Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

7 Td 34/2020Usnesení NS ze dne 29.07.2020

HeslaDelegace
KategorieD
EcliECLI:CZ:NS:2020:7.TD.34.2020.1
Dotčené předpisy

§ 25 tr. ř.


přidejte vlastní popisek

7 Td 34/2020-64

USNESENÍ

Nejvyšší soud ve věci obviněného P. T., nar. XY, trvale bytem XY, okres Pardubice, vedené u Okresního soudu v Pardubicích pod sp. zn. 3 T 16/2020, projednal v neveřejném zasedání konaném dne 29. 7. 2020 návrh obviněného na odnětí a přikázání věci a rozhodl takto:

Podle § 25 tr. ř. se věc Okresnímu soudu v Pardubicích neodnímá.

Odůvodnění:

1. Státní zástupkyně Okresního státního zastupitelství v Pardubicích podaly ve dnech 31. 1. 2020 (věc vedena u Okresního soudu v Pardubicích pod sp. zn. 3 T 16/2020) a 4. 2. 2020 (věc vedena u Okresního soudu v Pardubicích pod sp. zn. 3 T 18/2020) na obviněného dva návrhy na potrestání pro dva samostatné skutky, jimiž se obviněný měl dopustit v obou případech přečinu maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání podle § 337 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku.

2. Usnesením Okresního soudu v Pardubicích ze dne 10. 2. 2020, sp. zn. 3 T 18/2020, byly podle § 23 odst. 3 tr. ř. obě trestní věci spojeny ke společnému projednání. Věc obviněného je nadále u Okresního soudu v Pardubicích vedena pod sp. zn. 3 T 16/2020.

3. V podání ze dne 25. 6. 2020 (č. l. 54 tr. spisu) obviněný pod bodem I. požádal o zrušení hlavního líčení, nařízeného na 30. 6. 2020, jež má být realizováno prostřednictvím videokonference, s čímž obviněný nesouhlasí. Má za to, že realizací hlavního líčení tímto způsobem by došlo k porušení zásad, na nichž stojí trestní řízení, a to zásad ústnosti a bezprostřednosti a bylo by porušeno jeho právo na obhajobu a spravedlivý proces. Upozornil, že Česká republika není v nouzovém stavu (s ohledem na pandemii koronaviru), a proto není důvod ke konání řízení prostřednictvím videokonferencí. Pod bodem II. požádal ve smyslu § 65 tr. ř. o možnost nahlédnout do trestního spisu. Pod bodem III. učinil obviněný návrh na odnětí a přikázání věci. Požádal, aby Nejvyšší soud odňal věc Okresnímu soudu v Pardubicích a přikázal ji Okresnímu soudu v Olomouci. V úvodu se zabýval teoretickým výkladem ustanovení § 25 tr. ř. Důležité důvody ve smyslu § 25 tr. ř. spatřuje ve skutečnosti, že okresní soud nařídil v jeho věci konání hlavního líčení prostřednictvím videokonference, čímž by byly podle obviněného hrubě porušeny všechny v úvahu přicházející zásady trestního procesu (ústnosti, bezprostřednosti, rovnosti zbraní, atd.). Podle obviněného je již bezpředmětné, zda soud nakonec své rozhodnutí provést hlavní líčení prostřednictvím videokonference přehodnotí či nikoli, když směr, jak dovést věc k meritornímu rozhodnutí, je podle obviněného zjevný. Uvedl dále, že Okresní soud v Pardubicích hrubě pochybil již v předešlé jeho trestní věci (ve které je nyní ve výkonu trestu odnětí svobody), když údajně úmyslně zkrátil jeho právo mít obhájce a být přítomen u hlavního líčení či veřejného zasedání ve smyslu dovolacího důvodu podle § 265b odst. 1 písm. c), d) tr. ř. Za tohoto stavu lze podle obviněného důvodně pochybovat o tom, že mu příslušný Okresní soud v Pardubicích umožní realizaci jeho základního práva ve smyslu § 65 tr. ř. na nahlédnutí do spisu. Z uvedených důvodů proto obviněný žádá, aby Nejvyšší soud odňal věc Okresnímu soudu v Pardubicích a přikázal jí Okresnímu soudu v Olomouci.

4. Z protokolu o provedení důkazu mimo hlavní líčení ze dne 30. 6. 2020 (č. l. 58 tr. spisu) vyplývá, že obviněný na své žádosti o delegaci věci trvá, neboť Okresnímu soudu v Pardubicích nevěří, když k jednomu pochybení zde již došlo. Proto navrhl delegaci věci k Okresnímu soudu v Olomouci. Dále uvedl, že netrvá na nahlížení do spisu. K návrhu obviněného se vyjádřil státní zástupce Okresního státního zastupitelství v Pardubicích, který uvedl, že k postoupení věci jinému soudu není žádný důvod a věc může projednat Okresní soud v Pardubicích. Je však podle něj zřejmé, že věc musí být předložena k rozhodnutí příslušnému soudu.

5. Nejvyššímu soudu byl dne 9. 7. 2020 předložen trestní spis Okresního soudu v Pardubicích, sp. zn. 3 T 16/2020, k rozhodnutí o návrhu obviněného na delegaci. Nejvyšší soud projednal předložený návrh obviněného na postup podle § 25 tr. ř. a dospěl k následujícímu závěru.

6. Podle § 25 tr. ř. může být věc z důležitých důvodů odňata příslušnému soudu a přikázána jinému soudu téhož druhu a stupně. Pojem „důležité důvody“ sice není v zákoně blíže definován, ale je nepochybné, že se musí jednat o skutečnosti, jež budou svou povahou výjimečné, neboť ustanovení § 25 tr. ř., dle něhož lze v určitých případech věc delegovat k jinému soudu, je zákonným průlomem do zásady, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci, vyjádřené v čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Důvody pro odnětí věci příslušnému soudu a její přikázání jinému soudu musí být natolik významné, aby dostatečně odůvodňovaly vybočení z výše citovaného ústavního principu. Důležitými důvody zmíněného charakteru je třeba rozumět takové důvody, které zajišťují též nestranné a objektivní projednání věci, za dodržení všech v úvahu přicházejících zásad trestního řízení, jež se mohou lépe uplatnit právě u soudu, kterému má být věc přikázána. Delegace přitom nikdy nesmí být prostředkem k odnětí obviněného jeho zákonnému soudci.

7. Z obsahu spisového materiálu vyplývá, že se trestní věc obviněného, v době rozhodování Nejvyššího soudu o jeho návrhu na delegaci, nachází ve stadiu řízení před soudem prvního stupně po podání návrhů na potrestání a spojení věcí ke společnému řízení a rozhodnutí. Není sporu o příslušnosti Okresního soudu v Pardubicích k rozhodnutí věci obviněného. Obviněný ostatně ani místní příslušnost Okresního soudu v Pardubicích nesporuje, ale navrhuje odnětí věci příslušnému Okresnímu soudu v Pardubicích a její přikázání Okresnímu soudu v Olomouci. K takovému rozhodnutí je příslušný Nejvyšší soud, který je nejblíže společně nadřízeným soudem oběma dotčeným soudům.

8. Důvodem návrhu obviněného na odnětí věci Okresnímu soudu v Pardubicích je v podstatě přesvědčení obviněného, že u tohoto soudu nebudou respektovány základní zásady trestního řízení a spravedlivého procesu. Konkrétně vyjádřil nesouhlas s konáním hlavního líčení prostřednictvím videokonference a již v nařízení takového hlavního líčení spatřuje pochybení a snahu soudu upřít mu jeho práva. Na takové námitky však není možné přistoupit. Především je potřebné uvést, že ustanovení trestního řádu umožňuje zajistit účast kterékoli osoby na úkonu, na hlavním líčení, veřejném zasedání, vazebním zasedání a pro úkony prováděné mimo tato řízení prostřednictvím videokonferenčního zařízení (viz např. § 202 odst. 1 tr. ř.). Z obsahu spisového materiálu vyplývá, že ve věci obviněného bylo nařízeno hlavní líčení na den 30. 6. 2020, přičemž účast obviněného měla být zajištěna prostřednictvím videokonference (č. l. 53 tr. spisu) z Věznice Pardubice. Na žádost obviněného ze dne 25. 6. 2020 však bylo konání hlavního líčení prostřednictvím videokonference zrušeno a Věznice Pardubice byla požádána o eskortu obviněného k hlavnímu líčení na daný den (viz referát na č. l. 55 tr. spisu). V uvedený den byl obviněný také skutečně k Okresnímu soudu v Pardubicích eskortován, avšak hlavní líčení nebylo konáno z důvodu podání návrhu obviněného na delegaci.

9. Z uvedeného je zřejmé, že takovým postupem soudce ve věci činný neporušil žádnou zásadu trestního řízení a ani nemohl vyvolat pochybnosti o způsobilosti celého soudu ve věci obviněného spravedlivě rozhodovat. Tato skutečnost nemůže být důležitým důvodem pro postup podle § 25 tr. ř. Pokud obviněný vyjádřil obavu, že mu okresní soud neumožní na základě jeho žádosti nahlédnout do spisu v jeho věci, je třeba upozornit, že sám obviněný do protokolu o provedení důkazu mimo hlavní líčení dne 30. 6. 2020 uvedl, že na nahlížení do spisu netrvá.

10. Důležitý důvod podle § 25 tr. ř. nemůže být spatřován ani ve zcela obecné ničím nepodložené námitce obviněného, že v jiné jeho trestní věci, vedené také u Okresního soudu v Pardubicích, údajně bylo porušeno jeho právo na obhajobu. Nejvyšší soud na tomto místě zdůrazňuje, že jde o námitku, která se nevztahuje k právě projednávané věci, ve zmíněné jiné trestní věci mohl obviněný v rámci řízení vznášet své námitky a Nejvyššímu soudu v tomto řízení o návrhu na delegaci ani nepřísluší posuzovat důvodnost této námitky obviněného, navíc zcela nekonkrétní, týkající se jiné jeho trestní věci. Především je však nutno zdůraznit, že i kdyby k pochybení na straně soudu v jiné trestní věci obviněného došlo, nemohlo by takové pochybení být bez dalšího důvodem pro pochybnosti ve spravedlivé rozhodování celého Okresního soudu v Pardubicích v jeho nynější věci a být důležitým důvodem pro odnětí této věci příslušnému soudu.

11. V obecné rovině Nejvyšší soud upozorňuje, že v zásadě se lze domáhat vyloučení jen těch konkrétních soudců, kteří jako zákonní soudci jsou určeni rozvrhem práce příslušného soudu k projednání a rozhodnutí předmětné věci. Teprve pro případ, že by došlo k rozhodnutí o jejich vyloučení z projednávání a rozhodování věci (popř. k vyloučení některého z nich), by přicházelo v úvahu zabývat se povahou a důvody, pro které zákonný soudce příslušného soudu je vyloučen z rozhodování a zda tyto důvody by se případně mohly vztahovat i k dalším zákonným soudcům tohoto soudu. Námitky směřující k vyloučení orgánů činných v trestním řízení z vykonávání úkonů trestního řízení lze tedy vznášet jen proti konkrétním osobám, které se na provádění těchto úkonů skutečně podílejí, nikoli proti neurčitým osobám (např. proti všem soudcům určitého kraje; srov. ŠÁMAL Pavel, ŠÁMALOVÁ Milada. § 30 In: ŠÁMAL Pavel, GŘIVNA Tomáš, NOVOTNÁ Jaroslava, PÚRY František, RŮŽIČKA Miroslav, ŘÍHA Jiří, ŠÁMALOVÁ Milada, ŠKVAIN Petr. Trestní řád I, II, III. 7. vydání. Praha: Nakladatelství C. H. Beck, 2013, s. 371).

12. Lze shrnout, že obviněný postavil svůj návrh na delegaci věci na nedůvěře ve spravedlivé rozhodování celého Okresního soudu v Pardubicích v jeho věci. Po pečlivém zhodnocení v návrhu uvedených skutečností, však Nejvyšší soud v projednávané věci neshledal důležité důvody odůvodňující tak zásadní zásah do trestního řízení, jakým je postup podle § 25 tr. ř., tedy v tomto případě odnětí věci Okresnímu soudu v Pardubicích.

13. Nezbývá než konstatovat, že obviněný ve svém návrhu na postup podle 25 tr. ř. neuvedl žádné závažné argumenty, které by jednoznačně prokazovaly důvodnost jeho návrhu. Odnětí věci místně příslušnému soudu a její přikázání jinému věcně příslušnému soudu, je rozhodnutím výjimečným a znamená průlom do zásady, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci, vyjádřené v čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Pro takový postup musí být dány důležité důvody, které ale Nejvyšší soud neshledal.

14. Nejvyšší soud proto rozhodl tak, jak je uvedeno ve výrokové části tohoto usnesení.

Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 29. 7. 2020

JUDr. Michal Mikláš

předseda senátu

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nsoud.cz
Přesunout nahoru