Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

6 Tdo 654/2020Usnesení NS ze dne 17.06.2020

HeslaDůvod dovolání pro právní vady rozhodnutí
KategorieD
EcliECLI:CZ:NS:2020:6.TDO.654.2020.1
Důvod dovolání

§ 265b odst.1 písm. g) tr.ř.

Dotčené předpisy

§ 265b odst. 1 písm. g) tr. ř.

§ 265i odst. 1 písm. b) tr. ř.

Podána ústavní stížnost

I. ÚS 2324/20


přidejte vlastní popisek

6 Tdo 654/2020-495

USNESENÍ

Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 17. 6. 2020 o dovolání, které podal obviněný J. P., nar. XY v XY, trvale bytem XY, proti rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 27. 2. 2020, č. j. 7 To 11/2020-464, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Okresního soudu Plzeň – město pod sp. zn. 8 T 106/2018, takto:

Podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. se dovolání obviněného odmítá.

Odůvodnění:

I.

Dosavadní průběh řízení

1. Rozsudkem Okresního soudu Plzeň - město ze dne 20. 11. 2019, č. j. 8 T 106/2018-407, byl obviněný J. P. dále „obviněný“, příp. „dovolatel“) uznán vinným pokračujícím zločinem podvodu podle § 209 odst. 1, 4 písm. d) tr. zákoníku, spáchaným zčásti formou spolupachatelství podle § 23 tr. zákoníku, zčásti dokonaným, zčásti ve stadiu pokusu podle § 21 odst. 1 tr. zákoníku, zločinem padělání a pozměnění veřejné listiny podle § 348 odst. 1 alinea první, odst. 2 písm. c) tr. zákoníku, spáchaným formou spolupachatelství podle § 23 tr. zákoníku a zločinem neoprávněného opatření, padělání a pozměnění platebního prostředku podle § 234 odst. 3 alinea druhá tr. zákoníku, spáchaným formou spolupachatelství podle § 23 tr. zákoníku. Těchto trestných činů se podle zjištění soudu dopustil způsobem popsaným v tzv. skutkových větách výroku o vině citovaného rozhodnutí.

2. Obviněný byl za tyto trestné činy odsouzen podle § 234 odst. 3 tr. zákoníku za použití § 45 odst. 1 tr. zákoníku a § 43 odst. 2 tr. zákoníku ke společnému souhrnnému nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání sedmi let a šesti měsíců, pro jehož výkon byl podle § 56 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku zařazen do věznice s ostrahou. Obviněnému byla zároveň podle § 228 odst. 1 tr. ř. uložena povinnost k náhradě škody poškozeným F. L. a M. C.

3. O odvolání obviněného a státního zástupce proti výše uvedenému rozsudku rozhodl Krajský soud v Plzni rozsudkem ze dne 27. 2. 2020, č. j. 7 To 11/2020 – 464, jímž podle § 258 odst. 1 písm. d), e) tr. ř. napadený rozsudek zrušil v celém rozsahu a podle § 259 odst. 3 tr. ř. znovu rozhodl tak, že obviněného uznal vinným zločinem podvodu podle § 209 odst. 1, 4 písm. d) tr. zákoníku ve stadiu pokusu podle § 21 odst. 1 tr. zákoníku. Pro tento trestný čin obviněného odsoudil podle § 209 odst. 4 tr. zákoníku k trestu odnětí svobody v trvání dvou let, pro jehož výkon ho podle § 56 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku zařadil do věznice s ostrahou. Odvolání státního zástupce podle § 256 tr. ř. zamítl.

II.

Dovolání a vyjádření k němu

4. Proti citovanému rozsudku odvolacího soudu podal obviněný prostřednictvím svého obhájce Mgr. Roberta Kaše dovolání, jež opřel o dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. g), h) tr. ř.

5. Obviněný poukazuje na skutečnost, že již od počátku řízení popírá spáchání činu, který je mu napadeným rozhodnutím kladen za vinu. Je toho názoru, že nalézací ani odvolací soud neprokázaly, že by svým jednáním naplnil veškeré zákonem požadované znaky skutkové podstaty trestného činu podvodu. Nesprávné hmotně právní posouzení má podle něj základ v nerespektování § 2 odst. 5 tr. ř. Soudy nepostupovaly tak, aby byl zjištěn skutkový stav věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti v rozsahu nezbytném pro rozhodnutí. Důkazním návrhům na vyslechnutí svědkyň P. a M. nebylo vyhověno, když je oba soudy odmítly. Tím bylo porušeno jeho právo na obhajobu. Nabídl totiž důkazy, které mohly buď zcela vyvrátit obvinění, nebo jej alespoň zeslabit. Jeho důkazní návrhy nebyly obstrukční povahy a nesloužily k maření či ztížení trestního řízení. V tomto směru uzavírá, že dokazování bylo neúplné, což vedlo k neprokázání jeho úmyslu jako jednoho ze znaku skutkové podstaty podvodu.

6. Závěrem svého dovolání obviněný navrhl, aby Nejvyšší soud podle § 265k tr. ř. napadený rozsudek zrušil a podle § 265l odst. 1 tr. ř. věc přikázal Krajskému soudu v Praze (správně v Plzni), k jejímu novému projednání a rozhodnutí. Alternativně navrhl, aby Nejvyšší soud po zrušení napadeného rozhodnutí ve věci sám rozhodl rozsudkem podle § 265m odst. 1 tr. ř. Zároveň požádal, aby do rozhodnutí Nejvyššího soudu bylo v souladu s § 265o tr. ř. rozhodnuto o dočasném odložení výkonu rozhodnutí, pokud tak neučiní předsedkyně senátu soudu prvního stupně podle § 265h odst. 3 tr. ř.

7. Státní zástupce činný u Nejvyššího státního zastupitelství uvedl, že se k dovolání obviněného nebude po věcné stránce vyjadřovat. Udělil souhlas s tím, aby Nejvyšší soud rozhodl o podané dovolání za podmínek § 265r odst. 1 tr. ř. v neveřejném zasedání, a to i pro případ uvedený v § 265r odst. 1 písm. c) tr. ř.

III.

Přípustnost dovolání

8. Nejvyšší soud jako soud dovolací (§ 265c tr. ř.) nejprve zkoumal, zda v této trestní věci je dovolání přípustné, zda bylo podáno v zákonné lhůtě a na místě, kde lze takové podání učinit, a zda jej podala osoba oprávněná. Shledal přitom, že dovolání obviněného je přípustné podle § 265a odst. 1, odst. 2 písm. a) tr. ř. Dále zjistil, že dovolání bylo podáno osobou oprávněnou [§ 265d odst. 1 písm. c), odst. 2 tr. ř.], v zákonné lhůtě a na místě, kde lze podání učinit (§ 265e odst. 1, 2 tr. ř.), přičemž splňuje i obsahové náležitosti dovolání (§ 265f tr. ř.).

IV.

Důvody dovolání

a) obecná východiska

9. Důvod dovolání podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. je dán v případech, kdy rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení. Uvedenou formulací zákon vyjadřuje, že dovolání je určeno k nápravě právních vad rozhodnutí ve věci samé, pokud tyto vady spočívají v právním posouzení skutku nebo jiných skutečností podle norem hmotného práva, nikoliv z hlediska procesních předpisů. Skutkový stav je při rozhodování o dovolání hodnocen v zásadě pouze z toho hlediska, zda skutek nebo jiná okolnost skutkové povahy byly správně právně posouzeny, tj. zda jsou právně kvalifikovány v souladu s příslušnými ustanoveními hmotného práva. Dovolací soud musí – s výjimkou případu tzv. extrémního nesouladu – vycházet ze skutkového stavu tak, jak byl zjištěn v průběhu trestního řízení a jak je vyjádřen především ve výroku odsuzujícího rozsudku, a je povinen zjistit, zda je právní posouzení skutku v souladu s vyjádřením způsobu jednání v příslušné skutkové podstatě trestného činu s ohledem na zjištěný skutkový stav.

10. Dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. h) tr. ř. může být dán ve dvou alternativách spočívajících v tom, že buď obviněnému byl uložen takový druh trestu, který zákon nepřipouští, nebo mu byl uložen trest ve výměře mimo trestní sazbu stanovenou v trestním zákoně na trestný čin, jímž byl obviněný uznán vinným. Druhem trestu, který zákon nepřipouští, se zde rozumí zejména případy, v nichž byl obviněnému uložen některý z trestů uvedených v § 52 tr. zákoníku bez splnění těch podmínek, které zákon předpokládá, tj. pokud v konkrétním případě určitému pachateli za určitý trestný čin nebylo možno uložit některý druh trestu. Druhá alternativa tohoto dovolacího důvodu se týká jen těch odstupňovaných druhů trestů, které mají takovou sazbu vymezenu trestním zájmem. Tak je tomu u trestu odnětí svobody, trestu obecně prospěšných prací, trestu zákazu činnosti, peněžitého trestu, náhradního trestu odnětí svobody za peněžitý trest, trestu vyhoštění na dobu určitou a trestu zákazu pobytu.

b) vlastní posouzení dovolání

11. Jak bylo naznačeno výše, dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. může být naplněn jen v případě, že dovolatel ve své argumentaci vznese námitky, které mají hmotně právní povahu. Tyto poté musí vést k závěru, že došlo k nesprávnému právnímu posouzení skutku či jinému chybnému hmotně právnímu posouzení. Uvedený dovolací důvod nemůže být naplněn námitkami skutkového a procesního charakteru, neboť jejich povaha je od obsahového zaměření tohoto důvodu dovolání zcela odlišná. Běžné námitky skutkového charakteru zásadně nemohou být zohledněny v řízení o dovolání, neboť dovolací soud je zpravidla vázán skutkovými zjištěními vyjádřenými v dovoláním napadených rozhodnutích. K jejich zrušení může přistoupit jen tehdy, pokud by zjistil jejich zřejmou neudržitelnost v důsledku tak hrubých vad (nastalých ať již v procesu dokazování či hodnocení jeho výsledků), jež by se projevily v existenci tzv. extrémního nesouladu mezi obsahem důkazů a skutkovými či právními závěry přijatými v napadených rozhodnutích. Jen v takovém případě by z důvodu zajištění práva obviněného na spravedlivý proces musel zasáhnout procesně kasací dovoláním napadených rozhodnutí.

12. Obviněný ve svém mimořádném opravném prostředku namítá v podstatě dvě vady. Tvrdí, že bylo podle něj porušeno jeho právo na obhajobu, když nebylo vyhověno jeho důkaznímu návrhu stran výslechu svědkyně M. a svědkyně P. V návaznosti na namítaný nedostatečný rozsah dokazování vytýká soudům nesprávnost skutkových zjištění, které má vést k chybnému hmotněprávnímu posouzení skutku (pro nenaplnění subjektivní stránky) jeho činu jako trestného činu podvodu podle § 209 odst. 4 písm. d) tr. zákoníku. Je tedy zřejmé, že dovolací argumentace obviněného vybočila z jím deklarovaného dovolacího důvodu.

13. Jak bylo zmíněno, k námitkám skutkové a procesní povahy může dovolací soud přihlížet pouze v případech tzv. extrémního nesouladu. Prvotním předpokladem k tomu však je to, že tento nesoulad učiní dovolatel předmětem svého dovolání. To se ve věci posuzované nestalo.

14. Jádrem námitek obviněného je tvrzení o pochybení soudů obou stupňů spočívající v tom, že odmítly provést jím navržené důkazy. Takové tvrzení by však mohlo mít relevanci v řízení dovolacím jen tehdy, pokud by soudy opomenuly reagovat tak, jak jim zákon ukládá (např. § 125 odst. 1 tr. ř.), tj. pokud by bylo možno hovořit o vadě spočívající v tzv. opomenutých důkazech. Takovou vadou však řízení předcházející napadenému rozhodnutí netrpí, a ostatně ani dovolatel explicitně netvrdí, že by takovou vadou bylo jím napadené rozhodnutí, příp. jemu předcházející rozsudek soudu prvního stupně, zatíženo. Soudy se totiž s předmětnými důkazními návrhy vypořádaly v odůvodnění svých rozhodnutí. K jejich provedení nepřistoupily, když je posoudily jako důkazy nadbytečné. S tímto hodnocením se ztotožnil i Nejvyšší soud, který zároveň odkazuje na nález Ústavního soudu ze dne 24. 2. 2004, sp. zn. I. ÚS 733/01, podle kterého je možnost neprovedení důkazu navrženého obviněným dána mj. při jeho nadbytečnosti, tj. v situaci kdy určité tvrzení, k jehož ověření nebo vyvrácení je důkaz navrhován, bylo již v dosavadním řízení bez důvodných pochybností (s praktickou jistotou) ověřeno nebo vyvráceno. V případě obviněného se jedná o stejnou situaci. Soudy již měly skutkový stav za zjištěný bez důvodných pochybností, a tudíž se rozhodly neprovést důkaz výslechem svědkyně M. a P. (viz bod 24. rozsudku nalézacího soudu a bod 8. rozsudku odvolacího soudu).

15. Ve vztahu k druhému uplatněnému důvodu dovolání podle § 265b odst. 1 písm. h) tr. ř. je třeba uvést, že obviněný k němu nepřipojil žádnou věcnou argumentaci. Tento dovolací důvod tedy užil toliko formálně. Nejvyšší soud se jím tedy při hodnocení důvodnosti dovolání nezabýval.

16. Z důvodů výše vyložených je zřejmé, že dovolatel nevyužil žádných námitek, které by bylo možno podřadit pod jím uplatněné dovolací důvody. Nejvyšší soud tedy rozhodl o jeho dovolání způsobem upraveným v § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř., když shledal, že jde o dovolání podané z jiných důvodů, než těch jež jsou upraveny v § 265b tr. ř. Za splnění podmínek § 265r odst. 1 písm. a) tr. ř. rozhodl Nejvyšší soud o tomto mimořádném opravném prostředku v neveřejném zasedání.

17. Zbývá dodat, že předseda senátu dovolacího soudu neshledal důvod k tomu, aby na základě podnětu obviněného rozhodl o odkladu výkonu jím napadeného rozhodnutí.

Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný (§ 265n tr. ř.).

V Brně dne 17. 6. 2020

JUDr. Ivo Kouřil

předseda senátu

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nsoud.cz
Přesunout nahoru