Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

6 Tdo 1150/2020Usnesení NS ze dne 27.10.2020

HeslaDůvod dovolání pro právní vady rozhodnutí
KategorieD
EcliECLI:CZ:NS:2020:6.TDO.1150.2020.1
Důvod dovolání

§ 265b odst.1 písm. g) tr.ř.

Dotčené předpisy

§ 265b odst. 1 písm. g) tr. ř.

§ 265i odst. 1 písm. b) tr. ř.


přidejte vlastní popisek

6 Tdo 1150/2020-385

USNESENÍ

Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 27. 10. 2020 o dovolání, které podal obviněný S. K. P., nar. XY v XY, Polská republika, občan Polské republiky, t. č. ve výkonu trestu odnětí svobody ve Věznici Jiřice, proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 24. 6. 2020, č. j. 9 To 137/2020-350, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Okresního soudu v Mladé Boleslavi pod sp. zn. 3 T 194/2019, takto:

Podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. se dovolání obviněného odmítá.

Odůvodnění:

I.

Dosavadní průběh řízení

1. Rozsudkem Okresního soudu v Mladé Boleslavi ze dne 1. 4. 2020, č. j. 3 T 194/2019-311 byl obviněný S. K. P. (dále jen „obviněný“, příp. „dovolatel“) uznán vinným zločinem znásilnění podle § 185 odst. 1, 2 písm. a) tr. zákoníku, jehož se dopustil způsobem podrobně popsaným ve výroku o vině citovaného rozhodnutí. Obviněný byl podle § 185 odst. 2 tr. zákoníku odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání tří let, pro jehož výkon byl podle § 56 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku zařazen do věznice s ostrahou. Podle § 80 odst. 1 tr. zákoníku mu byl uložen trest vyhoštění z území České republiky na dobu sedmi let. Podle § 228 odst. 1 tr. ř. byl zavázán zaplatit poškozené zdravotní pojišťovně na náhradě škody částku 2 265 Kč.

2. O odvolání obviněného proti tomuto rozsudku rozhodl Krajský soud v Praze usnesením ze dne 24. 6. 2020, č. j. 9 To 137/2020-350 tak, že napadený rozsudek podle § 258 odst. 1 písm. f), odst. 2 tr. ř. zrušil ve výroku o náhradě škody a podle § 265 tr. ř. poškozenou Českou průmyslovou zdravotní pojišťovnu odkázal s nárokem na náhradu škody na řízení ve věcech občanskoprávních. Jinak zůstal napadený rozsudek nezměněn.

II.

Dovolání a vyjádření k němu

3. Proti citovanému usnesení odvolacího soudu podal obviněný prostřednictvím své obhájkyně Mgr. Kateřiny Lukešové dovolání, jež opřel o dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř., neboť podle něj došlo k nesprávnému právnímu posouzení skutku. Obviněný od samého počátku trestního řízení popírá, že by poškozenou A. T. jakkoliv fyzicky napadl, či že by poškozenou násilím donutil k pohlavnímu styku, který by vykonal způsobem srovnatelným se souloží. Provedeným dokazováním nebyly zjištěny žádné jednoznačné důkazy svědčící pro výrok o jeho vině, vyjma důkazů o jeho přítomnosti v inkriminovaném čase na místě označeném poškozenou jako místo činu. Z provedeného dokazování naopak vyplynulo, že poškozená je osobou žijící bez domova, téměř trvale pod vlivem intoxikace omamnými a psychotropními látkami. Sama uvedla, že peníze

na drogy a své ostatní potřeby si obstarává prostitucí. Krátce před setkáním s obviněným, resp. krátce po setkání s ním požila pervitin. Dovolatel se proto domnívá, že při aplikaci zásady v pochybnostech měl být obžaloby zproštěn podle § 226 písm. a) tr. ř., resp. podle § 265 písm. c) tr. ř. Z uvedeného důvodu usuzuje, že závěr o jeho vině zločinem znásilnění podle § 185 odst. 1, odst. 2 písm. a) tr. zákoníku byl učiněn po nesprávním právním posouzení jeho jednání, čímž došlo k naplnění dovolacího důvodu podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. Navrhl proto, aby Nejvyšší soud napadené usnesení odvolacího soudu zrušil a podle § 265l odst. 1 tr. ř. tomuto soudu věc přikázal k novému projednání a rozhodnutí, příp. aby podle § 265m ve věci sám rozhodl.

4. Nejvyšší státní zástupce se k dovolání obviněného vyjádřil prostřednictvím státní zástupkyně činné u Nejvyššího státního zastupitelství (dále jen „státní zástupkyně“), která zmínila, že dovolatel na podporu uplatněného důvodu dovolání uplatnil argumentaci známou z jeho dosavadní obhajoby i z jeho odvolání. Přitom jeho jednání bylo prokázáno výpovědí poškozené A. T., podpořenou výpovědí svědka I. M. K obecné věrohodnosti poškozené, jakožto psychické způsobilosti správně vnímat, hodnotit a pamatovat si prožité události, byl vypracován znalecký posudek z oboru zdravotnictví, odvětví psychiatrie a psychologie, ze kterého vyplynulo, že psychická způsobilost správně vnímat, hodnotit a pamatovat si prožité události je u poškozené oslabená, ne však vymizelá, neboť popis nedobrovolného orálního sexu a násilného chování obviněného je relativně stálý. Znalci vyloučili pravou konfabulaci, bájivou lhavost nebo psychotické zpracování předmětné události poškozenou, stejně jako její pomstychtivé postoje vůči obviněnému. Popis události poškozenou je proměnlivý, mění detaily, na zkreslené vnímání a prožité události však mohla mít vliv požitá droga.

5. V další části státní zástupkyně v obecnosti připomenula, že dovolání

je mimořádný opravný prostředek, do značné míry formalizovaný, jehož účelem není všeobecný přezkum napadeného rozhodnutí, nýbrž jen prověření důvodnosti tvrzení dovolatele o existenci jím uplatněného dovolacího důvodu. Řízení o dovolání nenabízí možnost přezkum vyhrazený řádnému opravnému prostředku či dosáhnout posouzení věci ve třetím stupni řízení před soudem. V návaznosti na to uvedla, že obsahově shodnými dovolacími námitkami se náležitě a dostatečně podrobně zabýval již soud druhého stupně, jehož závěry jsou logické a plně vycházející z obsahu provedeného dokazování. Jestliže tedy přezkumné řízení ve druhém stupni proběhlo řádně, nemá Nejvyšší soud povinnost ani důvod znovu přezkoumávat důvodnost námitek, které dovolatel uplatnil již v řízení o řádném opravném prostředku, přičemž takto odůvodněné dovolání by mělo být odmítnuto jako zjevně neopodstatněné.

6. Obviněný se podle ní v dovolací argumentaci zabývá prakticky výlučně otázkami skutkovými, respektive komentuje rozsah dovolání a soudům vytýká jako nesprávný způsob, jímž hodnotily provedené důkazy. Takto pojaté výhrady nesměřují proti právnímu posouzení věci, nýbrž proti skutkovému základu výroku o vině a jako takové nevyhovují žádnému ze zákonných důvodů dovolání.

7. Státní zástupkyně proto navrhla, aby Nejvyšší soud podané dovolání podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. odmítl, protože bylo podáno z jiných důvodů, než jsou vyjmenovány v § 265b tr. ř., a takto rozhodl v souladu s ustanovením § 265r odst. 1 písm. a) tr. ř. v neveřejném zasedání, a to i v případě jiného než navrhované rozhodnutí [§ 265r odst. 1 písm. c) tr. ř.].

III.

Přípustnost dovolání a obecná východiska rozhodování

8. Nejvyšší soud jako soud dovolací (§ 265c tr. ř.) nejprve zkoumal, zda v této trestní věci je dovolání přípustné, zda bylo podáno v zákonné lhůtě a na místě, kde lze takové podání učinit, a zda jej podala osoba oprávněná. Shledal přitom, že dovolání obviněného je přípustné podle § 265a odst. 1, odst. 2 písm. h) tr. ř. Dále zjistil, že dovolání bylo podáno osobou oprávněnou [§ 265d odst. 1 písm. c), odst. 2 tr. ř.], v zákonné lhůtě a na místě, kde lze podání učinit (§ 265e odst. 1, 2 tr. ř.), přičemž splňuje i obsahové náležitosti dovolání (§ 265f tr. ř.).

9. Protože dovolání lze podat jen z důvodů taxativně vyjádřených v § 265b tr. ř., Nejvyšší soud dále posuzoval, zda obviněným vznesené námitky naplňují jím uplatněný dovolací důvod.

10. Důvod dovolání podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. je dán v případech, kdy rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení. Uvedenou formulací zákon vyjadřuje, že dovolání je určeno k nápravě právních vad rozhodnutí ve věci samé, pokud tyto vady spočívají v právním posouzení skutku nebo jiných skutečností podle norem hmotného práva, nikoliv z hlediska procesních předpisů. Skutkový stav je při rozhodování o dovolání hodnocen v zásadě pouze z toho hlediska, zda skutek nebo jiná okolnost skutkové povahy byly správně právně posouzeny, tj. zda jsou právně kvalifikovány v souladu s příslušnými ustanoveními hmotného práva. Dovolací soud musí – s výjimkou případu tzv. extrémního nesouladu – vycházet ze skutkového stavu tak, jak byl zjištěn v průběhu trestního řízení a jak je vyjádřen především ve výroku odsuzujícího rozsudku, a je povinen zjistit, zda je právní posouzení skutku v souladu s vyjádřením způsobu jednání v příslušné skutkové podstatě trestného činu s ohledem na zjištěný skutkový stav.

11. Nejvyšší soud dále zdůrazňuje, že ve smyslu ustanovení § 265b odst. 1 tr. ř. je dovolání mimořádným opravným prostředkem určeným k nápravě výslovně uvedených procesních a hmotně právních vad, ale nikoli k revizi skutkových zjištění učiněných soudy prvního a druhého stupně ani k přezkoumávání jimi provedeného dokazování. Těžiště dokazování je totiž v řízení před soudem prvního stupně a jeho skutkové závěry může doplňovat, popřípadě korigovat jen soud druhého stupně v řízení o řádném opravném prostředku (§ 259 odst. 3, § 263 odst. 6, 7 tr. ř.). Tím je naplněno základní právo obviněného dosáhnout přezkoumání věci ve dvoustupňovém řízení ve smyslu čl. 13 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod a čl. 2 odst. 1 Protokolu č. 7 k této Úmluvě.

12. Ze skutečností výše uvedených vyplývá, že východiskem pro existenci dovolacího důvodu podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. zásadně jsou v pravomocně ukončeném řízení stabilizovaná skutková zjištění vyjádřená především v popisu skutku v příslušném výroku rozhodnutí ve věci samé, popř. i další soudem (soudy) zjištěné okolnosti relevantní z hlediska norem hmotného práva (trestního, ale i jiných právních odvětví).

IV.

Důvodnost dovolání

13. Ačkoli dovolatel ve svém mimořádném opravném prostředku uplatnil dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř., který je určen k nápravě vad nastalých při aplikaci hmotněprávních ustanovení (ať již při právním posouzení skutku, či při posouzení skutečnosti významné pro rozhodnutí), nevznesl žádnou námitku, kterou by bylo možno označit alespoň za formálně vyhovující obsahovému zaměření deklarovaného důvodu dovolání. Je tomu tak proto, že vadu, která by měla jím označený důvod dovolání naplnit, shledává v přijetí skutkového závěru, že se stal skutek, pro který byla podána obžaloba, a že je jeho pachatelem. Takto je totiž nutno vyložit jeho dovolací argumentaci, jejíž podstatou je tvrzení, že vzhledem k důkazní situaci, resp. z ní vyplývající potřebě užití zásady in dubio pro reo, tj. v pochybnostech ve prospěch pachatele, měly soudy nižších stupňů rozhodnout o jeho zproštění obžaloby podle § 226 písm. a) tr. ř., tedy proto, že nebylo prokázáno, že se stal skutek, pro nějž je obžalovaný stíhán, resp. podle § 226 písm. c) tr. ř., tedy proto, že nebylo prokázáno, že tento skutek spáchal obžalovaný.

14. V uvedené souvislosti je třeba připomenout, že dovolacímu soudu zásadně nepřísluší, aby zasahoval do skutkových zjištění učiněných v dovoláním napadených rozhodnutích soudů nižších stupňů, resp. do jejích hodnotících úvah, které vedly k přijetí příslušných skutkových zjištění. K takovému postupu by byl oprávněn pouze tehdy, pokud by si to vyžádala potřeba zajištění průchodnosti práva obviněného na spravedlivý proces, tj. v situaci, že by skutkové a právní závěry těchto soudů byly zatíženy vadou tzv. extrémního nesouladu ve smyslu jeho vymezení Ústavním soudem a obviněný tuto vadu explicitně namítl ve svém dovolání a argumentačně vyložil, v čem podle něj v napadených rozhodnutích spočívá. Nic z toho však obviněný neučinil, neboť toliko odkázal na jisté skutečnosti, jimž se – s ohledem na jeho hodnocení (viz výše) a návrh na rozhodnutí dovolacího soudu – snaží přiznat jiného významu a prosadit jiné (pro sebe výhodné) skutkové zjištění. Na tomto podkladě (i proto, že obsahově uplatněný dovolací důvod není dovolacími námitkami naplněn) však nemůže dovolací soud přistoupit k přezkumu napadených rozhodnutí podle § 265i odst. 3 tr. ř. a tudíž ani rozhodnout způsobem dovolatelem navrženým.

V.

Způsob rozhodnutí

15. Z uvedeného hodnocení dovolání obviněného plyne, že ve svém dovolání vznesl výhradně námitky, které se s uplatněným dovolacím důvodem podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. věcně rozešly. Ve své argumentaci neuvedl nic, co by mělo svědčit o nesprávnosti právního posouzení skutku popsaného ve výroku o vině rozsudku soudu prvního stupně. Vzhledem k tomuto zjištění rozhodl dovolací soud o dovolání obviněného způsobem uvedeným v § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř., podle něhož Nejvyšší soud dovolání odmítne, bylo-li podáno z jiného důvodu, než je uveden v § 265b. Za podmínek § 265r odst. 1 písm. a) tr. ř. rozhodl Nejvyšší soud o tomto mimořádném opravném prostředku v neveřejném zasedání. Pokud jde o rozsah odůvodnění tohoto usnesení, odkazuje se na ustanovení § 265i odst. 2 tr. ř., podle něhož [v] odůvodnění usnesení o odmítnutí dovolání Nejvyšší soud jen stručně uvede důvod odmítnutí poukazem na okolnosti vztahující se k zákonnému důvodu odmítnutí.

Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný (§ 265n tr. ř.).

V Brně dne 27. 10. 2020

JUDr. Ivo Kouřil

předseda senátu

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nsoud.cz
Přesunout nahoru