Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

7 Nd 89/2001Usnesení NS ze dne 18.04.2001

EcliECLI:CZ:NS:2001:7.ND.89.2001.1

přidejte vlastní popisek

7 Nd 89/2001

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 18. dubna 2001 v trestní věci obviněného O. B., pro trestný čin padělání a pozměňování veřejné listiny podle § 176 odst. 1, alinea druhá tr. zák., trestný čin poškozování cizích práv podle § 209 odst. 1 písm. a) tr. zák. a pokus trestného činu podvodu podle § 8 odst. 1, § 250 odst. 1, odst. 4 tr. zák., vedené u Krajského soudu v Českých Budějovicích pod sp. zn. 20 T 15/2001, o návrhu předsedy senátu krajského soudu na odnětí a přikázání věci takto:

Podle § 25 tr. řádu se trestní věc obviněného O. B. odnímá Krajskému soudu v Českých Budějovicích a p ř i k a z u j e s e Krajskému soudu v Ostravě.

Odůvodnění:

Dne 2. 3. 2001 podal státní zástupce Krajského státního zastupitelství v Českých Budějovicích u Krajského soudu v Českých Budějovicích na obviněného O. B. obžalobu pro skutky kvalifikované jako trestný čin padělání a pozměňování veřejné listiny podle § 176 odst. 1, alinea druhá tr. zák., trestný čin poškozování cizích práv podle § 209 odst. 1 písm. a) tr. zák. a pokus trestného činu podvodu podle § 8 odst. 1, § 250 odst. 1, odst. 4 tr. zák.

Pokusu trestného činu podvodu se obviněný O. B. dopustil podle obžaloby tím, že převážně v Českých Budějovicích, v časovém intervalu od 1. 1. 1999 do 15. 3. 1999 pod hlavičkou smyšlené firmy D. s. r. o. s údajným sídlem v Č. B., v úmyslu získat neoprávněně finanční prostředky, vystavil smyšlené faktury za fakticky neprovedené reklamní služby či nedodané softwarové zboží v celkovém počtu 468 ks na celkovou částku 34.801.337,- Kč, a tyto faktury zaslal k proplacení náhodně vybraným firmám, rozmístěným po celé České republice, v obžalobě konkretizovaným, přičemž počítal se zaplacením všech vystavených faktur, na účet, za tím účelem zřízený u E. banky a. s. P., mu však byly poukázány pouze finanční prostředky za faktury v celkové částce 1.212.303,- Kč a ve vyzvednutí těchto peněz obviněnému zabránilo jednak opatření E. banky a. s., která došlé peníze vrátila poškozeným firmám, když zjistila, že účet je veden na fiktivní firmu, a dále zadržení obviněného O. B. orgány Policie ČR dne 29. 1. 1999 v 17.00 hodin v objektu E. banky a. s. Olomouc.

Trestné činy padělání a pozměňování veřejné listiny a poškozování cizích práv obviněný spáchal v jednočinném souběhu podle obžaloby tím, že v přesně nezjištěný den v měsíci prosinci 1998 v zařízení rychlého občerstvení Mc Donald´s v O. převzal od dosud neustanoveného muže odcizené a neoprávněně upravené doklady, občanský průkaz a řidičský průkaz znějící na jméno R. Š., kde dotyčný vyměnil původní fotografie majitele zmíněných dokladů za fotografie obviněného, který mu tyto předběžně za tím účelem dodal a na kterých je maskován parukou a brýlemi, a dále převzal padělaný výpis z obchodního rejstříku na neexistující firmu D. s. r. o. se sídlem v Č. B., když za použití těchto padělaných dokladů za účelem páchání další trestné činnosti dne 13. 1. 1999 založil u E. banky a. s. P., pobočka B. a dne 25. 1. 1999 založil na poště Č. B., P. O. BOX.

Dne 2. 4. 2001 byl Nejvyššímu soudu České republiky doručen návrh předsedy senátu Krajského soudu v Českých Budějovicích na odnětí věci tomuto krajskému soudu a přikázání trestní věci obviněného O. B. k projednání a rozhodnutí Krajskému soudu v Ostravě.

Předseda senátu Krajského soudu v Českých Budějovicích odůvodnil návrh shora uvedeného procesního postupu tím, že v obžalobě není druhý skutek zcela úplně popsán potud, že padělaný výpis obchodního rejstříku měl být vystaven Krajským soudem České Budějovice. Jakkoliv tedy v obžalobě je dovozováno, že poškozenými subjekty v případě trestného činu poškozování cizích práv podle § 209 odst. 1 písm. a) tr. zák. je jednak R. Š., jednak E. banka a. s. a dále Česká pošta, není zde činěn v tomto směru žádný závěr právě ve vztahu ke Krajskému soudu v Českých Budějovicích.

Přitom vzhledem k popisu skutkového děje lze podle předsedy senátu krajského soudu dovozovat, že i tento subjekt je v předmětné trestní věci poškozeným, neboť právě padělaného výpisu z obchodního rejstříku, nesoucího označení Krajského soudu v Českých Budějovicích, včetně razítek, mělo být použito a zneužito společně s pozměněnými doklady k páchání další, a to velmi závažné úmyslné trestné činnosti. V podstatě je možno podle názoru předsedy senátu krajského soudu hovořit o tom, že předmětný skutek byl přípravným jednáním k souběžně zažalované majetkové trestné činnosti.

Též s odkazem na rozhodnutí publikované pod č. 7/1999 Sb. rozh. trest. tak lze učinit již zmíněný závěr, že v této trestní věci má mít Krajský soud v Českých Budějovicích procesní postavení poškozeného, neboť trestný čin poškozování cizích práv podle § 209 odst. 1 písm. a) tr. zák. byl spáchán rovněž k jeho škodě. Za tohoto stavu věci je dále na místě uvažovat o tom, že z projednání věci jsou vyloučeni všichni soudci jmenovaného soudu a lze tak usuzovat, že jsou tím dány důležité důvody ve smyslu ustanovení § 25 tr. řádu, pro které by měla být předmětná věc odňata Krajskému soudu v Českých Budějovicích a přikázána jinému soudu téhož druhu a stupně.

Předseda senátu krajského soudu dále poukázal na to, že s výjimkou Krajského soudu v Českých Budějovicích, který nepřipadá ze shora uvedených důvodů pro jednání a rozhodování ve věci v úvahu, mají všichni poškození sídlo či bydliště mimo Jihočeský kraj, mimo tento region sídlí i naprostá většina svědků a obviněný sám bydlí v O., kde mají bydliště i někteří ze svědků, jejichž osobní výslech v hlavním líčení přichází v úvahu.

Předseda senátu proto navrhl, aby Nejvyšší soud ČR postupem podle § 25 tr. řádu trestní věc obviněného O. B., vedenou u Krajského soudu v Českých Budějovicích pod sp. zn. 20 T 15/2001, tomuto soudu odňal a přikázal ji k projednání a rozhodnutí jinému soudu téhož druhu a stupně, když jako nejvhodnější se jeví Krajský soud v Ostravě.

Nejvyšší soud České republiky po přezkoumání předloženého návrhu shledal, že v posuzovaném případě jsou zákonné podmínky pro odnětí a přikázání věci splněny a tento procesní postup je navíc v přezkoumávané trestní věci nejvhodnější pro plné dosažení zákonného účelu trestního řízení, byť v prvé řadě z jiných důvodů, než o které svůj návrh na delegaci vhodnou opřel předseda senátu Krajského soudu v Českých Budějovicích.

Podle § 25 tr. řádu může být věc z důležitých důvodů věcně a místně příslušnému soudu odňata a přikázána jinému soudu téhož druhu a stupně. Citované ustanovení trestního řádu tudíž skýtá zákonný podklad pro fakultativní procesní postup, který je ovšem výjimkou ze zásady, že řízení koná soud, jehož příslušnost vyplývá ze zákona. To znamená, že důležité důvody ve smyslu ustanovení § 25 tr. řádu musí mít charakter určité výjimečnosti.

Smyslem aplikace ustanovení § 25 tr. řádu je naplnění záměru zákonodárce, aby trestní řízení bylo provedeno ekonomicky a účelně, ovšem za současně splněného předpokladu, že podobný procesní postup je kupř. s ohledem na aktuální stav trestního řízení reálný, jak je tomu i v posuzovaném případě. Důležitými důvody ve smyslu § 25 tr. řádu se rozumí především takové důvody, které zajišťují nestranné a zákonné projednání věci, náležité zjištění skutkového stavu věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti, i uplatnění všech v úvahu přicházejících zásad trestního řízení.

V daném případě předseda senátu krajského soudu právem podtrhl význam shora zmiňovaného, údajně padělaného výpisu z obchodního rejstříku, vedeného Krajským soudem v Českých Budějovicích, a to jak z pohledu zamýšleného rozsahu a úspěšnosti majetkové trestné činnosti, páchané obviněným O. B., resp. o jejíž spáchání se tento obviněný neúspěšně pokusil, tak z hlediska posouzení zákonných podmínek případné delegace věci ve smyslu § 25 tr. řádu.

Obviněný O. B. předložil orgánům činným v trestním řízení v rámci přípravného řízení svoji verzi, podle které byl výpis opatřen za značně podezřelých okolností jemu neznámým mužem, kterému posléze originál výpisu vrátil. Orgánům činným v trestním řízení obviněný vydal údajnou kopii, která je založena pod číslem listu 191 trestního spisu. Fotokopie výpisu obsahuje kromě jiného dvě razítka Krajského soudu v Českých Budějovicích, datum vystavení výpisu dne 6. 1. 1999, a údajný vlastnoruční podpis vyhotovitelky D. K., a osvědčuje, že dne 28. 4. 1992 byla do obchodního rejstříku zapsána společnost s ručením omezeným D. se sídlem v Č. B.

K dotazu vyšetřovatele Policie ČR, Krajského úřadu vyšetřování Jihočeského kraje ze dne 24. 11. 1999, ČVS: KVV - 24/20 - 99, vedoucí kanceláře Krajského soudu v Českých Budějovicích dne 24. 11. 1999 vystavila potvrzení, že uvedená firma D. s. r. o. není zapsána v obchodním rejstříku. (Viz číslo listu 202 trestního spisu).

Z obsahu trestního spisu není ovšem patrno, zda bylo kupř. zjišťováno, jaký je skutečný záznam v obchodním rejstříku, vedeném Krajským soudem v Českých Budějovicích, kdo byl v této době oprávněným držitelem, resp. uživatelem razítka krajského soudu, a zda bylo prošetřováno, jakým způsobem mohlo dojít k případnému zneužití razítka či originálního výpisu. Ze spisu ostatně nelze zjistit ani to, zda, popř. s jakým výsledkem byla k uvedené záležitosti dotazována údajná vyhotovitelka výpisu, evidentně tehdejší zaměstnankyně soudu, paní či slečna D. K.

Provedení podobných důkazů však přichází v průběhu dalšího průběhu trestního řízení, vedeného proti obviněnému O. B., reálně v úvahu a za tohoto stavu věci lze považovat ztěží za únosné, aby rozhodnutí o vině či nevině obviněného stíhanou trestnou činností bylo tak či onak závislé na svědectví pracovníků soudu, ať již současných nebo bývalých, u kterého se trestní řízení proti obviněnému vede. Podobná procesní situace by nutně musela vést k odůvodněným pochybnostem o naprosté nestrannosti a objektivitě řízení před tímto krajským soudem.

Nejvyšší soud České republiky tudíž shledal důvody k procesnímu postupu podle § 25 tr. řádu, neboť odnětí a přikázání věci lze v daném případě přesvědčivě odůvodnit relevantními skutečnostmi, které vykazují charakter důležitých důvodů ve smyslu citovaného ustanovení trestního řádu, byť v současném stadiu trestního řízení nelze spolehlivě dovodit, že by Krajskému soudu v Českých Budějovicích příslušelo procesní postavení poškozeného ve smyslu ustanovení § 43 odst. 1 a násl. tr. řádu.

Především totiž nutno vycházet z toho, že ustanovením § 209 tr. zák. o trestném činu poškozování cizích práv jsou chráněna jiná než majetková práva jednotlivce i právnických osob za předpokladu způsobení vážné újmy na těchto právech jednáním, které má povahu podvodného jednání. Pro podobný závěr zatím dosavadní výsledky trestního řízení neposkytují spolehlivý podklad.

Z důvodů shora uvedených ovšem Nejvyšší soud České republiky přesto rozhodl, že věc se odnímá Krajskému soudu v Českých Budějovicích a přikazuje se s ohledem jak na místo bydliště obviněného O. B., tak zejména s ohledem na místo bydliště, popř. pracoviště významné části z dvaceti svědků, jejichž osobní výslech v rámci hlavního líčení je navrhován v obžalobě, Krajskému soudu v Ostravě, který bude moci projednání a rozhodnutí věci z pohledu případných pochybností o plné nepodjatosti, nestrannosti a objektivitě nalézacího soudu podstatně lépe zajistit.

Krajský soud v Ostravě bude tudíž povinen jednat o obžalobě, podané na obviněného O. B. dne 2. 3. 2001 u Krajského soudu v Českých Budějovicích.

Poučení: Proti tomuto usnesení není stížnost přípustná.

V Brně dne 18. dubna 2001

Předseda senátu

JUDr. Zdeněk Sovák

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nsoud.cz
Přesunout nahoru