Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

7 Tdo 1359/2012Usnesení NS ze dne 28.11.2012

HeslaKrádež
Spolupachatelství
KategorieC
EcliECLI:CZ:NS:2012:7.TDO.1359.2012.1
Důvod dovolání

§ 265b odst.1 písm. g) tr.ř.

Dotčené předpisy

§ 205 odst. 1 písm. b) tr. zákoníku

§ 205 odst. 2 tr. zákoníku

§ 205 odst. 3 tr. zákoníku

§ 23 tr. zákoníku


přidejte vlastní popisek

7 Tdo 1359/2012-17

USNESENÍ

Nejvyšší soud projednal v neveřejném zasedání dne 28. listopadu 2012 v Brně dovolání obviněné Z. A., proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 1. 8. 2012, sp. zn. 9 To 341/2012, v trestní věci vedené u Okresního soudu Praha-východ pod sp. zn. 1 T 16/2012, a rozhodl takto:

Podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. se dovolání obviněné Z. A. odmítá .

Odůvodnění:

Okresní soud Praha-východ rozsudkem ze dne 4. 5. 2012, sp. zn. 1 T 16/2012, uznal obviněnou Z. A. (dále jen „obviněná“) vinnou přečinem krádeže podle § 205 odst. 1 písm. b), odst. 2, 3 tr. zákoníku ve spolupachatelství podle § 23 tr. zákoníku, který spáchala podle skutkových zjištění soudu tím, že v přesně nezjištěnou dobu od 17:00 hodin dne 27. 12. 2010 do 07:30 hodin dne 28. 12. 2010 v Ř., v ulici Č., okres Praha-východ, po předchozí dohodě s dosud neztotožněnou osobou vnikly po přeštípnutí visacího zámku uzamykajícího mříž vchodových dveří pomocí pákových kleští a následném rozbití skleněné výplně dveří do prodejny drogerie, odkud odcizily drogistické zboží uvedené na listech číslo 23-33 vyšetřovacího spisu v celkové hodnotě 162.405,- Kč a finanční hotovost ve výši 1.500,- Kč tím způsobem, že je vložily do tašek a odnesly z prostor prodejny, čímž způsobily poškozené J. K. škodu odcizením věcí ve výši 163.905,- Kč, přičemž tohoto jednání se dopustila přesto, že byla rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 7. 5. 2008, sp. zn. 8 T 230/2007, který nabyl právní moci dne 3. 10. 2008, odsouzena mj. pro spáchání trestného činu krádeže podle § 247 odst. 1, 2 tr. zák. k trestu odnětí svobody v trvání osmnácti měsíců se zařazením do věznice s ostrahou“.

Podle § 205 odst. 3 tr. zákoníku a § 43 odst. 2 tr. zákoníku odsoudil obviněnou k souhrnnému trestu odnětí svobody v trvání čtyřiceti čtyř měsíců. Podle § 56 odst. 2 písm. c) tr. zákoníku ji zařadil pro výkon trestu do věznice s ostrahou. Současně zrušil výrok o trestu z rozsudku Okresního soudu v Trutnově ze dne 18. 1. 2012, sp. zn. 17 T 87/2011, z rozsudku Okresního soudu v Kutné Hoře ze dne 20. 10. 2011, sp. zn. 2 T 38/2011, ve spojení s usnesením Krajského soudu v Praze ze dne 23. 11. 2011, sp. zn. 9 To 571/2011, z rozsudku Okresního soudu v Mělníku ze dne 27. 6. 2011, sp. zn. 1 T 17/2011, ve spojení s usnesením Krajského soudu v Praze ze dne 12. 10. 2011, sp. zn. 9 To 459/2011, z trestního příkazu Okresního soudu v Berouně ze dne 18. 2. 2011, sp. zn. 2 T 17/2011, jakož i všechna další rozhodnutí na tento výrok obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Podle § 228 odst. 1 tr. ř. rozhodl o nároku poškozené na náhradu škody.

Krajský soud v Praze usnesením ze dne 1. 8. 2012, sp. zn. 9 To 341/2012, podle § 256 tr. ř. zamítl jako nedůvodné odvolání obviněné podané proti všem výrokům rozsudku soudu prvního stupně.

Proti tomuto usnesení Krajského soudu v Praze podala obviněná prostřednictvím svého obhájce včas dovolání opírající se o dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. Namítla, že trestného jednání se dopustila sama, nikdo jiný s ní trestnou činnost nespáchal a nebyly proto naplněny všechny zákonné znaky přečinu krádeže podle § 205 odst. 1 písm. b), odst. 2, 3 tr. zákoníku spáchaného ve spolupachatelství podle § 23 tr. zákoníku. Poukázala na to, že ve výpovědi poškozené J. K. jsou značné rozpory, zejména ve vztahu ke způsobené škodě, protože nejdříve uvedla hodnotu odcizených věcí ve výši 20.000,- Kč a poté ji osminásobně zvýšila na částku 162.405,- Kč. Uvedla, že prodejna poškozené není pojištěna a že nelze vyloučit, že do ní mohl někdo následně vniknout a odcizit některé věci.

Obviněná z těchto důvodů navrhla, aby Nejvyšší soud podle § 265k odst. 1 tr. ř. zrušil usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 1. 8. 2012, sp. zn. 9 To 341/2012, a aby podle § 265l odst. 1 tr. ř. přikázal Krajskému soudu v Brně, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.

Nejvyšší státní zástupce uvedl, že se k dovolání obviněné Z. A. nebude věcně vyjadřovat, a souhlasil s projednáním věci v neveřejném zasedání za podmínek § 265r odst. 1 tr. ř.

Nejvyšší soud jako soud dovolací (§ 265c tr. ř.) shledal, že dovolání je přípustné [§ 265a odst. 1, 2 písm. a) tr. ř.], bylo podáno obviněnou jako osobou oprávněnou prostřednictvím obhájce [§ 265d odst. 1 písm. b), odst. 2 tr. ř.], v zákonné lhůtě a na místě, kde lze podání učinit (§ 265e odst. 1, 2 tr. ř.). Dovolání obsahuje obligatorní náležitosti dovolání stanovené v § 265f odst. 1 tr. ř.

Nejvyšší soud shledal, že dovolání obviněné bylo podáno z jiného důvodu, než je uveden v § 265b tr. ř. Vycházel přitom z následujících skutečností.

Dovolání je mimořádným opravným prostředkem, který na rozdíl od odvolání není možné podat z jakéhokoli důvodu, ale jen z některého z důvodů uvedených v § 265b odst. l písm. a) až l) tr. ř. Podání dovolání z jiného důvodu je vyloučeno. Přitom nestačí, aby zákonný dovolací důvod byl jen formálně deklarován. Uplatněné námitky mu musí odpovídat svým obsahem.

Podle § 265b odst. l písm. g) tr. ř. lze dovolání podat, jestliže rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení.

Z ustanovení § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. je zřejmé, že právním posouzením skutku se rozumí jeho hmotně právní posouzení. Podstatou takového posouzení je aplikace hmotného práva, tj. trestního zákona, na skutkový stav, který zjistily soudy prvního a druhého stupně. Významné je, že předmětem právního posouzení je skutek, tak jak ho zjistily soudy, a nikoli jak ho prezentuje či jak se jeho zjištění dožaduje dovolatel. V dovolání proti odsuzujícímu rozhodnutí lze namítat, že skutkový stav, který zjistily soudy, nenaplňuje znaky trestného činu, jímž byl obviněný uznán vinným. Je tedy možné vytýkat právní vady v kvalifikaci skutkového stavu zjištěného soudy. Mimo rámec dovolacího důvodu jsou skutkové námitky, tj. takové námitky, jimiž se dovolatel snaží dosáhnout jiného hodnocení důkazů oproti tomu, jak je hodnotily soudy, tím i změny ve skutkových zjištěních soudů a jejich nahrazení jinou verzí skutkového stavu, kterou sám prosazuje. Dovolání se tudíž nemůže zakládat na námitkách proti tomu, jak soudy hodnotily důkazy, jaká skutková zjištění vyvodily z důkazů, jak postupovaly při provádění důkazů, v jakém rozsahu provedly dokazování apod. Dovolání jako mimořádný opravný prostředek je určeno k nápravě závažných právních vad pravomocných rozhodnutí, a nikoli k tomu, aby skutková zjištění soudů prvního a druhého stupně byla přezkoumávána ještě třetí instancí. Z podnětu dovolání podaného s odkazem na ustanovení § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. se Nejvyšší soud otázkou správnosti právního posouzení skutku zabývá zásadně ve vztahu k tomu skutkovému stavu, který zjistily soudy prvního a druhého stupně, a nepřihlíží k námitkám proti skutkovým zjištěním soudů.

Nejvyšší soud shledal, že obviněná ve svém dovolání neuplatnila žádnou hmotně právní námitku vztahující se k dovolacímu důvodu podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. Uplatnila pouze námitky skutkové a v podstatě jen opakuje námitky z řízení o odvolání. Těmito námitkami obviněná napadla rozsah provedeného dokazování, způsob hodnocení důkazů, jakož i skutková zjištění učiněná soudy, jimiž je dovolací soud vázán. Takové námitky však nenaplňují uplatněný dovolací důvod ani jiný důvod dovolání podle § 265b tr. ř. Obviněná tak sice formálně deklarovala dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř., avšak učinila tak prostřednictvím námitek, které ho svým obsahem nenaplňují.

Dovolací soud je zásadně vázán skutkovými zjištěními, které ve věci učinily soudy prvního a druhého stupně, a námitky proti těmto skutkovým zjištěním, tedy i proti hodnocení důkazů jakožto nezbytnému předpokladu vyvození skutkových závěrů soudy, nemohou být předmětem přezkoumání v rámci řízení o dovolání. Dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. není naplněn námitkami, které jsou polemikou se skutkovým zjištěním soudů, se způsobem hodnocení důkazů nebo s postupem při provádění důkazů (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. 9. 2002, sp. zn. 7 Tdo 686/2002).

Nejvyšší soud shledal, že dovolání obviněné Z. A. bylo podáno z jiného důvodu, než je uveden v § 265b odst. 1 tr. ř., a proto je odmítl podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. O dovolání rozhodl v neveřejném zasedání konaném za podmínek § 265r odst. 1 písm. a) tr. ř.

Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 28. listopadu 2012

Předseda senátu

JUDr. Jindřich Urbánek

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nsoud.cz
Přesunout nahoru