Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

7 Tdo 1158/2017Usnesení NS ze dne 11.10.2017

HeslaPohlavní zneužití (zneužívání)
KategorieD
EcliECLI:CZ:NS:2017:7.TDO.1158.2017.1
Důvod dovolání

§ 265b odst.1 písm. g) tr.ř.

Dotčené předpisy

§ 187 odst. 1,2,3 tr. zákoníku

Podána ústavní stížnost

II. ÚS 4123/17 ze dne 30.01.2018 (odmítnuto)
soudce zpravodaj JUDr. Jiří Zemánek


přidejte vlastní popisek

7 Tdo 1158/2017-36

USNESENÍ

Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání dne 11. 10. 2017 o dovolání obviněného V. V., proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 4. 4. 2017, sp. zn. 10 To 22/2017, v trestní věci vedené u Krajského soudu v Českých Budějovicích – pobočka v Táboře pod sp. zn. 18 T 12/2012 takto:

Podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. se dovolání obviněného V. V. odmítá.

Odůvodnění:

Obviněný V. V. podal prostřednictvím obhájce v zákonné lhůtě dovolání proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 4. 4. 2017, sp. zn. 10 To 22/2017, jímž bylo rozhodnuto o jeho odvolání proti rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích – pobočka v Táboře ze dne 2. 11. 2016, sp. zn. 18 T 12/2012. Rozsudek Vrchního soudu v Praze napadl obviněný proto, že jím zůstal nedotčen výrok o vině zločinem pohlavního zneužití podle § 187 odst. 1, 2, 3 tr. zákoníku. Uplatněné námitky zaměřil proti skutkovým zjištěním, která se stala podkladem výroku o vině, a proti tomu, jak soudy hodnotily důkazy, zejména že za věrohodnou pokládaly svědeckou výpověď poškozené. Tuto výpověď označil za nepravdivou. Vyjádřil názor, že skutková zjištění soudů jsou v extrémním rozporu s důkazy. Obviněný se dovoláním domáhal toho, aby Nejvyšší soud zrušil rozsudky obou soudů a aby přikázal Krajskému soudu v Českých Budějovicích – pobočka v Táboře věc v potřebném rozsahu znovu projednat a rozhodnout.

Státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství ve vyjádření uvedl, že dovolání je založeno na skutkových námitkách, které nejsou dovolacím důvodem, a navrhl, aby dovolání bylo podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. odmítnuto. Vyjádření bylo předloženo obhájci k případné replice, ale obhájce na ně nereagoval.

Nejvyšší soud shledal, že dovolání bylo podáno z jiného důvodu, než je uveden v § 265b tr. ř.

Především musí Nejvyšší soud připomenout, že dovolání není běžný opravný prostředek a neplní funkci „dalšího odvolání“. Dovolání je mimořádný opravný prostředek, který na rozdíl od odvolání není možné podat z jakéhokoli důvodu, ale v dané věci jen z některého z důvodů uvedených v § 265b odst. 1 písm. a) až l) tr. ř. Podat dovolání z jiného důvodu je vyloučeno. Konkrétní uplatněné námitky mají relevanci deklarovaného dovolacího důvodu za předpokladu, že svým obsahem odpovídají jeho zákonnému vymezení. Uváží-li se povaha dovolacích důvodů, jak jsou v zákoně taxativně stanoveny, je zřejmé, že dovolání je jako mimořádný opravný prostředek určeno k nápravě závažných právních vad pravomocných rozhodnutí, a nikoli k tomu, aby skutková zjištění soudů prvního a druhého stupně byla přezkoumávána ještě třetí instancí. Ostatně žádný ze zákonných dovolacích důvodů se nevztahuje ke skutkovým zjištěním, k hodnocení důkazů, k postupu soudů při provádění důkazů, k rozsahu dokazování apod. Skutkové námitky tedy nejsou dovolacím důvodem.

Podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. lze dovolání podat, jestliže rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení.

Směřuje-li dovolání proti odsuzujícímu rozhodnutí, odpovídají tomuto dovolacímu důvodu pouze takové námitky, v nichž se tvrdí, že skutkový stav, který zjistily soudy prvního a druhého stupně, nevykazuje zákonné znaky trestného činu, jímž byl obviněný uznán vinným. Předmětem právního posouzení tu je skutek, tak jak ho zjistily soudy, a nikoli jak ho prezentuje či jak se jeho zjištění dožaduje dovolatel. Podstatou dovolacího důvodu je vadná aplikace hmotného práva, tj. typicky trestního zákona, na skutkový stav zjištěný soudy.

V posuzované věci byl obviněný odsouzen pro zločin pohlavního zneužití podle § 187 odst. 1, 2, 3 tr. zákoníku. Takto byl posouzen skutek, který podle zjištění Krajského soudu v Českých Budějovicích – pobočka v Táboře, s nimiž se v napadeném rozsudku ztotožnil také Vrchní soud v Praze, spočíval v podstatě v tom, že obviněný v době od prosince 2005 do podzimu 2011 v Z., okr. T., dlouhodobě opakovaně se před svou nezletilou vnučkou XXXXX*), obnažoval na přirození, rukou se pohlavně sebeuspokojoval až do vystříknutí semene ve snaze zasáhnout jím poškozenou, osahával ji přes oblečení i na holém těle na prsou a přirození, požadoval, aby se dotýkala jeho pohlavního údu, a tímto jednáním způsobil u poškozené posttraumatickou stresovou poruchu a syndrom týraného a zneužívaného dítěte.

V podaném dovolání obviněný neuplatnil žádné námitky v tom smyslu, že by uvedený skutkový stav nevykazoval znaky zločinu pohlavního zneužití podle § 187 odst. 1, 2, 3 tr. zákoníku. Pouze takto koncipované námitky by obsahově odpovídaly dovolacímu důvodu podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř.

Obviněný založil dovolání v celém rozsahu na námitkách, jimiž projevil nesouhlas se skutkovými zjištěními představujícími podklad výroku o vině a s tím, jakým hodnocením důkazů soudy došly k uvedeným zjištěním. Tyto námitky navazovaly na jeho obhajobu, která byla založena na tvrzení, že se žádného jednání kladeného mu za vinu nedopustil. Jde o námitky, které pro svou vyloženě skutkovou povahu stojí mimo rámec dovolacího důvodu podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. Obviněný sice formálně odkázal na tento zákonný dovolací důvod, ale jinak uplatnil námitky, které mu co do svého obsahu neodpovídají a nejsou pod něj podřaditelné.

Nejvyšší soud z pozice dovolacího soudu zásadně nezasahuje do skutkových zjištění soudů prvního a druhého stupně. Učinit tak může jen zcela výjimečně, jestliže to odůvodňuje extrémní rozpor mezi skutkovými zjištěními soudů a důkazy. V takovém případě je dotčeno ústavně garantované základní právo obviněného na spravedlivý proces a zásah Nejvyššího soudu má podklad v ustanoveních čl. 4, čl. 90 Ústavy.

Mezi skutkovými zjištěními Krajského soudu v Českých Budějovicích – pobočka v Táboře, z nichž v napadeném rozsudku vycházel také Vrchní soud v Praze, na straně jedné a provedenými důkazy na straně druhé rozhodně není žádný extrémní rozpor. Skutková zjištění soudů mají odpovídající obsahový podklad především ve svědecké výpovědi poškozené, která dostatečně konkrétně, podrobně a celkově přesvědčivě popsala, jakému jednání obviněného byla vystavena, za jakých okolností k němu docházelo, jak ho vnímala, jak se snažila mu bránit apod. V tomto kontextu poškozená přijatelně také vysvětlila, proč se nikomu o jednání obviněného dlouhou dobu nezmínila, s tím, že jí bylo líto babičky a že nechtěla přijít o možnost ji navštěvovat. Soudy si byly vědomy protichůdnosti svědecké výpovědi poškozené a obhajoby obviněného a již s ohledem na to hodnotily svědeckou výpověď poškozené velmi obezřetně, přičemž pro její náležité hodnocení si vytvořily dostatečně široký podklad v dalších důkazech. Jednalo se zejména o znalecké posudky z oboru školství a kultura, odvětví psychologie, a z oboru zdravotnictví, odvětví psychiatrie se specializací na psychiatrii dětskou a dorostovou. Těmito znaleckými posudky byla osoba poškozené zevrubně objasněna z hlediska vlastností zaručujících pravdivost jejích tvrzení. Znalecké posudky umožnily soudům učinit plně přijatelný závěr, že svědecká výpověď poškozené je odpovídající reprodukcí skutečně prožitých událostí a že není vymyšlená, naučená či navedená jinou osobou. Soudy zaznamenaly ve svědecké výpovědi poškozené drobné diskrepance, ale hodnotily je jako důsledek značného časového odstupu výpovědi od doby popisovaných okolností, zároveň konstatovaly jejich spojitost s nízkým věkem poškozené a s jejími podprůměrnými intelektovými schopnostmi a zdůraznily konzistentnost její výpovědi ohledně zásadních skutkových okolností. Podstatné je také to, že u poškozené byl diagnostikován syndrom týraného a zneužívaného dítěte, což podporuje svědeckou výpověď poškozené v tom smyslu, že představuje přijatelné vysvětlení této diagnózy. Na podporu svědecké výpovědi poškozené vyznívá také výpověď svědka M. R., který je osobou mimo rodinu obviněného a poškozené a který u poškozené rozeznal příznaky toho, že byla vystavena nějakému ubližujícímu jednání. Z výpovědi svědka je patrno, že poškozená se nejprve vyhnula odpovědi na jeho otázku, zda jí někdo ublížil, ale po určité době za ním sama přišla a popsala mu jednání obviněného. Z výpovědi svědkyně J. V., matky poškozené, pak je patrno, že poškozená se mezitím svěřila jí. Za popsaných okolností nemohou obstát námitky obviněného zaměřené proti skutkovým zjištěním soudů, a to ani s ohledem na svědecké výpovědi jeho manželky a dcer, které uvedly, že si žádného závadného jednání obviněného vůči poškozené nikdy nevšimly. To evidentně souvisí s povahou posuzovaného jednání, ke kterému obviněný přistupoval vždy za situace, kdy jeho kontaktu s poškozenou nebyl nikdo další přítomen, jak je ostatně patrno ze svědecké výpovědi poškozené.

Jinak není úkolem Nejvyššího soudu jako soudu dovolacího, aby jednotlivé důkazy znovu podrobně reprodukoval, rozebíral, porovnával, přehodnocoval a vyvozoval z nich vlastní skutkové závěry. Podstatné je, že soudy prvního a druhého stupně hodnotily důkazy v souladu s jejich obsahem, že se nedopustily žádné deformace důkazů, že ani jinak nevybočily z mezí volného hodnocení důkazů podle § 2 odst. 6 tr. ř. a že své hodnotící úvahy jasně, srozumitelně a logicky přijatelně vysvětlily. Mezi skutkovými zjištěními, která se stala podkladem výroku o vině, a provedenými důkazy je adekvátní obsahový vztah vylučující úvahy o tom, že bylo porušeno ústavně zaručené základní právo obviněného na spravedlivé řízení. To, že obviněný nesouhlasí se skutkovými zjištěními soudů a že se neztotožňuje se způsobem, jímž soudy hodnotily důkazy, není dovolacím důvodem.

Nejvyšší soud proto dovolání obviněného podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. odmítl jako dovolání podané z jiného než zákonného dovolacího důvodu.

Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 11. října 2017

JUDr. Petr Hrachovec

předseda senátu

*) Byl použit pseudonym ve smyslu zákona č. 218/2003 Sb.

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nsoud.cz
Přesunout nahoru