Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

7 Td 71/2014Usnesení NS ze dne 04.02.2015

HeslaDelegace
KategorieD
EcliECLI:CZ:NS:2015:7.TD.71.2014.1
Dotčené předpisy

§ 25 tr. ř.


přidejte vlastní popisek

7 Td 71/2014-27

USNESENÍ

Nejvyšší soud rozhodl dne 4. února 2015 v neveřejném zasedání, v trestní věci obviněného Z. H., vedené u Okresního soudu v Ústí nad Orlicí pod sp. zn. 2 T 154/2002, o návrhu tohoto obviněného na odnětí a přikázání věci takto:

Podle § 25 tr. ř. se věc Okresnímu soudu v Ústí nad Orlicí neodnímá.

Odůvodnění:

Dne 17. 10. 2014 byl Nejvyššímu soudu doručen návrh obviněného Z. H. na odnětí a přikázání věci podle § 25 tr. ř. (omylem uvedeno § 12 odst. 2 o. s. ř.), související s povolením obnovy řízení ve věci jeho odsouzení rozsudkem Okresního soudu v Ústí nad Orlicí ze dne 28. 1. 2003, sp. zn. 2 T 154/2002, ve spojení s usnesením Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 17. 3. 2003, sp. zn. 11 To 100/2003. V obsáhlém návrhu, ve kterém také podrobně popisuje okolnosti jeho odsouzení a důkazní situaci, žádá o „přikázání jeho žádosti o obnovu řízení k jinému soudu do jiného kraje“, když má vyhovující spojení do Olomouce, Brna i Prahy. Navrhl proto, aby jeho věc byla odňata Okresnímu soudu v Ústí nad Orlicí a přidělena jinému soudu, který by věc ještě jednou podrobil nezávislému přezkumu, a vzal v úvahu jeho důkazy, které nashromáždil za 10 let, což se doposud nedělo. V návrhu také uvedl, že již třikrát žádal o obnovu řízení, ale soudy opakovaně vydávají vadná rozhodnutí. Podle jeho názoru by tak obnovu řízení neměl dělat soud, který jej odsoudil, ani senát krajského soudu, který vždy zamítnutí jeho žádosti o obnovu řízení v neveřejném zasedání schválil.

Podle § 25 tr. ř. (věta za středníkem) o odnětí a přikázání rozhoduje soud, který je oběma soudům nejblíže společně nadřízen. Navrhovatel proto musí uvést nejen konkrétní soud, kterému má být věc odňata, ale také přesně označit soud téhož stupně, kterému věc navrhuje přikázat, protože jen tak lze určit, který soud je příslušný k rozhodnutí o návrhu na tzv. delegaci podle § 25 tr. ř. Nejvyšší soud je příslušný k tomuto rozhodnutí pouze tehdy, má-li být věc odňata příslušnému soudu, a přikázána k jinému soudu téhož druhu a stupně v obvodu jiného vrchního soudu, než je soud, který je příslušný k rozhodnutí o návrhu na povolení obnovy řízení. V tomto případě spadá Okresní soud v Ústí nad Orlicí do obvodu Vrchního soudu v Praze. Byť obviněný výslovně neuvedl konkrétní okresní soud, kterému navrhuje věc přikázat, je z jeho sdělení o vyhovujícím spojení také do Olomouce a Brna zřejmé, že by to mohl být i jiný okresní soud v obvodu Vrchního soudu v Olomouci. Proto Nejvyšší soud dospěl k závěru, že je příslušný k posouzení návrhu obviněného na delegaci.

Podle § 25 tr. ř. může být věc z důležitých důvodů odňata příslušnému soudu a přikázána jinému soudu téhož druhu a stupně. Pojem „důležité důvody“ sice není v zákoně blíže definován, ale je nepochybné, že se musí jednat o skutečnosti, jež budou svou povahou výjimečné, neboť ustanovení § 25 tr. ř., dle něhož lze v určitých případech věc delegovat k jinému soudu, je zákonným průlomem do zásady, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci, vyjádřené v čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Důvody pro odnětí věci příslušnému soudu a její přikázání jinému soudu musí být natolik významné, aby dostatečně odůvodňovaly vybočení z výše citovaného ústavního principu.

Podle § 281 odst. 2 tr. ř. o návrhu na povolení obnovy řízení, které skončilo m. j. pravomocným rozsudkem, rozhoduje soud, který ve věci rozhodl v prvním stupni. Tímto soudem je v této trestní věci Okresní soud v Ústí nad Orlicí.

Nejvyšší soud může zvažovat důvody pro odnětí věci příslušnému soudu, a její přikázání jinému soudu, pouze je-li zde konkrétní věc, tedy v tomto případě probíhající řízení u příslušného Okresního soudu v Ústí nad Orlicí, které by bylo zahájeno doručením návrhu obviněného na obnovu řízení tomuto soudu. Nejvyšší soud se předně předběžně informoval u Okresního soudu v Ústí nad Orlicí na stav řízení ve věci obviněného Z. H., sp. zn. 2 T 154/2002, a ze sdělení tohoto okresního soudu ze dne 18. 12. 2014 zjistil, že ve věci obviněného v době od usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 9. 2013, sp. zn. 4 Tdo 953/2013 (č. l. 489 tr. spisu), jímž bylo odmítnuto dovolání obviněného proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové-pobočka v Pardubicích ze dne 30. 5. 2013, sp. zn. 14 To 135/2013, kterým byla zamítnuta jako nedůvodná stížnost obviněného proti usnesení Okresního soudu v Ústí nad Orlicí ze dne 17. 4. 2013, sp. zn. 2 T 154/2002, jímž byl zamítnut návrh obviněného na povolení obnovy řízení v této trestní věci (č. l. 428, 463 tr. spisu), nezaznamenali ve spise nic nového. K prověření, zda bylo zahájeno řízení o návrhu obviněného na povolení obnovy řízení v uvedené trestní věci, a zjištění jeho současného stavu, si Nejvyšší soud od uvedeného okresního soudu vyžádal trestní spis sp. zn. 2 T 154/2002 a zjistil, že obviněný nepodal u Okresního soudu v Ústí nad Orlicí žádný nový návrh na povolení obnovy řízení, o kterém by ještě nebylo pravomocně rozhodnuto a probíhalo by tedy u tohoto soudu v současné době řízení o něm. Za takovýto návrh nelze považovat předchozí návrhy obviněného na odnětí a přikázání věci podle § 25 tr. ř., protože řízení o nich skončilo pravomocně zamítnutím stížností obviněného proti usnesením o nepovolení obnovy řízení a není tak „věc“ o jejímž odnětí by bylo možno rozhodovat podle § 25 tr. ř.

Protože obviněný podal návrh na delegaci, aniž by mu předcházelo podání návrhu na povolení obnovy řízení u příslušného soudu, tedy u Okresního soudu v Ústí nad Orlicí žádné řízení o takovémto návrhu neprobíhá a není tak „věc“, ohledně které by Nejvyšší soud mohl projednat návrh obviněného na delegaci podle § 25 tr. ř., bylo rozhodnuto tak, jak je uvedeno ve výrokové části tohoto usnesení.

Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 4. února 2015

Předseda senátu

JUDr. Michal Mikláš

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nsoud.cz
Přesunout nahoru