Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

6 Tdo 580/2015Usnesení NS ze dne 30.06.2015

HeslaMimořádné opravné prostředky
Vazba předstižná
KategorieC
Publikováno15/2016 Sb. rozh. tr.
EcliECLI:CZ:NS:2015:6.TDO.580.2015.3
Důvod dovolání

NEUVEDEN

Dotčené předpisy

§ 265l odst. 4 tr. ř.


přidejte vlastní popisek

6 Tdo 580/2015-I.-55

USNESENÍ

Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 30. června 2015 v řízení o dovolání, které podal nejvyšší státní zástupce v neprospěch obviněného M. H. , proti rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích – pobočky v Táboře ze dne 28. 1. 2015, sp. zn. 14 To 369/2014, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Okresního soudu v Táboře pod sp. zn. 13 T 87/2014, takto:

Podle § 265l odst. 4 tr. ř. se obviněný M. H. neberedovazby.

Odůvodnění:

Rozsudkem Okresního soudu v Táboře ze dne 18. 9. 2014, sp. zn. 13 T 87/2014, byl podle § 45 odst. 1 tr. zákoníku zrušen výrok o vině, výrok o trestu a výroky o náhradě škody z rozsudku Okresního soudu v Táboře ze dne 27. 2. 2013, č. j. 13 T 218/2012-424, jakož i další výroky mající v uvedeném výroku o vině svůj podklad (bod I.), a obviněný M. H. (dále též „obviněný“) uznán vinným přečinem podvodu podle § 209 odst. 1, 3 tr. zákoníku dílem dokonaným, dílem nedokonaným ve stadiu pokusu podle § 21 odst. 1 tr. zákoníku (bod II./1.), přečinem podvodu podle § 209 odst. 1, 2, 3 tr. zákoníku (bod II./2.) a přečinem podvodu podle § 209 odst. 1, 2, 3 tr. zákoníku a přečinem neoprávněného opatření, padělání a pozměnění platebního prostředku podle § 234 odst. 1 tr. zákoníku (bod II./3.). Za trestný čin popsaný pod bodem 1. byl obviněný odsouzen podle § 209 odst. 3 tr. zákoníku za užití § 45 odst. 1 tr. zákoníku k společnému nepodmíněnému trestu odnětí svobody v délce dvanácti měsíců, pro jehož výkon byl zařazen podle § 56 odst. 2 písm. b) tr. zákoníku do věznice s dozorem. Za trestné činy popsané pod bodem 2. a 3. byl obviněný odsouzen podle § 209 odst. 3 tr. zákoníku za užití § 43 odst. 1 tr. zákoníku k úhrnnému nepodmíněnému trestu odnětí svobody v délce třiceti měsíců, pro jehož výkon byl zařazen podle § 56 odst. 2 písm. b) tr. zákoníku do věznice s dozorem. Podle § 228 odst. 1 tr. ř. mu byla uložena povinnost zaplatit poškozeným v rozsudku vyjmenovaným tam uvedené částky. Podle § 229 odst. 1, resp. odst. 2 tr. ř. byli v rozsudku konkretizovaní poškození odkázáni s uplatněnými nároky na náhradu škody, resp. jejich zbytky, na občanskoprávní řízení.

O odvolání, které proti tomuto rozsudku podal obviněný, rozhodl v druhém stupni Krajský soud v Českých Budějovicích – pobočka v Táboře rozsudkem ze dne 28. 1. 2015, sp. zn. 14 To 369/2014. Podle § 258 odst. 1 písm. d), e), f) tr. ř. napadený rozsudek v celém rozsahu zrušil a následně sám podle § 259 odst. 3 písm. a), b) tr. ř. nově rozhodl tak, že v bodě I. výrokové části podle § 45 odst. 1 tr. zákoníku zrušil výrok o vině, výrok o trestu a výroky o náhradě škody z rozsudku Okresního soudu v Táboře ze dne 27. 2. 2013, č. j. 13 T 218/2012-424, jakož i další výroky mající v uvedeném výroku o vině svůj podklad, a v bodě II. výrokové části uznal obviněného vinným přečinem podvodu podle § 209 odst. 1, 3 tr. zákoníku dílem dokonaným, dílem nedokonaným ve stadiu pokusu podle § 21 odst. 1 tr. zákoníku (bod 1.), přečinem podvodu podle § 209 odst. 1, 3 tr. zákoníku (bod 2.) a přečinem podvodu podle § 209 odst. 1, 3 tr. zákoníku a přečinem neoprávněného opatření, padělání a pozměnění platebního prostředku podle § 234 odst. 1 tr. zákoníku (bod 3.).

Za přečin uvedený v bodě 1. odvolací soud obviněnému uložil podle § 209 odst. 3 tr. zákoníku za užití § 45 odst. 1 tr. zákoníku společný nepodmíněný trest odnětí svobody v délce dvanácti měsíců, pro jehož výkon jej podle § 56 odst. 2 písm. b) tr. zákoníku zařadil do věznice s dozorem. Za přečiny uvedené v bodě 2. a 3. obviněnému uložil podle § 209 odst. 3 tr. zákoníku za užití § 43 odst. 1 tr. zákoníku úhrnný nepodmíněný trest odnětí svobody v délce dvou roků, pro jehož výkon jej podle § 56 odst. 2 písm. b) tr. zákoníku zařadil do věznice s dozorem. Dále obviněnému ve vztahu k vyjmenovaným poškozeným uložil podle § 228 odst. 1 tr. ř. povinnost k náhradě škody, přičemž část poškozených odkázal podle § 229 odst. 2 tr. ř. se zbytkem uplatněných nároků na náhradu škody na občanskoprávní řízení.

Usnesením Nejvyššího soudu ze dne 30. 6. 2015, sp. zn. 6 Tdo 580/2015, byl (z podnětu dovolání nejvyššího státního zástupce) podle § 265k odst. 1, odst. 2 tr. ř. rozsudek Krajského soudu v Českých Budějovicích – pobočky v Táboře ze dne 28. 1. 2015, sp. zn. 14 To 369/2014, částečně zrušen, a to ve výroku o vině v bodě II./2. a 3. (přečinem podvodu podle § 209 odst. 1, 3 tr. zákoníku, přečinem podvodu podle § 209 odst. 1, 3 tr. zákoníku a přečinem neoprávněného opatření, padělání a pozměnění platebního prostředku podle § 234 odst. 1 tr. zákoníku) a v navazujících výrocích o trestu a náhradě škody. Současně byla zrušena také další rozhodnutí na zrušenou část uvedeného rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Podle § 265l odst. 1 tr. ř. bylo Krajskému soudu v Českých Budějovicích – pobočce v Táboře přikázáno, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.

Podle § 265l odst. 4 tr. ř. vykonává-li se na obviněném trest odnětí svobody uložený původním rozsudkem a Nejvyšší soud k dovolání výrok o tomto trestu zruší, rozhodne zároveň o vazbě.

Protože se na obviněném M. H. vykonává úhrnný nepodmíněný trest odnětí svobody v délce dvou roků, který mu byl uložen shora citovaným rozsudkem soudu druhého stupně a Nejvyšší soud k dovolání předmětné rozhodnutí ve výše specifikované části (tedy i stran tohoto trestu) zrušil, stal se další výkon tohoto trestu na podkladě uvedeného rozhodnutí nepřípustným. Bylo proto povinností Nejvyššího soudu zároveň rozhodnout ve smyslu citovaného ustanovení § 265l odst. 4 tr. ř. i o vazbě obviněného.

V souvislosti s tím je třeba zejména zdůraznit, že podle zjištění Nejvyššího soudu má obviněný M. H. po úhrnném nepodmíněném trestu odnětí svobody v délce dvou roků uloženém rozsudkem Krajského soudu v Českých Budějovicích – pobočky v Táboře ze dne 28. 1. 2015, sp. zn. 14 To 369/2014, vykonat další trest odnětí svobody – společný nepodmíněný trest odnětí svobody v délce dvanácti měsíců – uložený mu týmž rozhodnutím (v nezrušené části).

S ohledem na výše uvedené skutečnosti dospěl Nejvyšší soud k závěru, že účelu předstižné vazby ve smyslu ustanovení § 67 písm. c) tr. ř., která je u obviněného M. H. se zřetelem k jeho dosavadnímu způsobu života zvláště v posledních letech (v podstatě soustavnému páchání stejnorodé trestné činnosti) opodstatněna, bude dosaženo právě výkonem shora uvedeného trestu.

Vzhledem k tomu Nejvyšší soud rozhodl podle § 265l odst. 4 tr. ř., že se obviněný M. H. do vazby nebere.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 30. června 2015

JUDr. Vladimír Veselý

předseda senátu

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nsoud.cz
Přesunout nahoru