Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

7 Td 17/2020Usnesení NS ze dne 17.03.2020

HeslaMístní příslušnost
KategorieD
EcliECLI:CZ:NS:2020:7.TD.17.2020.1
Dotčené předpisy

§ 24 odst. 1 tr. ř.


přidejte vlastní popisek

7 Td 17/2020-21

USNESENÍ

Nejvyšší soud rozhodl dne 17. 3. 2020 v neveřejném zasedání ve věci žádosti o zahlazení odsouzení J. T., nar. XY ve XY, trvale bytem XY, okres Znojmo, vedené u Okresního soudu ve Znojmě pod sp. zn. 17 Nt 2003/2020, o návrhu tohoto soudu na určení místní příslušnosti soudu takto:

Podle § 24 odst. 1 tr. ř. je k projednání věci příslušný Obvodní soud pro Prahu 4.

Odůvodnění:

1. Odsouzený J. T. podáním ze dne 23. 1. 2020, jež učinil v Praze prostřednictvím svého obhájce JUDr. D. Zwieba (plná moc na č. l. 2 tr. spisu), které bylo Městskému soudu v Brně doručeno dne 23. 1. 2020 (č. l. 3 tr. spisu), požádal tento soud o zahlazení odsouzení ve věci sp. zn. 7 T 126/2004. Jako adresu trvalého bydliště odsouzeného uvedl obec Přeskače XY, okres Znojmo.

2. Městský soud v Brně dne 30. 1. 2020 (č. l. 1 tr. spisu) postoupil věc Okresnímu soudu ve Znojmě jako soudu příslušnému k rozhodnutí o žádosti J. T. o zahlazení odsouzení.

3. K dotazu soudu (č. l. 10 p. v. tr. spisu) odsouzený prostřednictvím svého obhájce dne 19. 2. 2020 (č. l. 13 tr. spisu) sdělil soudu, že bydlí a zdržuje se na adrese XY, Praha 4 – Krč.

4. Usnesením Okresního soudu ve Znojmě ze dne 3. 3. 2020, sp. zn. 17 Nt 2003/2020, předložil tento soud podle § 188 odst. 1 písm. a) tr. ř. věc odsouzeného Nejvyššímu soudu k rozhodnutí o příslušnosti soudu k řízení o zahlazení odsouzení, neboť má za to, že není příslušný k projednání věci. Soud uvedl, že návrhem původně adresovaným Městskému soudu v Brně požádal odsouzený zastoupený obhájcem o zahlazení odsouzení z rozsudku Městského soudu v Brně sp. zn. 7 T 126/2004. Věc byla Městským soudem v Brně postoupena Okresnímu soudu ve Znojmě, jako soudu příslušnému, neboť odsouzený má evidovanou adresu trvalého bydliště Přeskače XY, Tavíkovice, okres Znojmo. Šetřením Okresního soudu ve Znojmě však bylo zjištěno, že tato adresa je adresou ohlašovny tamějšího obecního úřadu a podle sdělení obce se J. T. v obci již řadu let nezdržuje, avšak adresa faktického pobytu není známa (č. l. 9 tr. spisu). Rovněž obec neeviduje u odsouzeného za poslední dva roky žádný přestupek. Ze sdělení orgánu Policie ČR vyplynulo, že se odsouzený v obci Přeskače nezdržuje od konce roku 2005 (č. l. 11 tr. spisu). K výzvě soudu obhájce odsouzeného dne 19. 2. 2020 sdělil, že odsouzený bydlí a zdržuje se na adrese XY, Praha 4 – Krč (č. l. 13 tr. spisu). Podle Okresního soudu ve Znojmě tedy není tento soud ve smyslu § 364 odst. 1 tr. ř. příslušný k projednání návrhu odsouzeného na zahlazení odsouzení, neboť adresa odsouzeného v obci Přeskače, okres Znojmo je adresou pouze formální, když odsouzený se v dané lokalitě ani nezdržuje. Naopak podle sdělení obhájce bydlí a zdržuje se na adrese XY, Praha 4 – Krč. Soud má tedy za to, že soudem příslušným k projednání věci je v tomto případě Obvodní soud pro Prahu 4. Předložil proto věc k rozhodnutí o místní příslušnosti, a to Nejvyššímu soudu, který je nejblíže společně nadřízeným soudem Okresnímu soudu ve Znojmě a Obvodnímu soudu pro Prahu 4.

5. Nejvyšší soud zhodnotil důkazy významné pro rozhodnutí podle § 24 odst. 1 tr. ř., konstatoval, že z obsahu trestního spisu vyplývají skutečnosti popsané v usnesení, jímž byla věc Nejvyššímu soudu předložena a dospěl ke zjištění, že k projednání této věci není místně příslušný Okresní soud ve Znojmě.

6. Podle § 364 odst. 1 tr. ř. o zahlazení odsouzení rozhoduje předseda senátu okresního soudu, v jehož obvodu odsouzený v době podání návrhu má nebo naposledy měl bydliště.

7. Pro určení místní příslušnosti soudu k rozhodnutí o zahlazení odsouzení je tedy klíčovým výklad pojmu „bydliště“ odsouzeného. K výkladu tohoto pojmu Nejvyšší soud uvedl již v usnesení ze dne 25. 5. 2011, sp. zn. 11 Td 26/2011 (jeho závěry byly dále aplikovány v rozhodnutích Nejvyššího soudu sp. zn. 11 Td 42/2011, 7 Td 54/2013, 7 Td 57/2014, 7 Td 17/2017; posledně uvedené rozhodnutí bylo trestním kolegiem NS schváleno dne 27. 2. 2019 k uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek NS), že za bydliště odsouzeného je ve smyslu ustanovení § 364 odst. 1 tr. ř. třeba považovat obec, resp. městský obvod, kde tato osoba bydlí s úmyslem se zde trvale zdržovat. Přestože bydliště je mnohdy totožné s místem, kde má osoba trvalý pobyt, nelze pojem „bydliště“ ztotožňovat s pojmem „trvalý pobyt“, který je termínem správního práva, má ryze evidenční a tudíž administrativní charakter. Bydliště je zejména místo, kde má osoba svůj byt, rodinu, práci, pokud v místě práce také bydlí. Okolnosti dočasného charakteru, jako pobyt v nemocnici, v lázních, studium nebo např. výkon trestu odnětí svobody, na bydlišti osoby nic nemění, pokud současně nejsou doprovázeny takovými okolnostmi, z nichž lze s jistotou usuzovat, že se tato osoba v tomto jiném místě zdržuje s úmyslem zde trvale bydlet. V uvedeném usnesení Nejvyšší soud k výkladu pojmu bydliště odsouzeného odkázal také na právní názor vyslovený v usnesení Nejvyššího soudu ze dne 2. 6. 2005, sp. zn. 30 Cdo 444/2004, publikovaném v časopise Soudní rozhledy č. 3/2006, s. 91, nebo v usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 8. 6. 2004, sp. zn. Nad 79/2004, publikovaném pod č. 371/2004 Sbírky rozhodnutí Nejvyššího správního soudu, s tím, že v těchto usneseních je sice pojem bydliště vykládán pro oblast práva civilního a práva správního, tento výklad je ovšem zcela použitelný i pro oblast práva trestního a není žádného důvodu se od něj v jakémkoliv směru odchylovat. Při určení bydliště je tedy vždy třeba zabývat se všemi okolnostmi, které skutečné bydliště fyzické osoby určují.

8. Aplikují-li se tyto zásady na projednávaný případ, je zřejmé, že těmto požadavkům nevyhovuje adresa trvalého pobytu odsouzeného v obci Přeskače, okres Znojmo (pozn. jedná se o adresu sídla Obecního úřadu Přeskače). Z obsahu spisu je zřejmé, že tato adresa trvalého bydliště je pouze formální adresou odsouzeného. Ustanovení § 364 odst. 1 tr. ř. nehovoří o bydlišti trvalém, ale o bydlišti v době podání návrhu. V této souvislosti je třeba připomenout, že v rámci rozhodování o zahlazení odsouzení musí soud (předseda senátu) zejména posoudit, zda odsouzený v době po výkonu trestu odnětí svobody, o jehož zahlazení jde, vedl po celou zákonem stanovenou dobu řádný život (§ 105 odst. 1 tr. zákoníku), popř. zda před uplynutím této doby prokázal svým velmi dobrým chováním, že se napravil (§ 105 odst. 3 tr. zákoníku). Nelze tak zcela vyloučit, že za tímto účelem bude třeba objasnit některé okolnosti vztahující se k chování odsouzeného, a to nejlépe, nejhospodárněji a nejrychleji v součinnosti se samotným odsouzeným. Z přípisu soudu obhájci odsouzeného (na č. l. 10 p. v. tr. spisu) vyplývá, že soud šetřením u obhájce odsouzeného zjišťoval adresu, na které se odsouzený zdržuje s úmyslem se zde zdržovat trvale. Ze sdělení obhájce odsouzeného pak vyplývá, že J. T. bydlí a zdržuje se na adrese XY, Praha 4 – Krč (č. l. 13 tr. spisu), což je v obvodu Obvodního soudu pro Prahu 4. Soudem příslušným k rozhodnutí o zahlazení odsouzení je tedy podle § 364 odst. 1 tr. ř. Obvodní soud pro Prahu 4, resp. předseda senátu tohoto soudu.

9. Proto Nejvyšší soud, jako soud nejblíže společně nadřízený oběma dotčeným soudům, rozhodl tak, jak je uvedeno ve výrokové části tohoto usnesení.

Poučení: Proti tomuto usnesení není stížnost přípustná.

V Brně dne 17. 3. 2020

JUDr. Michal Mikláš

předseda senátu

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nsoud.cz
Přesunout nahoru