Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

6 Tdo 583/2020Usnesení NS ze dne 26.05.2020

HeslaDovolání
Řízení o dovolání
KategorieD
EcliECLI:CZ:NS:2020:6.TDO.583.2020.1
Důvod dovolání

§ 265b odst.1 písm. g) tr.ř.

Dotčené předpisy

§ 265a odst. 1, 2 tr. ř.

§ 265i odst. 1 písm. a) tr. ř.

Podána ústavní stížnost

I. ÚS 1759/20


přidejte vlastní popisek

6 Tdo 583/2020-4967

USNESENÍ

Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 26. 5. 2020 o dovolání, které podal obviněný R. Č., nar. XY v XY, trvale bytem XY, proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 29. 1. 2020, č. j. 1 To 35/2019-4927, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Krajského soudu v Brně – pobočky ve Zlíně pod sp. zn. 61 T 7/2017, takto:

Podle § 265i odst. 1 písm. a) tr. ř. se dovolání obviněného odmítá.

Odůvodnění:

I.

Dosavadní průběh řízení

1. Rozsudkem Krajského soudu v Brně – pobočky ve Zlíně ze dne 8. 4. 2019, č. j. 61 T 7/2017-4853, byl obviněný R. Č. (dále „obviněný“, příp. „dovolatel“) podle § 226 písm. b) tr. ř. zproštěn obžaloby pro zločin podvodu podle § 209 odst. 1, 4 písm. d) tr. zákoníku a zločin podvodu podle § 209 odst. 1, 5 písm. a) tr. zákoníku, kterých se měl dopustit způsobem specifikovaným ve výroku rozsudku, neboť v žalobním návrhu označený skutek není trestným činem.

2. Podle § 229 odst. 3 tr. ř. byli poškození I. K. a spol. Window Holding s. r. o. odkázáni se svými nároky na řízení ve věcech občanskoprávních.

3. O odvolání státního zástupce proti výše uvedenému rozsudku rozhodl Vrchní soud v Olomouci usnesením ze dne 29. 1. 2020, č. j. 1 To 35/2019-4927, tak, že z jeho podnětu podle § 258 odst. 1 písm. b), c) tr. ř. napadený rozsudek zrušil v celém rozsahu a podle § 259 odst. 1 tr. ř. věc vrátil soudu prvního stupně k novému projednání a rozhodnutí.

II.

Dovolání a vyjádření k němu

4. Proti citovanému usnesení odvolacího soudu podal obviněný prostřednictvím svého obhájce JUDr. Tomáše Štípka dovolání, jež opřel o dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř., neboť napadené rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku a rovněž na jiném chybném hmotně právním posouzení.

5. Obviněný namítá krátké a nedostatečné odůvodnění právního názoru vysloveného v usnesení odvolacího soudu a připomíná, že nalézací soud dospěl ke zprošťujícímu rozsudku v této věci již podruhé, přičemž hodnotil všechny důkazy jednotlivě i ve vzájemných souvislostech, jak mu ukládá § 2 odst. 6 tr. zákoníku (správně tr. ř.). Odvolacímu soudu vytýká porušení pravidla obsaženého v § 253 odst. 7 tr. ř., podle něhož je odvolací soud vázán hodnocením důkazů soudem prvního stupně. V předmětné věci podle něj nebyl zjištěn tzv. extrémní rozpor mezi provedenými důkazy a jejich hodnocení nalézacím soudem. Naopak je možné poukázat na extrémní nesoulad mezi důkazy provedenými nalézacím soudem a závěry soudu odvolacího, který neprovedl žádné další důkazy mající vliv na jeho rozhodnutí.

6. Odvolací soud podle obviněného jednal v rozporu s trestním řádem, jeho názor je mylný a v rozporu se znaleckým posudkem týkající se „úvěrové angažovanosti obviněného a právnických osob, v nichž měl majetkový podíl“. Odvolací soud porušil jeho právo na spravedlivý proces zakotvené v čl. 36 Listiny základních práv a svobod.

7. Podle obviněného je z výše uvedeného zcela zřejmé, že byl naplněn uplatněný dovolací důvod. Velmi problematická je však přípustnost tohoto dovolání. Dovolací soud by však měl být seznámen s popsaným postupem Vrchního soudu v Olomouci, který zpracoval nepřezkoumatelné rozhodnutí, jehož odůvodnění je v rozporu s důkazy a tvoří jakýsi soudní „ping pong“ mezi nalézacím a odvolacím soudem.

8. Závěrem svého dovolání obviněný navrhl, aby Nejvyšší soud napadené usnesení zrušil a přikázal Vrchnímu soudu v Olomouci k novému projednání a rozhodnutí.

9. Nejvyšší státní zástupce se k dovolání obviněného dosud nevyjádřil.

III.

Přípustnost dovolání

10. Nejvyšší soud jako soud dovolací (§ 265c tr. ř.) při svém rozhodování musí nejprve zkoumat, zda jsou dány podmínky pro projednání dovolání. Musí tedy primárně posoudit, zda je v konkrétní trestní věci dovolání přípustné, zda bylo podáno v zákonné lhůtě a na místě, kde lze takové podání učinit, a zda je podala osoba oprávněná. Shledal přitom, že dovolání bylo podáno osobou oprávněnou [§ 265d odst. 1 písm. c), odst. 2 tr. ř.], v zákonné lhůtě a na místě, kde lze takové podání učinit (§ 265e odst. 1, 2 tr. ř.). Podání obviněného učiněné prostřednictvím jeho obhájce splňuje i obsahové náležitosti dovolání (§ 265f tr. ř.). Nesplňuje však podmínku přípustnosti podle § 265a odst. 1, odst. 2 tr. ř., neboť bylo podáno proti rozhodnutí, vůči němuž nelze tímto mimořádným opravným prostředkem brojit.

11. Dovolání, jako formalizovaný mimořádný opravný prostředek, nelze podat proti kterémukoli pravomocnému rozhodnutí a z jakýchkoliv důvodů, neboť nejde o univerzální prostředek k nápravě všech vad a všech rozhodnutí. Zákonodárce v ustanovení § 265a tr. ř. přesně vymezil okruh soudních rozhodnutí, která lze napadnout dovoláním. Podle § 265a odst. 1 tr. ř. musí jít o pravomocné rozhodnutí soudu ve věci samé, jestliže soud rozhodl ve druhém stupni a zákon podání dovolání připouští. V ustanovení § 265a odst. 2 písm. a) až h) tr. ř. je pak uveden taxativní výčet rozhodnutí ve věci samé, s nimiž zákon spojuje přípustnost dovolání. Jde o rozsudek, jímž byl obviněný uznán vinným a uložen mu trest, popřípadě ochranné opatření nebo bylo upuštěno od potrestání (písm. a/), rozsudek, jímž byl obviněný obžaloby zproštěn (písm. b/), usnesení o zastavení trestního stíhání (písm. c/), usnesení o postoupení věci jinému orgánu (písm. d/), usnesení, jímž bylo uloženo ochranné opatření (písm. e/), usnesení o podmíněném zastavení trestního stíhání (písm. f/), usnesení o schválení narovnání (písm. g/), nebo rozhodnutí (písm. h/), jímž byl zamítnut nebo odmítnut řádný opravný prostředek proti rozsudku nebo usnesení uvedenému pod písmeny a) až g). Žádné jiné rozhodnutí, které nepatří do tohoto okruhu, nelze považovat za rozhodnutí ve věci samé pro účely dovolání.

12. Dovolání jako další mimořádný opravný prostředek bylo zavedeno do českého trestního řádu novelou provedenou zákonem č. 265/2001 Sb., s účinností od 1. 1. 2002. Jelikož bylo koncipováno jako specifický mimořádný opravný prostředek, který umožňuje průlom do právní moci rozhodnutí. Byla současně striktně omezena přípustnost jeho podání, a to pouze a jen ve vztahu k těm rozhodnutím ve věci samé, která byla citována shora.

IV.

Způsob rozhodnutí o podaném dovolání

13. Dovolatel svými námitkami brojí proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 29. 1. 2020, č. j. 1 To 35/2019-4927, jímž tento jako soud odvolací zrušil rozsudek Krajského soudu v Brně – pobočky ve Zlíně, č. j. 61 T 7/2017-4853, o zproštění obviněného obžaloby, a jímž věc vrátil soudu prvního stupně k novému projednání a rozhodnutí. Takové dovolání však musí být odmítnuto jako nepřípustné podle § 265i odst. 1 písm. a) tr. ř., neboť nenapadá žádné z rozhodnutí, proti němuž je dovolání podle ustanovení § 265a tr. ř. přípustné. Rozhodnutím odvolacího soudu nedošlo ani k pravomocnému odsouzení obviněného, ani k jeho pravomocnému zproštění obžaloby. Jeho důsledkem je, že nedošlo k pravomocnému ukončení trestného stíhání obviněného, v němž je na základě tohoto rozhodnutí nezbytné pokračovat, a to v řízení před soudem prvního stupně. Správné je pro poučení obsažené v tomto usnesení odvolacího soudu, které žádnou zmínku o možnosti napadnout je dovoláním neobsahuje.

14. Protože Nejvyšší soud dospěl k závěru o nepřípustnosti dovolání, nemohl se vůbec zabývat důvodností v něm obsažené argumentace. Za tohoto stavu postupoval podle § 265i odst. 1 písm. a) tr. ř. a dovolání obviněného jako nepřípustné odmítl. Toto své rozhodnutí učinil v souladu s ustanovením § 265r odst. 1 písm. a) tr. ř. v neveřejném zasedání.

Poučení:Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek

přípustný (§ 265n tr. ř.).

V Brně dne 26. 5. 2020

JUDr. Ivo Kouřil

předseda senátu

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nsoud.cz
Přesunout nahoru