Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

6 Tdo 702/2020Usnesení NS ze dne 30.06.2020

HeslaDovolání
KategorieD
EcliECLI:CZ:NS:2020:6.TDO.702.2020.1
Důvod dovolání

§ 265b odst.1 písm. b) tr.ř.

§ 265b odst.1 písm. g) tr.ř.

§ 265b odst.1 písm. l) tr.ř.

Dotčené předpisy

§ 265a tr. ř.

§ 265i odst. 1 písm. a) tr. ř.


přidejte vlastní popisek

6 Tdo 702/2020-1568

USNESENÍ

Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 30. 6. 2020 dovolání, které podal obviněný T. M., nar. XY, trvale bytem XY, proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 1. 8. 2019, č. j. 7 To 295/2019-1445, jako soudu stížnostního v trestní věci vedené u Městského soudu v Brně pod sp. zn. 89 T 56/2017, takto:

Podle § 265i odst. 1 písm. a) tr. ř. se dovolání obviněného odmítá.

Odůvodnění:

I.

Dosavadní průběh řízení

1. Usnesením Městského soudu v Brně ze dne 21. 12. 2018, č. j. 89 T 56/2017-1353, bylo podle 31 odst. 1 tr. ř. z důvodů uvedených v § 30 odst. 1 tr. ř. rozhodnuto, že samosoudce Mgr. David Otevřel není vyloučen z vykonávání úkonů trestního řízení v trestní věci vedené před Městským soudem v Brně pod sp. zn. 89 T 56/2017.

2. O stížnosti obviněného proti výše uvedenému usnesení rozhodl Krajský soud v Brně usnesením ze dne 1. 8. 2019, č. j. 7 To 295/2019-1445, tak, že ji podle § 148 odst. 1 písm. c) zamítl.

II.

Dovolání a vyjádření k němu

3. Proti citovanému usnesení stížnostního soudu podal obviněný prostřednictvím svého obhájce JUDr. Petra Procházky dovolání, jež opřel o dovolací důvody podle § 265b odst. 1 písm. b), g), l) tr. ř. Závěrem svého mimořádného opravného prostředku navrhuje zrušení napadeného usnesení, stejně jako jemu předcházející usnesení Městského soudu v Brně č. j. 89 T 56/2017-1353 s vyjádřeným právním názorem, že soudce Mgr. David Otevřel je vyloučen z vykonávání úkonů trestního řízení v předmětné trestní věci, případně všech dalších řízení vedených proti dovolateli.

4. Nejvyšší státní zástupce se k dovolání obviněného vyjádřil prostřednictvím státního zástupce činného u Nejvyššího státního zastupitelství (dále jen „státní zástupce“). Tento připomněl, že dovolání je mimořádný opravný prostředek, který nelze podat proti jakémukoli pravomocnému soudnímu rozhodnutí. Podle § 265a odst. 1 tr. ř. je možné dovoláním napadnout pravomocné rozhodnutí soudu ve věci samé, pakliže soud rozhodl ve druhém stupni a zákon to připouští. Rozhodnutí, která zákon považuje za rozhodnutí ve věci samé, jsou taxativně vypočtena v § 265a odst. 2 písm. a) - h) tr. ř. V tomto taxativním výčtu není uvedeno rozhodnutí, kterým bylo podle § 31 odst. 1 trestního řádu rozhodováno o vyloučení soudce z důvodů § 30 tr. ř., přičemž právě proti takovému rozhodnutí obviněný brojí dovoláním.

5. Ze shora uvedeného tedy vyplývá, že předmětné dovolání směřuje proti rozhodnutí, proti kterému není přípustné a Nejvyšší soud se tedy ani nemůže námitkami v něm obsaženými věcně zabývat.

6. Vzhledem k uvedenému státní zástupce navrhl, aby Nejvyšší soud odmítl dovolání obviněného podle § 265i odst. 1 písm. a) tr. ř., neboť není přípustné. Současně navrhl, aby Nejvyšší soud v souladu s § 265r odst. 1 písm. a) tr. ř. učinil rozhodnutí v neveřejném zasedání a to i v případě jiného než navrhovaného rozhodnutí [§ 265r odst. 1 písm. c) tr. ř.].

III.

Přípustnost dovolání

7. Nejvyšší soud jako soud dovolací (§ 265c tr. ř.) při svém rozhodování musí nejprve zkoumat, zda jsou dány podmínky pro projednání dovolání. Musí tedy primárně posoudit, zda je v konkrétní trestní věci dovolání přípustné, zda bylo podáno v zákonné lhůtě a na místě, kde lze takové podání učinit, a zda jej podala osoba oprávněná. Shledal přitom, že dovolání bylo podáno osobou oprávněnou [§ 265d odst. 1 písm. c), odst. 2 tr. ř.], v zákonné lhůtě a na místě, kde lze takové podání učinit (§ 265e odst. 1, 2 tr. ř.). Podání obviněného učiněné prostřednictvím jeho obhájce splňuje i obsahové náležitosti dovolání (§ 265f tr. ř.). Nesplňuje však podmínku přípustnosti podle § 265a odst. 1, odst. 2 tr. ř., neboť bylo podáno proti rozhodnutí, vůči němuž nelze tímto mimořádným opravným prostředkem brojit.

8. Dovolání, jako formalizovaný mimořádný opravný prostředek, nelze podat proti kterémukoli pravomocnému rozhodnutí a z jakýchkoliv důvodů, neboť nejde o univerzální prostředek k nápravě všech vad a všech rozhodnutí. Zákonodárce v ustanovení § 265a tr. ř. přesně vymezil okruh soudních rozhodnutí, která lze napadnout dovoláním. Podle § 265a odst. 1 tr. ř. musí jít o pravomocné rozhodnutí soudu ve věci samé, jestliže soud rozhodl ve druhém stupni a zákon podání dovolání připouští. V ustanovení § 265a odst. 2 písm. a) až h) tr. ř. je pak uveden taxativní výčet rozhodnutí ve věci samé, s nimiž zákon spojuje přípustnost dovolání. Jde o rozsudek, jímž byl obviněný uznán vinným a uložen mu trest, popřípadě ochranné opatření nebo bylo upuštěno od potrestání (písm. a/), rozsudek, jímž byl obviněný obžaloby zproštěn (písm. b/), usnesení o zastavení trestního stíhání (písm. c/), usnesení o postoupení věci jinému orgánu (písm. d/), usnesení, jímž bylo uloženo ochranné opatření (písm. e/), usnesení o podmíněném zastavení trestního stíhání (písm. f/), usnesení o schválení narovnání (písm. g/), nebo rozhodnutí (písm. h/), jímž byl zamítnut nebo odmítnut řádný opravný prostředek proti rozsudku nebo usnesení uvedenému pod písmeny a) až g). Žádné jiné rozhodnutí, které nepatří do tohoto okruhu, nelze považovat za rozhodnutí ve věci samé pro účely dovolání.

9. Dovolání jako další mimořádný opravný prostředek bylo zavedeno do českého trestního řádu novelou provedenou zákonem č. 265/2001 Sb., s účinností od 1. 1. 2002. Jelikož bylo koncipováno jako specifický mimořádný opravný prostředek, který umožňuje průlom do právní moci rozhodnutí. Byla současně striktně omezena přípustnost jeho podání, a to pouze a jen ve vztahu k těm rozhodnutím ve věci samé, která byla citována shora.

IV.

Způsob rozhodnutí o podaném dovolání

10. Dovolatel svými námitkami brojí proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 1. 8. 2019, č. j. 7 To 295/2019-1445, jímž tento jako soud stížnostní zamítl stížnost obviněného směřovanou proti usnesení Městského soudu v Brně ze dne 21. 12. 2018, č. j. 89 T 56/2017-1353, kterým bylo rozhodnuto o nevyloučení samosoudce Mgr. Davida Otevřela z vykonávání úkonů trestního řízení. Jak bylo shora naznačeno, takové dovolání musí být odmítnuto jako nepřípustné podle § 265i odst. 1 písm. a) tr. ř., neboť nenapadá žádné z rozhodnutí, proti němuž může dovolání podle ustanovení § 265a tr. ř. směřovat. Správné je tedy poučení obsažené v předmětném usnesení stížnostního soudu, které žádnou zmínku o možnosti napadnout je dovoláním neobsahuje

11. Protože Nejvyšší soud dospěl k závěru o nepřípustnosti dovolání, nemohl se vůbec zabývat důvodností v něm obsažené argumentace (z těchto důvodů ji ani nevymezil v části II.). Za tohoto stavu postupoval podle § 265i odst. 1 písm. a) tr. ř. a dovolání obviněného jako nepřípustné odmítl. Toto své rozhodnutí učinil v souladu s ustanovením § 265r odst. 1 písm. a) tr. ř. v neveřejném zasedání.

Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný (§ 265n tr. ř.).

V Brně dne 30. 6. 2020

JUDr. Ivo Kouřil

předseda senátu

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nsoud.cz
Přesunout nahoru