Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

6 Tdo 504/2020Usnesení NS ze dne 13.05.2020

HeslaNutná obhajoba
Obhájce ustanovený
Řízení o odvolání
Veřejné zasedání
KategorieD
EcliECLI:CZ:NS:2020:6.TDO.504.2020.1
Důvod dovolání

§ 265b odst.1 písm. c) tr.ř.

§ 265b odst.1 písm. d) tr.ř.

Dotčené předpisy

§ 263 odst. 3 tr. ř.

§ 263 odst. 4 tr. ř.


přidejte vlastní popisek

6 Tdo 504/2020-135

USNESENÍ

Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 13. 5. 2020 o dovolání, které podal nejvyšší státní zástupce ve prospěch obviněného J. P., nar. XY, trvale bytem XY, t. č. ve výkonu trestu odnětí svobody ve Vazební věznici v Olomouci v jiné trestní věci, proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 4. 2. 2020, č. j. 8 To 14/2020-103, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Okresního soudu v Prostějově pod sp. zn. 3 T 67/2019, takto:

I. Podle § 265k odst. 1, 2 tr. ř. se zrušují usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 4. 2. 2020, č. j. 8 To 14/2020-103, a všechna další rozhodnutí na zrušené rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.

II. Podle § 265l odst. 1 tr. ř. se Krajskému soudu v Brně přikazuje, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.

Odůvodnění:

I.

Dosavadní průběh řízení

1. Rozsudkem Okresního soudu v Prostějově ze dne 10. 12. 2019, č. j. 3 T 67/2019-88, byl obviněný J. P. (dále „obviněný“, příp. „dovolatel“) uznán vinným přečinem krádeže podle § 205 odst. 2 tr. zákoníku, jehož se podle jeho skutkových zjištění dopustil způsobem specifikovaným ve výroku rozsudku.

2. Obviněný byl za tento přečin odsouzen podle § 205 odst. 2 tr. zákoníku k trestu odnětí svobody v trvání patnácti měsíců, pro jehož výkon byl podle § 56 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku zařazen do věznice s ostrahou. Dále mu byla podle § 228 odst. 1 tr. ř. uložena povinnost nahradit poškozenému škodu ve výši 3 400 Kč, přičemž se zbytkem svého nároku na náhradu škody byl poškozený podle § 229 odst. 2 tr. ř. odkázán na řízení ve věcech občanskoprávních.

3. O odvolání obviněného proti tomuto rozsudku rozhodl Krajský soud v Brně usnesením ze dne 4. 2. 2020, č. j. 8 To 14/2020-103, jímž ho podle § 256 tr. ř. zamítl.

II.

Dovolání a vyjádření k němu

4. Proti tomuto usnesení podal ve prospěch obviněného dovolání nejvyšší státní zástupce (dále též „dovolatel“), a to z důvodů uvedených v § 265b odst. 1 písm. c) a d) tr. ř., neboť obviněný neměl v řízení obhájce, ač ho podle zákona mít měl, a byla porušena ustanovení o přítomnosti obviněného ve veřejném zasedání.

5. Nejvyšší státní zástupce předně zrekapituloval dosavadní průběh řízení. Poukázal poté, že usnesením Okresního soudu v Prostějově ze dne 26. 11. 2019, č. j. 3 T 67/2019-79, byl obviněný podle § 68 odst. 1 tr. ř. vzat do vazby z důvodů uvedených v § 67 písm. a), c) tr. ř. Z důvodu nutné obhajoby podle § 36 odst. 1 písm. a) tr. ř. mu byl ustanoven obhájce JUDr. Jiří Černošek, který doložil substituční plnou moc ze dne 5. 12. 2019 pro Mgr. et Mgr. Janu Jankovou. Následně byl obviněnému usnesením Okresního soudu v Prostějově ve věci sp. zn. 3 T 7/2018 přeměněn dříve uložený trest obecně prospěšných prací na trest odnětí svobody v trvání 180 dní, jehož výkon mu byl nařízen dne 19. 12. 2019. V návaznosti na to byl obviněný propuštěn z vazby a současně převeden na výkon tohoto trestu s tím, že důvod nutné obhajoby v jeho případě stále trval.

6. Poukázal dále na skutečnosti plynoucí ze spisového materiálu, kdy Krajský soud v Brně zaslal vyrozumění o konání veřejného zasedání o jeho odvolání v době, kdy byl již obviněný ve výkonu trestu, na adresu jeho trvalého bydliště a další adresu, nikoli však do věznice, kde obviněný vykonával trest odnětí svobody. Obhájce obviněného nebyl o konání veřejného zasedání vyrozumíván vůbec. Při konání veřejného zasedání pak bylo soudem konstatováno, že obviněný se nedostavil, přičemž vyrozumění bylo vyvěšeno na úřední desce. Přítomnost obhájce nebyla zjišťována vůbec.

7. Z uvedeného vyplývá, že odvolací Krajský soud v Brně přehlédl, že se obviněný v dané době nacházel ve výkonu trestu a bylo tudíž nutno konat veřejné zasedání jen v jeho přítomnosti. Podle § 263 odst. 4 tr. ř. by je bylo možno konat v jeho nepřítomnosti pouze tehdy, pokud by výslovně prohlásil, že se takové účasti vzdává. K tomu však v projednávané věci nedošlo a ani dojít nemohlo, neboť obviněný o konání veřejného zasedání vůbec nevěděl. Zároveň tento soud v rozporu s § 263 odst. 3 tr. ř. konal veřejné zasedání bez přítomnosti obhájce obviněného, třebaže u obviněného i nadále přetrvával důvod nutné obhajoby podle § 36 odst. 1 písm. a) tr. ř. Krajský soud v Brně tedy konal veřejné zasedání v nepřítomnosti obviněného, aniž pro to byly splněny zákonné podmínky, a zároveň v tomto veřejném zasedání nebyl obviněný zastoupen obhájcem, ač ho podle zákona mít měl.

8. S ohledem na popsané skutečnosti nejvyšší státní zástupce navrhl, aby Nejvyšší soud v neveřejném zasedání za užití § 265r odst. 1 písm. b) tr. ř. podle § 265k odst. 1, 2 tr. ř. napadené usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 4. 2. 2020, č. j. 8 To 14/2020-103, zrušil a dále zrušil i všechna další rozhodnutí na zrušené rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu, a dále podle § 265l odst. 1 tr. ř. přikázal Krajskému soudu v Brně, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl. Současně vyjádřil souhlas s projednáním věci v neveřejném zasedání i tehdy, pokud by Nejvyšší soud shledal, že v posuzované věci je nutno rozhodnout jiným než navrhovaným způsobem [§ 265r odst. 1 písm. c) tr. ř.].

9. Obviněný, jemuž byl opis dovolání doručen dne 7. 4. 2020 (obhájci dne 6. 4. 2020), se k němu ke dni rozhodování Nejvyššího soudu nevyjádřil. Tato skutečnost nebránila dovolacímu soudu v rozhodnutí o podaném mimořádném opravném prostředku.

III.

Přípustnost dovolání

10. Nejvyšší soud jako soud dovolací (§ 265c tr. ř.) nejprve zkoumal, zda v této trestní věci je dovolání přípustné, zda bylo podáno v zákonné lhůtě a na místě, kde lze takové podání učinit, a zda jej podala osoba oprávněná. Shledal přitom, že dovolání nejvyššího státního zástupce je přípustné podle § 265a odst. 1, odst. 2 písm. h) tr. ř. Dále zjistil, že dovolání bylo podáno osobou oprávněnou [§ 265d odst. 1 písm. a) tr. ř.], v zákonné lhůtě a na místě, kde lze podání učinit (§ 265e odst. 1, 2 tr. ř.), přičemž splňuje i obsahové náležitosti dovolání (§ 265f tr. ř.).

IV.

Důvodnost dovolání

a) obecná východiska

11. Protože dovolání lze podat jen z důvodů taxativně vyjádřených v § 265b tr. ř., Nejvyšší soud dále posuzoval, zda nejvyšším státním zástupcem vznesené námitky naplňují jím uplatněné dovolací důvody.

12. Dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. c) tr. ř. spočívá v tom, že obviněný neměl v řízení obhájce, ač ho podle zákona mít měl. Jde tedy o porušení ustanovení o nutné obhajobě. Tento dovolací důvod nenaplní jakékoliv porušení práva na obhajobu, nýbrž pouze takové, které je ve svých důsledcích skutečně relevantní z hlediska meritorního rozhodnutí. Jestliže např. obviněný po určitou část řízení neměl obhájce, ačkoliv ho měl mít, pak je tento dovolací důvod dán jen tehdy, pokud orgány činné v trestním řízení v této době skutečně prováděly úkony trestního řízení směřující k vydání meritorního rozhodnutí napadeného dovoláním (viz rozhodnutí č. 48/2003 Sb. rozh. tr.). Naplnění dovolacího důvodu však nelze spatřovat ve vlastním způsobu výkonu obhajoby ustanoveným obhájcem, např. v tom, že obhájce se v rozporu s ustanovením § 35 odst. 1 tr. ř. nechal zastoupit advokátním koncipientem pro všechny úkony obhajoby (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 1. 6. 2005, sp. zn. 3 Tdo 567/2005).

13. Důvod dovolání podle § 265b odst. 1 písm. d) tr. ř. je dán tehdy, pokud byla porušena ustanovení o přítomnosti obviněného v hlavním líčení nebo ve veřejném zasedání. Tento dovolací důvod tedy předpokládá, že se v rozporu se zákonem konalo hlavní líčení nebo veřejné zasedání v nepřítomnosti obviněného, ač měla být jeho přítomnost umožněna nebo zajištěna, čímž byl obviněný zkrácen na svém právu, aby jeho věc byla projednána v jeho přítomnosti, a aby se tak mohl vyjádřit ke všem prováděným důkazům. Účelem práva obviněného na projednání trestní věci v jeho přítomnosti je pak zejména zajištění reálné možnosti vyjádřit se před soudem k tomu, co je mu v obžalobě kladeno za vinu, a k důkazům, na nichž je obžaloba založena. Odlišně jsou poté trestním řádem kladeny požadavky na přítomnost obviněného u hlavního líčení (§ 196 a násl. tr. ř.), které je těžištěm a vyvrcholením procesu dokazování a požadavky, za kterých lze takto jednat ve veřejném zasedání (§ 232 a násl. tr. ř.).

14. Daný dovolací důvod je naplněním ústavního práva obviněného vyjádřit se ke všem prováděným důkazům. Podle čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod má každý v rámci práva na soudní a jinou právní ochranu i ústavně zaručené právo na projednání věci v jeho přítomnosti. Podle § 12 odst. 6 tr. ř. je obviněný stranou trestního řízení a je jednou z nejdůležitějších osob, které mají postavení strany. Účelem práva obviněného na projednání trestní věci v jeho přítomnosti je zejména zajistit mu reálnou možnost vyjádřit se před soudem k tomu, co je mu v obžalobě kladeno za vinu, a k důkazům, na nichž je obžaloba založena.

b) vlastní posouzení důvodnosti dovolání

15. Argumentace mimořádného opravného prostředku nejvyššího státního zástupce neumožňovala, aby o něm dovolací soud rozhodl způsobem upraveným v ustanovení § 265i odst. 1 tr. ř., tj. formou jeho odmítnutí. Nejvyšší soud proto podle § 265i odst. 3 tr. ř. napadený rozsudek i řízení jemu předcházející přezkoumal a dospěl k následujícím poznatkům.

16. Podle § 263 odst. 3 tr. ř. musí mít obviněný při veřejném zasedání konaném o odvolání obhájce ve všech případech, kdy ho musí mít při hlavním líčení, přičemž podle § 36 odst. 1 písm. a) tr. ř. musí mít obviněný obhájce už v přípravném řízení, je-li ve vazbě, ve výkonu trestu odnětí svobody, ve výkonu ochranného opatření spojeného se zbavením osobní svobody nebo na pozorování v zdravotním ústavu.

17. Podle § 233 odst. 1 tr. ř. předseda senátu předvolá k veřejnému zasedání osoby, jejichž osobní účast při něm je nutná. O veřejném zasedání vyrozumí státního zástupce, jakož i osobu, která svým návrhem dala k veřejnému zasedání podnět, a osobu, která může být přímo dotčena rozhodnutím, jestliže tyto osoby nebyly k veřejnému zasedání předvolány; vyrozumí též obhájce, popřípadě zmocněnce a zákonného zástupce nebo opatrovníka těchto osob. Podle § 263 odst. 4 tr. ř. lze veřejné zasedání odvolacího soudu konat v nepřítomnosti obviněného, který je ve vazbě nebo ve výkonu trestu odnětí svobody, jen tehdy jestliže obviněný výslovně prohlásí, že se účasti při veřejném zasedání vzdává.

18. Ze spisu Okresního soudu v Přerově sp. zn. 3 T 67/2019 vyplývají skutečnosti uvedené dovolatelem v jeho mimořádném opravném prostředku. Obviněný byl usnesením Okresního soudu v Prostějově ze dne 26. 11. 2019, č. j. 3 T 67/2019-79, vzat podle § 68 odst. 1 tr. ř. do vazby z důvodů uvedených v § 67 písm. a), c) tr. ř. Stalo se tak poté, co byl téhož dne v 10:45 hodin zatčen na základě příkazu k zatčení vydaného soudkyní téhož soudu (viz č. l. 48 a 73). Vzhledem k jeho vzetí do vazby mu byl z důvodu podle § 36 odst. 1 písm. a) tr. ř. dne 27. 11. 2019 ustanoven obhájcem JUDr. Jiří Černošek (viz č. l. 67). Usnesením Okresního soudu v Prostějově ze dne 10. 12. 2019, č. j. 3 T 7/2018-87, byl obviněnému přeměněn nevykonaný trest obecně prospěšných prací na trest odnětí svobody v trvání 180 dní. Výkon tohoto trestu mu byl nařízen dne 19. 12. 2019 (viz č. l. 91). Obviněný byl na základě příkazu téhož soudu ze dne 19. 12. 2019, č. j. 3 T 67/2019-92, propuštěn z vazby ve věci sp. zn. 3 T 67/2019 a převeden do výkonu trestu ve věci téhož soudu sp. zn. 3 T 7/2019. Uvedené vyplývá taktéž z hlášení změn věznice (viz č. l. 108), v němž je také uveden předpokládaný konec trestu (dne 29. 6. 2020), do jehož výkonu byl obviněný převeden.

19. Předseda senátu Krajského soudu v Brně při přípravě veřejného zasedání nechal referátem ze dne 13. 1. 2020 obviněnému zaslat vyrozumění o konání veřejného zasedání, a to prvně na adresu jeho trvalého bydliště XY (kde nebyl adresát zastižen a zásilka mu byla vložena dne 14. 1. 2020 do schránky - č. l. 96), poté bylo stejné vyrozumění zasláno na adresu XY, Prostějov (tato zásilka však byla vrácena jako nedoručitelná - č. l. 98). Z protokolu o veřejném zasedání dne 4. 2. 2020 se podává, že při kontrole přítomnosti osob na veřejném zasedání bylo předsedou konstatováno, že obviněný se nedostavil a vyrozumění bylo vyvěšeno na úřední desce dne 13. 1. 2020 a sňato bylo dne 4. 2. 2020 (viz č. l. 100). Přítomnost obhájce nebyla zjišťována, neboť z referátu na č. l. 96 vyplývá, že ten nebyl o konání veřejného zasedání vůbec vyrozuměn.

20. Z výše podaných poznatků ze spisového materiálu vyplývá, že v době přípravy veřejného zasedání o odvolání obviněného i v době konání tohoto veřejného zasedání dne 4. 2. 2020 byl obviněný ve výkonu trestu odnětí svobody. Nadále proto v jeho případě trval důvod nutné obhajoby podle § 36 odst. 1 písm. a) tr. ř. Vzhledem k trvání důvodu nutné obhajoby musel mít obviněný při veřejném zasedání obhájce. Obviněnému byl již v předcházejícím řízení ustanoven obhájce, jehož ustanovení nebylo v době konání veřejného zasedání ukončeno.

21. Jak již bylo uvedeno, obhájce obviněného nebyl u jednání odvolacího soudu, neboť o jeho konání vůbec nebyl vyrozuměn. Provedl-li za této situace odvolací soud veřejné zasedání a rozhodl-li o podaném odvolání, zatížil toto řízení podstatnou procesní vadou, která naplňuje dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. c) tr. ř. Obviněný totiž v tomto řízení neměl obhájce, ač ho podle zákona mít měl.

22. Vzhledem k tomu, že v době přípravy a konání veřejného zasedání byl obviněný ve výkonu trestu odnětí svobody (vykonával trest uložený mu ve věci sp. zn. 3 T 7/2018), platilo v jeho případě ustanovení § 263 odst. 4 tr. ř. o přítomnosti obviněného u veřejného zasedání. Podle něj – jak již výše uvedeno – lze veřejné zasedání odvolacího soudu konat v nepřítomnosti obviněného, který je ve výkonu trestu odnětí svobody, jen tehdy jestliže obviněný výslovně prohlásí, že se účasti při veřejném zasedání vzdává. Ze spisového materiálu však takové prohlášení obviněného nevyplývá. V projednávané věci totiž nebyl obviněný ani řádně vyrozuměn o konání veřejného zasedání, neboť vyrozumění mu bylo zasíláno na adresu trvalého pobytu a další adresu, přestože v době, kdy bylo vyrozumění zasíláno, byl obviněný ve věznici ve výkonu trestu odnětí svobody. Obviněný tedy o konání veřejného zasedání ani nevěděl (a nevěděl o něm ani jeho obhájce) a své účasti na veřejném zasedání se tedy nemohl vzdát.

23. Proběhlo-li veřejné zasedání dne 4. 2. 2020, jehož náplní bylo rozhodnout o podaném odvolání, v nepřítomnosti obviněného, který byl v době jeho konání ve výkonu trestu odnětí svobody, aniž ten výslovně prohlásil, že se účasti na tomto veřejném zasedání vzdává, došlo opět k podstatné procesní vadě tohoto řízení, která naplňuje dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. d) tr. ř. Byla totiž porušena ustanovení o přítomnosti obviněného ve veřejném zasedání.

c) ke způsobu rozhodnutí dovolacího soudu

24. Protože dovolací soud zjistil naplnění obou nejvyšším státním zástupcem uplatněných dovolacích důvodů, zrušil podle § 265k odst. 1, 2 tr. ř. napadené usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 4. 2. 2020, č. j. 8 To 14/2020-103, a současně všechna další rozhodnutí na zrušené rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Podle § 265l odst. 1 tr. ř. Krajskému soudu v Brně přikázal, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl. Úkolem odvolacího soudu je, aby o podaném dovolání znovu rozhodl v řízení, v němž se vyvaruje vad, na něž toto rozhodnutí poukázalo.

25. Pro úplnost se dodává, že Nejvyšší soud nerozhodoval podle § 265l odst. 4 tr. ř. o vazbě obviněného, neboť ten v současné době vykonává trest odnětí svobody uložený mu v jiné trestní věci. Zbývá dodat, že způsobem ve výroku tohoto usnesení uvedeným rozhodl Nejvyšší soud o podaném dovolání za splnění podmínek § 265r odst. 1 písm. b) tr. ř. v neveřejném zasedání.

Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný (§ 265n tr. ř.).

V Brně dne 13. 5. 2020

JUDr. Ivo Kouřil

předseda senátu

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nsoud.cz
Přesunout nahoru