Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

7 Td 60/2020Usnesení NS ze dne 17.12.2020

KategorieD
EcliECLI:CZ:NS:2020:7.TD.60.2020.1
Dotčené předpisy

§ 24 odst. 1 tr. ř.

§ 25 tr. ř.


přidejte vlastní popisek

7 Td 60/2020-4386

USNESENÍ

Nejvyšší soud rozhodl dne 17. 12. 2020 v neveřejném zasedání ve věci obviněných M. Ch., nar. XY v XY, trvale bytem XY, a S. S., nar. XY v XY, trvale bytem XY, vedené u Městského soudu v Brně pod sp. zn. 4 T 95/2020, o příslušnosti soudu takto:

Podle § 24 odst. 1 tr. ř. je k projednání věci příslušný Městský soud v Brně.

Podle § 25 tr. ř. se věc Městskému soudu v Brně neodnímá.

Odůvodnění:

1. Státní zástupkyně Městského státního zastupitelství v Brně podala dne 21. 7. 2020 u Městského soudu v Brně obžalobu (č. l. 4257 tr. spisu) na obviněné M. Ch. a S. S. pro celkem 147 skutků, kterými se (resp. vždy částí z nich) měl obviněný M. Ch. dopustit přečinu úvěrového podvodu podle § 211 odst. 1, 4 tr. zákoníku, zločinu úvěrového podvodu podle § 211 odst. 1, 5 písm. c) tr. zákoníku, přečinu podvodu podle § 209 odst. 1 tr. zákoníku, přečinu podvodu podle § 209 odst. 1, 3 tr. zákoníku a přečinu podvodu podle § 209 odst. 1, 2, 3 tr. zákoníku a obviněná S. S. přečinu úvěrového podvodu podle § 211 odst. 1 tr. zákoníku, přečinu úvěrového podvodu podle § 211 odst. 1, 4 tr. zákoníku a dvojnásobného přečinu podvodu podle § 209 odst. 1 tr. zákoníku. Městský soud v Brně zmíněnou obžalobu vede pod sp. zn. 4 T 95/2020.

2. Podáním doručeným Městskému soudu v Brně dne 16. 10. 2020 (datovaným dnem 20. 10. 2020 – viz č. l. 4371 tr. spisu), označeným jako Žádost o změnu místní příslušnosti soudu, učinil obviněný M. Ch. námitku místní příslušnosti Městského soudu v Brně a vyjádřil názor, že místně příslušným soudem je v jeho věci Obvodní soud pro Prahu 5. Uvedl, že dne 13. 8. 2019 bylo proti jeho osobě zahájeno trestní stíhání, přičemž v souvislosti s tím byla na příkaz Městského soudu v Brně provedena domovní prohlídka v jím tehdy pronajatém a užívaném bytě na adrese XY, Praha 5 (postup orgánů činných v trestním řízení v souvislosti s realizací domovní prohlídky dodnes šetří Generální inspekce bezpečnostních sborů). Je mu kladeno za vinu, že měl 147 útoky uvést prostřednictvím internetu v omyl 25 společností, které nabízejí sjednání úvěrů po internetu, z toho 23 společností má sídlo na území Prahy, jedna společnost má sídlo v Pardubicích a jedna v Brně. Podle § 18 odst. 1 tr. ř. koná řízení soud, v jehož obvodu byl trestný čin spáchán. Ač páchal trestné činy prostřednictvím internetu, vždy se jednání dopouštěl v Praze, kde bydlel (Brno nikdy ani nenavštívil), také IP adresy, ze kterých byly odesílány žádosti o úvěry, byly všechny registrovány na území Prahy. Pokud by přesto vyvstaly pochybnosti o místu spáchání trestných činů, přichází v úvahu aplikace § 18 odst. 2 tr. ř., podle kterého koná řízení soud, v jehož obvodu obviněný bydlí, pracuje, nebo se zdržuje. Uvedl, že bydlel a v době páchání trestné činnosti se zdržoval v pronajatém bytě v Praze 5, což doznal nejen policistům při výslechu ve Vazební věznici Brno, ale svědčí o tom i realizovaná domovní prohlídka v jeho pronajatém bytě v témže místě. Ze skutečnosti, že páchal trestnou činnost v Praze, plyne rovněž velké množství svědků, kteří bydlí nebo se zdržují na území hlavního města Prahy (u nich by pak mělo být blíže zkoumáno, zda se do trestné činnosti nějak nezapojili, přičemž není možné se spokojit s pouhým prohlášením těchto osob, že nevědí nic o tom, že na jejich jména byly zřízeny účty). Protože ve věci bude nutné provést mnoho důkazů, vyslechnout mnoho svědků, kteří se zdržují výhradně na území Prahy, stejně tak poškozené společnosti sídlí většinou v Praze, byla by s ohledem na efektivnost a hospodárnost trestního řízení logická změna místní příslušnosti soudu. Dále uvedl, že má důvodnou a opodstatněnou obavu z podjatosti orgánů činných v trestním řízení na území města Brna, neboť z dosavadního průběhu trestního řízení podle něj vyplynula řada závažných pochybení (jeden vyšetřující policista působící v Brně byl v souvislosti s případem obviněného trestně stíhán ze strany Generální inspekce bezpečnostních sborů, čtyři policisté byli ze strany této inspekce potrestáni finančními postihy, aktuálně probíhá šetření Generální inspekce bezpečnostních sborů v souvislosti se ztrátou finanční hotovosti 130 000 Kč při realizaci domovní prohlídky v bytě obviněného, byla podána stížnost pro porušení zákona v souvislosti s úkony ze strany orgánů činných v daném trestním řízení na území Brna a je podán podnět na zahájení kárného řízení státní zástupkyně Městského státního zastupitelství v Brně). S ohledem na uvedené a v zájmu zachování práva na spravedlivý proces by bylo proto vhodné, aby bylo žádosti o změnu místní příslušnosti vyhověno a případem se zabývaly orgány veřejné moci v Praze, navíc projednáním věci u Městského soudu v Brně by došlo k porušení jeho práva na zákonného soudce, neboť tento soud není soudem příslušným k projednání jeho věci, ale je jím Obvodní soud pro Prahu 5.

3. Usnesením Městského soudu v Brně ze dne 4. 11. 2020, sp. zn. 4 T 95/2020, byla podle § 188 odst. 1 písm. a) tr. ř. a § 24 odst. 1 tr. ř. trestní věc obviněných předložena Nejvyššímu soudu k rozhodnutí o příslušnosti. Soud uvedl, že si je vědom, že trestná činnost vyšla najevo v obvodu Městského soudu v Brně (s ohledem na prvotní trestní oznámení poškozené společnosti Home Credit, a. s.), proto také státní zástupkyně podala obžalobu u Městského soudu v Brně, ve věci byla i nařízena dvě hlavní líčení, která však neproběhla z důvodu epidemie nemoci covid 19. Obviněný pak, jak je zřejmé z jeho návrhu, shledal Městský soud v Brně nepříslušným k projednání věci. V přípravném řízení obviněný k věci k místům spáchání trestné činnosti nijak nevypovídal, v podání doručeném dne 16. 10. 2020 uvedl, že k páchání útoků docházelo z jeho strany výhradně na území města Prahy, což odpovídá i spisovému materiálu. Konkrétně se tak mělo stát v územním obvodu Praha 5, kde bydlel a byla zde provedena i domovní prohlídka. Je také zřejmé, že obviněný bude žádat výslech celé řady svědků, kteří se však zdržují výhradně mimo obvod Městského soudu v Brně, zejména v Praze a okolí, popř. se nacházejí ve výkonu trestu odnětí svobody. Většina poškozených společností má sídlo na území Prahy. Rovněž z důvodu současné epidemiologické situace je nevhodné, aby svědci dojížděli k soudu vzdálenému více než 200 km od jejich bydliště. Pokud obviněný vyjádřil obavu z podjatosti orgánů činných v trestním řízení, které sídlí na území města Brna, tato otázka je s ohledem na § 30 a násl. tr. ř. předčasná, neboť námitka podjatosti vůči předsedovi senátu dosud vznesena nebyla. Soud proto předložil věc obviněného k rozhodnutí o místní příslušnosti soudu.

4. Nejvyšší soud především shledal, že obviněný vznesl ve svém podání, označeném jako Žádost o změnu místní příslušnosti soudu, námitku místní nepříslušnosti Městského soudu v Brně k projednání jeho věci, neboť by tak měl činit Obvodní soud pro Prahu 5, současně vznesl (k čemuž se připojil Městský soud v Brně) návrh na delegaci věci Obvodnímu soudu pro Prahu 5. Tím je dána příslušnost Nejvyššího soudu k rozhodnutí. Nejvyšší soud zhodnotil důkazy použitelné k rozhodnutí podle § 24 a 25 tr. ř. a dospěl k následujícímu závěru.

5. Obviněný se stručně řečeno domníval, že v obvodu Městského soudu v Brně nedošlo k jednání, které by mohlo založit místní příslušnost tohoto soudu, ale stalo se tak v obvodu Obvodního soudu pro Prahu 5, kde v době páchání trestné činnosti, která je mu obžalobou kladena za vinu, bydlel, zdržoval se, a kde byla také provedena domovní prohlídka. Vyjádřil rovněž nedůvěru v objektivní rozhodování orgánů činných v trestním řízení na území města Brna a s ohledem na efektivnost a hospodárnost trestního řízení poukázal na skutečnost, že potencionální svědci i většina poškozených společností má bydliště či sídlo na území města Prahy. Městský soud v Brně předložil věc obviněných Nejvyššímu soudu k rozhodnutí o námitce místní příslušnosti vznesenou obviněným, přičemž svou příslušnost nesporoval, nicméně poukázal na možnost výslechu svědků, kteří se zdržují mimo město Brno (jedná se o svědky z Prahy a okolí, popř. nacházející se ve výkonu trestu odnětí svobody) a považoval za nevhodné, aby tito svědci s ohledem na současnou epidemiologickou situaci dojížděli ke vzdálenému soudu. Obavy obviněného z podjatosti orgánů činných v trestním řízení na území města Brna shledal předčasnými.

6. Podle § 20 odst. 1 věta první tr. ř. proti všem obviněným, jejichž trestné činy spolu souvisí, o všech útocích pokračujícího nebo hromadného trestného činu a o všech částech trvajícího trestného činu se koná společné řízení, pokud tomu nebrání důležité důvody. Podle § 21 odst. 2 tr. ř. společné řízení koná soud, který je příslušný konat řízení proti pachateli trestného činu nebo o nejtěžším trestném činu.

7. V uvedené věci je zřejmé, že trestné jednání obviněných spolu souvisí a nejtěžším trestným činem (s nejpřísnější trestní sazbou), který je v uvedené věci některému z nich kladen za vinu, je pokračující zločin úvěrového podvodu podle § 211 odst. 1, 5 písm. c) tr. zákoníku, spáchaný obviněným M. Ch. 95 dílčími útoky popsanými v obžalobě.

8. Podle § 18 odst. 1 tr. ř. koná řízení soud, v jehož obvodu byl trestný čin spáchán. Za místo spáchání trestného činu je třeba obecně považovat místo, kde došlo k naplnění jednotlivých znaků objektivní stránky trestného činu, tj. zejména místo, kde došlo k jednání pachatele, a místo, kde nastal nebo měl nastat následek trestného činu. Jestliže k naplnění jednotlivých znaků došlo na různých místech, například následek nastal nebo měl nastat na jiném místě, než na kterém pachatel jednal, jde o tzv. distanční delikt.

9. Místem spáchání trestného činu úvěrového podvodu podle § 211 tr. zákoníku je místo, kde pachatel při sjednávání úvěrové smlouvy nebo při čerpání úvěru uvede nepravdivé nebo hrubě zkreslené údaje nebo podstatné údaje zamlčí. Jestliže je znakem trestného činu způsobení škody [jako v případě trestného činu úvěrového podvodu podle § 211 odst. 1, odst. 5 písm. c) tr. zákoníku], je místem spáchání činu i místo, kde vznikla (značná) škoda. Z ustanovení § 22 tr. ř. vyplývá, že byla-li podána obžaloba u soudu, v jehož obvodu se nachází kterékoli z těchto míst, stává se tento soud místně příslušným k projednání věci bez ohledu na to, že místně příslušným by podle uvedených hledisek mohl být i jiný soud (srov. také rozhodnutí publikované pod č. 53/1994 Sb. rozh. tr., obdobně pro trestný čin úvěrového podvodu srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. 1. 2019, sp. zn. 7 Td 1/2019).

10. Podle výroku rozsudku se obviněný uvedeného zločinu dopustil tím, že při sjednávání úvěrových smluv uváděl nepravdivé údaje a způsobil takovým činem značnou škodu. Konkrétně tak měl činit prostřednictvím internetu uváděním nepravdivých údajů v elektronických žádostech o úvěr, přičemž pokud mu byl úvěr poskytnut, nesplatil ho. V dané věci je zřejmé, že se jedná o tzv. distanční delikt. Místem spáchání trestného činu úvěrového podvodu bylo především místo sjednávání úvěrových smluv, tj. jednak místo, kde se obviněný dopustil jednání, jímž předkládal nepravdivé údaje, tj. bydliště obviněného v Praze, jednak místo, kde se nacházela druhá jednající strana, tj. osoby jednající za poškozené obchodní společnosti, a konečně i místo, kde reálně vznikla škoda, což bylo v daném případě v sídle poškozených společností.

11. V uvedené věci není s ohledem na uvedené skutečnosti pochybnost o místní příslušnosti Městského soudu v Brně k projednání věci, neboť v jeho obvodu jednala a měla sídlo poškozená společnost Home Credit, a. s., které měly být jednáním obviněného v rámci sjednávání úvěrových smluv v několika případech (útoky č. 15, 22, 28, 32, 46, 76, 87, 89, 101, 114, 115, 116, 131, 133, 137, 145 a 147) předloženy nepravdivé údaje a měla jí být takovým jednáním způsobena škoda. V obvodu působnosti Městského soudu v Brně tak byl ve smyslu § 18 odst. 1 tr. ř. spáchán trestný čin. Pokud byla podána obžaloba u Městského soudu v Brně, byla podána u soudu místně příslušného, byť by místní příslušnost svědčila i soudům jiným. Proto Nejvyšší soud rozhodl, že k projednání věci je podle § 24 odst. 1 tr. ř. příslušný Městský soud v Brně.

12. Dále považuje Nejvyšší soud za nutné uvést, že příslušnost soudu v trestním řízení není stranám, a tedy ani obviněnému, dána na výběr, ale řídí se výhradně příslušnými ustanoveními trestního řádu. Teprve, je-li najisto postavena otázka místní příslušnosti soudu, je možné se zabývat návrhem obviněného a Městského soudu v Brně na delegaci. Obviněný totiž, jak již bylo výše konstatováno, učinil obsahem svého podání, doručeného dne 16. 10. 2020, nejen námitku místní příslušnosti soudu, ale také se vyjádřil v tom smyslu, že by bylo vhodnější projednání jeho věci u Obvodního soudu pro Prahu 5. Poukázal na to, že v obvodu tohoto soudu bydlel v době páchání trestné činnosti, v Praze a okolí bydlí také svědci, které bude podle jeho názoru nutné ve věci vyslechnout, a v neposlední řadě vyjádřil obavu z podjatosti orgánů činných v trestním řízení na území města Brna. Městský soud v Brně pak v daném ohledu ve shodě s obviněným dodal, že považuje za nepřípadné, aby z důvodu současné epidemiologické situace svědci dojížděli k soudu vzdálenému více než 200 km od jejich bydliště.

13. Obecně k podmínkám delegace věci Nejvyšší soud uvádí, že podle § 25 tr. ř. může být věc z důležitých důvodů odňata příslušnému soudu a přikázána jinému soudu téhož druhu a stupně. Pojem „důležité důvody“ sice není v zákoně blíže definován, ale je nepochybné, že se musí jednat o skutečnosti, jež budou svou povahou výjimečné, neboť ustanovení § 25 tr. ř., dle něhož lze v určitých případech věc delegovat k jinému soudu, je zákonným průlomem do zásady, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci, vyjádřené v čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Důvody pro odnětí věci příslušnému soudu a její přikázání jinému soudu musí být natolik významné, aby dostatečně odůvodňovaly vybočení z výše citovaného ústavního principu. Důležitými důvody zmíněného charakteru je třeba rozumět takové důvody, které zajišťují též nestranné a objektivní projednání věci, za dodržení všech v úvahu přicházejících zásad trestního řízení, jež se mohou lépe uplatnit právě u soudu, kterému má být věc přikázána. Delegace přitom nikdy nesmí být prostředkem k odnětí obviněného jeho zákonnému soudci.

14. Nejvyšší soud konstatuje, že v dané trestní věci byla obžaloba podána proti dvěma obviněným fyzickým osobám, které nemají bydliště v obvodu příslušného Městského soudu v Brně. Z trestního spisu nejsou zřejmé (a ani soud ani obviněný v návrhu na delegaci je neuvádí) žádné důležité důvody, proč by se nemohli obvinění účastnit soudního řízení u místně příslušného soudu v Brně. Na straně obviněného by jimi mohl být zejména značně vysoký věk, nebo závažné zdravotní problémy, které výrazně omezují jeho mobilitu. Ani obviněný ani soud neuvádí žádná závažná zdravotní omezení na straně obviněných, která by odůvodňovala průlom do zásady, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci, vyjádřené v čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Obviněný M. Ch. se navíc nachází ve výkonu trestu odnětí svobody, uloženém v jiné věci a může být k jednání u příslušného soudu eskortován z kterékoli věznice.

15. Ani skutečnost, že větší počet svědků navržených ke slyšení u hlavního líčení je z jiných částí republiky, a nikoli z obvodu příslušného soudu, není všeobecně důležitým důvodem ve smyslu § 25 tr. ř. k odnětí věci příslušnému soudu a jejímu přikázání jinému soudu, neboť se jedná o běžnou skutečnost, zvláště u trestných činů spáchaných prostřednictvím internetu. V dané věci je obžalobou navrženo toliko čtení úředních záznamů o podaném vysvětlení u uvedených osob (23 osob), ve vztahu k poškozeným společnostem je poukazováno jen na listinný materiál. Bude samozřejmě otázkou dokazování, zda a jaké svědky bude nutné ve věci vyslechnout. Výjimečné okolnosti dovolující učinit průlom do výše uvedeného ústavního principu však nelze založit na srovnání vzdáleností mezi bydlištěm možných svědků a sídlem soudu, ke kterému se mají na základě předvolání dostavit. V těchto skutečnostech neshledal Nejvyšší soud v tomto konkrétním případě, ani s přihlédnutím k současné situaci v České republice, důvody pro postup podle § 25 tr. ř. (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 4. 2. 2020, sp. zn. 7 Td 2/2020 nebo ze dne 19. 8. 2020, sp. zn. 7 Td 39/2020).

16. Pokud jde o obviněným vyjádřenou obavu z podjatosti orgánů činných v trestním řízení na území města Brna, založené na údajných pochybeních policistů při šetření trestné činnosti obviněného, nutno uvést, že obviněným vyjádřené obavy se netýkají nestranného a objektivního rozhodnutí jeho věci u příslušného Městského soudu v Brně, kde se věc po podání obžaloby nachází. Obviněným uvedené obavy nemohou vést k závěru, že žádný ze soudců Městského soudu v Brně není schopen ve věci obviněného nestranně a objektivně rozhodnout a nemohou být důvodem pro odnětí věci Městskému soudu v Brně. Nejvyšší soud navíc zdůrazňuje, že v zásadě se lze domáhat vyloučení jen těch konkrétních soudců, kteří jako zákonní soudci jsou určeni rozvrhem práce příslušného soudu k projednání a rozhodnutí předmětné věci. Teprve pro případ, že by došlo k rozhodnutí o jejich vyloučení z projednávání a rozhodování věci (popř. k vyloučení některého z nich), by přicházelo v úvahu zabývat se povahou a důvody, pro které zákonný soudce příslušného soudu je vyloučen z rozhodování a zda tyto důvody by se případně mohly vztahovat i k dalším zákonným soudcům tohoto soudu. O takový případ však v uvedené věci nejde, navíc obviněný ani námitku podjatosti konkrétního soudce ve věci činného nepodal.

17. Nejvyšší soud konstatuje, že odnětím trestní věci příslušnému Městskému soudu v Brně a jejím přikázáním Obvodnímu soudu pro Prahu 5 by nebylo výrazně lépe zabezpečeno řádné objasnění věci, ani rychlost a hospodárnost řízení. Postup podle § 25 tr. ř. je zcela výjimečný a musí tedy být odůvodněn zcela výjimečnými okolnostmi, které v dané věci nelze shledat, proto věc Městskému soudu v Brně neodejmul.

18. Na základě uvedených důvodů rozhodl Nejvyšší soud podle § 24 a § 25 tr. ř. tak, jak je uvedeno ve výrokové části tohoto usnesení.

Poučení: Proti tomuto usnesení není stížnost přípustná.

V Brně dne 17. 12. 2020

JUDr. Josef Mazák

předseda senátu

Vypracoval

JUDr. Radek Doležel

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nsoud.cz
Přesunout nahoru