Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

5 Tdo 826/2004Usnesení NS ze dne 28.07.2004

EcliECLI:CZ:NS:2004:5.TDO.826.2004.1

přidejte vlastní popisek

5 Tdo 826/2004

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 28. července 2004 o dovoláních podaných obviněnými S. D. a S. Z., proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 23. 6. 2003, sp. zn. 6 To 240/2003, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Obvodního soudu pro Prahu 6 pod sp. zn. 16 T 171/2002, takto:

Podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. se dovolání obviněných S. D. a S. Z. odmítají.

Odůvodnění:

Rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 6 ze dne 16. 4. 2003, sp. zn. 16 T 171/2002, byli obvinění S. D. a S. Z. společně s obviněným I. G. uznáni vinnými trestnými činy loupeže podle § 234 odst. 1 tr. zák. a porušování domovní svobody podle § 238 odst. 1, 2 tr. zák., jako spolupachatelé podle § 9 odst. 2 tr. zák. Za tyto trestné činy byl podle § 234 odst. 1 tr. zák. každému z obviněných uložen trest odnětí svobody v trvání dvou roků, pro jehož výkon byli podle § 39a odst. 2 písm. c) tr. zák. zařazeni do věznice s dozorem. Obviněným byl současně podle § 57 odst. 1, 2 tr. zák. uložen trest vyhoštění na dobu deseti roků. Tímtéž rozsudkem byl obviněný S. Z. dále zproštěn obžaloby podle § 226 písm. c) tr. ř. pro skutek, kvalifikovaný jako trestný čin nedovoleného ozbrojování podle § 185 odst. 1 tr. zák.

O odvolání obviněných a státního zástupce rozhodl Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 23. 6. 2003, sp. zn. 6 To 240/2003, kterým napadený rozsudek podle § 258 odst. 1 písm. e), odst. 2 tr. ř. zrušil u všech obviněných pouze ve výroku o trestu a způsobu jeho výkonu a podle § 259 odst. 3 tr. ř. při nezměněném výroku o vině nově rozhodl tak, že každému z obviněných uložil podle § 234 odst. 1 tr. zák. a § 35 odst. 1 tr. zák. úhrnný trest odnětí svobody v trvání čtyř roků, pro jehož výkon byli podle § 39a odst. 2 písm. c) tr. zák. zařazeni do věznice s ostrahou. Obviněným byl současně podle § 57 odst. 1, 2 tr. zák. uložen trest vyhoštění na dobu neurčitou. Podle § 256 tr. ř. byla zamítnuta odvolání všech tří obviněných.

Shora citovaný rozsudek Městského soudu v Praze napadli obvinění S. D. a S. Z. dovoláním podaným prostřednictvím obhájců ve lhůtě uvedené v § 265e odst. 1 tr. ř. Tento svůj mimořádný opravný prostředek opřeli oba obvinění o důvod uvedený v ustanovení § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř., tedy, že napadené rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení.

Obviněný S. D. směřoval svůj mimořádný opravný prostředek proti všem výrokům napadeného rozhodnutí a uvedl, že při provádění důkazů soudy obou stupňů bylo postupováno v rozporu s § 89 tr. ř., jeho vina nebyla prokázána, když poškození útočníky nepoznali a rekognice svědkem P. P. stejně jako důkaz pachovou stopou nejsou nepochybnými důkazy viny dovolatele. Poukázal na skutečnost, že při trestném činu nebyl přistižen a že u něj nebyla nalezena žádná z odcizených věcí. Z těchto důvodů navrhl, aby dovolací soud zrušil napadený rozsudek a předchozí vadné řízení, aniž by vyslovil další požadavky na postup dovolacího soudu.

Obviněný S. Z. svůj mimořádný opravný prostředek směřoval do výroku o zamítnutí odvolání, výroku, jímž se zrušuje výrok o trestu a novému výroku o trestu. V odůvodnění uvedl, že dovolání podává jako nutný předpoklad řízení před Ústavním soudem a vyjádřil přesvědčení, že byl uznán vinným na základě nepřímých důkazů, které však netvořily souvislý řetězec, přičemž důkazy ve prospěch obviněného nebyly zohledněny. Podle jeho názoru v řízení u soudu I. stupně nebyly splněny podmínky pro výslech svědka P. P. v režimu utajení a došlo tím ke zkrácení práva obhajoby. Z výše popsaných důvodů navrhl, aby dovolací soud zrušil podle § 265k tr. ř. rozhodnutí odvolacího soudu v té části, v níž bylo zamítnuto jeho odvolání, jakož i všechna další rozhodnutí na zrušené rozhodnutí obsahově navazující, a aby věc přikázal Městskému soudu v Praze k novému projednání a rozhodnutí.

Státní zástupkyně Nejvyššího státního zastupitelství využila svého práva podle § 265h odst. 2 tr. ř. vyjádřit se písemně k dovoláním a uvedla, že námitky obou dovolatelů zpochybňují skutková zjištění soudů obou stupňů a nelze je podřadit pod uplatněný dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. Proto navrhla, aby Nejvyšší soud v neveřejném zasedání obě podaná dovolání odmítl podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř.

Obviněný je podle § 265d odst. 1 písm. b) tr. ř. osobou oprávněnou k podání dovolání pro nesprávnost výroku rozhodnutí soudu, který se ho bezprostředně dotýká.

Nejvyšší soud jako soud dovolací nejprve zkoumal, zda v předmětné věci jsou splněny podmínky přípustnosti dovolání podle § 265a tr. ř. a shledal, že obě dovolání jsou přípustná podle § 265a odst. 1, odst. 2 písm. a) tr. ř., byla podána v zákonné lhůtě u soudu, který ve věci rozhodl v prvním stupni (§ 265e odst. 1 tr. ř.) a splňují náležitosti uvedené v § 265f odst. 1 tr. ř.

Dovolání jako mimořádný opravný prostředek lze podat jen z důvodů uvedených v ustanovení § 265b tr. ř., proto bylo třeba posoudit otázku, zda uplatněné dovolací důvody, v obou případech označené jako důvody podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř., lze považovat za důvody uvedené v citovaném ustanovení zákona, jejichž existence je zároveň podmínkou pro provedení přezkumu dovolacím soudem.

Důvod dovolání podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. je dán v případech, kdy rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení. Dovolání podané z citovaného důvodu je tedy určeno k nápravě právních vad rozhodnutí ve věci samé, pokud tyto vady spočívají v právním posouzení skutku nebo jiných skutečností podle norem hmotného práva. Dovoláním podaným z tohoto důvodu tedy nelze namítat vady právního posouzení z hlediska procesních předpisů. Nejvyšší soud je povinen zásadně vycházet ze skutkových zjištění soudu prvního, resp. druhého stupně učiněných ve smyslu § 2 odst. 5, 6 tr. ř. a v návaznosti na zjištěný skutkový stav zvažuje hmotně právní posouzení, přičemž změna skutkových zjištění učiněných soudem prvního resp. druhého stupně dovolacím soudem je vyloučena, neboť zákonný výčet dovolacích důvodů v § 265b tr. ř. je taxativní a přezkum skutkových zjištění není v tomto ustanovení jako důvod dovolání uveden. V této souvislosti je nutno připomenout, že nápravu některých skutkových, hmotně právních či procesně právních vad je podle trestního řádu možno učinit na podkladě dalších mimořádných opravných prostředků, a to stížnosti pro porušení zákona podle § 266 tr. ř. a násl., případně obnovy řízení podle § 277 a násl. tr. ř.

Dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. musí být v dovolání skutečně tvrzen a odůvodněn konkrétními vadami, které jsou dovolatelem spatřovány v právním posouzení skutku vymezeného ve výroku napadeného rozhodnutí, nebo v jiném nesprávném hmotně právním posouzení. V opačném případě nelze dovodit, že dovolatelem byl uplatněn důvod dovolání podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. spočívající v nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení, ale důvod jiný.

Jak vyplývá z předchozích odstavců, obvinění S. D. a S. Z. v odůvodnění svých mimořádných opravných prostředků uvedli prakticky totožné námitky vytýkající soudům obou stupňů porušení procesních ustanovení upravujících provádění důkazů (rekognice, pachovou stopou, nepřesvědčivost nepřímých důkazů a nezákonnost utajení svědka). Takto formulované dovolací námitky obviněných směřují výlučně do oblasti provádění a hodnocení důkazů a ke zpochybnění skutkových zjištění vzešlých z tohoto hodnocení upraveného trestním řádem, tyto námitky však nelze z hlediska jejich obsahu podřadit pod uplatněný dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř., jak je vyložen shora, ani pod žádný jiný z důvodů dovolání taxativně vymezených v § 265b odst. 1, 2 tr. ř. Dovolací námitky obou obviněných tedy nevytýkají konkrétní pochybení v právním posouzení skutku nebo jiné nesprávné hmotně právní posouzení, jak vyžaduje uplatnění dovolacího důvodu podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř., ale domáhají se odlišné aplikace procesních ustanovení a následně změny skutkových zjištění, ze kterých by vina obviněných nevyplývala.

S přihlédnutím ke skutečnostem rozvedeným v předcházejících odstavcích dospěl Nejvyšší soud k závěru, že dovolání obviněných S. D. a S. Z. byla podána z jiných důvodů než uvedených v ustanovení § 265b odst. 1 tr. ř. Poněvadž Nejvyšší soud v posuzovaném případě shledal, že dovolání nebyla podána z důvodů stanovených zákonem, rozhodl v souladu s § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. o jejich odmítnutí. Za podmínek § 265r odst. 1 písm. a) tr. ř. bylo o odmítnutí obou dovolání rozhodnuto v neveřejném zasedání.

Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný (§ 265n tr. ř.).

V Brně dne 28. července 2004

Předsedkyně senátu

JUDr. Blanka Roušalová

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nsoud.cz
Přesunout nahoru