Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

7 Tdo 1047/2020Usnesení NS ze dne 20.10.2020

HeslaDovolací důvody
Těžké ublížení na zdraví z nedbalosti
KategorieD
EcliECLI:CZ:NS:2020:7.TDO.1047.2020.1
Důvod dovolání

§ 265b odst.1 písm. g) tr.ř.

Dotčené předpisy

§ 265i odst. 1 písm. b) tr. ř.

§ 147 odst. 1 tr. zákoníku


přidejte vlastní popisek

7 Tdo 1047/2020-269

USNESENÍ

Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 20. 10. 2020 o dovolání obviněného M. B., nar. XY, trvale bytem XY, proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 18. 2. 2020, sp. zn. 11 To 9/2020, v trestní věci vedené u Okresního soudu v Semilech pod sp. zn. 4 T 104/2019, takto:

Podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. se dovolání obviněného M. B. odmítá.

Odůvodnění:

1. Rozsudkem Okresního soudu v Semilech ze dne 18. 11. 2019, č. j. 4 T 104/2019-177, byl obviněný M. B. shledán vinným přečinem těžkého ublížení na zdraví z nedbalosti podle § 147 odst. 1 tr. zákoníku a byl za to odsouzen podle § 147 odst. 1 tr. zákoníku, § 67 odst. 2 písm. b) tr. zákoníku a § 68 odst. 1, 2, 3 tr. zákoníku k peněžitému trestu ve výměře 30 denních sazeb po 1 000 Kč, tedy celkem 30 000 Kč. Podle § 69 odst. 1 tr. zákoníku mu byl pro případ, že by v soudem dodatečně stanovené lhůtě peněžitý trest nezaplatil, stanoven náhradní trest odnětí svobody v trvání 2 měsíců. Podle § 228 odst. 1 a § 229 odst. 2 tr. ř. pak bylo rozhodnuto o nárocích poškozeného AAAAA (pseudonym) na náhradu škody a nemajetkové újmy.

2. Uvedeného přečinu se podle zjištění soudu prvního stupně dopustil obviněný tím, že v Rokytnici nad Jizerou dne 6. 1. 2019 kolem 15.50 hodin na místní komunikaci pod domem čp. XY (J. R.) si jako řidič osobního automobilu zn. Škoda Octavia registrační značky XY jedoucí ze směru od silnice č. II/294 k budově čp. XY (penzion L.) počínal v rozporu s ustanoveními § 4 písm. a) a § 5 odst. 1 písm. d) zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů, když za situace, kdy při jízdě do svahu po úzké částečně zledovatělé silnici lemované při okrajích vrstvou rozježděného sněhu projížděl velkou skupinou chodců (cca 70 osob) tvořenou převážně nezletilci (žáky německé školy, jdoucími se ubytovat do hotelu R., o čemž věděl), kteří šli po celé šíři vozovky, se nechoval dostatečně obezřetně, byť přinejmenším měl a mohl počítat s nepozorností nezletilých chodců, a tak se stalo, že nestačil reagovat na chodce nezletilého AAAAA, nar. XY, jdoucího stejným směrem po pravé straně komunikace, který před jeho vozidlem opožděně ustupoval vpravo, a pravou přední částí vozidla narazil do levé nohy (lýtka) jmenovaného, v důsledku čehož nezletilý AAAAA upadl na zem do sněhu, přičemž utrpěl víceúlomkovou zlomeninu střední části těla levé holenní kosti, vyžadující léčení včetně jednodenní hospitalizace a fixace poraněné končetiny a užívání berlí při chůzi do 16. 4. 2019 a další rehabilitační léčení nejméně do poloviny května 2019.

3. Zmíněný rozsudek následně napadli obviněný a poškozený AAAAA odvoláními, z jejichž podnětu jej Krajský soud v Hradci Králové rozsudkem ze dne 18. 2. 2020, č. j. 11 To 9/2020-210, podle § 258 odst. 1 písm. f), odst. 2 tr. ř. zrušil ve výroku o náhradě škody a nemajetkové újmy a podle § 259 odst. 3 tr. ř. pak znovu v potřebném rozsahu rozhodl.

4. Proti rozsudku soudu druhého stupně podal obviněný dovolání, opírající se o dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. Namítl, že soudy dříve činné ve věci řádně neodůvodnily své závěry. Znalec vyloučil, že by ke zranění poškozeného došlo přejetím či nárazem vozidla, připustil možnost, že zlomenina nastala při pádu nárazem nohy v oblasti bérce na vyvýšenou hranu zmrzlého sněhu, za současné pevné fixace dolní části nohy. S uvedeným závěrem obviněný souhlasil s tím, že popsaný stav nastal, když s vozidlem stál namístě. To značí, že řízení zvládl a neporušil žádné zákonné pravidlo, přičemž zranění zapříčinilo chování poškozeného. Za stávajícího důkazního stavu proto nelze dospět k jednoznačnému závěru o vině.

5. Závěrem obviněný navrhl, aby Nejvyšší soud rozhodnutí soudů obou stupňů zrušil a věc přikázal znovu projednat a rozhodnout.

6. Státní zástupce činný u Nejvyššího státního zastupitelství sdělil, že se k podanému dovolání nebude vyjadřovat.

7. Nejvyšší soud jako soud příslušný k rozhodnutí o dovolání (§ 265c tr. ř.) shledal, že zmíněný mimořádný opravný prostředek je v této trestní věci přípustný [§ 265a odst. 1, odst. 2 písm. h) tr. ř.], byl podán osobou oprávněnou [§ 265d odst. 1 písm. c), odst. 2 tr. ř.], v zákonné lhůtě a na k tomu určeném místě (§ 265e odst. 1, odst. 2 tr. ř.), a splňuje i obligatorní náležitosti obsahu dovolání uvedené v § 265f odst. 1 tr. ř.

8. Dále je nutné zmínit, že dovolání lze podat jen z důvodů uvedených v § 265b tr. ř. Bylo tudíž namístě posoudit, zda v dovolání tvrzený důvod odpovídá důvodům zařazeným v citovaném ustanovení. Přitom nepostačuje pouhé formální uvedení některého z důvodů vymezených v § 265b odst. 1 písm. a) až l) tr. ř. odkazem na toto zákonné ustanovení, ale tento důvod musí být také skutečně v podaném dovolání tvrzen a odůvodněn konkrétními vadami.

9. Obviněný své dovolání výslovně opřel o dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř., jenž je dán, jestliže rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení. Při přezkumu, zda taková vada nastala, je ovšem dovolací soud vázán skutkovým stavem, jak byl zjištěn během trestního řízení a jak je vyjádřen zejména ve výroku odsuzujícího rozsudku, resp. dále upřesněn v jeho odůvodnění.

10. K tomu je potřeba zmínit, že v rámci zmíněného dovolacího důvodu se nelze domáhat přezkoumání skutkových zjištění učiněných soudem ani přezkoumávání jím provedeného dokazování. Těžiště dokazování je totiž v řízení před soudem prvního stupně a jeho skutkové závěry může doplňovat, popřípadě korigovat jen soud druhého stupně v řízení o řádném opravném prostředku (§ 259 odst. 3, § 263 odst. 6, 7 tr. ř.). Dovolací soud potom není stupněm třetím, jehož úkolem by byl široký přezkum rozhodnutí druhoinstančních soudů, a to již z důvodu jeho omezené možnosti provádět v řízení o dovolání důkazy (srov. § 265r odst. 7 tr. ř.) a přehodnocovat důkazy provedené již dříve.

11. V podaném mimořádném opravném prostředku ovšem obviněný, velmi stručně, napadl pouze správnost skutkových zjištění, dovozených ve věci. Námitky obviněného tedy směřují proti způsobu hodnocení důkazů soudy obou stupňů, přičemž se obviněný snažil provedeným důkazům přikládat obsah odpovídající jeho představě o skutkovém ději, což s odkazem na dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. činit nelze.

12. Výjimkou z popsaného pravidla, umožňující v daném smyslu zásah Nejvyššího soudu v dovolacím řízení do pravomocného rozhodnutí, je zejména stav extrémního nesouladu mezi skutkovým zjištěním a skutečnostmi, jež vyplývají z provedených důkazů a v důsledku toho pak i konečným hmotněprávním posouzením, učiní-li současně dovolatel takový nesoulad předmětem svých námitek. Extrémní nesoulad je nicméně namístě dovodit toliko v případech závažných pochybení, zejména pokud skutková zjištění nemají vůbec žádnou obsahovou vazbu na provedené důkazy, případně nevyplývají z důkazů při žádném z logických způsobů jejich hodnocení, anebo že zjištění jsou pravým opakem toho, co bylo obsahem dokazování apod. (viz např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 1. 2012, sp. zn. 11 Tdo 1494/2011).

13. V daném případě však taková situace vyžadující zásah Nejvyššího soudu zjevně nenastala. Mezi skutkovými zjištěními Okresního soudu v Semilech, z nichž v napadeném rozsudku vycházel Krajský soud v Hradci Králové, na straně jedné, a provedenými důkazy na straně druhé, není žádný, natož extrémní rozpor. Skutková zjištění soudu prvního stupně mají odpovídající obsahový podklad v provedených důkazech, které zejména soud prvního stupně odpovídajícím způsobem zhodnotil a svůj postup dostatečně vysvětlil v odůvodnění rozsudku (k mechanismu vzniku zranění viz zejména odst. 11 rozsudku soudu prvního stupně, popř. i odst. 9 rozsudku soudu odvolacího).

14. Na uvedeném ničeho nemění, že obviněný svoji vinu, resp. spáchání trestné činnosti, odmítl a podal svoji verzi skutkového děje, neboť s jeho tvrzeními se soudy obou stupňů neztotožnily. Ve stručnosti k tomu Nejvyšší soud jenom konstatuje, že znalec sice vyloučil vznik zranění poškozeného přejetím vozidlem, nicméně přejetím bérce. Naopak nijak nevyloučil možnost přejetí spodní části nohy poškozeného a takto vzniklou fixací vznik zlomeniny při jeho pádu. Popsaná verze, podporovaná i dalšími důkazy (výpověď poškozeného a svědka R. P.), byla potom přijata výrokem o vině rozsudku soudu prvního stupně. Naopak soudy neakceptovaly skutkovou verzi předkládanou obviněným již v průběhu předchozího řízení a nyní do jisté míry zopakovanou v dovolání, podle níž zranění poškozeného nezpůsobil, protože jel se svým vozidlem dostatečně opatrně a bezpečně zastavil, a to buď za situace, kdy poškozený ještě před vozidlem (metr až metr a půl) uklouzl a spadl (jak tvrdil obviněný v průběhu řízení) nebo spadl až po zastavení vozidla (jak tvrdil v dovolání). Takový mechanismus (pouhé uklouznutí vedle vozidla a prostý pád) by, jak jednoznačně vyplynulo z vyjádření znalce, však zranění popsané ve výroku o vině způsobit nemohlo.

15. S ohledem na výše uvedené Nejvyšší soud dovozuje, že dovolací argumentace obviněného neodpovídá uplatněnému dovolacímu důvodu podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř., stejně jako kterémukoli z dalších uvedených v § 265b tr. ř. Proto dovolání obviněného podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. odmítl jako podané z jiného důvodu, než je uveden v § 265b tr. ř. O dovolání rozhodl v souladu s ustanovením § 265r odst. 1 písm. a) tr. ř. v neveřejném zasedání.

Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 20. 10. 2020

JUDr. Josef Mazák

předseda senátu

Vypracoval

JUDr. Radek Doležel

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nsoud.cz
Přesunout nahoru