Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

6 Tdo 472/2002Usnesení NS ze dne 29.08.2002

EcliECLI:CZ:NS:2002:6.TDO.472.2002.2

přidejte vlastní popisek

6 Tdo 472/2002-1

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky projednal v neveřejném zasedání konaném dne 29. srpna 2002 návrh předsedkyně senátu Okresního soudu v Ostravě na odložení výkonu rozhodnutí podle § 265h odst. 3 tr. ř. učiněný v souvislosti s dovoláním podaným obviněným L. P., proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 9. 4. 2002, sp. zn. 3 To 140/2002, jako soudu odvolacího ve věci vedené u Okresního soudu v Ostravě pod sp. zn. 72 T 31/2001, a rozhodl takto:

Podle § 265h odst. 3 tr. ř. se obviněnému L. P. odkládá výkon trestu odnětí svobody, který mu byl uložen v trvání deseti měsíců se zařazením do věznice s dozorem pravomocným rozsudkem Okresního soudu v Ostravě ze dne 15. 1. 2002, sp. zn. 72 T 31/2001, ve spojení s usnesením Krajského soudu v Ostravě ze dne 9. 4. 2002, sp. zn. 3 To 140/2002.

Odůvodnění:

Obviněný L. P. byl rozsudkem Okresního soudu v Ostravě ze dne 15. 1. 2002, sp. zn. 72 T 31/2001, uznán vinným trestným činem zanedbání povinné výživy podle § 213 odst. 1, odst. 3 tr. zák. a odsouzen podle § 213 odst. 3 tr. zák. k trestu odnětí svobody v trvání deseti měsíců, pro jehož byl podle § 39 odst. 2 písm. b) tr. zák. zařazen do věznice s dozorem.

Proti tomuto rozsudku podal obviněný odvolání, které Krajský v Ostravě usnesením ze dne 9. 4. 2002, sp. zn. 3 To 140/2002, podle § 256 tr. ř. jako nedůvodné zamítl.

Proti usnesení odvolacího soudu podal obviněný prostřednictvím obhájce JUDr. V. J. v zákonné lhůtě dovolání, v němž uplatnil dovolací důvody podle § 265b odst. 1 písm. g), d) tr. ř. Mimo jiné v něm uvedl, že trpí epilepsií ve fázi grand mal a právě v den hlavního líčení 15. 1. 2002 po vstupu do soudní budovy Okresního soudu v Ostravě jej postihl slabší epileptický záchvat. První pomoc mu tehdy poskytli příslušníci Justiční stráže, které zároveň požádal, aby o jeho náhlé zdravotní indispozici informovali soudkyni, která ve věci rozhodovala. Ti se poté s kýmsi domlouvali vysílačkou a řekli mu, že jednání bude odloženo. Měl tedy za to, že dostane nové předvolání k hlavnímu líčení, byl mu však již doručen odsuzující rozsudek, z něhož bylo patrno, že věc byla projednána v jeho nepřítomnosti. Z důvodu své právní neznalosti tento argument neuplatnil ve svém odvolání, takže se jím ani odvolací soud zabývat nemohl. Nicméně i v odvolacím řízení spatřuje tuto vadu, kterou měl krajský soud zjistit a reagovat na ni postupem podle § 258 odst. 1 písm. a), c) tr. ř.

K okolnosti svého příchodu k Okresnímu soudu v Ostravě dne 15. 1. 2002 obviněný předložil čestné prohlášení své známé J. P., která jej tam doprovázela. V závěru podaného dovolání navrhl, aby Nejvyšší soud napadené usnesení Krajského soudu v Ostravě zrušil, aby zrušil i rozsudek Okresního soudu v Ostravě a vrátil věc tomuto soudu k novému projednání a rozhodnutí. Zároveň navrhl, aby předseda senátu Nejvyššího soudu před rozhodnutím o tomto dovolání odložil výkon rozhodnutí napadeného rozsudku podle ustanovení § 265o odst. 1 tr. ř.

Předsedkyně senátu Okresního soudu v Ostravě postupovala podle § 265h odst. 2 tr. ř. a následně i podle § 265h odst. 3 tr. ř. Bez zbytečného odkladu předložila spisový materiál Nejvyššímu soudu s návrhem, aby obviněnému byl odložen výkon rozhodnutí. Tento návrh poměrně podrobně odůvodnila a zdůraznila, že obviněný podáním došlým soudu prvního stupně dne 21. 1. 2002 dodatečně omluvil svou neúčast u hlavního líčení, a to důvody, které jsou shodné s těmi jež uvádí v podaném dovolání. Podle jejího názoru se tak vyskytly pochybnosti o zákonnosti rozhodnutí soudů prvního i druhého stupně. Upozornila rovněž na to, že podle údajů obviněného o jeho zdravotním stavu je tento neslučitelný s výkonem trestu odnětí svobody.

Podle § 265h odst. 3 tr. ř. Nejvyšší soud o takovém návrhu rozhodne usnesením nejpozději do čtrnácti dnů po obdržení spisu. Tuto procesní lhůtu, kterou je třeba považovat toliko za pořádkovou, Nejvyšší soud nemohl dodržet, a to jak z důvodů technických, tak z důvodu potřeby provést prostřednictvím okresního soudu další šetření nezbytné pro rozhodnutí o podaném návrhu.

Předsedkyně senátu soudu prvního stupně na výzvu Nejvyššího soudu provedla ve dnech 21. a 26. srpna 2002 šetření za účelem ověření tvrzení obviněného, že dne 15. 1. 2002 se do budovy Okresního soudu v Ostravě skutečně dostavil. Podle knihy služeb byl vyhotoven seznam příslušníků Justiční stráže, kteří uvedeného dne v budově jmenovaného soudu vykonávali službu. Přestože většina z nich si na popsanou událost nevzpomínala, přece jen nstržm. M. S. a npor. P. H. uvedli takové okolnosti, které tvrzení obviněného víceméně podporují. Žádný z nich sice neuvedl, že šlo skutečně o 15. 1. 2002 a o obviněného L. P., nicméně nstržm. M. S. uvedla, že někdy v lednu 2002 se do budovy soudu skutečně dostavil muž v doprovodu ženy a v blízkosti jednacích síní zřejmě dostal epileptický záchvat, příp. měl jiné akutní zdravotní potíže. Jeho zdravotní stav se po určité době zlepšil a když prohlásil, že lékařskou pomoc nepotřebuje, sanitní vozidlo voláno nebylo. Muž pak v doprovodu ženy budovu soudu opustil. Jmenovaná příslušnice Justiční stráže si již nevzpomínala, že by o tomto případu byla telefonicky informována vedoucí soudního oddělení či soudkyně, vyloučila však, že by muži bylo řečeno, že se jednání konat nebude a může jít domů.

Nejvyšší soud po posouzení předloženého návrhu a výše uvedených okolností v neveřejném zasedání (§ 240 tr. ř.) dospěl k závěru, že důvod k odložení výkonu rozhodnutí ve smyslu § 265h odst. 3 tr. ř. je dán. Aniž by bylo možno předjímat budoucí rozhodnutí o podaném dovolání, je již v tomto stadiu řízení zřejmé, že existují zásadní pochybnosti o správnosti procesního postupu soudu prvního stupně ve smyslu ustanovení § 202 odst. 2 tr. ř. Nebylo totiž vyvráceno tvrzení obviněného, že se chtěl osobně zúčastnit hlavního líčení u Okresního soudu v Ostravě dne 15. 1. 2002, avšak zdravotní indispozice, která jej po vstupu do budovy soudu postihla, mu v této účasti zabránila. Tím by byl obviněný zkrácen na svých obhajovacích právech, která má zajištěna nejen trestním řádem (§ 2 odst. 13, § 33 odst. 3), ale i Ústavou (čl. 96 odst. 1) a Listinou základních práv a svobod (čl. 38 odst. 2).

Nejvyšší soud si je vědom toho, že rozhodnutí o odkladu výkonu rozhodnutí je významným zásahem do vykonatelnosti pravomocného rozhodnutí soudu a že z tohoto důvodu musí být podloženo pádnými důvody. V daném případě však obviněný uplatnil natolik závažné a konkrétní okolnosti, které vyvolávají pochybnost o nezbytnosti výkonu napadeného rozhodnutí. Proto Nejvyšší soud po náležitém zvážení předložených důvodů dospěl k závěru, že je namístě podanému návrhu předsedkyně senátu soudu prvního stupně vyhovět a podle § 265h odst. 3 tr. ř. výkon rozhodnutí obviněnému odložit.

Poučení: Proti tomuto usnesení není stížnost přípustná.

V Brně dne 29. srpna 2002

Předseda senátu

JUDr. Jiří Horák

Vypracoval

JUDr. Jan Bláha

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nsoud.cz
Přesunout nahoru