Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

7 Td 20/2020Usnesení NS ze dne 15.04.2020

HeslaDelegace
KategorieD
EcliECLI:CZ:NS:2020:7.TD.20.2020.1
Dotčené předpisy

§ 25 tr. ř.


přidejte vlastní popisek

7 Td 20/2020-207

USNESENÍ

Nejvyšší soud v trestní věci obviněného P. K., nar. XY, trvale bytem XY, vedené u Okresního soudu v Prostějově pod sp. zn. 3 T 85/2019, nyní u Krajského soudu v Brně jako soudu odvolacího pod sp. zn. 3 To 423/2019, projednal v neveřejném zasedání konaném dne 15. 4. 2020 návrh obviněného na odnětí a přikázání věci a rozhodl takto:

Podle § 25 tr. ř. se věc Krajskému soudu v Brně neodnímá.

Odůvodnění:

1. U Krajského soudu v Brně se pod sp. zn. 3 To 423/2019 vede řízení o odvoláních proti rozsudku Okresního soudu v Prostějově ze dne 26. 9. 2019, č. j. 3 T 85/2019-164. Dne 30. 3. 2020 byl Nejvyššímu soudu předložen Krajským soudem v Brně jako soudem odvolacím trestní spis Okresního soudu v Prostějově sp. zn. 3 T 85/2019 k rozhodnutí o návrhu obviněného P. K. na odnětí a přikázání věci (tzv. delegace). Krajský soud v Brně má projednat odvolání obviněného a jeho matky J. K., která podali proti rozsudku Okresního soudu v Prostějově ze dne 26. 9. 2019, č. j. 3 T 85/2019-164, jímž byl obviněný P. K. uznán vinným přečinem pohrdání soudem podle § 336 písm. b) tr. zákoníku. Krajský soud v Brně v přípise o předložení návrhu obviněného na delegaci věci uvedl, že předchozí návrhy obviněného i jeho matky na tento postup v dané trestní věci již projednával Vrchní soud v Olomouci, když obviněný navrhoval delegaci věci k Okresnímu soudu v Olomouci, a také Nejvyšší soud, když matka obviněného navrhovala delegaci věci v řízení o odvolání (pozn. navrhovala, aby o podaných odvoláních bylo rozhodnuto Krajským soudem v Praze). Těmto návrhům na delegaci nebylo vyhověno. Dále Krajský soud v Brně v přípise o předložení návrhu obviněného na delegaci věci také uvedl, že v mezidobí podal obviněný další, nový návrh na odnětí věci tomuto soudu a její přikázání Krajskému soudu v Českých Budějovicích, který proto se spisem opětovně předkládá Nejvyššímu soudu.

2. Obviněný P. K. ve svém návrhu „na odejmutí věci a přikázání ke projednání českobudějovickým KS“ uvedl, že v daném případě jde již o desátou vykonstruovanou obžalobu a o pokus justiční vraždy. Ze spisu, že se podává, že stále nedisponuje přepisem autentického zvukového záznamu ze dne 21. 6. 2018, jenž měl být pořízen ve věci vedené pod č. j. 10 C 145/2015 u Okresního soudu ve Vyškově, ale nebyl, protože „tehdy opodál mne sedící paní stenografovala a tedy, tzv. nasekala jednu chybu vedle druhé, aniž by její počínání na monitoru sledující úkladný vrah /úředník A. V./ v průběhu pseudoprotokolace korigoval, tedy nedošlo na odstranění některé z chyb atd. Po mém odchodu úkladný vrah všehovšudy pozměnil výčet stránek, které jím byly na počátku zmíněné ve zcela odlišném pořadí, než se oficiálně uvádí /ABY SVOJI OBĚŤ TAKŘÍKAJE MAXIMÁLNĚ VYTOČIL-MĚL V PLÁNU OD OBĚTI SLYŠET URÁŽLIVÉ VÝROKY O JEHO SEXUÁLNÍ DEVIACI, JAK BYLY MNOU VE VĚCI zn. 8Nc651/2008 a 5Nc751/07 UVEDENY“. Záměrně, že tam ponechal m.j. „bipolární efektivní poruchu z nudy“, ač obviněný do spisu předal na podatelnu okresního soudu písemnosti a šlo o konstatování v jeho podání ve věci jeho návrhu na zbavení způsobilosti k právním úkonům osoby, které se „týká aktuálně stížnost na rubu“. Obviněný pak jen uvedl, že kdyby orgány činné v trestním řízení postupovaly podle platného řádu a dalších zákonů, stanula by před soudem a zodpovídala by se z nelidskostí a závažných zločinů kategorie úředníků jenž mučí 35 let nejen jeho, a to jak v Jihomoravském kraji, tak i u několika soudů v Praze, kde je koordinovaně a se zvůlí páchána obdobná trestná činnost, m.j. u městského soudu ve věci 91 C 241/2018. K návrhu obviněný přiložil zalepenou obálku, která podle něj obsahuje důkazy proti potenciálně stihatelným živlům, soudcům s komunistickou minulostí.

3. Protože v této trestní věci obviněného již bylo podáno několik návrhů na delegaci, Nejvyšší soud předně opakuje přehled dosavadního průběhu řízení, jak to již bylo uvedeno v usnesení ze dne 4. 12. 2019, sp. zn. 7 Td 95/2019, jímž nebylo vyhověno předchozímu návrhu na delegaci v této trestní věci, podaným matkou obviněného.

4. Státní zástupce Okresního státního zastupitelství ve Vyškově, podal dne 14. 5. 2019 u Okresního soudu ve Vyškově návrh na potrestání obviněného P. K. pro přečin pohrdání soudem podle § 336 písm. b) tr. zákoníku.

5. Usnesením Krajského soudu v Brně ze dne 20. 6. 2019, sp. zn. 9 Nt 15/2019, bylo rozhodnuto, že podle § 25 tr. ř. se věc obviněného P. K., vedena u Okresního soudu ve Vyškově pod sp. zn. 2 T 63/2019, tomuto soudu odnímá a přikazuje se k projednání a rozhodnutí Okresnímu soudu v Prostějově. U Okresního soudu v Prostějově je věc vedena pod sp. zn. 3 T 85/2019.

6. Trestním příkazem Okresního soudu v Prostějově ze dne 16. 7. 2019, sp. zn. 3 T 85/2019, byl obviněný P. K. uznán vinným přečinem pohrdání soudem podle § 336 písm. b) tr. zákoníku a byl mu uložen trest. Trestní příkaz nenabyl právní moci, neboť proti němu obviněný podal odpor.

7. Rozsudkem Okresního soudu v Prostějově ze dne 26. 9. 2019, sp. zn. 3 T 85/2019, byl obviněný P. K. uznán vinným přečinem pohrdání soudem podle § 336 písm. b) tr. zákoníku. Za tento přečin a za sbíhající se další trestné činy mu byl uložen souhrnný trest.

8. Proti tomuto rozhodnutí podal obviněný odvolání. Řízení ve věci odvolání obviněného je u Krajského soudu v Brně vedeno pod sp. zn. 3 To 423/2019.

9. Krajský soud v Brně poprvé předložil dne 21. 11. 2019 trestní spis Okresního soudu v Prostějově Nejvyššímu soudu s tím, že J. K., matka obviněného P. K., podala odvolání ve věci Okresního soudu v Prostějově, sp. zn. 3 T 85/2019, a zároveň navrhla delegaci věci jinému soudu, a to konkrétně Krajskému soudu v Praze. Usnesením ze dne 4. 12. 2019, sp. zn. 7 Td 95/2019, rozhodl Nejvyšší soud tak, že se věc Krajskému soudu v Brně neodnímá.

10. Nyní je Nejvyššímu soudu předkládán další návrh na delegaci v téže věci v odvolacím řízení vedeném u Krajského soudu v Brně. Nejvyšší soud projednal předložený návrh obviněného a dospěl k závěru, že v argumentech uvedených v návrhu na delegaci nelze shledat důležité důvody pro postup podle § 25 tr. ř.

11. Podle § 25 tr. ř. může být věc z důležitých důvodů odňata příslušnému soudu a přikázána jinému soudu téhož druhu a stupně. Pojem „důležité důvody“ sice není v zákoně blíže definován, ale je nepochybné, že se musí jednat o skutečnosti, jež budou svou povahou výjimečné, neboť ustanovení § 25 tr. ř., dle něhož lze v určitých případech věc delegovat k jinému soudu, je zákonným průlomem do zásady, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci, vyjádřené v čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Důvody pro odnětí věci příslušnému soudu a její přikázání jinému soudu musí být natolik významné, aby dostatečně odůvodňovaly vybočení z výše citovaného ústavního principu.

12. V projednávané věci Nejvyšší soud takové důvody neshledal. Obsahem návrhu obviněného na delegaci nejsou žádné konkrétní důvody, které by svědčily o tom, že celý Krajský soud v Brně – resp. všichni soudci tohoto soudu, nejsou schopni v jeho trestní věci spravedlivě a nestranně rozhodnout. Obviněný přitom ani žádné takové důvody v návrhu neuvedl a zjevně pouze ze svého pohledu hodnotí postup soudů v jeho jiných, zejména občanskoprávních věcech, která nemají vliv na nyní projednávanou trestní věc obviněného. Jeho jediná konkrétnější námitka ohledně absence přepisu zvukového záznamu z jednání soudu právě v takovémto občanskoprávním řízení, v žádném případě není důvodem pro odnětí této trestní věci Krajskému soudu v Brně a její přikázání Krajskému soudu v Českých Budějovicích.

13. Nejvyšší soud neshledal žádné důležité důvody pro obviněným navržený postup podle § 25 tr. ř., a proto rozhodl tak, jak je uvedeno ve výrokové části tohoto usnesení.

14. Nad rámec tohoto rozhodnutí Nejvyšší soud pouze poznamenává, že pokud k návrhu na delegaci obviněný přiložil zalepenou obálku, která podle něj obsahuje důkazy proti potenciálně stihatelným živlům, soudcům s komunistickou minulostí, tak takové důkazy, pokud se obviněný domnívá, že došlo ke spáchání nějakého trestného činu, může předložit příslušným orgánům uvedeným v ustanovení § 158 odst. 2 tr. ř. s případným oznámením o skutečnostech nasvědčujících tomu, že byl spáchán trestný čin. Tyto, podle obviněného důkazy, jsou ale pro rozhodnutí o návrhu na delegaci nepotřebné.

Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 15. 4. 2020

JUDr. Michal Mikláš

předseda senátu

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nsoud.cz
Přesunout nahoru