Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

7 Tdo 1200/2017Usnesení NS ze dne 11.10.2017

HeslaDovolací důvody
Sexuální nátlak
Vydírání
Zneužití dítěte k výrobě pornografie
KategorieC
EcliECLI:CZ:NS:2017:7.TDO.1200.2017.1
Důvod dovolání

§ 265b odst.1 písm. g) tr.ř.

§ 265b odst.1 písm. l) tr.ř.

Dotčené předpisy

§ 265i odst. 1 písm. e) tr. ř.

§ 193 odst. 1 tr. zákoníku

§ 186 odst. 1, 5 písm. a) tr. zákoníku

§ 175 odst. 1, 2 písm. e) tr. zákoníku


přidejte vlastní popisek

7 Tdo 1200/2017-17

USNESENÍ

Nejvyšší soud rozhodl dne 11. října 2017 v neveřejném zasedání o dovolání T. B., proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 13. 12. 2016, sp. zn. 10 To 89/2016, v trestní věci vedené u Krajského soudu v Hradci Králové pod sp. zn. 6 T 4/2016 takto:

Podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. se dovolání obviněného T. B. odmítá.

Odůvodnění:

Rozsudkem Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 14. 4. 2016, č. j. 6 T 4/2016-178, byl obviněný T. B. v bodě I. uznán vinným pokusem přečinu zneužití dítěte k výrobě pornografie podle § 21 odst. 1 tr. zákoníku, § 193 odst. 1 tr. zákoníku a pokusem zločinu sexuálního nátlaku podle § 21 odst. 1 tr. zákoníku, § 186 odst. 1 alinea 1, odst. 5 písm. a) tr. zákoníku a v bodě II. zločinem vydírání podle § 175 odst. 1, 2 písm. e) tr. zákoníku. Za uvedené trestné činy a za sbíhající se pokus zločinu pohlavního zneužití podle § 21 odst. 1 tr. zákoníku, § 187 odst. 1 tr. zákoníku, zločin vydírání podle § 175 odst. 1, odst. 2 písm. e) a přečin nebezpečného vyhrožování podle § 353 odst. 1 tr. zákoníku, jimiž byl uznán vinným rozsudkem Okresního soudu v Trutnově ze dne 16. 12. 2015, č. j. 4 T 170/2015-266, byl podle § 186 odst. 5 tr. zákoníku, § 43 odst. 2 tr. zákoníku odsouzen k souhrnnému trestu odnětí svobody na pět let, pro jehož výkon byl podle § 56 odst. 3 tr. zákoníku zařazen do věznice s dozorem. Podle § 70 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku byl obviněnému dále uložen trest propadnutí věci a podle § 99 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku ochranné léčení psychiatrické v ambulantní formě. Podle § 43 odst. 2 tr. zákoníku byl zrušen výrok o trestu, který byl obviněnému uložen rozsudkem Okresního soudu v Trutnově ze dne 16. 12. 2015, č. j. 4 T 170/2015-266.

Podle skutkových závěrů soudu prvního stupně se obviněný dopustil výše uvedených trestných činů v podstatě tím, že

ad I) dne 20. 3. 2015 od 17:54 hod. z místa bydliště ve V. pod přezdívkou R. P. prostřednictvím sociální sítě Facebook a navázané chatové elektronické komunikace po nezletilém XXXXX*) používajícím přezdívku R. R. po předchozím zjištění jeho skutečného jména a věku jen 10 let, kontaktního telefonu a místa bydliště, pod záminkou, že jej ochrání před jedním jeho kamarádem, se kterým měl problémy, požadoval natočit a poslat videosoubor, na kterém by bylo jeho nahé přirození a masturbace. Protože mu poškozený nechtěl vyhovět a reagoval sdělením, že své matce oznámí, že mu píše „úchyl“, snažil se dosáhnout zaslání požadovaného pornografického videosouboru po poškozeném různými pohrůžkami, zejména že zařídí, že bude odebrán z rodiny a skončí v ústavu, přesto poškozený požadované video nezhotovil,

ad II) ve dnech 21. 3. 2015 a 22. 3. 2015 z místa svého bydliště ve V. v úmyslu přimět nezletilého XXXXX*), aby neoznámil jednání obviněného uvedené v bodě I), jednak prostřednictvím chatové facebookové komunikace a jednak SMS zprávy mu vyhrožoval mimo jiné opět umístěním od rodiny do ústavu, ale i zmrzačením, rozbitím huby a vykonáním pohlavního styku do konečníku.

Rozsudek soudu prvního stupně napadli odvoláními obviněný T. B. a jeho matka J. V. Vrchní soud v Praze tato odvolání usnesením ze dne 13. 12. 2016, č. j. 10 To 89/2016-268, podle § 256 tr. ř. zamítl.

Proti usnesení odvolacího soudu podal obviněný prostřednictvím obhájce dovolání, které opřel o dovolací důvody podle § 265b odst. 1 písm. g) a l) tr. ř.

Namítl, že odvolací soud neměl zamítnout jeho odvolání, neboť námitky v něm uplatněné byly důvodné. Podle obviněného soud nesprávně kvalifikoval skutek a pochybil rovněž při ukládání trestu. Nebylo bez důvodných pochybností zjištěno, že by obviněný znal věk poškozeného, a z toho důvodu nebylo správně posouzeno jeho jednání, že se jej měl dopustit na dítěti mladším patnácti let. Poškozený se na sociální síť zaregistroval v rozporu s pravidly pro uživatele, neboť nedosáhl požadované věkové hranice a při registraci uvedl nepravdivé údaje. Obviněný proto nevěděl a ani vědět nemohl, že by se na sociální síti mohla vyskytovat osoba mladší patnácti let. V případě zločinu vydírání bylo podle obviněného vadně posouzeno, že se tohoto jednání dopustil na svědkovi. Nelze totiž hovořit o poškozeném jako o svědkovi, neboť se jím stal až v době trestního řízení, tedy několik měsíců po projednávaném skutku. Uložený trest odnětí svobody pokládá obviněný za nepřiměřeně přísný, neboť soud nevzal v potaz žádnou z polehčujících okolností a že následky jeho jednání neměly trvalý charakter.

Závěrem obviněný navrhl, aby Nejvyšší soud zrušil rozhodnutí soudů obou stupňů a přikázal soudu prvního stupně věc znovu projednat a rozhodnout.

Státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství se k dovolání obviněného do doby konání neveřejného zasedání nevyjádřil.

Nejvyšší soud jako soud dovolací (§ 265c tr. ř.) shledal, že dovolání obviněného je přípustné [§ 265a odst. 1, 2 písm. h) tr. ř.], bylo podáno obviněným jako osobou oprávněnou prostřednictvím obhájce [§ 265d odst. 1 písm. b), odst. 2 tr. ř.], v zákonné lhůtě a na místě, kde lze podání učinit (§ 265e odst. 1, 2 tr. ř.). Dovolání obsahuje i obligatorní náležitosti stanovené v § 265f odst. 1 tr. ř. Dále Nejvyšší soud shledal, že dovolání obviněného je zjevně neopodstatněné.

Dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. je dán, jestliže rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení.

Z dikce uvedeného ustanovení plyne, že ve vztahu ke zjištěnému skutku je možné dovoláním vytýkat výlučně vady hmotně právní. Zpochybnění správnosti skutkových zjištění do zákonem vymezeného okruhu dovolacích důvodů podle § 265b tr. ř. zahrnout nelze. Soudy zjištěný skutkový stav je pro dovolací soud východiskem pro posouzení skutku z hlediska hmotného práva. Dovolací soud tedy vychází ze skutkového stavu tak, jak byl zjištěn soudy prvního a druhého stupně.

V mezích dovolacího důvodu podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. lze namítat, že skutek, jak byl soudem zjištěn, byl nesprávně právně kvalifikován jako trestný čin, ačkoliv o trestný čin nejde, nebo že jde o jiný trestný čin, než kterým byl obviněný uznán vinným. Vedle vad, které se týkají právního posouzení skutku, lze vytýkat též „jiné nesprávné hmotně právní posouzení“. Rozumí se jím zhodnocení otázky, která nespočívá přímo v právní kvalifikaci skutku, ale v právním posouzení jiné skutkové okolnosti mající význam z hlediska hmotného práva.

Na podkladě dovolacího důvodu podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. nelze ovšem namítat a ani přezkoumávat a hodnotit správnost a úplnost skutkového stavu ve smyslu § 2 odst. 5 tr. ř. ani prověřovat úplnost provedeného dokazování a správnost hodnocení důkazů podle § 2 odst. 6 tr. ř., poněvadž tato činnost soudu spočívá v aplikaci ustanovení procesních, nikoliv hmotně právních. Dovolání lze opírat jen o námitky hmotně právní povahy, nikoli o námitky skutkové.

Ze shora uvedeného vyplývá, že východiskem pro existenci dovolacího důvodu podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. jsou v pravomocně ukončeném řízení stabilizovaná skutková zjištění učiněná soudy nižších stupňů. V posuzované věci je výrok o vině obviněného založen na skutkových zjištěních, která nevykazují žádný extrémní rozpor s důkazy a do kterých tedy neměl Nejvyšší soud důvod jakkoli zasahovat.

Námitky vadné právní kvalifikace podle § 186 odst. 5 písm. a) tr. zákoníku a podle § 175 odst. 2 písm. e) tr. zákoníku lze podřadit pod uplatněný dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. Vědomost obviněného o skutečném věku poškozeného byla spolehlivě prokázaná z facebookové komunikace, ze které vyplynulo, že dne 20. 3. 2015 v 17:10 hod. poškozený obviněnému jasně sdělil, že je mu deset let a chodí do čtvrté třídy, načež se jej obviněný ptal „a kdy ti bude 11-ct?“ (č. l. 61-62 tr. spisu). Skutečnost, že poškozený ve věku deseti let neměl mít ještě profil na sociální síti (pravidla pro zřízení profilu stanovují minimální věkovou hranici na 13 let), proto není relevantní a s ohledem na předchozí komunikaci obviněného s poškozeným nemohla vzbudit v obviněném přesvědčení, že by jednal s osobou starší patnácti let. Obviněný navíc totožnou námitku uvedl již ve svém odvolání a soud druhého stupně se s ní vypořádal (str. 3 usnesení odvolacího soudu). V bodě II) obviněný naplnil svým jednáním znaky trestného činu vydírání podle § 175 odst. 2 písm. e) tr. zákoníku, což vyplývá z doznání obviněného a facebookové komunikace (č. l. 57-58 tr. spisu) i ze SMS poslaných obviněným poškozenému (č. l. 71-72 tr. spisu). Podle ustálené judikatury lze v souvislosti s trestným činem vydírání za svědka v materiálním smyslu pokládat osobu, která vnímala skutečnosti, jež mohou být podkladem pro rozhodnutí orgánů činných v trestním řízení, přičemž vyděračské jednání pachatele je vedeno úmyslem odradit ji od řádného plnění povinností svědka. To platí bez ohledu na to, zda již svědek byl nebo nebyl formálně předvolán ke svědecké výpovědi (srov. stanovisko trestního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 12. 12. 2001, sp. zn. Tpjn 303/2001 a usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. 9. 2008, sp. zn. 7 Tdo 1172/2008). Poškozeného je tedy v projednávaném případě namístě považovat za svědka ve smyslu kvalifikované skutkové podstaty podle § 175 odst. 2 písm. e) tr. zákoníku, ačkoli bylo trestní stíhání zahájeno až po spáchání projednávaného skutku. S ohledem na výše uvedené Nejvyšší soud shledal námitky obviněného zjevně neopodstatněnými.

Na straně druhé námitku nepřiměřeně přísného trestu nelze podřadit pod uplatněné dovolací důvody. Takováto námitka by mohla spadat pod dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. h) tr. ř., avšak pouze pokud by byl uložen takový druh trestu, který zákon nepřipouští, nebo pokud by byl uložen trest co do druhu přípustný, avšak mimo zákonnou trestní sazbu. V případě zločinu sexuálního nátlaku podle § 186 odst. 5 tr. zákoníku je stanovena sazba trestu odnětí svobody od pěti do dvanácti let. Obviněnému byl uložen trest odnětí svobody na pět let, tedy na samé dolní hranici trestní sazby. Námitku obviněného proto nelze podřadit ani pod tento dovolací důvod, neboť obviněným pociťovaná nepřiměřenost trestu nespadá pod podmínky dovolacího důvodu podle § 265b odst. 1 písm. h) tr. ř., jelikož nejde o nepřípustný druh trestu ani o překročení příslušné trestní sazby.

Dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. l) tr. ř. je dán, jestliže bylo rozhodnuto o zamítnutí nebo odmítnutí řádného opravného prostředku proti rozsudku nebo usnesení uvedenému v § 265a odst. 2 písm. a) až g) tr. ř., aniž byly splněny procesní podmínky stanovené zákonem pro takové rozhodnutí nebo přestože byl v řízení mu předcházejícím dán důvod dovolání uvedený v § 256b odst. 1 písm. a) až k) tr. ř. Z obsahu dovolání vyplývá, že obviněný tento dovolací důvod uplatnil v jeho druhé variantě. Jelikož ale námitky obviněného uplatněné k dovolacímu důvodu podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. byly shledány zjevně neopodstatněnými, je dovolání zjevně neopodstatněné i z hlediska dovolacího důvodu podle § 265b odst. 1 písm. l) tr. ř.

Obiter dictum je namístě poznamenat, že obviněný totožné námitky uplatnil již v řízení před soudy nižších stupňů. V této souvislosti lze poukázat na usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 5. 2002, sp. zn. 5 Tdo 86/2002, z něhož vyplývá, že opakuje-li obviněný v dovolání v podstatě jen námitky uplatněné již v řízení před soudy prvního a druhého stupně, se kterými se soudy obou stupňů v dostatečné míře a správně vypořádaly, jde zpravidla o dovolání, které je zjevně neopodstatněné ve smyslu § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř.

Protože napadené rozhodnutí netrpí vytýkanými vadami, Nejvyšší soud dovolání obviněného odmítl podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. jako zjevně neopodstatněné.

Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 11. října 2017

JUDr. Petr Hrachovec

předseda senátu

Vypracoval

JUDr. Petr Angyalossy, Ph. D.

*) Byl použit pseudonym ve smyslu zákona č. 218/2003 Sb.

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nsoud.cz
Přesunout nahoru