Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

5 Tz 248/2001Rozsudek NS ze dne 28.11.2001

EcliECLI:CZ:NS:2001:5.TZ.248.2001.1

přidejte vlastní popisek

5 Tz 248/2001

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Nejvyšší soud České republiky projednal ve veřejném zasedání konaném dne 28. listopadu 2001 v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Horáka a soudců JUDr. Františka Púryho a JUDr. Jindřicha Urbánka stížnost pro porušení zákona, kterou podal ministr spravedlnosti ve prospěch obviněného V. K., proti usnesení Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 6. 2. 2001, sp. zn. 4 T 145/2000, rozhodl podle § 268 odst. 2, § 269 odst. 2 a § 270 odst. 1 tr. ř. takto:

Pravomocným usnesením Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 6. 2. 2001, sp. zn. 4 T 145/2000,

bylporušenzákon

v ustanoveních § 334 odst. 1 tr. ř., § 22 odst. 1 a § 38 odst. 1 tr. zák. v neprospěch obviněného V. K.

Citované usnesení se zrušuje ve výroku pod bodem I., kterým bylo rozhodnuto o započtení vazby obviněného V. K. od 28. 4. 2000 do 18. 1. 2001 do trestu odnětí svobody, jenž mu byl uložen rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 15. 11. 2000, sp. zn. 4 T 145/2000, ve spojení s rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 18. 1. 2001, sp. zn. 5 To 621/2000. Současně se zrušují všechna další rozhodnutí na zrušenou část usnesení obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.

Obvodnímu soudu pro Prahu 1 se přikazuje, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.

Odůvodnění:

Rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 15. 11. 2001, sp. zn. 4 T 145/2000, byl obviněný V. K. uznán vinným trestnými činy nedovolené výroby a držení omamných a psychotropních látek a jedů podle § 187 odst. 1 tr. zák. a nedovoleného ozbrojování podle § 185 odst. 1 tr. zák. Za to byl odsouzen podle § 187 odst. 1 tr. zák. za použití § 35 odst. 1 tr. zák. k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání tří roků. Podle § 39a odst. 2 písm. c) tr. zák. byl obviněný pro výkon trestu zařazen do věznice s ostrahou. Podle § 55 odst. 1 písm. a) tr. zák. mu byl uložen trest propadnutí věci – zbraní v rozsudku blíže specifikovaných.

Proti tomuto rozsudku podali odvolání obviněný V. K. a v jeho neprospěch obvodní státní zástupce pro Prahu 1.

Rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 18. 1. 2001, sp. zn. 5 To 621/2000, byl k odvolání obvodního státního zástupce pro Prahu 1 podle § 258 odst. 1 písm. e), odst. 2 tr. ř. zrušen, a to jen ve výroku o trestu odnětí svobody, rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 15. 11. 2000, sp. zn. 4 T 145/2000. Dále podle § 259 odst. 3 tr. ř. učinil ve věci odvolací soud vlastní rozhodnutí, a při nezměněném výroku o vině obviněnému V. K. uložil podle § 187 odst. 1 tr. zák. za použití § 35 odst. 1 tr. zák. úhrnný trest odnětí svobody v trvání čtyř roků, pro jehož výkon jej podle § 39a odst. 2 písm. c) tr. zák. zařadil do věznice s ostrahou. Podle § 256 tr. ř. bylo odvolání obviněného zamítnuto.

Usnesením Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 6. 2. 2001. sp. zn. 4 T 145/2000, bylo ve věci obviněného V. K. rozhodnuto:

I. Podle § 38 odst. 1, § 22 odst. 1 tr. zák. a § 334 odst. 1 tr. ř. o započtení vazby obviněnému od 28. 4. 2000 do 18. 1. 2001 do trestu odnětí svobody, který mu byl uložen rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 15. 11. 2000, sp. zn. 4 T 145/2000, ve spojení s rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 18. 1. 2001, sp. zn. 5 To 621/2000.

II. Podle § 152 odst. 1 písm. a) tr. ř. byla obviněnému uložena povinnost nahradit státu náklady spojené s výkonem vazby.

III. Podle § 152 odst. 1 písm. d) tr. ř. byla obviněnému uložena povinnost nahradit státu zálohované náklady trestního řízení, stanovené paušální částkou 5.800,-- Kč do patnácti dnů.

Citované usnesení nabylo právní moci dne 27. 2. 2001.

Proti tomuto usnesení podal ministr spravedlnosti stížnost pro porušení zákona ve prospěch obviněného V. K.

V písemném zdůvodnění mimořádného opravného prostředku ministr spravedlnosti namítá, že počátek započítávané vazby byl obvodním soudem chybně vymezen momentem zadržení obviněného dne 28. 4. 2001 a nikoli okamžikem, kdy došlo k faktickému omezení jeho osobní svobody zadržením na místě trestného činu dne 27. 4. 2000. V této souvislosti poukazuje na příslušné listinné důkazy ve spisovém materiálu. Zdůrazňuje, že usnesení Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 30. 4. 2000, sp. zn. Nt 336/2000, kterým byl obviněný V. K. podle § 67 odst. 1 písm. b), c), odst. 2 tr. ř. vzat do vazby, přičemž počátek vazební lhůty byl stanoven od 28. 4. 2000 od 9.00 hod., mělo z hlediska následného rozhodování o započtení vazby do trestu odnětí svobody pouze deklaratorní charakter. V napadeném usnesení mělo být samostatně vyhodnoceno, kdy došlo k faktickému omezení osobní svobody obviněného. Pokud by tak obvodní soud učinil, musel dospět k závěru, že k tomu došlo již dne 27. 4. 2000 v 16.30 hod., kdy byl zadržen při páchání trestné činnosti.

Závěrem stížnosti pro porušení zákona ministr spravedlnosti navrhl, aby Nejvyšší soud podle § 268 odst. 2 tr. ř. vyslovil, že usnesením Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 6. 2. 2001, sp. zn. 4 T 145/2000, byl ve výroku pod bodem I., kterým bylo rozhodnuto o započtení vazby obviněného V. K. od 28. 4. 2000 do 18. 1. 2001 do trestu odnětí svobody, uloženého rozsudkem téhož soudu ze dne 15. 11. 2000, sp. zn. 4 T 145/2000, ve spojení s rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 18. 1. 2001, sp. zn. 5 To 621/2000, v neprospěch obviněného porušen zákon v ustanoveních § 334 odst. 1 tr. ř., § 22 odst. 1 a § 38 odst. 1 tr. zák. Dále aby Nejvyšší soud podle § 269 odst. 2 tr. ř. napadené usnesení pod bodem I. zrušil. Současně aby zrušil další rozhodnutí na zrušenou část usnesení obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Poté aby postupoval podle § 271 odst. 1 tr. ř.

Nejvyšší soud přezkoumal na podkladě stížnosti pro porušení zákona a spisového materiálu podle § 267 odst. 1 tr. ř. správnost všech výroků napadeného usnesení a řízení, které mu předcházelo, a shledal, že zákon porušen byl.

Nejvyšší soud předně přezkoumal výrok pod bodem I. napadeného usnesení, a zjistil, že obvodní soud v tomto případě nepostupoval důsledně podle zákona, jak důvodně namítá i ministr spravedlnosti ve stížnosti pro porušení zákona.

Podle § 334 odst. 1 tr. ř. o započítání vazby a trestu rozhodne předseda senátu usnesením, a to zpravidla zároveň s nařízením výkonu trestu. Vazba se započítává podle stavu ke dni nařízení výkonu trestu, a to od doby , kdy osobní svoboda obviněného byla omezena. Podle § 22 odst. 1 tr. zák. jestliže pro týž skutek byl pachatel v cizině ve vazbě nebo potrestán orgánem cizího státu, započítá se mu doba strávená ve vazbě nebo vykonaný trestu do trestu uloženého soudem České republiky, pokud je vzhledem k druhu trestu započítání možné. Obdobně postupuje soud, uložil-li pachateli trest úhrnný nebo souhrnný. Podle § 38 odst. 1 tr. zák. jestliže se vedlo proti pachateli trestní řízení ve vazbě a dojde v tomto řízení k jeho odsouzení, započítá se mu doba strávená ve vazbě do uloženého trestu, popř. do trestu úhrnného nebo souhrnného, pokud je vzhledem k druhu uloženého trestu započítání možné.

Obvodní soud sice správně shledal, že jsou dány všechny zákonné podmínky pro započtení vazby obviněného do pravomocně uloženého trestu odnětí svobody. Chybně však stanovil dobu tohoto započtení od 28. 4. 2000 do 18. 1. 2001, když v tomto směru nesprávně vycházel z usnesení Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 30. 4. 2000, Nt 336/2000, kterým byl obviněný podle § 67 odst. 1 písm. b), c), odst. 2 tr. ř. vzat do vazby s tím, že se vazba započítává od 28. 4. 2000 od 9.00 hod. (č. l. 10 tr. spisu). Nutno souhlasit se stížností pro porušení zákona, že dobou započtení vazby v konstatovaném usnesení nebyl obvodní soud vázán. Z protokolu Policie České republiky, Obvodního úřadu vyšetřování pro Prahu 1 ze dne 28. 4. 2000, ČVS: OVI-1114/2000, o zadržení obviněného, vyplývá, že V. K. byl omezen na svobodě již dne 27. 4. 2000 od 16.30 hodin (č. l. 4 tr. spisu). Shodná skutečnost vyplývá i z úředního záznamu orgánů Policie České republiky, Správy hl. města Prahy ze dne 27. 4. 2000, které téhož dne zadržely obviněného z důvodu § 76 odst. 2 tr. ř. (č. l. 1-2 tr. spisu). Proto bylo nutno ve smyslu § 334 odst. 1 tr. ř. rozhodnout podle § 38 odst. 1 tr. zák. o započtení vazby obviněného V. K. do trestu odnětí svobody uloženého rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 15. 11. 2000, sp. zn. 4 T 145/2000, ve spojení s rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 18. 1. 2001, sp. zn. 5 To 621/2000, a to od 27. 4. 2000 do 18. 1. 2001. V důsledku zmíněného pochybení byl obviněný nedůvodně znevýhodněn a proto byl zákon porušen v jeho neprospěch. Nedostatkem formálního charakteru je, že ve výroku napadeného usnesení pod bodem I. bylo použito i ustanovení § 22 odst. 1 tr. zák., které se však vztahuje k započtení výkonu vazby nebo výkonu trestu v cizině, do trestu uloženého soudem České republiky, o což však v daném případě nešlo. Proto bylo nutno toto ustanovení na tiskopisu usnesení škrtnout.

Nejvyšší soud dále přezkoumal výroky napadeného usnesení pod body II. a III., ale žádné nedostatky neshledal. V souladu s ustaveními § 152 odst. 1 písm. a), d) tr. ř. byla obviněnému V. K. uložena jednak povinnost nahradit státu náklady spojené s výkonem vazby a dále povinnost nahradit státu zálohované náklady trestního řízení, stanovené paušální částkou 5.800,-- Kč do patnácti dnů. Stanovená finanční částka odpovídá ustanovením § 1 písm. b) a § 3 písm. a) vyhlášky č. 312/1995 Sb.

Vzhledem k uvedeným skutečnostem Nejvyšší soud podle § 268 dost. 2 tr. ř. vyslovil, že usnesením Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 6. 2. 2001, sp. zn. 4 T 145/2000, byl porušen zákon v ustanoveních § 334 odst. 1 tr. ř., § 22 odst. 1 a § 38 odst. 1 tr. zák. v neprospěch obviněného V. K. Dále podle § 269 odst. 2 toto usnesení zrušil ve výroku pod bodem I., kterým bylo rozhodnuto o započtení vazby obviněného od 28. 4. 2000 do 18. 1. 2001 do trestu odnětí svobody, jenž mu byl uložen rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 15. 11. 2000, sp. zn. 4 T 145/2000, ve spojení s rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 18. 1. 2001, sp. zn. 5 To 621/2000. Současně zrušil všechna další rozhodnutí na zrušenou část usnesení obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Dále Nejvyšší soud podle § 270 odst. 1 tr. ř. Obvodnímu soudu pro Prahu 1 přikázal, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.

Úkolem Obvodního soudu pro Prahu 1 bude po vrácení trestního spisu bezodkladně rozhodnout o započtení vazby obviněného V. K. do trestu odnětí svobody pravomocně uloženého výše konstatovanými rozsudky. Závěrem a pouze pro úplnost lze připomenou, že ve smyslu ustanovení § 270 odst. 4 tr. ř. je orgán, jemuž byla věc přikázána, vázán právním názorem, který ve věci vyslovil Nejvyšší soud.

Poučení: Proti tomuto rozsudku není stížnost pro porušení zákona přípustná.

V Brně dne 28. listopadu 2001

Předseda senátu

JUDr. Jiří Horák

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nsoud.cz
Přesunout nahoru