Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

5 Tz 100/2001Rozsudek NS ze dne 27.06.2001

EcliECLI:CZ:NS:2001:5.TZ.100.2001.1

přidejte vlastní popisek

5 Tz 100/2001

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Nejvyšší soud České republiky projednal ve veřejném zasedání konaném dne 27. června 2001 v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Jiřího Horáka a soudců JUDr. Františka Púryho a JUDr. Jindřicha Urbánka stížnost pro porušení zákona, kterou podal ministr spravedlnosti v neprospěch obviněného L. P., proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 13. 12. 2000, sp. zn. 6 To 296/2000, který rozhodoval jako soud odvolací v trestní věci vedené u Okresního soudu v Bruntále pod sp. zn. 3 T 110/98, a rozhodl podle § 268 odst. 2, § 269 odst. 2, § 270 odst. 1 tr. ř., a za podmínek § 272 odst. 1 tr. ř., takto:

Rozsudkem Krajského soudu v Ostravě ze dne 13. 12. 2000, sp. zn. 6 To 296/2000, a v řízení, které mu předcházelo, byl ve prospěch obviněného L. P. p o r u š e n z á k o n v ustanoveních § 2 odst. 5, 6, § 258 odst. 1 písm. d), § 259 odst. 3 a § 226 písm. b) tr. ř.

Citovaný rozsudek a rozsudek Okresního soudu v Bruntále ze dne 11. 4. 2000, sp. zn. 3 T 110/98, sezrušují. Současně se zrušují všechna další rozhodnutí na zrušené rozsudky obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.

Okresnímu soudu v Bruntále sepřikazuje, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.

Odůvodnění:

Rozsudkem Okresního soudu v Bruntále ze dne 12. 8. 1998, sp. zn. 3 T 110/98, byl obviněný L. P. uznán vinným trestným činem znásilnění podle § 241 odst. 1 tr. zák., protože dne 14. 3. 1998 kolem 03.00 hodin v B. ve svém vozidle Škoda 105, osahával na nohou a na prsou M. T., a když proto chtěla vozidlo opustit, vtáhl ji za oděv zpět, povalil ji na sklopenou sedačku, přestože jej odstrkovala, vysvlékl ji a poté ji držel za ústa a za ruce a opakovaně s ní vykonal pohlavní styk, ačkoli se jej snažila poškrábat a kousnout. Protože byl tento skutek ve zcela stejném znění aplikován i ve výroku dalších níže uvedených rozsudků, nebude již v tomto rozhodnutí opakován, ale bude na něj odkazováno. Za to byl obviněný odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání dvou roků, přičemž výkon trestu byl podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání tří roků a šesti měsíců.

Usnesením Krajského soudu v Ostravě ze dne 7. 10. 1998, sp. zn. 6 To 512/98, byl k odvolání obviněného L. P. podle § 258 odst. 1 písm. b), c) tr. ř. zrušen v celém rozsahu rozsudek Okresního soudu v Bruntále ze dne 12. 8. 1998, sp. zn. 3 To 110/98. Podle § 259 odst. 1 tr. ř. byla věc okresnímu soudu vrácena, aby ji v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.

Rozsudkem Okresního soudu v Bruntále ze dne 11. 4. 2000, sp. zn. 3 T 110/98, byl obviněný L. P. uznán vinným trestným činem znásilnění podle § 241 odst. 1 tr. zák., a to na stejném skutkovém základě uvedeném výše. Za to byl odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání dvou roků, přičemž výkon trestu byl podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání tří roků a šesti měsíců.

Rozsudkem Krajského soudu v Ostravě ze dne 13. 12. 2000, sp. zn. 6 To 296/2000, byl k odvolání obviněného L. P. podle § 258 odst. 1 písm. d) tr. ř. zrušen v celém rozsahu rozsudek Okresního soudu v Bruntále ze dne 11. 4. 2000, sp. zn. 3 T 110/98. Podle § 259 odst. 3 tr. ř. rozhodl odvolací soud sám ve věci. Podle § 226 písm. b) tr. ř. zprostil obviněného L. P. obžaloby okresního státního zástupce v Bruntále ze dne 29. 5. 1998, sp. zn. 1 Zt 221/98, pro skutek, jak byl popsán shora, kvalifikovaný jako trestný čin znásilnění podle § 241 odst. 1 tr. zák.

Proti naposledy konstatovanému rozsudku podal dne 4. 5. 2001 ministr spravedlnosti stížnost pro porušení zákona v neprospěch obviněného L. P.

V odůvodnění mimořádného opravného prostředku ministr spravedlnosti poukazuje na ustanovení § 2 odst. 6, § 254 odst. 1, § 259 odst. 3, § 226 písm. b) tr. ř. a § 241 odst. 1 tr. zák. s tím, že se jimi odvolací soud neřídil. Uvádí, že odvolací soud hodnotil důkazy izolovaně, bez vzájemných souvislostí. Odůvodnění napadeného rozsudku je nepřesvědčivé, obsahuje nepřesnosti a je neúplné ohledně popisu skutku. Tak např. zmínka o počínání poškozené v minulosti, v případě zastavení trestního stíhání druha její matky J. S., který ji měl za pohlavní styk nabízet peníze. Tato skutečnost měla zřejmě spadat do okolností zpochybňujících věrohodnost M. T. Trestní stíhání jmenovaného však bylo zastaveno proto, že mezi ním a matkou poškozené neexistoval v kritické době druhovský poměr a formální stav závislosti mezi ním a poškozenou, a nikoli že by M. T. o události lhala. Také závěr odvolacího soudu ohledně sympatií projevovaných poškozenou vůči obviněnému nemá oporu v provedených důkazech. Odvolací soud a ani soud prvního stupně se nezabývaly schopností poškozené účinně se bránit nechtěnému pohlavnímu styku z hlediska jejího ovlivnění požitým alkoholem.

Podle ministra spravedlnosti nebyly splněny podmínky § 259 odst. 3 tr. ř., aby mohl odvolací soud rozhodnout ve věci rozsudkem. U veřejného zasedání konaného o odvolání obviněného byly pouze opakovány některé důkazy provedené již okresním soudem, aniž by byl skutkový stav jimi doplněn. Odvolací soud nemohl sám rozhodnout rozsudkem a podle § 226 písm. b) tr. ř. obviněného zprostit obžaloby jen na základě jiného hodnocení důkazů. Pokud učinil závěr, že skutková zjištění okresního soudu jsou nejasná, měl postupovat podle § 258 odst. 1 písm. b), § 259 odst. 1 tr. ř.

Ministr spravedlnosti rovněž uvádí, z jakých důvodů považuje hodnocení výpovědi M. T. soudem prvního stupně jako věrohodné, včetně správnosti výroku o vině trestným činem znásilnění podle § 241 odst. 1 tr. zák. u obviněného.

Závěrem stížnosti pro porušení zákona ministr spravedlnosti navrhl, aby Nejvyšší soud podle § 268 odst. 2 tr. ř. vyslovil, že rozsudkem Krajského soudu v Ostravě ze dne 13. 12. 2000, sp. zn. 6 To 296/2000, byl porušen zákon v ustanoveních § 259 odst. 3, § 226 písm. b) tr. ř. a v řízení, které mu předcházelo, též v ustanoveních § 2 odst. 6, § 254 odst. 1 tr. ř. ve vztahu k § 241 odst. 1 tr. zák., a to ve prospěch obviněného L. P. Dále aby podle § 269 odst. 2 tr. ř. napadený rozsudek zrušil a postupoval podle § 270 odst. 1 tr. ř.

Nejvyšší soud přezkoumal na podkladě spisového materiálu podle § 267 odst. 1 tr. ř. správnost všech výroků napadeného rozsudku, jakož i řízení, které mu předcházelo, a shledal, že zákon porušen byl.

Z trestního spisu bylo zjištěno, že u hlavního líčení byly před okresním soudem provedeny výslechy obviněného, svědků, včetně poškozené a znalců z oboru zdravotnictví, odvětví psychiatrie, psychologie a odvětví gynekologie a porodnictví. Rovněž byly přečteny další svědecké výpovědi, znalecký posudek z oboru kriminalistiky, odvětví biologie a listinné důkazy zajištěné v přípravném řízení.

Podle § 2 odst. 5 tr. ř. orgány činné v trestním řízení postupují tak, aby byl zjištěn skutkový stav věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti, a to v rozsahu, který je nezbytný pro jejich rozhodnutí. Bez návrhu stran objasňují stejně pečlivě okolnosti svědčící ve prospěch i v neprospěch obviněného. Doznání obviněného nezbavuje orgány činné v trestním řízení povinnosti přezkoumat všechny okolnosti případu. Podle § 2 odst. 6 tr. ř. orgány činné v trestním řízení hodnotí důkazy podle svého vnitřního přesvědčení založeného na pečlivém uvážení všech okolností případu jednotlivě i v jejich souhrnu. Podle § 258 odst. 1 písm. d) tr. ř. odvolací soud zruší napadený rozsudek, bylo-li napadeným rozsudkem porušeno ustanovení trestního zákona. Podle § 259 odst. 3 věty první tr. ř. rozhodnout sám ve věci může odvolací soud, jen je-li možno nové rozhodnutí učinit na podkladě skutkového stavu, který byl v napadeném rozsudku správně zjištěn a popřípadě důkazy provedenými před odvolacím soudem doplněn. Podle § 226 písm. b) tr. ř. soud zprostí obžalovaného obžaloby, není-li skutek, pro nějž je stíhán, trestným činem.

Podle názoru Nejvyššího soudu nebyly v řízení před soudy obou stupňů provedeny všechny dostupné důkazy potřebné k objasnění skutku, pro který byl obviněný obžalován. U hlavního líčení byl sice proveden svědecký výslech poškozené M. T. Z protokolu o hlavním líčení však není zcela zřejmé, jak svědkyně o události vypovídala, zejména ve spontánní části, než jí byla podle § 211 odst. 2 písm. b) tr. ř. přečtena výpověď z přípravného řízení a než jí byly kladeny otázky. Potřebu opětovně vyslechnout tuto svědkyni před soudem považoval za nutné i odvolací soud, když z tohoto důvodu odročil dne 11. 9. 2000 konání veřejného zasedání o odvolání obviněného. Je skutečností, že od provedení zmíněného důkazu bylo nakonec upuštěno, zřejmě pro obtíže se zajištěním účasti poškozené u soudu. Protože výpovědi obviněného L. P. a poškozené M. T. se zásadně lišily v popisu kritické události, měly být tyto osoby u hlavního líčení vzájemně konfrontovány, aby okresní soud mohl bezprostředně posoudit věrohodnost jejich tvrzení. V přípravném řízení byla tato konfrontace provedena. Tento důkaz nebyl u hlavního líčení konstatován. Vzhledem k zásadě ústnosti a bezprostřednosti bylo provedení konfrontace před soudem těchto jediných přímých účastníků události nezbytné. Jako svědek měl být u hlavního líčení vyslechnut příslušník Policie České republiky J. Č. Jmenovaný a další příslušník Policie České republiky M. B. (který byl u hlavního líčení vyslýchán) byli první, s nimiž měla poškozená bezprostředně po události mluvit. Výslechem svědka mělo být zjišťováno nejen to, zda, eventuálně co poškozená příslušníkům Policie České republiky říkala, ale jak se v této době chovala, zda byla rozrušena, jak byla oblečena a pod. Dále mělo být zjišťováno, jak se choval, co říkal a jak byl oblečen obviněný.

Protože u hlavního líčení nebyly k objasnění skutkového stavu věci provedeny potřebné důkazy, bylo vzhledem k neúplnosti dokazování vadné i hodnocení provedených důkazů, a v důsledku těchto nedostatků byly chybné skutkové i právní závěry okresního soudu o vině obviněného, včetně navazujícího výroku o trestu.

Zmíněné nedostatky měl napravit Krajský soud v Ostravě, který dne 13. 12. 2000 rozhodoval o odvolání obviněného. Odvolací soud sice důvodně shledal chybným rozsudek okresního soudu. Správně ho také zrušil, byť tak měl učinit z důvodů § 258 odst. 1 písm. b), c) tr. ř. a nikoli podle § 258 odst. 1 písm. d) tr. ř. Je nutno souhlasit se stížností pro porušení zákona, že v daném případě nebyly splněny podmínky § 259 odst. 3 tr. ř., aby odvolací soud mohl sám ve věci rozhodnout rozsudkem, neboť skutkový stav nebyl v napadeném rozsudku správně zjištěn, popřípadě důkazy provedenými před odvolacím soudem doplněn. Odvolací soud sice provedl dokazování u veřejného zasedání dne 13. 12. 2000, a to podle § 211 odst. 4 tr. ř. přečtením znaleckých posudků z oboru zdravotnictví, odvětví psychiatrie a odvětví gynekologie a porodnictví (č. l. 180-186, 188-189 tr. spisu). Také byly podle § 211 odst. 1 tr. ř. přečteny ze spisu svědecké výpovědi M. T. a M. S. (č. l. 90-92, 93-94 tr. spisu). Protože tyto důkazy již byly provedeny i v rámci dokazování u hlavního líčení, nemohl být uvedeným postupem odvolacího soudu doplněn skutkový stav napadeného rozsudku ve smyslu § 259 odst. 3 tr. ř. U veřejného zasedání bylo uvedené dokazování pouze formálního charakteru a odvolací soud nemohl s jiným výsledkem hodnotit důkazy provedené u hlavního líčení, než učinil soud prvního stupně. Mohl pouze okresnímu soudu vytknout, v jakém směru postupoval při hodnocení důkazů v rozporu s § 2 odst. 6 tr. ř., a v rámci postupu podle § 259 odst. 1 tr. ř. dosáhnout nápravy, jak důvodně upozorňuje i ministr spravedlnosti v mimořádném opravném prostředku. V odůvodnění napadeného rozsudku se argumentuje tím, že ve věci trestního stíhání druha matky poškozené J. S., který měl M. T. osahávat a nabízet ji za pohlavní styk peníze, nebyla podána obžaloba. K této argumentaci je třeba poznamenat, že jako důkaz nebyl proveden příslušný spisový materiál a nebyl proveden ani důkaz, na který poukazuje odvolací soud, jak vyplývá z protokolů o veřejných zasedáních konaných o odvolání. I tato skutečnost byla nedostatkem v dokazování. Protože rozsudkem odvolacího soudu byl obviněný L. P. výrokem podle § 226 písm. b) tr. ř. v konečném důsledku nedůvodně zvýhodněn, byl zákon porušen ve prospěch obviněného, neboť nedostatky ve skutkových zjištěních neumožňovaly meritorní rozhodnutí o obžalobě a tedy ani závěr, že skutek, pro který se trestní stíhání vede, není trestným činem.

Vzhledem k uvedeným skutečnostem Nejvyšší soud podle § 268 odst. 2 tr. ř. vyslovil, že rozsudkem Krajského soudu v Ostravě ze dne 13. 12. 2000, sp. zn. 6 To 296/2000, a v řízení, které mu předcházelo, byl ve prospěch obviněného L. P. porušen zákon v ustanoveních § 2 odst. 5, 6, § 258 odst. 1 písm. d), § 259 odst. 3 a 226 písm. b) tr. ř. Protože byly splněny zákonné podmínky § 272 odst. 1 tr. ř. (ministr spravedlnosti ve stížnosti pro porušení zákona podané do šesti měsíců od právní moci napadeného rozhodnutí navrhl postup podle § 269 odst. 2 až § 271 tr. ř. a Nejvyšší soud rozhodl o této stížnosti do tří měsíců od jejího podání), tak podle § 269 odst. 2 tr. ř. citovaný rozsudek i rozsudek Okresního soudu v Bruntále ze dne 11. 4. 2000, sp. zn. 3 T 110/98, zrušil. Současně zrušil všechna další rozhodnutí na zrušené rozsudky obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Poté Nejvyšší soud podle § 270 odst. 1 tr. ř. okresnímu soudu v Bruntále přikázal, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.

Úkolem okresního soudu bude u hlavního líčení doplnit dokazování ve výše naznačeném směru, popř. provést i další důkazy, pokud to výsledky doplněného dokazování budou ve smyslu § 2 odst. 5 tr. ř. vyžadovat. Dále všechny důkazy postupem podle § 2 odst. 6 tr. ř. vyhodnotit a učinit ve věci zákonu odpovídající rozhodnutí. Závěrem a pro úplnost lze poznamenat, že by mělo být na základě důkazů také posouzeno, jaký vliv na průběh události (žalovaného skutku), včetně jednání obviněného mělo ovlivnění M. T. požitým alkoholem, a zda se nemohlo jednat o zneužití stavu bezbrannosti ve smyslu § 241 odst. 1 tr. zák., v tehdy účinném znění.

Poučení: Proti tomuto rozsudku není stížnost pro porušení zákona přípustná.

V Brně dne 27. června 2001

Předseda senátu

JUDr. Jiří Horák

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nsoud.cz
Přesunout nahoru