Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

6 Tdo 350/2005Usnesení NS ze dne 24.03.2005

EcliECLI:CZ:NS:2005:6.TDO.350.2005.1

přidejte vlastní popisek

6 Tdo 350/2005

USNESENÍ

Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání dne 24. března 2005 o dovolání obviněného M. P., t. č. ve výkonu trestu odnětí svobody ve Věznici V., proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 20. 8. 2004, č. j 10 To 401/2004- 255, v trestní věci vedené u Okresního soudu v Rychnově nad Kněžnou pod sp. zn. 1 T 33/2004, takto:

Podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. se dovolání obviněného odmítá.

Odůvodnění:

Rozsudkem Okresního soudu v Rychnově nad Kněžnou ze dne 28. 6. 2004, č. j. 1 T 33/2004-220, byl obviněný uznán vinným trestnými činy pohlavního zneužívání podle § 241 odst. 1, 2 tr. zák. [(správně mělo být uvedeno podle § 242 odst. 1, 2 tr. zák.)] (v časovém rozpětí do 24. 8. 1997), pohlavního zneužívání podle § 243 tr. zák. (v časovém rozpětí od 25. 8. 1997 do 24. 8. 2000), soulože mezi příbuznými podle § 245 tr. zák. (v časovém rozpětí od prosince 1999 do 12. 2. 2004) a ohrožováním mravní výchovy mládeže podle § 217 odst. 1 písm. b) tr. zák. (v časovém období od přesně nezjištěného dne po 24. 8. 1992 v průběhu tohoto roku až do 24. 8. 2000). Obviněný byl za shora uvedené trestné činy odsouzen podle § 242 odst. 2 tr. zák. za použití § 35 odst. 1 tr. zák. k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání šesti let. Pro výkon trestu odnětí svobody byl obviněný podle § 39a odst. 2 písm. c) tr. zák. zařazen do věznice s ostrahou. Odvolání, které proti rozsudku soudu prvního stupně podal obviněný, bylo Krajským soudem v Hradci Králové dne 20. 8. 2004, pod sp. zn. 10 To 401/2004, jako nedůvodné podle § 256 tr. ř. zamítnuto.

Proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 20. 8. 2004, sp. zn. 10 To 401/2004, podal obviněný prostřednictvím obhájce dovolání, ve kterém uplatnil dovolací důvod uvedený v § 265i odst. 1 písm. g) tr. ř. V podaném dovolání poukazuje na to, že jediným důkazem, na základě kterého byl uznán vinným, byla výpověď jeho dcery z přípravného řízení, kterou však jmenovaná později označila za nepravdivou. Podle názoru obviněného pochybil jak okresní, tak i krajský soud, pokud za základ svých skutkových zjištění vzaly právě výpověď mladistvé I. P., kterou později tato značila za nepravdivou. Dovolatel dále argumentuje tím, že „nic z toho, co tvrdí (poškozená) za dobu před 17 rokem jejího věku není pravda a jestliže odvolací soud uzavírá, že v hlavním líčení projevila snahu obviněnému, tj. svému otci, napomoci, což je patrné i z toho, že jej stále má ráda a je schopna odpustit cokoli, pak mu uniká smysl proč na něj podala trestní oznámení“. Za účelové považuje obviněný také zkoumání duševního stavu poškozené, neboť toto zkoumání prováděl znalec, který dělá většinu znaleckých posudků pro Policii v R. n. K., a proto je neobjektivní. Podle obviněného se soudy neměly s ohledem ke shora uvedenému s tímto znaleckým posudkem spokojit, a měly nechat vypracovat revizní znalecký posudek. Dovolání pak podal proto, že „je zčásti obvinění nevinen, ale také proto, že ho soudy neusvědčily a na většinu jeho odvolacích důvodů neodpověděly, což nepovažuje za správné“. Závěrem podaného dovolání navrhl, aby Nejvyšší soud usnesení Krajského soudu v Hradci Králové v celém rozsahu zrušil a tomuto soudu přikázal, aby jeho věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.

Nejvyšší státní zástupkyně se do dne konání neveřejného zasedání k dovolání obviněného nevyjádřila.

Nejvyšší soud jako soud dovolací (§ 265c tr. ř.) shledal, že dovolání je přípustné [§ 265a odst. 1, 2 písm. h) tr. ř.], bylo podáno obviněným jako osobou oprávněnou prostřednictvím obhájce [§ 265d odst. 1 písm. b), odst. 2 tr. ř.], v zákonné lhůtě a na místě, kde lze podání učinit (§ 265e odst. 1, 2 tr. ř.). Dovolání obsahuje i obligatorní náležitosti stanovené v § 265f odst. 1 tr. ř.

Protože dovolání lze podat jen z důvodů uvedených v § 265b tr. ř., bylo dále nutno posoudit, zda obviněným vznesené námitky naplňují jim uplatněný zákonem stanovený dovolací důvod, jehož existence je současně nezbytnou podmínkou provedení přezkumu napadeného rozhodnutí dovolacím soudem podle § 265i odst. 3 tr. ř.

Podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. lze dovolání podat, jestliže rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení. V mezích tohoto dovolacího důvodu je pak možno namítat, že skutek zjištěný soudem byl nesprávně právně kvalifikován jako trestný čin, třebaže nejde o trestný čin nebo sice jde o trestný čin, ale jeho právní kvalifikace neodpovídá tomu, jak byl skutek ve skutkové větě výroku o vině popsán. Z těchto skutečností pak vyplývá, že Nejvyšší soud se nemůže odchýlit od skutkového zjištění, které bylo provedeno v předcházejících řízeních, a protože není oprávněn v rámci dovolacího řízení jakýmkoliv způsobem nahrazovat činnost nalézacího soudu, je takto zjištěným skutkovým stavem vázán (srov. rozhodnutí Ústavního soudu II. ÚS 760/02, IV. ÚS 449/03). Povahu právně relevantních námitek nemohou tedy mít námitky, které směřují do oblasti skutkového zjištění, hodnocení důkazů či takové námitky, kterými dovolatel vytýká soudu neúplnost provedeného dokazování. Ke shora uvedenému je dále vhodné uvést, že závěr obsažený ve výroku o vině je výsledkem určitého procesu. Tento proces primárně spadá do pravomoci nalézacího soudu a v jeho průběhu soudy musí nejprve zákonným způsobem provést důkazy, tyto pak hodnotit podle svého vnitřního přesvědčení založeného na pečlivém uvážení všech okolností případu jednotlivě i v jejich souhrnu a výsledkem této činnosti je zjištění skutkového stavu věci. Nejvyššímu soudu tedy v rámci dovolacího řízení nepřísluší hodnotit správnost a úplnost zjištěného skutkového stavu věci podle § 2 odst. 5 tr. ř., ani přezkoumávání úplnosti provedeného dokazování či se zabývat otázkou hodnocení důkazů ve smyslu § 2 odst. 6 tr. ř. Námitky týkající se skutkového zjištění, tj. hodnocení důkazů, neúplnosti dokazování apod. nemají povahu právně relevantních námitek.

Nejvyšší soud dále zdůrazňuje, že ve smyslu ustanovení § 265b odst. 1 tr. ř. je dovolání mimořádným opravným prostředkem určeným k nápravě výslovně uvedených procesních a hmotně právních vad, ale nikoli k revizi skutkových zjištění učiněných soudy prvního a druhého stupně ani k přezkoumávání jimi provedeného dokazování. Těžiště dokazování je totiž v řízení před soudem prvního stupně a jeho skutkové závěry může doplňovat, popřípadě korigovat jen soud druhého stupně v řízení o řádném opravném prostředku (§ 259 odst. 3, § 263 odst. 6, 7 tr. ř.). Tím je naplněno základní právo obviněného dosáhnout přezkoumání věci ve dvoustupňovém řízení ve smyslu čl. 13 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jen „Úmluva“) a čl. 2 odst. 1 Protokolu č. 7 k Úmluvě. Dovolací soud není obecnou třetí instancí zaměřenou na přezkoumání všech rozhodnutí soudů druhého stupně a samotnou správnost a úplnost skutkových zjištění nemůže posuzovat už jen z toho důvodu, že není oprávněn bez dalšího přehodnocovat provedené důkazy, aniž by je mohl podle zásad ústnosti a bezprostřednosti v řízení o dovolání sám provádět (srov. omezený rozsah dokazování v dovolacím řízení podle § 265r odst. 7 tr. ř.). Pokud by zákonodárce zamýšlel povolat Nejvyšší soud jako třetí stupeň plného přezkumu, nepředepisoval by katalog dovolacích důvodů. Už samo chápání dovolání jako mimořádného opravného prostředku ospravedlňuje restriktivní pojetí dovolacích důvodů Nejvyšším soudem (viz usnesení Ústavního soudu ze dne 27. 5. 2004, sp. zn. IV. ÚS 73/03). Nejvyšší soud je vázán uplatněnými dovolacími důvody a jejich odůvodněním (§ 265f odst. 1 tr. ř.) a není povolán k revizi napadeného rozsudku z vlastní iniciativy. Právně fundovanou argumentaci má přitom zajistit povinné zastoupení odsouzeného obhájcem – advokátem (§ 265d odst. 2 tr. ř.).“

Z rozsudku soudu prvního stupně je patrno, že tento na základě provedených důkazů, které, jak vyplývá z usnesení Krajského soudu v Hradci Králové, hodnotil v souladu s ustanovením § 2 odst. 6 tr. ř., dospěl ke skutkovému zjištění, že obviněný „od přesně nezjištěného dne 24. 8. 1992 ještě v průběhu tohoto roku až do 24. 8. 1997 v obci T. n. O., Okres R. n. K. v místě předchozího bydliště i v místě současného bydliště, v různých částech těchto bytových zařízení (např. v kuchyni či v pokoji) opakovaně, v přesně nezjištěném počtu nepravidelných ataků využívaje rodičovské autority a její citové závislosti, nutil svoji dceru I. P., aby ho pohlavně vzrušovala a ukájela jeho sexuální touhu tak, že ho rukou hladila po přirození, kdy svoji rukou její ruku přikládal na svoje přirození a ukazoval ji jak ho má uspokojit a když reagovala pláčem, odbýval ji výrazem, „ať neřve“, přičemž ji hladil na prsou, na přirození a líbal ji na tváře a po celém těle až do svého pohlavního vyvrcholení – takto si počínal až do přesně nezjištěného dne v měsíci prosinci 1999 a po dovršení 15-tého roku věku I. P. od přesně nezjištěného dne v prosinci 1999 (tedy od doby 4 měsíců po jejích 17-tých narozeninách) až do 12. 2. 2004 ji v bytu, převážně v pokoji bez použití fyzického násilí, opakovaně přiměl k dokonaným souložím s obvyklou frekvencí nejméně 1x do měsíce a v některých případech realizoval své pohlavní vyvrcholení do její pochvy – k poslední souloži mezi nimi došlo v noci z 11. 2. na 12. 2. 2004“.

Ve vztahu k dovolání obviněného je nezbytné uvést, že tento nevznáší námitky, které by naplňovaly dovolací důvod vymezený § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř., kterého se dovolává, ale jeho výhrady směřují do oblasti skutkových zjištění. Teprve následně, ve vazbě na změny skutkových zjištění, se snaží docílit změny aplikovaných ustanovení trestního zákona. Uvedené závěry vyplývají z argumentace obviněného, kterou svoje dovolání odůvodnil. Předně brojí proti tomu jak se soudy vypořádaly s výpovědí poškozené I. P. Vytýká soudům, že nepřihlédly k pozdější změně její výpovědi a své rozhodnutí opřely pouze o tento jeden důkaz, aniž by se náležitým způsobem vypořádaly s námitkami, které uplatnil v podaném odvolání. Pokud jde o znalecký posudek zpracovaný znalcem PhDr. O. K. a výhradám obviněného, které směřovaly k tomu, že podle jeho mínění měl být zpracován revizní znalecký posudek, lze uvést, že tyto výhrady směřují do oblasti hodnocení důkazů. Z rozhodnutí soudu prvního stupně, stejně jako usnesení soudu odvolacího, je patrno, jakými úvahami se zejména soud prvního stupně zabýval při hodnocení jednotlivých důkazů individuálně i v jejich souhrnu a k jakým skutkovým závěrům dospěl. V tomto směru postupoval v souladu s ustanovením § 125 odst. 1 tr. ř., neboť je z rozsudku patrno, které skutečnosti vzal za prokázané a o které důkazy svá skutková zjištění opřel a jakými úvahami se řídil při hodnocení provedených důkazů, pokud si vzájemně odporovaly. Z odůvodnění mj. také vyplývá, jak hodnotil výpovědi svědkyň H. a M., ale i dalších svědků a jak se vypořádal v rámci provedených důkazů s hodnocením výpovědí těchto svědkyň v souhrnu s dalšími důkazy, event. změnou ve výpovědi poškozené.

Ze shora uvedeného je patrno, že námitky obviněného nemohou z pohledu uplatněného dovolacího důvodu obstát, neboť je zřejmé, že nejde o námitky právní, ale námitky ryze skutkové, kdy obviněný v rámci nového hodnocení důkazů, které by bylo v souladu s jeho představami, se snaží docílit změny skutkového stavu věci, kdy uvádí „že je zčásti obvinění nevinen, ale zejména proto, že mu soudy neuvěřily“, a následně v závislosti na změně skutkového stavu věci pak docílit i změny právního posouzení.

Se zřetelem ke shora uvedeným skutečnostem Nejvyšší soud dovolání obviněného podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. odmítl, protože bylo podáno z jiného důvodu, než je uveden v § 265b tr. ř., aniž by musel věc obviněného ve smyslu § 265i odst. 3 tr. ř. meritorně přezkoumávat. Pokud jde o rozsah odůvodnění usnesení Nejvyššího soudu, odkazuje tento na ustanovení § 265i odst. 2 tr. ř. Za podmínek stanovených v § 265r odst. 1 písm. a) tr. ř. bylo o odmítnutí dovolání rozhodnuto v neveřejném zasedání.

Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný (§ 265n tr. ř.).

V Brně dne 24. března 2005

Předseda senátu

JUDr. Jan Engelmann

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nsoud.cz
Přesunout nahoru