Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

5 Tvo 138/2001Usnesení NS ze dne 17.10.2001

EcliECLI:CZ:NS:2001:5.TVO.138.2001.1

přidejte vlastní popisek

5 Tvo 138/2001

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky projednal v neveřejném zasedání konaném dne 17. října 2001 stížnost obviněného P. F., proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 6. 9. 2001, sp. zn. 8 Ntv 9/01, a rozhodl takto:

Podle § 148 odst. 1 písm. c) tr. ř. se stížnost obviněného P. F. zamítá.

Odůvodnění:

Usnesením Vrchního soudu v Praze ze dne 6. 9. 2001, sp. zn. 8 Ntv 9/01, byla podle § 71 odst. 3 tr. ř. prodloužena vazba obviněných M. S. a P. F. do dne 30. 11. 2001. Ohledně obviněného M. S. nabylo usnesení právní moci dne 2. 10. 2001.

Proti tomuto usnesení podal obviněný P. F. v zákonné lhůtě stížnost.

V písemném zdůvodnění opravného prostředku obviněný namítá, že usnesení o prodloužení vazby vychází ze spekulativních předpokladů, pokud jde o znalecký posudek z oboru zdravotnictví, odvětví psychiatrie. Podle jeho názoru byly závěry znalců vyloženy účelově, což má podpořit důvody vazby podle § 67 odst. 1 písm. a) tr. ř. V této souvislosti obviněný konstatuje, že např. sklon k egocentrizmu nemusí být sám o sobě negativním rysem. Dále znaky potlačované agresivity mohou znamenat zvýšenou snahu po sebekontrole. Rovněž nebyl brán zřetel na jeho pozitivní citový vztah k rodině zejména k dětem, který eliminuje na minimum útěkové důvody vazby.

Obviněný upozorňuje, že podmínkou pro prodloužení vazby musí být v daném případě i skutečnost, že trestní stíhání nebylo možné ukončit ve lhůtě dvou let z důvodu důkazní náročnosti. Namítá, že v průběhu posledních osmi měsíců nebyly provedeny žádné úkony, což lze hodnotit jako nedůvodné průtahy. Také dokončení znaleckého posudku z oboru ekonomiky, odvětví účetní evidence, je irelevantní jako důvod pro prodloužení lhůty vazby.

Závěrem stížnosti obviněný P. F. navrhl, aby Nejvyšší soud rozhodl o jeho propuštění z vazby na svobodu.

Nejvyšší soud přezkoumal z podnětu podané stížnosti podle § 147 odst. 1 tr. ř. správnost výroku napadeného usnesení týkající se obviněného P. F., jakož i příslušnou část řízení, které mu předcházelo, ale stížnost důvodnou neshledal.

Z trestního spisu Nejvyšší soud zjistil, že návrh na prodloužení vazby obviněného P. F. byl vrchnímu soudu doručen dne 3. 9. 2001, t. j. při zachování patnáctidenní lhůty uvedené v § 71 odst. 6 tr. ř., neboť lhůta trvání vazby u jeho osoby, prodloužená usnesením Vrchního soudu v Praze ze dne 1. 8. 2001, sp. zn. 8 Ntv 7/01, ve spojení s usnesením Nejvyššího soudu ze dne 28. 8. 2001, sp. zn. 3 Tvo 119/2001, skončila dne 30. 9. 2001. Návrh podal vrchní státní zástupce v Praze, tedy osoba k tomu oprávněná podle § 71 odst. 5 tr. ř.

V napadeném usnesení vrchní soud důvodně konstatoval, že u obviněného P. F. jsou i v současnosti dány důvody vazby podle § 67 odst. 1 písm. a) tr. ř. Nutno připomenout, že tyto důvody jsou v napadeném usnesení oprávněně spatřovány jednak v charakteristice osoby obviněného, jak vyplývá ze znaleckého posudku z oboru zdravotnictví, odvětví psychologie. Uvedená skutečnost ve spojení s hrozícím vysokým trestem odnětí svobody, který zákon stanoví na trestný čin vraždy podle § 219 odst. 1, 2 písm. h) tr. zák., pro nějž je obviněný vedle trestného činu nedovoleného ozbrojování podle § 185 odst. 1 tr. zák. stíhán, zakládá reálnou obavu, že by se v případě propuštění na svobodu choval způsobem předpokládaným v ustanovení § 67 odst. 1 písm. a) tr. ř. Na základě obsahu spisu lze učinit i závěr, že dosud shromážděné důkazy nasvědčují ve smyslu § 67 odst. 2 tr. ř. tomu, že skutek pro který bylo obviněnému P. F. sděleno obvinění, byl spáchán, má znaky trestného činu a jsou zde zřejmé důvody k podezření, že výše uvedené trestné činy spáchal obviněný.

Nejvyšší soud nespatřuje pochybení napadeného usnesení ani v tom, když vrchní soud dovodil a odůvodnil splnění podmínek pro další prodloužení vazby podle § 71 odst. 3 věty druhé tr. ř. Pokud trestní stíhání obviněného P. F. nebylo skončeno v rámci již jednou prodloužené lhůtě vazby, stalo se tak výhradně z důvodu obtížnosti věci – její značné důkazní náročnosti, která se projevila i na dosavadní délce přípravného řízení. Naproti tomu nebyly Nejvyšším soudem shledány takové okolnosti, jenž by bylo možné označit jako nedůvodné průtahy ve věci způsobené orgány činnými v trestním řízení.

Intenzita a specifická povaha důvodů vazby podle § 67 odst. 1 písm. a) tr. ř. u obviněného P. F., činí i v současné době opodstatněným závěr, že jeho propuštěním na svobodu by reálně hrozilo ve smyslu § 71 odst. 3 věty druhé t. ř. podstatné ztížení nebo dokonce zmaření dosažení účelu trestního řízení (§ 1 odst. 1 tr. ř.).

Také dobu, na kterou vrchní soud vazbu obviněného P. F. prodloužil (o dva měsíce), lze označit jako zcela přiměřenou a jen nezbytně nutnou k tomu, aby mohly být zajištěny a provedeny všechny důkazy, nezbytné pro ukončení přípravného řízení. Nutno připomenout, že vzhledem k ustanovení § 71 odst. 1 tr. ř. je třeba i v této vazební věci postupovat s největším urychlením.

Protože se Nejvyšší soud neztotožnil s námitkami obviněného P. F. ohledně existence důvodů vazby u jeho osoby, včetně důvodů pro její další prodloužení, když shledal předmětný výrok napadeného usnesení i řízení, které mu předcházelo, jako zákonné tak jeho stížnost podle § 148 odst. 1 písm. c) tr. ř. jako nedůvodnou zamítl.

Poučení: Proti tomuto usnesení není stížnost přípustná.

V Brně dne 17. října 2001

Předseda senátu

JUDr. Jiří Horák

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nsoud.cz
Přesunout nahoru