Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

7 Td 11/2020Usnesení NS ze dne 01.04.2020

HeslaMístní příslušnost
KategorieD
EcliECLI:CZ:NS:2020:7.TD.11.2020.1
Dotčené předpisy

§ 24 odst. 1 tr. ř.


přidejte vlastní popisek

7 Td 11/2020-136

USNESENÍ

Nejvyšší soud rozhodl dne 1. 4. 2020 v neveřejném zasedání v trestní věci obviněného P. V., nar. XY, trvale bytem XY, vedené u Okresního soudu v Benešově pod sp. zn. 1 T 152/2019, o příslušnosti soudu takto:

Podle § 24 odst. 1 tr. ř. je k projednání věci příslušný Okresní soud v Třebíči.

Odůvodnění:

1. Státní zástupkyně Okresního státního zastupitelství v Benešově podala dne 17. 12. 2019 u Okresního soudu v Benešově obžalobu na obviněného P. V. pro přečin křivé výpovědi a nepravdivého znaleckého posudku podle § 346 odst. 1 tr. zákoníku.

2. Přečinu se měl obviněný dopustit podle obžaloby tím, že (zkráceně) jako znalec v oboru doprava, odvětví silniční doprava, jmenovaný rozhodnutím předsedy Krajského soudu v Brně ze dne 20. 2. 1991, sp. zn. 670/91, vypracoval dne 15. 6. 2018 pro zadavatelku L. K. do probíhajícího řízení před Okresním soudem v Benešově, sp. zn. 10 T 42/2018, pro přečin ublížení na zdraví z nedbalosti podle § 148 odst. 1 tr. zákoníku, znalecký posudek poř. č. 253-38/18, který byl v písemné podobě dne 21. 6. 2018 předložen obhájcem obviněné L. K. u hlavního líčení, když tento posudek obsahoval nepravdivé a matoucí závěry, které měly přesvědčit soud a podpořit obhajobu obviněné o tom, že na projednávané dopravní nehodě, ke které došlo dne 16. 12. 2017 v 15:20 hodin na křižovatce silnice I/3 s místní komunikací u obce Hostišov způsobem popsaným v obžalobě, obviněná nenese zavinění.

3. Podáním ze dne 19. 12. 2019 (č. l. 121 tr. spisu) nazvaným jako „Stížnost proti nerespektování místně příslušného obecného soudu“ obviněný namítl místní příslušnost Okresního soudu v Benešově v jeho věci a vyjádřil přesvědčení, že v jeho věci je místně příslušný soud učený podle jeho bydliště či výkonu podnikání, tedy Okresní soud v Třebíči.

4. Usnesením ze dne 7. 1. 2020, sp. zn. 1 T 152/2019, předložil Okresní soud v Benešově podle § 314c odst. 1 písm. a) tr. ř. a § 188 odst. 1 písm. a) tr. ř. věc Nejvyššímu soudu k rozhodnutí o místní příslušnosti soudu s tím, že Okresní soud v Benešově není místně příslušný k projednání věci obviněného. Ze spisu, ve věci sp. zn. 10 T 42/2018, podle soudu vyplývá, že znalecký posudek, který je nyní předmětem řízení ve věci sp. zn. 1 T 152/2019, byl znalcem P. V. podán dne 15. 6. 2018 v Březníku. Byl vypracován na žádost obhajoby, Okresnímu soudu v Benešově byl předložen při hlavním líčení dne 21. 6. 2018 a se souhlasem státní zástupkyně i obviněné byl čten. Znalec nebyl u hlavního líčení vyslechnut. Podle soudu je příslušný ten soud, v jehož obvodu byl znalecký posudek podán, nikoli soud, v jehož obvodu byl znalecký posudek přečten. Znalecký posudek byl podle soudu vypracován na žádost obhajoby a bylo zcela na rozhodnutí obhájce, resp. obviněné, zda bude předložen. Pokud měl znalec skutečně podat úmyslně zkreslený znalecký posudek, jak je mu kladeno za vinu, pak tak podle soudu učinil v době a místě, kdy tento vypracovával, tedy vyhotovoval v písemné podobě. Soud má tedy za to, že místně příslušný je Okresní soud v Třebíči, v jehož obvodu byl znalecký posudek vypracován, tedy podán. Okresní soud v Benešově proto věc předložil Nejvyššímu soudu, jako soudu nejblíže společně nadřízenému Okresnímu soudu v Benešově a Okresnímu soudu v Třebíči, k rozhodnutí o příslušnosti.

5. Nejvyšší soud zhodnotil důkazy použitelné k rozhodnutí podle § 24 tr. ř. a dospěl k závěru, že Okresní soud v Benešově není příslušný k projednání věci.

6. Ustanovení § 18 tr. ř. v odstavci 1 a 2 uvádí hlediska, podle nichž se místní příslušnost určuje. V odstavci 1 je uvedeno jako základní místo spáchání činu a v odstavci 2 další hlediska, jimiž jsou místo kde obviněný bydlí, pracuje nebo se zdržuje, která jsou rovnocenná, anebo místo, kde trestný čin vyšel najevo. Tato hlediska jsou vzájemně v poměru subsidiarity, a to v pořadí, v jakém jsou obsažena v tomto ustanovení. Příslušnost podle místa spáchání má přednost před ostatními pravidly, která nastupují hierarchicky v případě, že nelze použít předchozí kritérium.

7. Podle § 18 odst. 1 tr. ř. koná řízení soud, v jehož obvodu byl trestný čin spáchán. Za místo spáchání trestného činu je třeba obecně považovat místo, kde došlo k jednání pachatele naplňujícímu objektivní stránku trestného činu, i místo, kde nastal nebo měl nastat následek trestného činu.

8. Přečinu křivé výpovědi a nepravdivého znaleckého posudku podle § 346 odst. 1 tr. ř. se dopustí ten, kdo jako znalec podá nepravdivý, hrubě zkreslený nebo neúplný znalecký posudek. Zájem na řádném výkonu znalecké činnosti je objektem trestného činu podle § 346 odst. 1 tr. zákoníku.

9. Z hlediska objektivní stránky lze tuto skutkovou podstatu naplnit aktivním jednáním – podáním nepravdivého nebo hrubě zkresleného znaleckého posudku nebo úmyslným opomenutím, tj. podáním neúplného znaleckého posudku, resp. zamlčením z hlediska závěru a účelu posudku podstatných okolností. Není však podstatné, zda byl posudek podán znalcem v písemné formě nebo pouze ústně do protokolu. Zákon připouští obě formy. Obviněný se v tomto případě měl přečinu podle právní věty dopustit tím, že jako znalec podal hrubě zkreslený znalecký posudek.

10. Z usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. 6. 2010, sp. zn. 3 Tdo 1483/2009, publikovaného ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod číslem 55/2011, vyplývá, že zákonný znak spočívající v „podání znaleckého posudku“ podle § 346 odst. 1 tr. zákoníku je v případě písemně vypracovaného znaleckého posudku naplněn tím, že znalec vyhotoví posudek a předá ho zadavateli, popřípadě i jiné osobě.

11. Aplikujeme-li tyto zásady na uvedený případ, je pro účely určení místní příslušnosti soudu v tomto případě podstatné, na jakém místě došlo k předání uvedeného znaleckého posudku P. V. zadavateli znaleckého posudku. Z obsahu trestního spisu, sp. zn. 10 T 42/2018 a sp. zn. 1 T 152/2019, vyplývá, že zadavatelem dotčeného znaleckého posudku byla ve věci sp. zn. 10 T 42/2018 obhajoba, resp. vypracování znaleckého posudku pro klientku L. K. zařizoval její obhájce P. J. Z výpovědí obviněného P. V. vyplývá, že znalecký posudek vypracoval na žádost P. J. a v písemné podobě ho zaslal poštou na adresu advokátní kanceláře (viz č. l. 79 tr. spisu sp. zn. 1 T 152/2019). Obviněný však již neuvedl a v trestním spisu se nenachází doklad o tom, na jakou adresu advokátní kanceláře znalecký posudek zasílal, zda na adresu sídla kanceláře XY, Brno nebo na adresu pobočky advokátní kanceláře XY, Blansko. Nejvyšší soud dotazem ze dne 4. 3. 2020 žádal o sdělení P. J., na jakou adresu jeho advokátní kanceláře mu byl znalecký posudek doručen, tedy kam mu byl znalcem předán. Obhájce obviněné L. K. P. J. však Nejvyššímu soudu v přípisu ze dne 13. 3. 2020 sdělil, že s ohledem na povinnost zachovávat mlčenlivost o všech skutečnostech, o nichž se dozvěděl v souvislosti s poskytováním právních služeb, tedy zejména při obhajobě ve věci obviněné L. K. v její věci sp. zn. 10 T 42/2018, je povinen odmítnout požadované skutečnosti sdělit, neboť nebyl zbaven povinnosti mlčenlivosti.

12. Z výše uvedeného vyplývá, že z hlediska místní příslušnosti soudu nelze z dostupného spisového materiálu v uvedené věci zjistit, kde ve smyslu § 18 odst. 1 tr. ř. došlo k jednání pachatele naplňujícímu objektivní stránku trestného činu.

13. Neboť nelze přesně zjistit, v obvodu jakého soudu měla být trestná činnost obviněným spáchána, přichází v úvahu posouzení příslušnosti soudu podle § 18 odst. 2 tr. ř. Podle tohoto ustanovení, nelze-li místo činu zjistit nebo byl-li čin spáchán v cizině, koná řízení soud, v jehož obvodu obviněný bydlí, pracuje nebo se zdržuje; jestliže se nedají tato místa zjistit nebo jsou mimo území České republiky, koná řízení soud, v jehož obvodu čin vyšel najevo. Pokud jde o hlediska místa, kde obviněný bydlí, pracuje nebo se zdržuje, jsou si tato hlediska rovnocenná, není tedy rozhodné, podle kterého z nich se místní příslušnost soudu zjistí.

14. Z obsahu trestního spisu pak v této souvislosti vyplývá, že obviněný P. V. má adresu trvalého bydliště v obci Březník XY, okres Třebíč, jako adresu pro doručování uvádí adresu Březník XY. V obci Březník byl rovněž vypracován předmětný znalecký posudek (č. l. 69 tr. spisu sp. zn. 1 T 152/2019). Rovněž z písemností obsažených v trestním spise zasílaných obviněným vyplývá, že tyto jsou zasílány z místa bydliště obviněného v okrese Třebíč.

15. Na základě výše uvedeného Nejvyšší soud rozhodl, že Okresní soud v Třebíči je příslušný k projednání věci, neboť v jeho obvodu ve smyslu § 18 odst. 2 tr. ř. obviněný bydlí, pracuje nebo se zdržuje, když z dostupného spisového materiálu doplněného šetřením Nejvyššího soudu nebylo možno zjistit místo spáchání trestného činu podle § 18 odst. 1 tr. ř.

16. Na základě uvedených důvodů rozhodl Nejvyšší soud tak, jak je uvedeno ve výrokové části tohoto usnesení.

Poučení: Proti tomuto usnesení není stížnost přípustná.

V Brně dne 1. 4. 2020

JUDr. Michal Mikláš

předseda senátu

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nsoud.cz
Přesunout nahoru