Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

7 Td 1/2020Usnesení NS ze dne 25.02.2020

HeslaDelegace
KategorieD
EcliECLI:CZ:NS:2020:7.TD.1.2020.1
Dotčené předpisy

§ 25 tr. ř.


přidejte vlastní popisek

7 Td 1/2020-220

USNESENÍ

Nejvyšší soud ve věci obviněného J. S., nar. XY, trvale bytem XY, vedené u Okresního soudu v Pardubicích pod sp. zn. 2 T 186/2019, projednal v neveřejném zasedání konaném dne 25. 2. 2020 návrh obviněného na odnětí a přikázání věci a rozhodl takto:

Podle § 25 tr. ř. se věc Okresnímu soudu v Pardubicích neodnímá.

Odůvodnění:

1. Státní zástupce Okresního státního zastupitelství v Pardubicích podal dne 21. 11. 2019 u Okresního soudu v Pardubicích obžalobu na obviněného J. S., pro přečin porušování domovní svobody podle § 178 odst. 1, 2, tr. zákoníku a přečin nebezpečného vyhrožování podle § 353 odst. 1 tr. zákoníku.

2. Obviněný svým podáním ze dne 31. 12. 2019 (č. l. 151 tr. spisu), doplněným podáním jeho obhájce ze dne 13. 1. 2020 (č. l. 164 a násl. tr. spisu) učinil návrh na postup podle § 25 tr. ř., odnětí věci Okresnímu soudu v Pardubicích a její přikázání Okresnímu soudu v Břeclavi. V úvodu se obviněný nejprve podrobně zabýval výkladem ustanovení § 25 tr. ř. s tím, že svůj návrh na delegaci podkládá závažnými důvody způsobilými podle něj zpochybnit nestrannost soudců Okresního soudu v Pardubicích. Za důležitý důvod obviněný považuje nemožnost projednat u Okresního soudu v Pardubicích věc nestranně a zákonně a náležitě zjistit skutkový stav věci, a to ve vztahu ke všem předcházejícím okolnostem případu ve vzájemné souvislosti. Podle obviněného v jeho případě došlo v přípravném řízení ze strany policejního orgánu k nezákonné cenzuře korespondence mezi obhájcem a obžalovaným. Tato korespondence, že byla založena i do spisového materiálu, byť listiny posléze okresní státní zástupce z dokumentace odebral a vrátil. Podle obviněného však záměrně do rozhodnutí o vrácení podrobně rozvedl, co bylo obsahem nezákonně zajištěných listin a tedy podle obviněného zpřístupnil jejich obsah i soudu. Za tohoto stavu je podle obviněného zřejmé, že žádný ze soudců Okresního soudu v Pardubicích nemůže být nestranný a každý z nich je významně ovlivněn. Obviněný dále popisoval další údajná pochybení policejního orgánu v přípravném řízení, který podle obviněného odmítl obhajobě poskytnout kopii trestního spisu, jemu jako obviněnému nebyla dána lhůta ke zvolení obhájce, když si jej pak sám zvolil, policejní orgán ho odmítl seznámit se spisem. Podle obviněného také v přípravném řízení účelově nedošlo k výslechu svědků a poškozené, aby nešlo revidovat věrohodnost svědků s jejich výpověďmi, které učiní u hlavního líčení. V přípravném řízení byl vyslýchán jen on, kdy však neměl ani obhájce. Obviněný dále poukazoval na další údajná pochybení okresního státního zástupce, např. když argumentoval nepravdivými skutečnostmi z jiné trestní věci (sp. zn. 3 T 182/2019, vedené u Okresního soudu v Sokolově) lživě uvedl, že poškozená měla sádrovou dlahu, ale z lékařské zprávy ze dne 15. 10. 2019 nic takového nevyplývalo. Rovněž se státní zástupce podle obviněného snažil bagatelizovat a omlouvat nezákonnou cenzuru výše zmíněné korespondence. Obviněný dodal, že v dané věci se obrátil o pomoc na GIBS a požádal o dohled nad věcí. S ohledem na výše uvedené má obviněný obavu ze zvůle, když podle něj i policejní orgán uvedl, že věc je dohodnuta. Dále uvedl, že nejdůležitější důkaz výslechem poškozené má proběhnout bez možnosti se jej účastnit, čímž bude vyloučena konfrontace jako stěžejní důkaz obhajoby, kterým obhajoba bezesporu prokáže jeho nevinu. Obviněný proto žádá o odnětí věci Okresnímu soudu v Pardubicích a její přikázání Okresnímu soudu v Břeclavi, který dosud nepřišel do kontaktu s policejním orgánem, státním zástupcem z Pardubického kraje ani s ním jako s obviněným.

3. Z podání obviněného (zpracovaného jeho obhájcem; č. l. 164 tr. spisu) vyplývají shodné skutečnosti jako z podání sepsaného samotným obviněným. Postup podle § 25 tr. ř. zvolil obviněný s ohledem na pochybení Vězeňské služby, Vazební věznice Hradec Králové, a následného postupu policejního orgánu týkajícího se korespondence obviněného, který se nacházel ve vazbě a jeho obhájce. Povinností vězeňské služby, že bylo doručit neprodleně listovní zásilku označenou jako advokátní korespondence v neporušeném stavu. Vězeňská služba této povinnosti nedostála, zásilku otevřela a předala policejnímu orgánu, který ji vyhodnotil jako důkaz prokazující porušení důvodů koluzní vazby a listovní zásilku zařadil do vyšetřovacího spisu. Okresní státní zástupce toto porušení zákona napravil tím, že korespondenci ze spisu vyňal a takto upravený spis spolu s obžalobou předložil Okresnímu soudu v Pardubicích. Podle obhájce obviněného je návrh na delegaci zcela důvodný, neboť soudci Okresního soudu v Pardubicích přicházejí do styku se státními zástupci Okresního státního zastupitelství v Pardubicích a policejními orgány.

4. Státní zástupce Okresního státního zastupitelství ve vyjádření k návrhu obviněného na delegaci (č. l. 161 tr. spisu) uvedl, že podle něj nejsou dány důvody pro navrhovaný postup, neboť přípravné řízení netrpí žádnou z obviněným namítaných vad. Vysvětlil souvislosti týkající se korespondence zadržené obviněnému, kdy podle státního zástupce šlo v podstatě nikoli o korespondenci obviněného s obhájcem v jiné trestní věci, ale o korespondenci obviněného adresovanou poškozené v této trestní věci P. J. a uvedená korespondence tak byla snahou obviněného obejít podmínky koluzní vazby. Státní zástupce dodal, že předmětná korespondence byla státním zástupcem vyňata z trestního spisu a nejde o důkaz v předmětném trestním řízení. Poukázal v této souvislosti na „Vyrozumění o vykonaném dohledu“ zpracované státním zástupcem Krajského státního zastupitelství v Hradci Králové.

5. Nejvyšší soud projednal předložený návrh obviněného (včetně podání sepsaného jeho obhájcem) na delegaci věci a dospěl k následujícímu závěru.

6. Podle § 25 tr. ř. může být věc z důležitých důvodů odňata příslušnému soudu a přikázána jinému soudu téhož druhu a stupně. Pojem „důležité důvody“ sice není v zákoně blíže definován, ale je nepochybné, že se musí jednat o skutečnosti, jež budou svou povahou výjimečné, neboť ustanovení § 25 tr. ř., dle něhož lze v určitých případech věc delegovat k jinému soudu, je zákonným průlomem do zásady, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci, vyjádřené v čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Důvody pro odnětí věci příslušnému soudu a její přikázání jinému soudu musí být natolik významné, aby dostatečně odůvodňovaly vybočení z výše citovaného ústavního principu. Důležitými důvody zmíněného charakteru je třeba rozumět takové důvody, které zajišťují též nestranné a objektivní projednání věci, za dodržení všech v úvahu přicházejících zásad trestního řízení, jež se mohou lépe uplatnit právě u soudu, kterému má být věc přikázána. Delegace přitom nikdy nesmí být prostředkem k odnětí obviněného jeho zákonnému soudci.

7. Z obsahu spisového materiálu vyplývá, že se trestní věc obviněného, v době rozhodování Nejvyššího soudu o jeho návrhu na delegaci, nachází ve stadiu řízení před soudem prvního stupně. O místní příslušnosti Okresního soudu v Pardubicích přitom není sporu, neboť v obvodu tohoto soudu se obviněný měl dopustit jednání kladeného mu obžalobou za vinu. Z obsahu podání pak vyplývá návrh obviněného na přikázání věci Okresnímu soudu v Břeclavi. Nejvyšší soud je tedy soudem příslušným k rozhodnutí o podaném návrhu.

8. Podstatou podaného návrhu na delegaci je přesvědčení obviněného, že žádný ze soudců Okresního soudu v Pardubicích není schopen v jeho věci nestranně a objektivně rozhodnout. Poukazuje přitom na údajná pochybení vězeňské služby, policejního orgánu, a zejména státního zástupce v přípravném řízení. Důležitý důvod pro postup podle § 25 tr. ř. spatřuje v tom, že domnělá pochybení orgánů činných v trestním řízení ovlivní rozhodování soudu v jeho věci, neboť soudci Okresního soudu v Pardubicích přicházejí do kontaktu se státními zástupci a policejními orgány. Nejvyšší soud však v argumentech obsáhle rozváděných v návrhu obviněného neshledal důležité důvody pro tak výjimečný postup, jakým je delegace podle § 25 tr. ř.

9. Z podání obviněného a obsahu spisového materiálu je totiž zjevné, že obviněný své přesvědčení o neschopnosti všech soudců příslušného okresního soudu nestranně v jeho věci rozhodovat, postavil na svém subjektivním vnímání dosavadního průběhu trestního řízení proti jeho osobě a na svém nesouhlasu s namítaným postupem orgánů činných v přípravném řízení v jeho věci. Je nutné poukázat na to, že některé námitky obviněného jsou toliko spekulací bez zjevného odůvodnění, když např. obviněný uvádí, že při hlavním líčení při výslechu poškozené budou porušeny zásady trestního řízení, že snad z jednání policejního orgánu vyplynul závěr, že věc je předem dohodnuta, atd. Obviněný také přehlíží skutečnost, že na jeho námitky, které jsou součástí také jeho návrhu na delegaci věci, bylo již orgány činnými v trestním řízení reagováno (viz „Vyrozumění o vykonaném dohledu“ zpracované státním zástupcem Krajského státního zastupitelství v Hradci Králové na č. l. 162 tr. spisu), a jím vznesené pochybnosti byly odstraněny (jde zejména o námitky týkající se zadržené korespondence a námitky týkající se nepředání kopie spisového materiálu). Obviněnému bylo sděleno, že nebyla shledána žádná pochybení, kterými by byla poškozena jeho práva. Nejvyšší soud nemá důvod na těchto závěrech cokoli měnit, ostatně to ani není předmětem řízení o návrhu obviněného na delegaci. Podstatné je, že nelze jako důležitý důvod ve smyslu § 25 tr. ř. akceptovat námitku, že by snad obviněným uváděné skutečnosti mohly ovlivnit způsob rozhodování příslušného soudu v jeho trestní věci, jak se domnívá obviněný, a učinit tak celý Okresní soud v Pardubicích neschopným rozhodnout objektivně a nestranně trestní věc obviněného.

10. Důvodem ke změně místní příslušnosti soudu podle § 25 tr. ř. nemůže být jakákoliv, v tomto případě nepodložená, nedůvěra obviněného v objektivní rozhodování všech soudců určitého soudu v jeho trestní věci. V obecné rovině Nejvyšší soud zdůrazňuje, že v zásadě se lze domáhat vyloučení jen těch konkrétních soudců, kteří jako zákonní soudci jsou určeni rozvrhem práce příslušného soudu k projednání a rozhodnutí předmětné věci. Teprve pro případ, že by došlo k rozhodnutí o jejich vyloučení z projednávání a rozhodování věci (popř. k vyloučení některého z nich), by přicházelo v úvahu zabývat se povahou a důvody, pro které zákonný soudce příslušného soudu je vyloučen z rozhodování a zda tyto důvody by se případně mohly vztahovat i k dalším zákonným soudcům tohoto soudu.

11. Námitky směřující k vyloučení orgánů činných v trestním řízení z vykonávání úkonů trestního řízení lze tedy vznášet jen proti konkrétním osobám, které se na provádění těchto úkonů skutečně podílejí, nikoli proti neurčitým osobám [např. proti všem soudcům určitého kraje; srov. ŠÁMAL Pavel, ŠÁMALOVÁ Milada. § 30 (Podjatost). In: ŠÁMAL Pavel, GŘIVNA Tomáš, NOVOTNÁ Jaroslava, PÚRY František, RŮŽIČKA Miroslav, ŘÍHA Jiří, ŠÁMALOVÁ Milada, ŠKVAIN Petr. Trestní řád I, II, III. 7. vydání. Praha: Nakladatelství C. H. Beck, 2013]. Z důvodů uvedených v § 30 odst. 1 tr. ř. lze rozhodnout jen o vyloučení soudce nebo přísedícího, státního zástupce, policejního orgánu nebo osoby v něm služebně činné, u něhož lze mít pochybnosti, že pro poměr k projednávané věci nebo k osobám jichž se úkon přímo dotýká, k jejich obhájcům, zákonným zástupcům a zmocněncům, nebo pro poměr k jinému orgánu činnému v trestním řízení, nemůže nestranně rozhodovat. Tedy v zásadě lze rozhodovat jen o vyloučení soudce jako konkrétní osoby nebo o vyloučení soudců jako konkrétních osob. Nelze rozhodovat o vyloučení senátu (viz R 34/1997).

12. Pokud jde o námitku, že návrh na delegaci je důvodný proto, že soudci Okresního soudu v Pardubicích při své rozhodovací činnosti přicházejí do kontaktu se státními zástupci Okresního státního zastupitelství v Pardubicích a policejními orgány, Nejvyšší soud uvádí, že tyto argumenty rozhodně nemohou být důvodem pro delegaci věci. Nejvyšší soud zdůrazňuje, že rozhodovací činnost vykonávají nezávislé soudy a je věcí profesionality každého soudce, aby byl schopen rozhodovat nezávisle a nestranně. Mezi předpoklady výkonu funkce soudce lze zařadit i jeho schopnost odolávat vnějším vlivům.

13. Nezbývá než konstatovat, že obviněný ve svém návrhu na postup podle § 25 tr. ř. neuvedl žádné závažné argumenty, které by byly natolik zřetelné a zřejmé, že by jednoznačně prokazovaly důvodnost jeho návrhu. Odnětí věci místně příslušnému soudu a její přikázání jinému věcně příslušnému soudu, je rozhodnutím výjimečným a znamená průlom do zásady, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci, vyjádřené v čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Pro takový postup musí být dány důležité důvody, které ale Nejvyšší soud neshledal.

14. Nejvyšší soud proto rozhodl tak, jak je uvedeno ve výrokové části tohoto usnesení.

Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 25. 2. 2020

JUDr. Michal Mikláš

předseda senátu

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nsoud.cz
Přesunout nahoru