Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

5 Tvo 7/2001Usnesení NS ze dne 10.01.2001

EcliECLI:CZ:NS:2001:5.TVO.7.2001.1

přidejte vlastní popisek

5 Tvo 7/2001

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky projednal v neveřejném zasedání konaném dne 10. ledna 2001 stížnost obžalovaného V. K., kterou podal proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 17. 12. 2000, sp. zn. 8 To 165/2000, v trestní věci vedené u Krajského soudu v Ústí nad Labem pod sp. zn. 1 T 87/2000, a rozhodl takto:

Podle § 148 odst. 1 písm. c) tr. ř. se stížnost obžalovaného V. K. zamítá.

Odůvodnění:

Usnesením Vrchního soudu v Praze ze dne 17. 12. 2000, sp. zn. 8 To 165/2000, bylo rozhodnuto, že podle § 68 tr. ř. z důvodu § 67 odst. 1 písm. a) tr. ř. se obžalovaný V. K. bere do vazby. Vazba se započítává od okamžiku omezení osobní svobody, t. j. od 16.00 hod. dne 17. 12. 2000.

Proti tomuto usnesení podal obžalovaný V. K. v zákonné lhůtě stížnost.

V písemném zdůvodnění stížnosti obžalovaný namítá, že ve věci Okresního soudu v Chomutově byl ve vazbě od 17. 12. 1998 do května 2000. Během výkonu vazby mu bylo sděleno obvinění ze spáchání trestných činů podle § 219 tr. zák., kterých se nedopustil. Obžalovaný konstatuje, že trestní stíhání jeho osoby mělo být Okresním soudem v Chomutově zastaveno a mělo být rozhodnuto o vazbě. Místo toho byl odvolacím soudem přeřazen do výkonu trestu odnětí svobody, který vykonal dne 17. 12. 2000. Po propuštění byl zadržen Policií ČR, předveden k soudu a vzat do vazby.

Obžalovaný dále zdůrazňuje, že důvod vazby u jeho osoby byl mechanicky odvozen od výše trestu. Soud u jeho osoby shledal útěkový důvod vazby, který objektivně nezdůvodnil. V této souvislosti zdůrazňuje, že neudělal nic, co by mohlo vést k obavě, že by uprchl nebo se skrýval. Poté, co došlo k oběma skutkům, byl tři měsíce na svobodě a na předvolání Policie ČR v Mostě se řádně dostavil k podání vysvětlení. Obžalovaný také poukazuje na své rodinné zázemí, včetně toho, že syn potřebuje jeho výchovu.

Z obsahu stížnosti vyplývá, že obžalovaný požaduje zrušení napadeného usnesení a propuštění z vazby na svobodu.

Nejvyšší soud České republiky přezkoumal z podnětu podané stížnosti podle § 147 odst. 1 tr. ř. správnost všech výroků napadeného usnesení, jakož i příslušnou část řízení, které mu předcházelo, ale stížnost obžalovaného důvodnou neshledal.

Z trestního spisu vyplývá, že obžalovaný V. K. byl rozsudkem Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 23. 10. 2000, sp. zn. 1 T 87/2000, uznán vinným trestným činem vraždy podle § 219 odst. 1, 2 písm. h) tr. zák., spáchaným formou organizátorství podle § 10 odst. 1 písm. a) tr. zák. a trestným činem vraždy podle § 219 odst. 1, 2 písm. h) tr. zák. Za to byl mimo jiné odsouzen k výjimečnému trestu odnětí svobody v trvání dvaceti roků se zařazením k jeho výkonu do věznice se zvýšenou ostrahou. Rozsudek je nepravomocný a o odvolání obžalovaného a krajského státního zástupce bude dne 17. 1. 2001 rozhodovat Vrchní soud v Praze.

Podle § 67 odst. 1 písm. a) tr. ř. obviněný smí být vzat do vazby jen tehdy, jsou-li tu konkrétní skutečnosti, které odůvodňují obavu, že uprchne nebo se bude skrývat, aby se tak trestnímu stíhání nebo trestu vyhnul, zejména nelze-li jeho totožnost hned zjistit, nemá-li stálé bydliště anebo hrozí-li mu vysoký trest. Podle § 68 tr. ř. vzít do vazby lze toliko osobu, které bylo sděleno obvinění (§ 160 tr. ř.). Rozhodnutí o vazbě musí být odůvodněno též skutkovými okolnostmi. O vazbě rozhoduje soud a v přípravném řízení na návrh státního zástupce soudce.

Podle názoru Nejvyššího soudu České republiky postupoval Vrchní soud v Praze v souladu s výše citovaným ustanovením § 67 odst. 1 písm. a) tr. ř., když u obžalovaného V. K. shledal útěkový důvod vazby. V této souvislosti lze připomenout, že jmenovaný je stíhán pro mimořádně závažnou úmyslnou trestnou činnost. V případě, že bude pravomocně uznán vinným a odsouzen, tak mu hrozí uložení vysokého trestu. Tato hrozba ještě zesílila vyhlášením shora uvedeného odsuzujícího rozsudku, byť jde o rozhodnutí nepravomocné. Vrchní soud v Praze v odůvodnění napadeného usnesení rovněž oprávněně konstatoval, že krajský státní zástupce v Ústí nad Labem podal odvolání do výroku o trestu, a to v neprospěch obžalovaného (domáhá se uložení přísnějšího trestu odnětí svobody). Také důvodně poukázal na osobní rysy obžalovaného popsané ve znaleckých posudcích z oboru zdravotnictví, odvětví psychiatrie a psychologie. Nepominul ani skutečnost, že před vzetím do vazby v předchozí trestní věci se obžalovaný nezdržoval v místě bydliště, neboť páchal majetkovou trestnou činnost na celém území republiky, jak vyplývá z pravomocného rozsudku Okresního soudu v Chomutově ze dne 14. 12. 1999, sp. zn. 1 T 166/99, ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 3. 5. 2000, sp. zn. 6 To 287/2000 (č. l. 530-539 tr. spisu). Tyto konkrétní skutečnosti dostatečně odůvodňují Vrchním soudem v Praze zjištěný důvod vazby a proto v tomto směru nelze akceptovat námitky obžalovaného uvedené ve stížnosti.

Námitkou obžalovaného V. K., že se trestné činnosti nedopustil, se Nejvyšší soud České republiky nezabýval, neboť v řízení o této stížnosti nemůže posuzovat otázku viny jmenovaného. Tuto námitku je nutno uplatnit v odvolacím řízení.

Pokud obžalovaný ve stížnosti poukazuje na své rodinné zázemí a potřebu vychovávat syna, tak tyto skutečnosti nemohou být důvodem pro propuštění jeho osoby z vazby na svobodu.

Vrchní soud v Praze rovněž správně rozhodl v případě výroku o zápočtu vazby obžalovaného.

Protože Nejvyšší soud České republiky neshledal žádné vady ve výrocích napadeného usnesení a ani vady v řízení, které mu předcházelo, neboť Vrchní soud v Praze postupoval důsledně podle § 67 odst. 1 písm. a), § 68 tr. ř., a jelikož se s námitkami obžalovaného V. K. neztotožnil, popř. jde o námitky bez vlivu na správnost napadeného usnesení, tak jeho stížnost podle § 148 odst. 1 písm. c) tr. ř. jako nedůvodnou zamítl.

Poučení: Proti tomuto usnesení není stížnost přípustná.

V Brně dne 10. ledna 2001

Předseda senátu

JUDr. Jiří Horák

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nsoud.cz
Přesunout nahoru