Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

7 Tdo 1066/2002Usnesení NS ze dne 18.12.2002

EcliECLI:CZ:NS:2002:7.TDO.1066.2002.1

přidejte vlastní popisek

7 Tdo 1066/2002

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 18. prosince 2002 v Brně o dovolání obviněného K. V., které podal proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 19. 3. 2002, sp. zn. 5 To 41/2002, v trestní věci vedené u Okresního soudu v Ústí nad Labem pod sp. zn. 2 T 86/93, takto:

Podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. se dovolání odmítá.

Odůvodnění:

Shora uvedeným usnesením Krajského soudu v Ústí nad Labem bylo podle § 256 tr. ř. zamítnuto jako nedůvodné odvolání obviněného proti rozsudku Okresního soudu v Ústí nad Labem ze dne 9. 11. 2000, sp. zn. 2 T 86/93, jímž byl uznán vinným pomocí k trestnému činu krádeže podle § 10 odst. 1 písm. c) tr. zák. k § 247 odst. 1, 2 tr. zák, kterého se dopustil jednáním ve výroku tohoto rozsudku uvedeným. Za to byl odsouzen podle § 247 odst. 2 tr. zák. k trestu odnětí svobody v trvání 8 měsíců, jehož výkon byl podle § 58 odst. 1 písm. a) a § 59 odst. 1 tr. zák. podmíněně odložen na zkušební dobu 2 let. Tímž rozsudkem bylo odsouzeno také dalších šest spoluobviněných.

Proti usnesení odvolacího soudu podal obviněný dne 3. 7. 2002 prostřednictvím obhájce včas dovolání, „protože tímto usnesením byl zamítnut řádný opravný prostředek, aniž byly pro takové rozhodnutí splněny podmínky stanovené zákonem“. Uplatnil tak dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. l), tr. ř. (po novele č. 200/2002 Sb.). V odůvodnění dovolání namítá, že od podání obžaloby dne 23. 7. 1993 neprovedl soud I. stupně v období 6 let žádný úkon směřující k trestnímu stíhání ve smyslu § 67 odst. 3 písm. a) tr. zák., když za takový úkon nelze podle jeho názoru považovat opatření ke zjištění pobytu všech obžalovaných. Soudy 1. a 2. stupně, ale k ním vznesené námitce promlčení trestního stíhání ve smyslu § 67 odst. 1 písm. c) tr. zák. nepřihlédly, ač trestnost činu zanikla dne 23. 7. 1998, čímž v jeho neprospěch porušili zákon. Navrhl proto, aby bylo napadené usnesení zrušeno a poté byl zproštěn obžaloby podle § 226 písm. e) tr. ř.

Protože dovolání lze podat jen z důvodů uvedených v § 265b tr. ř., zabýval se dovolací soud otázkou, zda námitky uvedené v dovolání naplňují dovolací důvod, který byl formálně uplatněn. K provedení přezkumu napadeného rozhodnutí dovolacím soudem totiž nestačí pouze uplatnění některého z důvodů dovolaní podle § 265b tr. ř., ale současně je nutné, aby konkrétní námitky uvedené v dovolání tento důvod také naplňovaly. V opačném případě jde o dovolání podané z jiného důvodu než je uveden v § 265b tr. ř. /viz. § 265i odst. 1 písm. b), tr. ř./.

Dovolání jako mimořádný opravný prostředek klade zvýšené nároky zejména na jeho přesné obsahové náležitosti, které limitují přezkumnou činnost dovolacího soudu. Proto zákon v § 265d odst. 2 tr. ř. stanoví, že obviněný může podat dovolání jen prostřednictvím obhájce, čímž se má zaručit dostatečně kvalifikovaný podnět k tomu, aby se věcí již v třetí instanci zabýval Nejvyšší soud.

V souvislosti s označením dovolacího důvodu obviněný v dovolání uvedl, že „tímto usnesením byl zamítnut řádný opravný prostředek, aniž byly pro takové rozhodnutí splněny podmínky stanovené zákonem“. Tím uplatnil již zmíněný dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. l) tr. ř. Tento dovolací důvod je trestním řádem ve znění novely provedené zák. č. 200/2002 Sb. (účinné od 24. 5. 2002) formulován tak, že bylo rozhodnuto o zamítnutí nebo odmítnutí řádného opravného prostředku proti rozsudku nebo usnesení uvedenému v § 265a odst. 2 písm. a) až g), aniž byly splněny procesní podmínky stanovené zákonem pro takové rozhodnutí nebo byl v řízení mu předcházejícím dán důvod dovolání uvedený v písmenech a) až k). Protože obviněný ohledně existence důvodů dovolání v předcházejícím řízení nic nenamítá, ale formálně uplatňuje dovolání pouze z důvodů existence vady podle § 265b odst. 1 písm. l) tr. ř. uvedené v části věty před „nebo“, je třeba uvést za jakých podmínek se tento případ dovolacího důvodu podle § 265b odst. 1 písm. l) tr. ř. uplatní. Ze znění „aniž byly splněny procesní podmínky ... „ vyplývá, že došlo k zamítnutí nebo odmítnutí řádného opravného prostředku pouze z procesních důvodů. V případě odvolání jde tedy pouze o případy odmítnutí nebo zamítnutí odvolání podle § 253 odst. 1, 3 tr. ř., tedy bez meritorního přezkoumání odvoláním napadeného rozsudku soudu I. stupně. Tento dovolací důvod je tedy dán např. tehdy, kdy odvolací soud podle § 253 odst. 1 tr. ř. zamítl odvolání jako podané opožděně, ač ve skutečnosti bylo podáno včas. V daném případě, ale odvolací soud zamítl odvolání obviněného podle § 256 tr. ř. jako nedůvodné až po meritorním přezkoumání rozsudku soudu I. stupně ve veřejném zasedání. Obviněnému tak nebyl nesprávným procesním postupem soudu odňat přístup k odvolací instanci a v tomto směru obviněný ani v dovolání nic neuvádí, ale naopak namítá pouze, že soudy nepřihlédly k jím vznesené námitce promlčení trestního stíhání. Tato námitka, ale uplatněný dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. l) tr. ř. nenaplňuje. Ustanovení § 67 tr. zák. upravujícího promlčení trestního stíhání je normou trestného práva hmotného a nikoli procesního. Jeho případné porušení tak nemůže být nesplněním procesní podmínky ve smyslu § 265b odst. 1 písm. l) tr. ř. jak namítá obviněný. Námitky obviněného uvedené v dovolání tak tento uplatněný dovolací důvod nenaplňují.

Protože obviněný jiný dovolací důvod neuplatnil, jde o dovolání podané z jiného důvodu, než je uveden v § 265b tr. ř. Odvolání bylo proto podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. odmítnuto.

Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 18. prosince 2002

Předseda senátu

JUDr. Michal Mikláš

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nsoud.cz
Přesunout nahoru