyšší soud jako soud dovolací (§ 265c tr. ř.) shledal, že dovolání nejvyššího státního zástupce je přípustné [§ 265a odst. 1, odst. 2 písm. h) tr. ř.], bylo podáno osobou k tomu oprávněnou [§ 265d odst. 1 písm. a) tr. ř.], v zákonné lhůtě a na místě, kde lze podání učinit (§ 265e odst. 1, odst. 2 tr. ř.). Dovolání obsahuje i obligatorní náležitosti stanovené v § 265f odst. 1 tr. ř.

Nejvyšší soud dále zjistil, že nejsou dány podmínky pro odmítnutí dovolání nejvyššího státního zástupce podle § 265i odst. 1 tr. ř., a proto podle § 265i odst. 3 tr. ř. přezkoumal zákonnost a odůvodněnost těch výroků rozhodnutí, proti nimž bylo dovolání podáno, v rozsahu a z důvodů uvedených v dovolání, jakož i řízení napadenému rozhodnutí předcházející, a shledal, že dovolání nejvyššího státního zástupce je důvodné.

Dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. l) tr. ř. je dán, jestliže bylo rozhodnuto o zamítnutí nebo odmítnutí řádného opravného prostředku proti rozsudku nebo usnesení uvedenému v § 265a odst. 2 písm. a) až g) tr. ř., aniž byly splněny procesní podmínky stanovené zákonem pro takové rozhodnutí nebo přestože byl v řízení mu předcházejícím dán důvod dovolání uvedený v písmenech a) až k).

Dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. l) tr. ř. tedy může být naplněn ve třech různých situacích. K prvním dvěma (alternativa první) dochází tehdy, kdy rozhodnutí nadřízeného soudu je vydáno, aniž bylo napadené rozhodnutí meritorně přezkoumáno, tedy pokud byl řádný opravný prostředek zamítnut z tzv. formálních důvodů podle § 148 odst. 1 písm. a) nebo b) tr. ř. nebo podle § 253 odst. 1 tr. ř., přestože nebyly splněny procesní podmínky stanovené zákonem pro takové rozhodnutí, anebo bylo-li odvolání odmítnuto pro nesplnění jeho obsahových náležitostí podle § 253 odst. 3 tr. ř., ačkoli oprávněná osoba nebyla řádně poučena nebo jí nebyla poskytnuta pomoc při odstranění vad odvolání (viz § 253 odst. 4 tr. ř.). Třetí případ (alternativa druhá) představuje situace, kdy řádný opravný prostředek byl zamítnut z jakýchkoli jiných důvodů, než jsou důvody uvedené výše (alternativa první), ale řízení předcházející napadenému rozhodnutí je zatíženo vadami, které jsou ostatními dovolacími důvody podle § 265b odst. 1 písm. a) až k) tr. ř. Dovolací námitka nejvyššího státního zástupce, že bylo odvolání státního zástupce v neprospěch obviněné zamítnuto podle § 253 odst. 1 tr. ř., aniž by k tomuto postupu byly dány zákonné podmínky, je tedy s to uplatněný dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. l) tr. ř. naplnit, a to v jeho první alternativě.

Podle § 248 tr. ř. se odvolání podává u soudu, proti jehož rozsudku směřuje, a to do osmi dnů od doručení opisu rozsudku. Podle § 249 odst. 1 tr. ř. odvolání musí být ve lhůtě uvedené v § 248 tr. ř. nebo v další lhůtě k tomu stanovené předsedou senátu soudu prvního stupně podle § 251 tr. ř. také odůvodněno tak, aby bylo patrno, v kterých výrocích je rozsudek napadán a jaké vady jsou vytýkány rozsudku nebo řízení, které rozsudku předcházelo. O tom musí být oprávněné osoby poučeny. Podle § 251 odst. 1 tr. ř. nesplňuje-li odvolání státního zástupce, odvolání, které podal za obžalovaného jeho obhájce, nebo odvolání, které podal za poškozeného nebo za zúčastněnou osobu jejich zmocněnec, náležitosti obsahu odvolání podle § 249 odst. 1 tr. ř., vyzve je předseda senátu, aby vady odstranili ve lhůtě pěti dnů, kterou jim zároveň stanoví, a upozorní je, že jinak bude odvolání odmítnuto podle § 253 odst. 3 tr. ř. Stejně postupuje, pokud takové odvolání podal obžalovaný, který má obhájce, poškozený nebo zúčastněná osoba, kteří mají zmocněnce.

Z výše uvedených ustanovení je zřejmé, že v případě, kdy podané odvolání nesplňuje všechny obsahové náležitosti, mezi které podle § 249 tr. ř. patří i odůvodnění, je nutné, aby předseda senátu soudu prvního stupně toho, kdo odvolání podal, vyzval k jeho doplnění a stanovil mu k tomu lhůtu. Takto by nemusel předseda senátu konat pouze v případě, že by bylo předmětné odvolání podáno zjevně opožděně (srov. usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 7. 3. 2008, sp. zn. 3 To 195/2008, publikováno ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu pod č. 34/2009). Z obsahu spisu Nejvyšší soud zjistil, že dne 4. 6. 2020 byl rozsudek soudu prvního stupně doručen státnímu zastupitelství (č. l. 124 verte). Již dne 22. 5. 2020 však státní zástupce podal proti tomuto rozsudku odvolání prostřednictvím datové schránky (č. l. 135-136), přičemž podáno bylo jako tzv. blanketní odvolání, tedy odvolání, ve kterém absentovalo odůvodnění. Kromě toho však obsahovalo všechny ostatní zákonné náležitosti a bylo namístě jej proto považovat za odvolání státního zástupce podané v neprospěch obviněné do výroku o trestu. Rovněž je namístě zdůraznit, že odvolání bylo podáno dokonce před doručením rozsudku soudu prvního stupně a tedy zcela zjevně před uplynutím osmidenní lhůty k podání odvolání podle § 248 odst. 1 tr. ř. Soud prvního stupně tak měl v souladu s § 251 odst. 1 tr. ř. povinnost vyzvat státního zástupce k doplnění odvolání a stanovit mu k tomu lhůtu, avšak této své povinnosti nedostál. Dne 1. 7. 2020 pak bylo soudu prvního stupně prostřednictvím datové schránky doručeno doplnění odvolání státního zástupce, ve kterém mj. i odkázal na původně podané odvolání ze dne 22. 5. 2020 (viz č. l. 129 a násl.). Soud prvního stupně však ani tuto skutečnost nereflektoval a bez dalšího předložil spis soudu druhého stupně. Je zřejmé, že nedůsledností postupu soudu prvního stupně došlo k uvedeným vadám, kdy odvolací soud toto pochybení nezjistil, a nesprávně odvolání státního zástupce zamítl podle § 253 odst. 1 tr. ř. jako odvolání opožděné. Je proto namístě uzavřít, že odvolací soud o zamítnutí odvolání státního zástupce v neprospěch obviněné rozhodl bez splnění zákonem stanovených procesních podmínek, čímž došlo k naplnění dovolacího důvodu podle § 265b odst. 1 písm. l) tr. ř., a to v jeho první alternativě.

Nejvyšší soud proto zrušil napadené usnesení Krajského soudu v Praze, jakož i všechna další obsahově navazující rozhodnutí, která tím ztratila podklad, a přikázal soudu druhého stupně, aby podané odvolání státního zástupce v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.

Proti rozhodnutí o dovolání není přípustný opravný prostředek s výjimkou obnovy řízení (§ 265n tr. ř.).Poučení:

V Brně dne 20. 1. 2021

JUDr. Petr Angyalossy, Ph.D.

předseda senátu

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nsoud.cz
Přesunout nahoru