Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

7 Td 4/2021Usnesení NS ze dne 10.02.2021

HeslaDelegace
KategorieD
EcliECLI:CZ:NS:2021:7.TD.4.2021.1
Dotčené předpisy

§ 25 tr. ř.


přidejte vlastní popisek

7 Td 4/2021-3518

USNESENÍ

Nejvyšší soud rozhodl dne 10. 2. 2021 v neveřejném zasedání v trestní věci obviněného D. M., nar. XY v XY, trvale bytem XY, vedené u Okresního soudu v Táboře pod sp. zn. 1 T 20/2020, o návrhu obviněného na odnětí a přikázání věci a rozhodl takto:

Podle § 25 tr. ř. se věc Okresnímu soudu v Táboře neodnímá.

Odůvodnění:

1. Státní zástupkyně Okresního státního zastupitelství v Táboře podala dne 24. 2. 2020 obžalobu na obviněné D. M. a P. M. Obviněnému D. M. bylo v jejích bodech 3, 6 až 11, 15 až 21 a 23 kladeno za vinu spáchání pokračujícího zločinu krádeže podle § 205 odst. 1 písm. b), odst. 4 písm. c) tr. zákoníku dílem ve stadiu pokusu podle § 21 odst. 1 tr. zákoníku, dílem dokonaného, a dále pokračujícího přečinu poškození cizí věci podle § 228 odst. 1, odst. 3 písm. d) tr. zákoníku, v bodech 16 a 18 spáchání pokračujícího přečinu porušování domovní svobody podle § 178 odst. 1, 2 tr. zákoníku, v bodu 16 přečinu neoprávněného opatření, padělání a pozměnění platebního prostředku podle § 234 odst. 1 tr. zákoníku a v bodu 24 zločinu vydírání podle § 175 odst. 1, odst. 2 písm. e) tr. zákoníku, a to vždy ve spolupachatelství podle § 23 tr. zákoníku. Obviněnému P. M. bylo kladeno za vinu v bodu 1 spáchání trestného činu krádeže podle § 247 odst. 1 písm. b), odst. 3 písm. b) tr. zák. a trestného činu poškození cizí věci podle § 257 odst. 1 tr. zák., v bodech 2 až 23 spáchání pokračujícího zločinu krádeže podle § 205 odst. 1 písm. b), odst. 2, odst. 4 písm. c) tr. zákoníku a pokračujícího přečinu poškození cizí věci podle § 228 odst. 1, odst. 3 písm. d) tr. zákoníku, v bodech 16 a 18 pokračujícího přečinu porušování domovní svobody podle § 178 odst. 1, 2 tr. zákoníku a v bodu 16 přečinu neoprávněného opatření, padělání a pozměnění platebního prostředku podle § 234 odst. 1 tr. zákoníku, přičemž všechny tyto delikty měl spáchat dílem sám a dílem ve spolupachatelství podle § 23 tr. zákoníku.

2. K průběhu řízení je namístě zmínit následující momenty. Především Okresní soud v Táboře předložil již dne 14. 7. 2020 Nejvyššímu soudu návrh obviněného D. M. na delegaci některému okresnímu soudu na Moravě (č. l. 2853 tr. spisu), k němuž se při hlavním líčení dne 24. 6. 2020 připojil také obviněný P. M. Nejvyšší soud rozhodl usnesením ze dne 19. 8. 2020, sp. zn. 7 Td 35/2020, tak, že se podle § 25 tr. ř. věc Okresnímu soudu v Táboře neodnímá (č. l. 3012 tr. spisu).

3. Usnesením Vrchního soudu v Praze ze dne 14. 10. 2020, sp. zn. 5 Ntd 10/2020, bylo rozhodnuto o návrhu obviněného D. M. na delegaci věci Obvodnímu soudu pro Prahu 4 tak, že se podle § 25 tr. ř. věc Okresnímu soudu v Táboře neodnímá (č. l. 3208 tr. spisu).

4. Podáním ze dne 6. 11. 2020 (č. l. 3322 tr. spisu) učinil obviněný P. M. další návrh na delegaci s tím, že opět žádá o odnětí věci vedené u Okresního soudu v Táboře pod sp. zn. 1 T 20/2020 tomuto soudu a její přikázání Obvodnímu soudu pro Prahu 4.

5. Při hlavním líčení konaném dne 6. 11. 2020 (č. l. 3327 a násl. tr. spisu) obviněný P. M. po upozornění předsedkyně senátu, že pokud jde o jeho návrh na delegaci z téhož dne (který byl v hlavním líčení čten), jedná se spíše o námitku podjatosti, namítl podjatost celého senátu 1 T Okresního soudu v Táboře. Usnesením Okresního soudu v Táboře ze dne 6. 11. 2021, sp. zn. 1 T 20/2020 (vyhlášeném v hlavním líčení), bylo rozhodnuto, že podle § 31 odst. 1 tr. ř. z důvodu ustanovení § 30 odst. 1 tr. ř. není senát Okresního soudu v Táboře ve složení předsedkyně senátu Mgr. Veroniky Novotné a přísedících JUDr. Ireny Volfové a Jiřího Bartáčka vyloučen z vykonávání úkonů trestního řízení v trestní věci obviněných P. M. a D. M. vedené u Okresního soudu v Táboře pod sp. zn. 1 T 20/2020. O stížnosti obviněného P. M. proti tomuto rozhodnutí rozhodl Krajský soud v Českých Budějovicích – pobočka v Táboře usnesením ze dne 2. 12. 2020, sp. zn. 14 To 300/2020, tak, že ji podle § 148 odst. 1 písm. c) tr. ř. jako nedůvodnou zamítl (č. l. 3426 tr. spisu).

6. Při hlavním líčení dne 6. 11. 2020 vznesl také obviněný D. M. námitku podjatosti senátu 1 T Okresního soudu v Táboře, pro jeho údajný blízký vztah s přísedící JUDr. Irenou Volfovou, a podal také svůj návrh na delegaci, kterým navrhl odnětí věci Okresnímu soudu v Táboře a její přikázání Okresnímu soudu Brno-venkov, a to ze stejného důvodu (v hlavním líčení obviněný uvedl, že soudu doručí písemné odůvodnění návrhu na delegaci). Usnesením Okresního soudu v Táboře ze dne 6. 11. 2021, sp. zn. 1 T 20/2020, bylo ke zmíněné argumentaci obviněného D. M., která byla posouzena i jako námitka podjatosti, rozhodnuto, že podle § 31 odst. 1 tr. ř. z důvodu ustanovení § 30 odst. 1 tr. ř. není senát Okresního soudu v Táboře ve složení předsedkyně senátu Mgr. Veroniky Novotné a přísedících JUDr. Ireny Volfové a Jiřího Bartáčka vyloučen z vykonávání úkonů trestního řízení v předmětné trestní věci. O stížnosti obviněného D. M. proti tomuto rozhodnutí rozhodl Krajský soud v Českých Budějovicích – pobočka v Táboře usnesením ze dne 3. 12. 2020, sp. zn. 14 To 299/2020, tak, že ji podle § 148 odst. 1 písm. c) tr. ř. jako nedůvodnou zamítl (č. l. 3424 tr. spisu).

7. Při hlavním líčení konaném dne 9. 11. 2020 obviněný D. M. uvedl, že se připojuje i k návrhu na delegaci obviněného P. M. (č. l. 3343 p. v.).

8. Rozsudkem Okresního soudu v Táboře ze dne 9. 11. 2020, sp. zn. 1 T 20/2020, bylo rozhodnuto o vině a trestu obviněných P. M. a D. M.

9. Dne 12. 11. 2020 (č. l. 3359 tr. spisu) bylo Okresnímu soudu v Táboře doručeno odůvodnění návrhu obviněného D. M. na delegaci (podaného již 6. 11. 2020 při hlavním líčení). Obviněný navrhl odnětí věci Okresnímu soudu v Táboře a její přikázání Okresnímu soudu Brno-venkov. Důvody spatřoval jednak v tom, že na předsedkyni senátu Mgr. Veroniku Novotnou bylo ze strany obviněného P. M. podáno trestní oznámení pro postup ve věci, a jednak poukázal na skutečnost, že dne 6. 11. 2020 podal námitku podjatosti na členy senátu 1 T pro svůj dřívější úzce přátelský vztah s přísedící JUDr. Irenou Volfovou, z něhož vyplývají jeho obavy o nezávislost rozhodování celého senátu. V důsledku uvedených skutečností obviněný nepředpokládal, že bude v jeho věci vynesen spravedlivý rozsudek a mohly by vzniknout důvodné dohady, zda není senát zainteresován na jeho přísném odsouzení. Takové pochybnosti je potřeba eliminovat, aby nedošlo ke ztrátě důvěry v řádné fungování justice. Doplnil, že podle nálezu Ústavního soudu (který nekonkretizoval) je zapotřebí námitku na delegaci vyřešit bezodkladně.

10. Okresní soud v Táboře předložil dne 12. 1. 2021 trestní spis sp. zn. 1 T 20/2020 Nejvyššímu soudu k rozhodnutí o návrhu obviněného D. M. na delegaci. V předkládací zprávě upozornil také na návrh na delegaci obviněného P. M., který je zasílán k Vrchnímu soudu v Praze. Upozornil rovněž na usnesení Nejvyššího soudu (č. l. 3012 tr. spisu) a Vrchního soudu v Praze (č. l. 3208 tr. spisu), kterými bylo rozhodnuto o předchozích návrzích obviněných na delegaci. Okresní soud uvedl, že s ohledem na to, že oba zmíněné soudy o námitkách obviněných již rozhodovaly, a s ohledem na dobu, kdy byly návrhy podány, je vyhodnotil jako součást obhajoby obviněných a dospěl k závěru, že nejsou na překážku rozhodnutí ve věci.

11. Nejvyšší soud projednal předložený návrh a dospěl na základě spisového materiálu k následujícímu závěru.

12. Podle § 25 tr. ř. platí, že z důležitých důvodů může být věc příslušnému soudu odňata a přikázána jinému soudu téhož druhu a stupně. O odnětí a přikázání rozhoduje soud, který je oběma soudům nejblíže společně nadřízen. Pojem „důležité důvody“ sice není v zákoně blíže definován, ale je nepochybné, že se musí jednat o skutečnosti, jež budou svou povahou výjimečné, neboť ustanovení § 25 tr. ř., podle něhož lze v určitých případech věc delegovat k jinému soudu, je zákonným průlomem do zásady, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci, vyjádřené v čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Důvody pro odnětí věci příslušnému soudu a její přikázání jinému soudu musí být natolik významné, aby dostatečně odůvodňovaly vybočení z výše citovaného ústavního principu. K odnětí věci a jejímu přikázání jinému soudu přitom může dojít ve kterémkoliv stadiu trestního řízení.

13. Obviněný D. M. podal dne 6. 11. 2020 ústně do protokolu o hlavním líčení návrh na delegaci, písemné odůvodnění doplnil podáním ze dne 12. 11. 2020. Požadoval jím odnětí věci Okresnímu soudu v Táboře a její přikázání Okresnímu soudu Brno-venkov. Nejblíže společně nadřízeným soudem oběma soudům je Nejvyšší soud, který je tak soudem příslušným k rozhodnutí o návrhu na delegaci.

14. Dále Nejvyšší soud shledal, že v trestní věci vedené u Okresního soudu v Táboře pod sp. zn. 1 T 20/2020, jejíž odnětí tomuto soudu je podle § 25 tr. ř. navrhováno, již jmenovaný okresní soud dne 9. 11. 2020 vyhlásil rozsudek, kterým rozhodl o vině a trestu obviněných. Tímto rozhodnutím, i když z důvodu odvolání zejména obou obviněných a státní zástupkyně dosud nepravomocným, bylo řízení v dané věci u Okresního soudu v Táboře skončeno. Nejvyšší soud přitom již v minulosti opakovaně konstatoval (např. usnesení ze dne 11. 6. 2014, sp. zn. 7 Td 31/2014 nebo ze dne 17. 12. 2014, sp. zn. 7 Td 70/2014), že pokud v době rozhodování nejblíže nadřízeného soudu bylo již řízení u příslušného soudu, jemuž má být věc podle § 25 tr. ř. odňata, byť nepravomocně, skončeno, nelze o návrhu na delegaci rozhodnout, protože zde není věc, kterou by bylo možno příslušnému soudu odejmout.

15. Za této procesní situace není možné návrh obviněného na odnětí věci Okresnímu soudu v Táboře meritorně projednat a Nejvyšší soud proto rozhodl tak, jak je uvedeno ve výrokové části tohoto usnesení.

16. Pouze nad rámec popsaného závěru lze ve stručnosti uvést, že důvody, které obviněný uvedl ve svém návrhu ze dne 6. 11. 2020 (a písemně doplnil dne 12. 11. 2020), resp. rovněž důvody, které uvedl obviněný P. M. ve svém návrhu na delegaci, k němuž se obviněný D. M. připojil ústně do protokolu o hlavním líčení dne 9. 11. 2020, by ani nebylo možno považovat za důležité důvody k vyhovění tohoto návrhu na delegaci. Obviněný D. M. se opíral o námitku podjatosti členů senátu 1 T Okresního soudu v Táboře, a to jednak proto, že obviněný P. M. podal na předsedkyni senátu Mgr. Veroniku Novotnou trestní oznámení, a rovněž s ohledem na jeho údajný přátelský vztah s přísedící JUDr. Irenou Volfovou, přičemž v návaznosti na uvedené se obával, že ve věci nebude vynesen spravedlivý rozsudek. Obsahem návrhu na delegaci obviněného P. M., k němuž se obviněný D. M. připojil, pak byly především námitky proti způsobu vedení trestního řízení předsedkyní senátu Mgr. Veronikou Novotnou. Obviněný P. M. se domníval, že v rámci trestního řízení nedostal dostatek prostoru na uplatnění své obhajoby, ač byl připraven vypovídat pravdu a prokázat mnoho skutečností, např. kdo mu dával tipy na určité objekty, mohl označit další pachatele trestných činů, atd. Okresní soud v Táboře se nicméně k celé věci stavěl záporně a neměl zkušenosti s tak rozsáhlou trestnou činností. Navíc byl senát 1 T vyloučen z projednávání věci. Z uvedených důvodů požadoval odnětí věci Okresnímu soudu v Táboře a její přikázání Obvodnímu soudu pro Prahu 4.

17. Nejvyšší soud konstatuje, že obviněný D. M. zjevně své argumenty pro postup podle § 25 tr. ř. podložil tvrzeními o důvodech vyloučení členů senátu okresního soudu, resp. (připojením se k návrhu obviněného P. M.) subjektivním přesvědčením o neschopnosti Okresního soudu v Táboře nestranně v jeho věci rozhodovat, opírajícím se o rovněž subjektivní vnímání průběhu trestního řízení. Na zmíněné námitky přitom již fakticky bylo v průběhu trestního řízení reagováno a jím vznesené pochybnosti byly odstraněny (byl i vyloučen jeho údajný dřívější vztah s přísedící), a to ještě před vyhlášením rozsudku nalézacího soudu. Stalo se tak usnesením Okresního soudu v Táboře ze dne 6. 11. 2020, sp. zn. 1 T 20/2020, ve spojení s usnesením Krajského soudu v Českých Budějovicích – pobočky v Táboře ze dne 2. 12. 2020, sp. zn. 14 To 300/2020, a usnesením Okresního soudu v Táboře ze dne 6. 11. 2020, sp. zn. 1 T 20/2020, ve spojení s usnesením Krajského soudu v Českých Budějovicích – pobočky v Táboře ze dne 3. 12. 2020, sp. zn. 14 To 299/2020, jimiž bylo vysloveno, že žádný z členů senátu 1 T Okresního soudu v Táboře není z rozhodování v dané věci vyloučen. Ze způsobu obhajoby a taktiky (jak vyplývá z obsahu trestního spisu), kterou obviněný zvolil, pak je navíc zjevná spíše snaha o oddálení rozhodnutí v jeho věci. Nejvyšší soud proto na uvedená rozhodnutí soudů plně odkazuje a dodává, že pokud předložené argumenty nebyly důvodem pro pochybnost stran spravedlivého rozhodování Okresního soudu v Táboře, nebyly by ani důležitým důvodem pro odnětí věci tomuto soudu a jejímu přikázání soudu jinému.

18. S ohledem na popsané skutečnosti Nejvyšší soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výrokové části tohoto usnesení.

Poučení: Proti tomuto usnesení není stížnost přípustná.

V Brně dne 10. 2. 2021

JUDr. Josef Mazák

předseda senátu

Vypracoval

JUDr. Radek Doležel

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nsoud.cz
Přesunout nahoru