Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

7 Tdo 1209/2011Usnesení NS ze dne 05.10.2011

HeslaMaření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání
KategorieC
EcliECLI:CZ:NS:2011:7.TDO.1209.2011.1
Důvod dovolání

265b/1g

Dotčené předpisy

§ 171 odst. 1 písm. c) tr. zák.


přidejte vlastní popisek

7 Tdo 1209/2011-15

USNESENÍ

Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání dne 5. 10. 2011 o dovolání obviněného S. K., proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci ze dne 27. 5. 2011, sp. zn. 31 To 379/2010, v trestní věci vedené u Okresního soudu v České Lípě pod sp. zn. 1 T 183/2009 takto:

Podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. se dovolání obviněného S. K. odmítá.

Odůvodnění:

Obviněný S. K. podal prostřednictvím obhájce v zákonné lhůtě dovolání proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci ze dne 27. 5. 2011, sp. zn. 31 To 379/2010, jímž bylo rozhodnuto o jeho odvolání proti rozsudku Okresního soudu v České Lípě ze dne 3. 6. 2010, sp. zn. 1 T 183/2009. Napadl výrok o vině. Odkázal na důvod dovolání uvedený v § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. Projevil nesouhlas se skutkovými zjištěními, která se stala podkladem výroku o vině, a s tím, jak soudy hodnotily důkazy. Domáhal se toho, aby Nejvyšší soud zrušil napadený rozsudek ve výroku o vině a trestu a aby ho zprostil obžaloby.

Nejvyšší soud shledal, že dovolání bylo podáno z jiného důvodu, než je uveden v § 265b tr. ř.

Dovolání je mimořádný opravný prostředek. Není možné ho podat z jakéhokoli důvodu, ale jen z některého z důvodů stanovených v § 265b odst. 1 písm. a) až k) tr. ř. Podat dovolání z jiného důvodu je vyloučeno. Přitom nestačí zákonný dovolací důvod jen formálně deklarovat. Uplatněné námitky mu musí odpovídat svým obsahem.

Podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. lze dovolání podat, jestliže rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení.

Z toho vyplývá, že právním posouzením skutku se rozumí jeho hmotně právní posouzení. Podstatou takového posouzení je aplikace hmotného práva, tj. trestního zákona, na skutkový stav, který zjistily soudy prvního a druhého stupně. Důležité je, že se jedná o právní posouzení skutku, tak jak ho zjistily soudy, a nikoli jak ho prezentuje dovolatel. V dovolání podaném proti odsuzujícímu rozhodnutí je možné namítat, že skutkový stav, který zjistily soudy, nenaplňuje znaky trestného činu, jímž byl obviněný uznán vinným. Lze tedy vytýkat právní vady v kvalifikaci skutkového stavu zjištěného soudy. Mimo rámec dovolacího důvodu jsou s k u t k o v é námitky, tj. námitky, jimiž se dovolatel snaží dosáhnout jiného hodnocení důkazů oproti tomu, jak je hodnotily soudy, tím i změny ve skutkových zjištěních soudů a jejich nahrazení jinou verzí skutkového stavu, kterou sám prosazuje. Dovolání se tudíž nemůže zakládat na námitkách proti tomu, jak soudy hodnotily důkazy, jaká skutková zjištění vyvodily z důkazů, jak postupovaly při provádění důkazů, v jakém rozsahu provedly dokazování, že nevyhověly návrhům na provedení dalších důkazů apod. Dovolání je mimořádný opravný prostředek, který je určen k nápravě závažných právních vad pravomocných rozhodnutí, a nikoli k tomu, aby skutková zjištění soudů prvního a druhého stupně byla přezkoumávána ještě třetí instancí. Z podnětu dovolání podaného s odkazem na ustanovení § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. se Nejvyšší soud otázkou správnosti právního posouzení skutku zabývá zásadně ve vztahu k tomu skutkovému stavu, který zjistily soudy prvního a druhého stupně, a nepřihlíží k námitkám směřujícím proti skutkovým zjištěním soudů.

Obviněný byl napadeným rozsudkem – po zrušení rozsudku Okresního soudu v České Lípě – odsouzen pro trestný čin maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání podle § 171 odst. 1 písm. c) tr. zák. (zákon č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů). Takto byl posouzen skutek, který podle zjištění Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci a předtím i podle zjištění Okresního soudu v České Lípě spočíval v podstatě v tom, že obviněný S. K. dne 29. 8. 2009 v 8,30 hodin na náměstí v obci Ž. řídil po místní komunikaci osobní automobil, ačkoli mu byl rozhodnutím Městského úřadu v Kadani ze dne 27. 4. 2009, které nabylo právní moci dne 26. 5. 2009, uložen mimo jiné zákaz činnosti spočívající v zákazu řízení všech motorových vozidel na jeden rok.

V podaném dovolání obviněný neuplatnil žádnou námitku v tom smyslu, že by uvedený skutkový stav nenaplňoval zákonné znaky trestného činu maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání podle § 171 odst. 1 písm. c) tr. zák. Pouze takto koncipované dovolání by odpovídalo dovolacímu důvodu podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř.

Veškeré námitky obviněný zaměřil proti zjištění, že byl osobou totožnou s řidičem vozidla. Tyto námitky se odvíjely od jeho tvrzení, že vozidlo řídila jeho přítelkyně M. M. Námitky obviněného byly v podstatě polemikou s tím, jak soudy hodnotily důkazy, na jejichž podkladě došly ke zjištění, že vozidlo řídil obviněný. Uvedené námitky mají vyloženě skutkový charakter a nejsou způsobilé svým obsahem naplnit dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. Obviněný sice formálně deklaroval tento dovolací důvod, ale jinak uplatnil námitky, které mu obsahově neodpovídají a nejsou pod něj podřaditelné.

S ohledem na principy vyplývající z ústavně garantového práva na spravedlivý proces může Nejvyšší soud do skutkového základu rozhodnutí napadeného dovoláním zasáhnout jen zcela výjimečně, pokud to odůvodňuje extrémní rozpor mezi skutkovými zjištěními soudů a provedenými důkazy. Takový rozpor je dán zejména tehdy, jestliže skutková zjištění soudů nemají žádnou obsahovou spojitost s důkazy, jestliže skutková zjištění soudů nevyplývají z důkazů při žádném z logicky přijatelných způsobů jejich hodnocení, jestliže skutková zjištění soudů jsou opakem toho, co je obsahem důkazů, na jejichž podkladě byla tato zjištění učiněna, apod.

Mezi skutkovými zjištěními Okresního soudu v České Lípě, z nichž v napadeném rozsudku vycházel také Krajský soud v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci, na straně jedné a provedenými důkazy na straně druhé rozhodně není žádný extrémní rozpor. Tato zjištění mají odpovídající obsahový podklad ve výpovědích dvou svědků policistů, kteří viděli obviněného přijet na náměstí na místo, kde zaparkoval (shodou okolností vedle služebního vozidla policie), viděli ho vystoupit a odejít do prodejny s tím, že vozidlo nechal odemčené a po chvíli se vrátil. Policisté vysvětlili, že na obviněného počkali a po jeho návratu přistoupili k dalším úkonům, jejichž důvodem byl především špatný technický stav vozidla. Ostatně sám obviněný v přípravném řízení původně doznal, že s vozidlem přijel na místo, kde zaparkoval a kde ho posléze kontrolovali policisté. Dodatečně uplatněnou verzí obviněného, že vozidlo řídila M. M., se soudy zabývaly a odmítly ji jako nevěrohodnou, byť sama svědkyně M. M. uvedla, že vozidlo řídila. Toto tvrzní svědkyně se nesrovnávalo se svědectvím policistů, kteří viděli přijet obviněného a potvrdili, že svědkyně se na místo dostavila až později. Soudy si byly vědomy protichůdnosti obou verzí, a pokud došly k závěru, že věrohodná je verze vyplývající z výpovědí svědků policistů a z původního doznání obviněného, pak lze konstatovat, že tento závěr je výsledkem takového hodnocení důkazů, které je přesvědčivé a přijatelné. Soudy své hodnotící úvahy jasně, srozumitelně a především logicky vysvětlily, nedopustily se žádné deformace důkazů a ani jinak nevybočily z mezí volného hodnocení důkazů podle § 2 odst. 6 tr. ř. To, že obviněný nesouhlasí se způsobem, jímž soudy hodnotily důkazy, a že se neztotožňuje se skutkovými zjištěními soudů, není dovolacím důvodem.

Nejvyšší soud proto dovolání obviněného podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. odmítl jako dovolání podané z jiného než zákonného dovolacího důvodu.

Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 5. října 2011

Předseda senátu

JUDr. Petr Hrachovec

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nsoud.cz
Přesunout nahoru