Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

6 Tdo 627/2020Usnesení NS ze dne 09.06.2020

HeslaSubsidiarita trestní represe
Ublížení na zdraví
Výtržnictví
KategorieC
EcliECLI:CZ:NS:2020:6.TDO.627.2020.1
Důvod dovolání

§ 265b odst.1 písm. g) tr.ř.

Dotčené předpisy

§ 12 odst. 2 tr. zákoníku

§ 146 odst. 1 tr. zákoníku

§ 358 odst. 1 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku


přidejte vlastní popisek

6 Tdo 627/2020-494

USNESENÍ

Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 9. 6. 2020 o dovolání, které podal obviněný J. M., nar. XY v XY, bytem XY, t. č. ve výkonu trestu odnětí svobody ve Věznici Jiřice, proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 27. 2. 2020, č. j. 10 To 21/2020-453, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Okresního soudu v Jičíně pod sp. zn. 16 T 105/2019, takto:

Podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. se dovolání obviněného odmítá.

Odůvodnění:

I.

Dosavadní průběh řízení

1. Rozsudkem Okresního soudu v Jičíně ze dne 2. 12. 2019, č. j. 16 T 105/2019-397, byl obviněný J. M. (dále jen „obviněný“, příp. „dovolatel“) uznán vinným (ad 1) přečinem ublížení na zdraví podle § 146 odst. 1 tr. zákoníku a přečinem výtržnictví podle § 358 odst. 1, odst. 2 písm. a) tr. zákoníku a (ad 2) přečinem výtržnictví podle § 358 odst. 1, odst. 2 písm. a) tr. zákoníku, kterých se podle jeho skutkového zjištění dopustil dne 6. 7. 2019 a dne 20. 8. 2019 v XY, okr. Jičín způsobem popsaným v tzv. skutkových větách výroku o vině. Obviněný byl odsouzen podle § 146 odst. 1 tr. zákoníku za užití § 43 odst. 1 tr. zákoníku k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání dvou roků, pro jehož výkon byl podle § 56 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku zařazen do věznice s ostrahou. Podle § 228 odst. 1 tr. ř. uložil obviněnému povinnost zaplatit na náhradě škody poškozené České průmyslové zdravotní pojišťovně částku 10.106 Kč. Podle § 226 písm. a) tr. ř. byl zproštěn obžaloby pro skutek, v němž byl shledáván přečinem nebezpečného vyhrožování podle § 353 odst. 1 tr. zákoníku.

2. O odvolání obviněného vůči odsuzující části rozsudku rozhodl Krajský soud v Hradci Králové usnesením ze dne 27. 2. 2020, č. j. 10 To 21/2020-453, tak, že jej podle § 256 tr. ř. zamítl.

II.

Dovolání a vyjádření k němu

3. Proti citovanému usnesení soudu druhého stupně a jemu přecházejícímu rozsudku soudu nalézacího podal obviněný prostřednictvím svého obhájce dovolání, jež opřel o dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. Naplnění uplatněného důvodu dovolání spatřuje (část II.) v nesprávném a subjektivním hodnocení důkazů. Napadeným rozhodnutím vytýká (část III.) jejich nepřezkoumatelnost, nejasnost a neúplných skutkových zjištění a nezachování zásady in dubio pro reo.

4. V části IV. se obviněný věnuje důkazní situaci, vyjadřuje svůj nesouhlas s vyhodnocením důkazů soudy a předkládá jejich vlastní hodnocení. S poukazem na údaje poškozeného F. namítá, že jeho zranění neodpovídá svou závažností úpravě obsažené v § 122 odst. 1 tr. zákoníku a zmiňuje, že navrhoval vypracování znaleckého posudku, což bylo oběma soudy odmítnuto. Provedení výslechu svědkyně B. v jeho nepřítomnosti považuje dovolatel za zkrácení svých práv na spravedlivý proces. Naplnění znaků přečinu v případě skutku 2) podle něj nedosahuje takové intenzity, aby jej bylo možno považovat za trestný čin. Skutek měl být postoupen podle § 222 odst. 2 tr. ř. příslušnému Městskému úřadu v XY.

5. Protože soudy postupovaly v rozporu s § 2 odst. 5 tr. ř., dospěly k nesprávným skutkovým zjištěním, řádně neobjasnily skutkový stav věci a ten nesprávně právně hodnotily, navrhl obviněný (část V.), aby Nejvyšší soud podle § 265r odst. 1 písm. b) tr. ř. zrušil jím napadená rozhodnutí soudu prvního a druhého stupně a sám jej rozsudkem zprostil obžaloby, případně jim věc přikázal k novému projednání a rozhodnutí pro zřejmé vady, které nelze jinak odstranit.

6. Státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství sdělil, že se k dovolání obviněného nevyjadřuje. Souhlasil s rozhodnutím o podaném dovolání v neveřejném zasedání.

III.

Přípustnost dovolání

7. Nejvyšší soud jako soud dovolací (§ 265c tr. ř.) nejprve zkoumal, zda v této trestní věci je dovolání přípustné, zda bylo podáno v zákonné lhůtě a na místě, kde lze takové podání učinit, a zda jej podala osoba oprávněná. Shledal přitom, že dovolání obviněného je přípustné podle § 265a odst. 1, odst. 2 písm. h) tr. ř. Dále zjistil, že dovolání bylo podáno osobou oprávněnou [§ 265d odst. 1 písm. c), odst. 2 tr. ř.], v zákonné lhůtě a na místě, kde lze podání učinit (§ 265e odst. 1, 2 tr. ř.), přičemž splňuje i obsahové náležitosti dovolání (§ 265f tr. ř.).

IV.

Důvodnost dovolání

a) obecná východiska

8. Protože dovolání lze podat jen z důvodů taxativně vyjádřených v § 265b tr. ř., Nejvyšší soud dále posuzoval, zda obviněným vznesené námitky naplňují jím uplatněný dovolací důvod.

9. Důvod dovolání podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. je dán v případech, kdy rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení. Uvedenou formulací zákon vyjadřuje, že dovolání je určeno k nápravě právních vad rozhodnutí ve věci samé, pokud tyto vady spočívají v právním posouzení skutku nebo jiných skutečností podle norem hmotného práva, nikoliv z hlediska procesních předpisů. Skutkový stav je při rozhodování o dovolání hodnocen v zásadě pouze z toho hlediska, zda skutek nebo jiná okolnost skutkové povahy byly správně právně posouzeny, tj. zda jsou právně kvalifikovány v souladu s příslušnými ustanoveními hmotného práva. Dovolací soud musí – s výjimkou případu tzv. extrémního nesouladu – vycházet ze skutkového stavu tak, jak byl zjištěn v průběhu trestního řízení a jak je vyjádřen především ve výroku odsuzujícího rozsudku, a je povinen zjistit, zda je právní posouzení skutku v souladu s vyjádřením způsobu jednání v příslušné skutkové podstatě trestného činu s ohledem na zjištěný skutkový stav.

10. Nejvyšší soud dále zdůrazňuje, že ve smyslu ustanovení § 265b odst. 1 tr. ř. je dovolání mimořádným opravným prostředkem určeným k nápravě výslovně uvedených procesních a hmotně právních vad, ale nikoli k revizi skutkových zjištění učiněných soudy prvního a druhého stupně ani k přezkoumávání jimi provedeného dokazování. Těžiště dokazování je totiž v řízení před soudem prvního stupně a jeho skutkové závěry může doplňovat, popřípadě korigovat jen soud druhého stupně v řízení o řádném opravném prostředku (§ 259 odst. 3, § 263 odst. 6, 7 tr. ř.). Tím je naplněno základní právo obviněného dosáhnout přezkoumání věci ve dvoustupňovém řízení ve smyslu čl. 13 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod a čl. 2 odst. 1 Protokolu č. 7 k této Úmluvě.

11. Ze skutečností výše uvedených vyplývá, že východiskem pro existenci dovolacího důvodu podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. zásadně jsou v pravomocně ukončeném řízení stabilizovaná skutková zjištění vyjádřená především v popisu skutku v příslušném výroku rozhodnutí ve věci samé, popř. i další soudem (soudy) zjištěné okolnosti relevantní z hlediska norem hmotného práva (trestního, ale i jiných právních odvětví).

12. Z hlediska rozhodování dovolacího soudu je vhodné připomenout, že Nejvyšší soud je vázán uplatněnými dovolacími důvody a jejich odůvodněním (§ 265f odst. 1 tr. ř.) a není povolán k revizi napadeného rozhodnutí z vlastní iniciativy. Fundovanou argumentaci tohoto mimořádného opravného prostředku má zajistit povinné zastoupení obviněného obhájcem – advokátem (§ 265d odst. 2 tr. ř.).

13. Na podkladě těchto východisek přistoupil Nejvyšší soud k posouzení dovolání obviněného.

b) vlastní posouzení dovolání

14. Námitky vznesené dovolatelem v jeho mimořádném opravném prostředku nelze (s jedinou výjimkou) považovat ani za formálně vyhovující deklarovanému důvodu dovolání. Jeho argumentace se v rozhodujícím rozsahu neupíná k tomu, aby poukázala na údajnou neodůvodněnost hmotně právní subsumpce soudy zjištěného skutkového stavu pod příslušná ustanovení trestního zákoníku (nesprávnost hmotně právního posouzení zjištěného skutku) či na jiné nesprávné hmotně právní posouzení. Zcela zřetelně to plyne z toho, že obviněný setrvává v základu na své obhajobě, kterou uplatil již v řízení před soudy nižších stupňů, a přestože ty se s ní ve zcela dostačujícím rozsahu vypořádaly, primárně namítá (ve skutečnosti neexistující) vady skutkového a procesního charakteru, skrze něž se domáhá zrušení napadených rozhodnutí.

15. Tvrdí-li, že je řízení zatíženo zásadními vadami, resp. rozporem se základními zásadami, na nichž je vybudováno celé trestní řízení (ovšem bez jakékoli specifikace), a namítá-li porušení § 2 odst. 5 tr. ř., poté uplatňuje námitky procesní. Takto zaměřené výhrady vůči rozhodnutím soudů nižších stupňů nemohou vyvolat přezkumnou povinnost dovolacího soudu, neboť k přezkumu napadeného rozhodnutí podle § 265i odst. 3 tr. ř. může Nejvyšší soud přistoupit až poté, co dospěje k závěru, že námitky dovolatele opravdu po obsahové stránce vyhovují uplatněnému důvodu dovolání.

16. Předkládá-li dovolatel vlastní hodnocení důkazů, aniž by osvědčil, že hodnocení provedené soudy nižších stupňů vykazuje závažné vady, resp. je projevem libovůle, a domáhá-li se toho, aby jej dovolací soud zprostil obžaloby, pak zcela odhlíží od možností dovolacího soudu. Ten je totiž v zásadě vázán hodnocením důkazů a zjištěným skutkovým stavem vyjádřeným v napadených rozhodnutích. Výjimku tvoří případy, kdy napadená rozhodnutí jsou zatížena vadou tzv. extrémního nesouladu ve smyslu jeho výkladu Ústavním soudem, kterou však obviněný ani neučinil předmětem svých námitek. Nadto takový rozpor ani nelze dovodit. Princip in dubio pro reo se uplatní pouze tehdy, pokud soudy pochybnosti o skutkovém stavu věci mají, což zjevně nenastalo ve věci posuzované.

17. Porušení práva obviněného na spravedlivý proces nevyvolává to, že soudy nevyhoví jeho důkaznímu návrhu. Obviněný nikterak nesporuje, že soudy vyložily, proč nepřistoupily k opatření jím navrženého důkazu (znaleckého posudku), a nenamítá ani nedostatečnost jejich zdůvodnění. O vadě spočívající v tzv. opomenutém důkazu tak nemůže být řeči (ostatně obviněný takovou vadu ani nevytýká). Stejně tak s odkazem na bod 18. odůvodnění usnesení odvolacího soudu lze konstatovat, že k porušení práv obviněného (a zejména pak v rozsahu porušení jeho práva na spravedlivý proces) nedošlo ani způsobem výslechu svědkyně B.

18. Zdánlivě hmotně právní námitka spočívající v nedůvodnosti právní kvalifikaci skutku v bodě 1) jako přečinu ublížení na zdraví pro nedostatek následku má primárně skutkový základ, neboť spočívá (při výtce vůči tomu, že soud vyšel z obsahu lékařské zprávy) ve zpochybnění skutkového zjištění vyjádřeného v popise skutku, podle něhož poškozený utrpěl popsané poranění s následným omezením „na běžném způsobu života po dobu nejméně 10 dnů“. Mimoto obviněný přehlíží, že k této jeho námitce se již vyslovil ve svém usnesení soud odvolací (body 28. a 29. jeho odůvodnění).

19. Odhlédne-li dovolací soud od skutkových námitek obviněného vůči skutku 2), pak s vyšší mírou tolerance lze za hmotně právní námitku považovat tu, jíž namítá nedostatek společenské škodlivosti činu pro závěr o trestněprávní odpovědnosti. Zásadním nedostatkem jeho námitky je však to, že se omezuje na výčet okolností, k nimž se ve smyslu § 39 odst. 2 tr. zákoníku přihlíží při hodnocení povahy a závažnosti trestného činu. Závažnost trestného činu je však hlediskem pro úvahy o adekvátním právním následku již zjištěné trestní odpovědnosti (o přiměřeném trestu), zatímco úvahu o případném použití § 12 odst. 2 tr. zákoníku (trestní odpovědnost pachatele a trestněprávní důsledky s ní spojené lze uplatňovat jen v případech společensky škodlivých…), tj. užití subsidiarity trestní represe, je třeba vést s přihlédnutím ke škodlivosti činu. Zejména je však třeba podotknout, že obviněný – s přihlédnutím k tomu, jak je skutek popsán v bodě 2) odsuzujícího výroku (napadení tří osob + dvojí odsouzení pro týž trestný čin) – vůbec nevymezuje, které okolnosti jeho spáchání by měly svědčit závěru, že konkrétní stupeň škodlivosti jím spáchaného trestného činu nedosahuje ani spodní hranice typové škodlivosti přečinu výtržnictví v jeho základní skutkové podstatě. Je-li z tohoto pohledu na věc nahlíženo, pak v postupu soudů obou stupňů, které dospěly k závěru o nutnosti vyslovení trestu právní odpovědnosti obviněného, nelze shledat pochybení. Se stručně vyloženým závěrem odvolacího soudu (bod 32. odůvodnění) se lze proto plně ztotožnit.

20. Protože s obsahově stejnými námitkami se vypořádaly již soudy nižších stupňů (s námitkami odvolacími soud druhého stupně), odkazuje dovolací soud ve zbytku na jejich rozhodnutí. Jeho úkolem totiž není, aby podrobně a toliko jinými slovy opětovně vyjadřoval to, co již správně vyložily soudy nižších stupňů.

21. Rozhodnutím obou soudů nelze přičítat vady, jejichž existenci tvrdí dovolatel, tj. nesprávnost a neúplnost skutkových zjištění, jejich nepřezkoumatelnost, atd. Odůvodnění rozhodnutí soudů nižších stupňů splňují požadavky formulované ustanovením § 125 odst. 1 tr. ř. (rozsudek), či § 134 odst. tr. ř. (usnesení), lze z nich transparentně zjistit, jak přistoupily k hodnocení důkazů a na základě kterých z nich a proč dospěly ke skutkovým závěrům v nich obsaženým.

V.

Způsob rozhodnutí

22. Z uvedeného hodnocení dovolání obviněného plyne, že uplatnil převážně námitky, které se s uplatněným dovolacím důvodem podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. věcně rozešly. Pokud uplatnil námitku formálně tomuto dovolacímu důvodu vyhovující, učinil tak zjevně neopodstatněně. Vzhledem k tomu Nejvyšší soud o celém dovolání obviněného rozhodl způsobem uvedeným v § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř., podle nějž Nejvyšší soud dovolání odmítne, je-li zjevně neopodstatněné.

23. Za podmínek § 265r odst. 1 písm. a) tr. ř. rozhodl Nejvyšší soud o tomto mimořádném opravném prostředku v neveřejném zasedání. Pokud jde o rozsah odůvodnění tohoto usnesení, odkazuje se na ustanovení § 265i odst. 2 tr. ř., podle něhož [v] odůvodnění usnesení o odmítnutí dovolání Nejvyšší soud jen stručně uvede důvod odmítnutí poukazem na okolnosti vztahující se k zákonnému důvodu odmítnutí.

Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný (§ 265n tr. ř.).

V Brně dne 9. 6. 2020

JUDr. Ivo Kouřil

předseda senátu

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nsoud.cz
Přesunout nahoru