Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

7 Td 1/2021Usnesení NS ze dne 27.01.2021

HeslaMístní příslušnost
KategorieD
EcliECLI:CZ:NS:2021:7.TD.1.2021.1
Dotčené předpisy

§ 24 odst. 1 tr. ř.


přidejte vlastní popisek

7 Td 1/2021-1226

USNESENÍ

Nejvyšší soud rozhodl dne 27. 1. 2021 v neveřejném zasedání v trestní věci obviněného J. R., nar. XY v XY, trvale bytem XY, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 4 pod sp. zn. 6 T 108/2020, o návrhu soudu na určení místní příslušnosti takto:

Podle § 24 odst. 1 tr. ř. je k projednání věci příslušný Okresní soud v Jihlavě.

Odůvodnění:

1. Státní zástupkyně Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 4 podala dne 17. 12. 2020 u Obvodního soudu pro Prahu 4 obžalobu na obviněného J. R. pro přečin podvodu podle § 209 odst. 1, 2, 3 tr. zákoníku a pro přečin poškození cizích práv podle § 181 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku.

2. Zmíněných trestných činů se měl obviněný dopustit (zkráceně) tím, že jednak v období od 1. 8. 2017 do 30. 8. 2017 pod záminkou pomoci a zastupování v exekučním řízení proti poškozené B. M., vedeného u Exekutorského úřadu v Přerově, vylákal na poškozené celkem v sedmi případech finanční prostředky, které poškozená vložila jednak na dva různé účty a jednak zaslala poštovní poukázkou na jméno adresáta J. R., Jihlava 1, přičemž obviněný žádnou pomoc neposkytl a ze zaslaných finančních prostředků nic nevrátil (bod I. / 1. obžaloby), v dalších případech inzeroval přes internetový portál bazos.cz přenechání leasingu na motorová vozidla (konkrétně uvedená v obžalobě), případně prodej mobilního telefonu či zprostředkování půjčky a pod různými záminkami (např. zaplacení zálohy nebo úhrady dlužných leasingových splátek) vylákal od poškozených, kteří na inzeráty reagovali, finanční prostředky, které mu poškození zasílali bankovním převodem nebo vkládali na obviněným uváděné účty u různých bank nebo finanční prostředky zasílali poštovní poukázkou typu D na jméno adresáta na různé pošty např. v Jihlavě, Pelhřimově, Brně, popř. finanční prostředky předávali obviněnému v hotovosti, přičemž obviněný smluvený převod vozidla neučinil, předmětný telefon nepředal či půjčku nezprostředkoval a finanční prostředky nevrátil (body I. / 2. až 17. obžaloby), čímž poškozeným (včetně B. M.) způsobil škodu v celkové výši 300 752 Kč, a uvedeného jednání se měl podle obžaloby dopustit, ačkoli byl za takový čin v posledních třech letech odsouzen (bod I. obžaloby), a dále měl obviněný k popsanému podvodnému jednání a vylákávání peněžních částek zneužít bankovní účet a k tomu vydanou platební kartu poškozené H. V. (bod II. obžaloby).

3. Usnesením Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 29. 12. 2020, sp. zn. 6 T 108/2020, byla věc podle § 314c odst. 1 písm. a) tr. ř. a § 188 odst. 1 písm. a) tr. ř. předložena Nejvyššímu soudu k rozhodnutí o místní příslušnosti. Obvodní soud pro Prahu 4 měl za to, že není příslušný k projednání věci obviněného, neboť ze spisového materiálu, jak byl předložen společně s obžalobou, nevyplývá, že by v obvodu Prahy 4 došlo k jakémukoli jednání, které by jeho příslušnost založilo. Trestná činnost v podobě podvodného jednání měla být páchána prostřednictvím internetu, popř. na základě telefonických hovorů s poškozenými. Z žádného důkazu (z výpovědi obviněného nebo poškozených) založeného ve spisovém materiálu však není zřejmé, že by tato komunikace byla vedena z území Prahy 4, stejně tak ani že by obviněný bydlel nebo pracoval na území Prahy 4. Svědkyně H. V. (č. l. 167 tr. spisu) pak uvedla, že obviněný bydlel v Jihlavě, přičemž o této skutečnosti svědčí i zjištění, že v Jihlavě byly často prováděny hotovostní výběry z bankovního účtu, na nějž byly zasílány peněžní prostředky, které měly být podvodně vylákány (viz např. výpis z účtu na č. l. 191 až 197 tr. spisu). Do Jihlavy (popř. do okresu Jihlava) byly i v některých případech zasílány a obviněným též vybrány peněžní částky, zaplacené poškozenými prostřednictvím poštovních poukázek (viz body I. / 1., 2., 3., 10. a 16. obžaloby). V případě bodu I. / 4. obžaloby došlo k předání částky 1 200 EUR osobně ve Znojmě (č. l. 400 tr. spisu), v případě bodu I. / 7. obžaloby byl výběr peněžních prostředků proveden v Jihlavě (viz č. l. 549 tr. spisu), v bodě I. / 12. byly peněžní prostředky předány osobně v Brně (viz č. l. 729 tr. spisu), v případě jednání popsaného v bodě I. / 13. obžaloby byly peněžní prostředky zaslány na poštu Brno a zde i vybrány (č. l. 780 tr. spisu), ve vztahu k jednání uvedenému v bodě I. / 14. obžaloby byly peněžní prostředky zaslány na poštu v Pelhřimově a zde i vybrány (č. l. 783 tr. spisu), v případě jednání uvedeného v bodě I. / 15. obžaloby byly peněžní prostředky vybrány ve Znojmě (č. l. 862 tr. spisu), v případě bodu I. / 17. pak došlo k vybrání peněžních prostředků v Pohořelicích, okres Brno-venkov a v Mikulově (viz č. l. 1005 tr. spisu). Obohacení obviněného v těchto případech (kdy byly potřebné vstupní údaje zjištěny) nastalo na území okresu Jihlava, resp. v jiných místech České republiky, nestalo se tak však na území Prahy 4. Inzeráty na které poškození reagovali, pak byly podle zpráv na č. l. 660 až 669, 715 až 723, 807, 870 až 874, 949 až 951 a 1008 tr. spisu podány v obvodu Prahy 1, Českých Budějovic, Brna, Jindřichova Hradce, Pardubic a Vyškova. Rovněž žádný z poškozených nemá bydliště, resp. zaměstnání na území Prahy 4, tedy ani z takové skutečnosti nelze dovodit, že by komunikaci, při níž měl být uveden v omyl, vedl z území Prahy 4, popřípadě že by na území Prahy 4 mělo a mohlo dojít ke vzniku škody. K bydlištím poškozených obvodní soud konstatoval následující zjištění: bod I./ 1. – poškozená B. M., Litvínov, bod I. / 2. – poškozený D. H., bytem Vysoké Mýto, bod I. / 3. – poškozený P. K., bytem Uničov, bod I. / 4. – poškozený Z. V., bytem Brno, bod I. / 5. – poškozený P. L., občan Slovenské republiky, bytem Bílence-Škrle (jmenovaný poškozený podle své výpovědi telefonoval s obviněným na cestě ze Slovenské republiky do Brna, peníze pak byly podle pokynu obviněného vloženy na účet v Olomouci – č. l. 449 tr. spisu), bod I. / 6. – poškozený R. Š., bytem Vranovice, bod I. / 7. – poškozená N. Č., bytem Brno, bod I. / 8. – poškozený L. B., bytem Frýdek-Místek, bod I. / 9. – poškozený A. B., bytem Hostomice, bod I. / 10. – poškozená P. M., bytem Kroměříž, bod I. / 11. – poškozený M. Z., bytem Bohušovice nad Ohří, bod I. / 12. – poškozený P. M., bytem Křepice, bod I. / 13. – poškozený R. Š., bytem Příbor, bod I. / 14. – poškozená I. P., bytem Jirkov, bod I. / 15. – poškozený M. M., bytem Božice, bod I. / 16. – poškozený M. K., bytem Praha 5 (jmenovaný poškozený peněžní prostředky zasílal z pošty Praha 5 – viz č. l. 945 tr. spisu), a bod I. / 17. – poškozený V. S., bytem Ludgeřovice. Obvodní soud pro Prahu 4 tedy měl zato, že není pro projednávání trestní věci obviněného J. R. dána jeho místní příslušnost. Místní příslušnost svědčí okresním soudům, v nichž mají svá bydliště poškození, tj. kde došlo ke vzniku škody, dále je dána místní příslušnost okresních (obvodních) soudů, v jejichž obvodech byly podány podvodné inzeráty (Praha 1, České Budějovice, Městský soud v Brně, Jindřichův Hradec, Pardubice, Vyškov). Zejména je dána místní příslušnost Okresního soudu v Jihlavě, kde došlo k převážné části výběrů peněžních prostředků ze strany obviněného, resp. též Okresního soudu ve Znojmě, kde došlo rovněž k obohacení obviněného a v jehož obvodu nyní obviněný vykonává trest odnětí svobody ve Věznici Znojmo.

4. Nejvyšší soud zhodnotil důkazy použitelné k rozhodnutí podle § 24 tr. ř. a dospěl k závěru, že obžaloba byla podána u soudu, který není místně příslušný k projednání věci obviněného.

5. Podle obžaloby se měl obviněný dopustit pokračujícího přečinu podvodu podle § 209 odst. 1, 2, 3 tr. zákoníku (bod I.) a přečinu poškození cizích práv podle § 181 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku (bod II.).

6. Podle § 18 odst. 1 tr. ř. koná řízení soud, v jehož obvodu byl trestný čin spáchán. Podle § 20 odst. 1 věta první tr. ř. proti všem obviněným, jejichž trestné činy spolu souvisí, o všech útocích pokračujícího nebo hromadného trestného činu a o všech částech trvajícího trestného činu se koná společné řízení, pokud tomu nebrání důležité důvody. Podle § 21 odst. 2 tr. ř. společné řízení koná soud, který je příslušný konat řízení proti pachateli trestného činu nebo o nejtěžším trestném činu.

7. V daném případě je obviněnému obžalobou kladeno za vinu spáchání dvou trestných činů. Jde tedy o souvislost trestních věcí subjektivní, tj. v osobě, kdy se téže osobě klade za vinu více trestných činů. Při subjektivní souvislosti koná řízení soud, který je příslušný konat řízení o nejtěžším trestném činu. Nejtěžším trestným činem je trestný čin s nejpřísnější trestní sazbou (Šámal, P. a kol. Trestní řád I. § 1 až 156. Komentář. 7. vydání. Praha: Nakladatelství C. H. Beck, 2013, s. 316.). Nejtěžším trestným činem, který je v uvedené věci obviněnému kladen za vinu, je pokračující přečin podvodu podle § 209 odst. 1, 2, 3 tr. zákoníku.

8. Jak již bylo zmíněno, podle § 18 odst. 1 tr. ř. koná řízení soud, v jehož obvodu byl trestný čin spáchán. Za místo spáchání trestného činu je třeba obecně považovat místo, kde došlo k jednání pachatele naplňujícímu objektivní stránku trestného činu, i místo, kde nastal nebo měl nastat následek trestného činu. Jestliže následek nastal nebo měl nastat na jiném místě, než na kterém došlo k jednání, jde o tzv. distanční delikt. Místem spáchání trestného činu podvodu, je-li v daném případě distančním deliktem, je jednak místo, kde se pachatel dopustil jednání, jímž někoho uvedl v omyl, využil něčího omylu nebo zamlčel podstatné skutečnosti, dále místo, kde někdo v omylu provedl příslušnou majetkovou dispozici, místo, kde vznikla škoda, a také místo, kde se pachatel obohatil. V případě, kdy se pachatel dopustil podvodného jednání prostřednictvím internetu, je tak podstatné místo, kde se nacházel při vkládání klamavých skutečností do internetových stránek, např. kde nabízel zboží, které od počátku neměl v úmyslu dodat, dále místo, ze kterého komunikoval s poškozeným, popřípadě s tím, koho uváděl v omyl, ale také místo, kde se dotyčný nacházel v době, kdy byl uváděn v omyl a kdy provedl majetkovou dispozici, a konečně i místo vzniku následku trestného činu (viz např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 9. 2013, sp. zn. 7 Td 42/2013).

9. Aplikujeme-li tyto zásady na posuzovanou věc, je zřejmé, že se (v daném případě) jedná o tzv. distanční delikt. Jak vyplývá z obsahu spisového materiálu, reprodukovaného v usnesení Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 29. 12. 2020, sp. zn. 6 T 108/2020, obviněný se měl jednáním pod bodem I. vůči poškozeným dopustit podvodného jednání, a to většinově prostřednictvím internetu. Poškození, nacházející se na různých místech České republiky, měli reagovat na jeho klamavé inzeráty, jimiž měl nabízet poskytnutí služby, přenechání motorového vozidla (na základě leasingové smlouvy) či prodej telefonu, což od počátku neměl v úmyslu dodržet. Takovým jednáním měl obviněný způsobit škodu (uvedeného rozsahu) na majetku poškozených a sebe tak obohatit.

10. Obviněný se dosud ve svých výpovědích nevyjádřil k místům, kde se nacházel, když na portál bazos.cz vkládal (podle obžaloby) klamavé inzeráty (č. l. 46 a 654 tr. spisu), ani se nevyjádřil k tomu, kde se nacházel, když telefonicky hovořil či přijímal SMS zprávy od poškozených, reagujících na jeho inzeráty a pod různými záminkami od nich měl vylákat zaslání finančních prostředků. Ve dvou případech se obviněný s poškozenými osobně sešel, a to ve Znojmě (bod I. / 4. obžaloby) a Brně (bod I. / 12. obžaloby), přičemž na těchto místech měl od poškozených vylákat finanční hotovost, tedy zde poškozeným vznikla škoda a obviněný se měl obohatit. V ostatních případech měli být poškození uvedeni v omyl a provést finanční transakci, tj. zasílat zálohy (bankovními převody peněz, vklady finančních prostředků na účty uvedené obviněným, zaslání peněz poštovní poukázkou typu D), a to na různých místech České republiky (Most, Olomouc, Brno, Frýdek-Místek, Beroun, Praha 5, atd. – viz bydliště poškozených shrnutá v usnesení Obvodního soudu pro Prahu 4). Z obsahu spisového materiálu dále vyplývá, že k výběrům hotovosti, ať již z bankovního účtu (na nějž měly být zasílány peníze, které byly od poškozených podvodně vylákány) nebo na pobočkách pošt (kam si nechal obviněný peníze zasílat poštovnímu poukázkami typu D), a tedy k obohacení obviněného, docházelo také na různých místech České republiky, zejména však v Jihlavě (č. l. 194 a násl. a č. l. 647 tr. spisu).

11. Z uvedeného je zřejmé, že by v úvahu mohla přicházet místní příslušnost více soudů k projednání věci, přičemž však ani jedno z míst předpokládaných v ustanovení § 18 odst. 1 tr. ř. se nenachází v obvodu Obvodního soudu pro Prahu 4. V obvodu tohoto soudu došlo pouze k zahájení úkonů trestního řízení (č. l. 440 a násl. tr. spisu) na základě oznámení poškozeného P. L. (bod I. / 5. obžaloby), což ovšem samo o sobě nemohlo založit místní příslušnost tohoto soudu k projednání věci obviněného. Poškozený totiž měl s obviněným komunikovat na služební cestě mezi Slovenskou republikou a Brnem (č. l. 440 tr. spisu) a poté, co jeho známý v Olomouci vložil na účet užívaný obviněným požadovanou částku, čímž by došlo ke spáchání trestného činu, měl již obviněný jen slibovat předání vozu, resp. přestat komunikovat. Obvodní soud pro Prahu 4 tedy není k projednání věci místně příslušný.

12. Místní příslušnost k projednání věci by mohla, jak již bylo řečeno, svědčit více soudům, přičemž Nejvyšší soud shledal vhodným, aby věc projednal Okresní soud v Jihlavě. V jeho obvodu měl obviněný bydlet v době spáchání deliktu (viz výpověď svědkyně H. V. na č. l. 165 a násl. tr. spisu), resp. má zde i trvalé bydliště (byť se nyní nachází ve výkonu trestu odnětí svobody). V obvodu tohoto soudu se pak obviněný obohatil, neboť v řadě případů právě v Jihlavě vybíral hotovost jak z bankomatů, tak z účtu, na nějž měly být zasílány peníze, které byly od poškozených podvodně vylákány, nebo na pobočkách pošt. Lze doplnit, že obžalobou je navrženo slyšení 24 svědků, kteří ovšem mají svá bydliště na různých místech České republiky, tedy významný moment pro určení příslušného soudu z dané skutečnosti nevplývá. Navíc bude otázkou dokazování, zda a jaké svědky bude nutné vůbec ve věci vyslechnout.

13. Na základě uvedených důvodů rozhodl Nejvyšší soud tak, jak je uvedeno ve výrokové části tohoto usnesení.

Poučení: Proti tomuto usnesení není stížnost přípustná.

V Brně dne 27. 1. 2021

JUDr. Josef Mazák

předseda senátu

Vypracoval

JUDr. Radek Doležel

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nsoud.cz
Přesunout nahoru