Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

5 Tz 64/2001Rozsudek NS ze dne 25.04.2001

EcliECLI:CZ:NS:2001:5.TZ.64.2001.1

přidejte vlastní popisek

5 Tz 64/2001

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Nejvyšší soud České republiky projednal ve veřejném zasedání dne 25. dubna 2001 v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Jindřicha Urbánka a soudců JUDr. Františka Púryho a JUDr. Jiřího Horáka stížnost pro porušení zákona, kterou podal ministr spravedlnosti ve prospěch obviněného J. V., proti usnesení státního zástupce Krajského státního zastupitelství v Brně ze dne 14. 9. 2000, sp. zn. 1 KZv 115/99, v trestní věci vedené u Policie České republiky, Krajského úřadu vyšetřování v Brně pod ČVS: KVV-984/23-97, a rozhodl podle § 268 odst. 2, § 269 odst. 2 a § 270 odst. 1 tr. ř.t akto:

Usnesením státního zástupce Krajského státního zastupitelství v Brně ze dne 14. 9. 2000, sp. zn. 1 KZv 115/99, bylv ustanovení § 148 odst. 1 písm. c) tr. ř., a v řízení, jež mu předcházelo, v ustanoveních § 2 odst. 5, 6 tr. ř. a § 80 odst. 1 tr. ř. p o r u š e n z á k o n .

Toto usnesení a usnesení vyšetřovatele Policie České republiky, Krajského úřadu vyšetřování v Brně ze dne 18. 8. 2000, ČVS: KVV-984/23-97, se zrušují. Zrušují se také všechna rozhodnutí na zrušená rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.

Vyšetřovateli Policie České republiky, Krajského úřadu vyšetřování v Brně se přikazuje, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.

Odůvodnění:

Obviněnému J. V.bylo dne 25. 5. 1998 sděleno obvinění pro trestný čin zpronevěry podle § 248 odst. 1, 4 tr. zák., kterého se měl dopustit tím, že v době od 24. 7. do 19. 8. 1997, kdy na něj byly převedeny obchodní podíly společnosti B.B., s. r. o., převzal společně s účetními doklady společnosti B.B., s. r. o., a společnosti B.- I., a. s., finanční hotovost ve výši 5.122.113,- Kč svěřenou klienty společnosti B.- I., a. s., k výstavbě bytů, přičemž výstavbu nezahájil a uvedenou částku použil k neznámým účelům. Trestní stíhání obviněného J. V.bylo usnesením vyšetřovatele Policie České republiky, Krajského úřadu vyšetřování v Brně ze dne 31. 3. 1999, sp. zn. ČVS: KVV-984/23-97, zastaveno podle § 172 odst. 1 písm. c) tr. ř. Usnesení nabylo právní moci dne 16. 4. 1999.

Usnesením ze dne 18. 8. 2000, sp. zn. ČVS: KVV-984/23-97, rozhodl vyšetřovatel Policie České republiky, Krajského úřadu vyšetřování v Brně o vrácení věcí podle § 80 odst. 1 tr. ř. tak, že se vydávají Mgr. D. Š., advokátovi - správci konkurzní podstaty, tyto věci: 1. B.B., s. r. o., šanon 1. prodejní pokladna I, pokladní doklady, šanon 2. prodejní pokladna II, pokladní doklady, šanon 3. hlavní pokladna I, pokladní doklady, šanon 4. hlavní pokladna II, šanon faktury přijaté, faktury vydané, výpisy z účtů 1-49, interní doklady, sestavu skladových pohybů 33 stran, přiznání k DPH za 1. a 2. Q. 1997, sestavu mimořádné účetní uzávěrky k 24. 7. 1998, šanon 6. B.s označením účetnictví, šanon 7. B., s. r. o., 9-10/96 - pokladna II, šanon 8. B., s. r. o., 1-8/96 - pokladna I. s připsanou poznámkou „účetní doklady 1996\", šanon 9. B., s. r. o., 11.-12/96 - pokladna III, šanon 10. B., s. r. o., 1996 - přijaté faktury, vydané faktury, výpisy, šanon 11. B., spol. s. r. o., - mzdy, šanon 12. nadepsaný FAKTURY, inzerce - real. kancelář 97 FAX, nabídky firem, smlouvy s dodavateli P., šanon 13. nadepsaný HYPOTEČNÍ ÚVĚRY, nájemní smlouvy, rodinné domky - smlouvy, objednávky korespondence, korespondence s úřady, smlouvy pracovněprávní, šanon 14. - P., šanon 15. závazné objednávky S., a šanon 16 - Ž. Rozhodnutí vyšetřovatel odůvodnil tím, že dne 17. 8. 1999 požádal Mgr. D. Š., který byl ustanoven správcem konkurzní podstaty společnosti B.- I., a. s., se sídlem v B. (dále jen „B.- I. B., a. s.\"), o předání listinných materiálů. Protože požadovaných listinných materiálů není k dalšímu řízení třeba a nepřichází v úvahu jejich propadnutí či zabrání a o právu správce konkurzní podstaty na tyto věci není pochyb, rozhodl vyšetřovatel o jejich vrácení, a to i s přihlédnutím k urychlení konkurzního řízení a uspokojení konkurzních věřitelů společnosti B.- I. B., a. s. Poukázal na to, že v samostatné trestní věci jsou stíháni obvinění Z. K., JUDr. H. S. a J. P.pro trestné činy zpronevěry podle § 248 odst. 1, 4 tr. zák. a v řízení proti nim byly využity stávající listinné materiály, které byly podle § 78 tr. ř. vydány dne 3. a 10. 9. 1998. Vzhledem k tomu, že bylo v průběhu vyšetřování obou trestních věcí prokázáno, že činnost společností B.B., s. r. o., a B. - I. B., a. s., byla vzájemně propojena personálně, ale zejména finančně, a navíc jediným akcionářem společnosti B. - I. B., a. s., je společnost B.B., s. r. o., je podle vyšetřovatele třeba při konkurzním řízení posoudit v širším kontextu i materiály společnosti B.B., s. r. o.

Státní zástupce Krajského státního zastupitelství v Brně (dále jen „státní zástupce\") usnesením ze dne 14. 9. 2000, sp. zn. 1 KZv 115/99, zamítl podle § 148 odst. 1 písm. c) tr. ř. jako nedůvodnou stížnost Mgr. D. Š.proti usnesení vyšetřovatele Policie České republiky, Krajského úřadu vyšetřování v Brně ze dne 18. 8. 2000, ČVS: KVV-984/23-97, jímž byly podle § 80 odst. 1 tr. ř. vydány Mgr. D. Š., správci konkurzní podstaty společnosti B. - I. B., a. s., účetní dokumenty společnosti B., s. r. o. V odůvodnění rozhodnutí státní zástupce uvedl, že vyšetřovatel zvolil při postupu podle § 80 odst. 1 tr. ř. adekvátní a logický způsob vrácení věcí, a to účetních dokladů společnosti B., s. r. o., neboť z dosavadního průběhu trestního stíhání obviněných K. a spol. pro trestné činy zpronevěry podle § 248 odst. 1, 4 tr. zák. vyplývá, že jde o bývalé představitele jak společnosti B.B., s. r. o., tak společnosti B. - I. B., a. s., a není pochyb o tom, že trestná činnost obviněných úzce souvisí s oběma společnostmi. Proto státní zástupce považuje za přiléhavé, aby při konkurzním řízení, resp. uspokojování nároků věřitelů, bylo eventuelně využito všech dokumentů - účetních dokladů obou společností. Vrácení dokladů obviněnému J. V.jako jedinému představiteli společnosti B.B., s. r. o., je podle názoru státního zástupce zcela pochybné především proto, že obviněný J. V., byť formálně zapsaný v obchodním rejstříku jako jednatel společnosti B.B., s. r. o., byl osobou zjevně nastrčenou ostatními obviněnými pouze k fiktivnímu převzetí společnosti s cílem páchat trestnou činnost.

Proti tomuto usnesení podal ministr spravedlnosti ve prospěch obviněného stížnost pro porušení zákona. Vytkl v ní, že napadeným rozhodnutím byl porušen zákon v ustanovení § 148 odst. 1 písm. c) tr. ř. a v řízení, jež mu předcházelo, v ustanoveních § 2 odst. 5, 6 tr. ř. ve vztahu k ustanovení § 80 odst. 1 tr. ř. Poukázal na to, že státní zástupce se při svém rozhodování výše uvedenými ustanoveními trestního řádu neřídil. V průběhu trestního stíhání obviněného J. V.byly dne 3. 9. 1998 a 10. 9. 1998 vydány podle § 78 tr. ř. účetní doklady společnosti B.B., s. r. o., a společnosti B. - I. B., a. s. Trestní stíhání obviněného J. V.bylo usnesením vyšetřovatele Policie České republiky, Krajského úřadu vyšetřování v Brně ze dne 31. 3. 1999, sp. zn. ČVS: KVV-984/23-97, podle § 172 odst. 1 písm. c) tr. ř. pravomocně zastaveno. Usnesením Krajského obchodního soudu v Brně ze dne 9. 8. 1999, sp. zn. 39 K 35/98, byl na majetek společnosti B. - I. B., a. s., prohlášen konkurz a správcem konkurzní podstaty byl ustanoven Mgr. D. Š., advokát. Dále uvedl, že z výpisu z obchodního rejstříku vyplývá, že společnost B.B., s. r. o., a společnost B. - I. B., a. s., jsou samostatnými právnickými osobami a jako takové jsou i samostatnými účetními jednotkami podle zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů. Postup vyšetřovatele byl proto v rozporu s ustanovením § 80 odst. 1 tr. ř., jestliže rozhodl o vrácení věcí náležejících společnosti B.B., s. r. o., správci konkurzní podstaty společnosti B. - I. B., a. s., neboť tento není subjektem, o jehož právu na vydání věcí není pochyb. Pochybení vyšetřovatele nenapravil ani státní zástupce, který dospěl dále k závěru, že nepřichází v úvahu vydání věcí obviněnému J. V., který byl sice zapsán jako jednatel v obchodním rejstříku, avšak převzal společnost pouze formálně a byl nastrčen jinými osobami, které toho využily k páchání trestné činnosti. Pro tento závěr však není opora ve spisu, v němž není založen aktuální výpis z obchodního rejstříku, ale pouze návrh na provedení změny společníků (č. l. 347 spisu), aniž by bylo zřejmé, zda byla změna v obchodním rejstříku provedena. Státní zástupce zamítl včas podanou stížnost proti usnesení vyšetřovatele podle § 148 odst. 1 písm. c) tr. ř., ačkoliv pro tento postup neměl zákonný důvod, neboť samotná skutečnost, že obě výše uvedené společnosti byly vzájemně propojeny, nezakládá důvod k tomu, aby správci konkurzní podstaty, který byl příslušným orgánem ustanoven pouze pro jednu z nich, byly vydány věci náležející druhé společnosti.

Z těchto důvodů ministr spravedlnosti v závěru stížnosti pro porušení zákona navrhl, aby Nejvyšší soud České republiky podle § 268 odst. 2 tr. ř. vyslovil, že usnesením Krajského státního zastupitelství v Brně ze dne 14. 9. 2000, sp. zn. 1 KZv 115/99, byl porušen zákon v ustanovení § 148 odst. 1 písm. c) tr. ř. a v řízení mu předcházejícím v ustanoveních § 2 odst. 5, 6 tr. ř. ve vztahu k § 80 odst. 1 tr. ř., aby podle § 269 odst. 2 tr. ř. citované usnesení Krajského státního zastupitelství v Brně zrušil a dále aby postupoval podle § 270 odst. 1 tr. ř.

Nejvyšší soud České republiky (dále jen „Nejvyšší soud\") na podkladě stížnosti pro porušení zákona přezkoumal správnost výroku napadeného rozhodnutí, jakož i řízení, jež mu předcházelo, a zjistil, že zákon byl porušen z těch důvodů, na něž poukazuje stížnost pro porušení zákona.

V ustanovení § 80 tr. ř. je upraveno vrácení věci. Podle § 80 odst. 1 tr. ř. není-li věci, která byla podle § 78 tr. ř. vydána nebo podle § 79 tr. ř. odňata, k dalšímu řízení už třeba a nepřichází-li v úvahu její propadnutí nebo zabrání, vrátí se tomu, kdo ji vydal nebo komu byla odňata. Jestliže na ni uplatňuje právo osoba jiná, vydá se tomu, o jehož právu na věc není pochyb. Při pochybnostech se věc uloží do úschovy a osoba, která si na věc činí nárok, se upozorní, aby jej uplatnila v řízení ve věcech občanskoprávních. Pokud osoba, která má na věc právo, ji přes opakovanou výzvu nepřevezme, bude věc prodána a částka za ni stržená bude uložena do úschovy soudu. Na prodej se užije přiměřeně předpisu o soudním prodeji zabavených movitých věcí.

Vyšetřovatel v souladu se zákonem dospěl k závěru, že věcí, které byly podle § 78 tr. ř. vydány ve dnech 3. 9. 1998 a 10. 9. 1998, již není k dalšímu řízení v trestní věci obviněného J. V.třeba, a že nepřichází v úvahu jejich propadnutí podle § 55 tr. zák. nebo zabrání podle § 73 tr. zák. Právo na vrácení věcí v tomto případě uplatnila jiná osoba než ty osoby, které věci vydaly. K právu jiné osoby na věc lze totiž v řízení podle § 80 odst. 1 tr. ř. přihlížet jen tehdy, když jiná osoba právo na věc uplatňuje. Není-li tomu tak, vrátí se věc tomu, kdo ji vydal nebo komu byla odňata, aniž by byla zkoumána otázka vlastnického práva k věci, která je předmětem rozhodnutí (srov. rozhodnutí pod č. 2/1970 Sb. rozh. tr.). Vyšetřovatel při svém rozhodování správně pokládal správce konkurzní podstaty společnosti B. - I. B., a. s., za jinou osobu ve smyslu § 80 odst. 1 věty druhé tr. ř., avšak nesprávně rozhodl o tom, že se vrací této jiné osobě i ty věci, které patří společnosti B.B., s. r. o. Stížnosti pro porušení zákona je nutno přisvědčit potud, že obě společnosti jsou samostatnými právnickými osobami a pro rozhodnutí podle § 80 odst. 1 věty druhé tr. ř. je naprosto bez významu personální nebo finanční propojení těchto společností. Ze samotné dikce ustanovení § 80 odst. 1 věty druhé tr. ř. vyplývá, že orgán činný v trestním řízení musí posoudit, zda o právu jiné osoby na věc není pochyb. Takto však vyšetřovatel ohledně všech věcí nepostupoval, nezjistil skutkový stav věci v rozsahu podle § 2 odst. 5 tr. ř. a provedené důkazy nehodnotil důsledně podle zásady volného hodnocení důkazů podle § 2 odst. 6 tr. ř. Usnesení vyšetřovatele neobsahuje v úvodní části úplné označení trestní věci (proti obviněnému J. V. ), ve výrokové části chybí údaj o tom, v které společnosti je Mgr. D. Š.správcem konkurzní podstaty. Společnosti, jejichž věci se vydávají, nejsou přesně označeny tak, jak byly zapsány v obchodním rejstříku (§ 134 odst. 1, § 138 tr. ř.). Usnesení není ani odůvodněno zcela v souladu s § 134 odst. 2 tr. ř., podle něhož v odůvodnění usnesení je třeba, jestliže to přichází podle povahy věci v úvahu, zejména uvést skutečnosti, které byly vzaty za prokázané, důkazy, o něž se skutková zjištění opírají, úvahy, jimiž se rozhodující orgán řídil při hodnocení provedených důkazů, jakož i právní úvahy, na jejichž podkladě posuzoval prokázané skutečnosti podle příslušných ustanovení zákona. Formální pochybení jsou i ve výrokové části napadeného usnesení státního zástupce. Státní zástupce podle § 148 odst. 1 písm. c) tr. ř. zamítl stížnost Mgr. D. Š.proti usnesení vyšetřovatele Policie České republiky, Krajského úřadu vyšetřování v Brně ze dne 18. 8. 2000, sp. zn. ČVS: KVV-984/23-97. Takto je označena trestní věc obviněného J. V. Přesto ve výroku uvedl, že „v trestní věci obviněného K. a spol.\" byly vydány podle § 80 odst. 1 tr. ř. Mgr. D. Š., advokátovi - správci konkurzní podstaty spol. B., a. s., účetní dokumenty spol. B., s. r. o. Ani státní zástupce neuvedl přesné názvy společností podle jejich obchodních jmen, která jsou zapsána v obchodním rejstříku, a omezil se ve výrokové části i na to, že byly vydány účetní dokumenty, ačkoliv ty představují jen část věcí, o nichž bylo rozhodnuto podle § 80 odst. 1 tr. ř., přičemž další část věcí je jiné povahy.

Nejvyšší soud shledal, že byl porušen zákon, a proto podle § 268 odst. 2 tr. ř. vyslovil, že usnesením státního zástupce Krajského státního zastupitelství v Brně ze dne 14. 9. 2000, sp. zn. 1 KZv 115/99, byl porušen zákon v ustanovení § 148 odst. 1 písm. c) tr. ř. a v řízení, jež mu předcházelo, v ustanoveních § 2 odst. 5, 6 tr. ř. a § 80 odst. 1 tr. ř. S ohledem na okolnosti případu, když trestní stíhání obviněného bylo zastaveno, nebylo možno dovodit, že zákon byl porušen v neprospěch obviněného, a proto Nejvyšší soud nemohl vyslovit, zda zákon byl porušen ve prospěch či neprospěch obviněného a omezil se jen na výrok podle § 268 odst. 2 tr. ř. o porušení zákona ve výše uvedených ustanoveních trestního řádu. Napadené usnesení státního zástupce se totiž obviněného prakticky netýká.

Podle § 269 odst. 2 tr. ř. toto usnesení a usnesení vyšetřovatele Policie České republiky, Krajského úřadu vyšetřování v Brně ze dne 18. 8. 2000, sp. zn. ČVS: KVV-984/23-97, zrušil. Zrušil také všechna další rozhodnutí na zrušené rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Nejvyšší soud postupoval podle § 269 odst. 2 tr. ř., neboť to navrhl ministr spravedlnosti ve stížnosti pro porušení zákona podané do šesti měsíců od právní moci napadeného rozhodnutí, přičemž Nejvyšší soud rozhodl o této stížnosti do tří měsíců od jejího podání (§ 272 odst. 1 tr. ř.).

Podle § 270 odst. 1 tr. ř. přikázal vyšetřovateli Policie České republiky, Krajského úřadu vyšetřování v Brně, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl. Při novém projednání a rozhodnutí vyšetřovatel odstraní postupem podle § 2 odst. 5 tr. ř. neúplnosti v dokazování, na něž bylo poukázáno v tomto rozhodnutí. Především vyžádá aktuální výpis z obchodního rejstříku ohledně společností B.B., společnost s ručením omezeným, B., a B.- I., a. s., B., vyjasní si, které věci patří společnosti B.- I., a. s., a které společnosti B.B., společnost s ručením omezením, a znovu rozhodne podle § 80 odst. 1 věta druhá tr. ř. o právu jiné osoby (správce konkurzní podstaty) na věci, které byly vydány dne 3. a 10. 9. 1998. Ve výrokové části rozhodnutí přesně označí věci, které se vydávají, tak, aby bylo zřejmé, zda jde o věci náležející společnosti B.- I., a. s. Vyšetřovatel rozhodne podle § 80 odst. 1 věta prvá tr. ř. také o vrácení věcí, které patří společnosti B.B., společnost s ručením omezeným. Usnesení odůvodní v souladu s § 134 odst. 2 tr. ř. Vyšetřovatel je přitom podle § 270 odst. 4 tr. ř. vázán právním názorem, který vyslovil ve věci Nejvyšší soud, a je povinen provést procesní úkony, jejichž provedení Nejvyšší soud nařídil.

Poučení: Proti tomuto rozsudku není stížnost pro porušení zákona přípustná.

V Brně dne 25. dubna 2001

Předseda senátu

JUDr. Jindřich Urbánek

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nsoud.cz
Přesunout nahoru