Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

5 Tdo 82/2003Usnesení NS ze dne 05.02.2003

HeslaŘízení o dovolání
Řízení o odvolání
KategorieA
Publikováno20/2004 Sb. rozh. civ.
EcliECLI:CZ:NS:2003:5.TDO.82.2003.1
Dotčené předpisy

§ 254 odst. 1 tr. ř.

§ 254 odst. 2 tr. ř.

§ 254 odst. 3 tr. ř.

§ 265i odst. 1 písm. a) tr. ř.


přidejte vlastní popisek

5 Tdo 82/2003

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne

5. února 2003 o dovolání obviněného Ing. F. J., proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 23. 10. 2002, sp. zn. 5 To 384/2002, který rozhodoval jako soud odvolací v trestní věci vedené u Okresního soudu v Hodoníně pod sp. zn. 3 T 773/2001,

takto:

Podle § 265i odst. 1 písm. a) tr. řádu se dovolání odmítá.

Odůvodnění:

Rozsudkem Okresního soudu v Hodoníně ze dne 14. 5. 2002, sp. zn. 3 T 773/2001, byl obviněný Ing. F. J. uznán vinným trestným činem ublížení na zdraví podle § 224

odst. 1, 2 tr. zák., který spáchal tím, že dne 3. 3. 2001 kolem 06.00 hodin v uzavřené obci H., okr. H., na ul. M., silnici II. třídy č. 432 v km 68,5 silnice na přímém úseku vozovky jako řidič a spoluvlastník vozidla zn. Renault Twingo, při jízdě ve směru od centra města na R. za snížené viditelnosti vlivem veřejného osvětlení a šera při probíhajícím svítání při jízdě se zapnutými tlumenými světly

v důsledku své nepozornosti nepřizpůsobil rychlost jízdy dopravní situaci vytvořené pohybem chodců v blízkosti autobusových zastávek na obou stranách silnice a přijíždějících a odjíždějících autobusů hromadné přepravy, kdy přehlédl ve svém jízdním pruhu na přechodu pro chodce z levé na pravou stranu přecházející chodkyni J. T., kterou následně levým předním rohem karoserie vozidla v oblasti přední části levého blatníku následně srazil a odhodil do levé poloviny vozovky, přičemž jí tak způsobil těžké zranění v podobě otřesu mozku I. až II. stupně, tříštivou zlomeninu pravého bérce, zlomeninu pravé klíční kosti, tržnou ránu na hlavě, s citelným omezením v obvyklém způsobu života od 3. 3. 2001 nejméně do 1. 8. 2001. Za tento trestný čin byl podle § 224 odst. 2 tr. zák. odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání 8 měsíců, přičemž podle § 58 odst. 1 tr. zák. a § 59 odst. 1 tr. zák. mu byl výkon trestu odnětí svobody podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání 1 roku. Podle § 228 odst. 1 tr. řádu byla obviněnému uložena povinnost zaplatit poškozené

J. T., bytem R., S. 7, částku 7.762,50 Kč na náhradu způsobené škody. Podle § 229 odst. 1 tr. řádu byla poškozená Všeobecná zdravotní pojišťovna České republiky, Okresní pobočka se sídlem v H., P. 1, odkázána se svým nárokem na náhradu škody na řízení ve věcech občanskoprávních. Proti rozsudku Okresního soudu v Hodoníně podal státní zástupce Okresního státního zastupitelství v Hodoníně odvolání v neprospěch obviněného jen proti výroku o trestu.

Krajský soud v Brně jako soud odvolací rozhodl rozsudkem ze dne 23. 10. 2002,

sp. zn. 5 To 384/2002, tak, že podle § 258 odst. 1 písm. e), odst. 2 tr. řádu napadený rozsudek zrušil ve výroku o trestu a za splnění podmínek uvedených v § 259 odst. 3 věta prvá, odst. 4 tr. řádu uložil obviněnému podle § 224 odst. 2 tr. zák. trest odnětí svobody v trvání 8 měsíců, přičemž podle § 58 odst. 1, § 59 odst. 1

tr. zák. mu byl výkon uloženého trestu odložen na zkušební dobu 1 roku. Podle § 49 odst. 1, § 50 odst. 1 tr. zák. byl obviněnému uložen trest zákazu činnosti spočívající v zákazu řízení motorových vozidel na 1 rok.

Rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 23. 10. 2002, sp. zn. 5 To 384/2002, napadl obviněný Ing. F. J. dovoláním podaným obhájcem JUDr. J. J., a to z důvodu § 265b odst. 1 písm. g) tr. řádu. Obviněný především vznesl výhrady k vystupování předsedkyně senátu odvolacího soudu v průběhu jednání před tímto soudem a poté provedl podrobný rozbor skutkových okolností, za nichž došlo podle jeho mínění

k dopravní nehodě. Dospěl přitom k závěru, že se trestné činnosti nedopustil, a to v žádném případě tak, že by porušil nějakou důležitou povinnost uloženou mu podle zákona. Dovolatel navrhl, aby Nejvyšší soud České republiky zrušil napadený rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 23. 10. 2002, sp. zn. 5 To 384/2002, i rozsudek Okresního soudu v Hodoníně ze dne 14. 5. 2002, sp. zn. 3 T 773/2001, a podle § 265m odst. 1 tr. řádu rozhodl ve věci rozsudkem, kterým obviněného zprostí obžaloby.

Nejvyšší státní zástupkyně v písemném vyjádření k dovolání obviněného poukázala na to, že obviněný nevyužil možnosti podání řádného opravného prostředku a k podání dovolání ho vedlo úspěšné odvolání státního zástupce podané v jeho neprospěch. K obsahu dovolání uvedla, že obviněný opakuje argumenty již uplatněné v jeho obhajobě a namítá nikoli vady spočívající v právní kvalifikaci skutku, nýbrž nesprávnost skutkových závěrů. Dovolatel napadá rozsudek soudu druhého stupně z důvodu uvedeného v § 265b odst. 1 písm. g) tr. řádu. K tomu nejvyšší státní zástupkyně podotkla, že dovolatel přehlédl, že soud druhého stupně neprováděl v rámci odvolacího řízení nové právní hodnocení skutku ani jiné hmotně právní hodnocení, nýbrž nově rozhodoval pouze o trestu. Uplatněný dovolací důvod tudíž nemohl přicházet v úvahu, jakož ani další dovolací důvody specifikované v § 265b odst. 1 tr. řádu, a lze konstatovat, že dovolání bylo podáno z jiného důvodu, než jsou vyjmenovány v § 265b tr. řádu. Nejvyšší státní zástupkyně proto navrhla, aby Nejvyšší soud České republiky dovolání obviněného Ing. F. J. podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. řádu odmítl a učinil tak

v neveřejném zasedání podle § 265r odst. 1 písm. a) tr. řádu.

Nejvyšší soud České republiky (dále jen „Nejvyšší soud“) jako soud dovolací (§ 265c tr. řádu) při posuzování podaného dovolání nejprve zkoumal, zda jsou splněny podmínky přípustnosti dovolání podle § 265a tr. řádu. Podle odst. 1 tohoto ustanovení trestního řádu lze napadnout dovoláním pravomocné rozhodnutí soudu

ve věci samé, jestliže soud rozhodl ve druhém stupni a zákon to připouští, přičemž

v § 265a odst. 2 písm. a) až h) tr. řádu jsou taxativně vypočtena rozhodnutí, která je možno považovat za rozhodnutí ve věci samé. Napadat je možno jen výroky těchto rozhodnutí, neboť podle § 265a odst. 4 tr. řádu je dovolání jen proti důvodům rozhodnutí zákonem výslovně vyloučeno. Dále se Nejvyšší soud zabýval otázkou, zda byla zachována lhůta a místo k podání dovolání ve smyslu § 265e tr. řádu a současně zjišťoval, zda dovolání obviněného splňuje veškeré obsahové náležitosti zakotvené

v ustanovení § 265f odst. 1 tr. řádu, podle něhož musí být v dovolání vedle obecných náležitostí podání uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, který výrok, v jakém rozsahu i z jakých důvodů napadá a čeho se dovolatel domáhá, včetně konkrétního návrhu na rozhodnutí dovolacího soudu s odkazem na zákonné ustanovení § 265b odst. 1 písm. a) až l) nebo § 265b odst. 2 tr. řádu, o které se dovolání opírá.

Předpokladem přípustnosti dovolání je tudíž ta skutečnost, že proběhlo řízení před soudem prvního stupně, ve věci rozhodl soud druhého stupně, a vydal některé z rozhodnutí předpokládaných ustanovením § 265a odst. 2 tr. řádu. Zákonná dikce tak

z pohledu přípustnosti dovolání nastoluje procesní situaci, kdy ve věci rozhodl jak soud prvního stupně, tak soud druhého stupně, přičemž pokud odvolací soud sám nerozhodl některým z meritorních rozhodnutí, předpokládaných ustanovením § 265a odst. 2 písm. a) až g) tr. řádu, lze dovoláním napadnout toliko rozhodnutí, kterým soud druhého stupně zamítl nebo odmítl řádný opravný prostředek proti obdobným rozhodnutím vydaným soudem prvního stupně.

Dovolatel brojí proti rozhodnutí soudu druhého stupně a může se svým dovoláním uspět jen za předpokladu, že napadené rozhodnutí odvolacího soudu je zatíženo některou

z vad uvedených v § 265b odst. l písm. a) až l) tr. řádu. Existence podobné vady je ovšem podmíněna tím, že odvolací soud svým procesním postupem pochybil některým ze způsobů specifikovaných ustanovením § 265b odst. l písm. a) až k) tr. řádu nebo rozhodl o zamítnutí nebo odmítnutí řádného opravného prostředku proti rozsudku nebo usnesení uvedenému v ustanovení § 265a odst. 2 písm. a) až g) tr. řádu, aniž byly splněny procesní podmínky stanovené zákonem pro takové rozhodnutí nebo byl v řízení mu předcházejícím dán důvod dovolání uvedený v písmenech a) až k) § 265b odst. 1

tr. řádu.

Ze spisu Okresního soudu v Hodoníně sp. zn. 3 T 773/2001 je zřejmé, že obviněný

Ing. F. J. nepodal odvolání proti rozsudku tohoto soudu ze dne 14. 5. 2002, sp. zn. 3 T 773/2001. Proti tomuto rozsudku podal odvolání pouze státní zástupce Okresního státního zastupitelství v Hodoníně, a to v neprospěch obviněného proti výroku

o trestu [§ 246 odst. l písm. a), § 247 odst. l, § 249 odst. l tr. řádu]. Podle

§ 254 odst. l tr. řádu odvolací řízení spočívá na principu vázanosti odvolacího soudu obsahem podaného odvolání, resp. vytýkanými nedostatky. Nezamítne-li nebo neodmítne-li odvolací soud odvolání podle § 253 tr. řádu, přezkoumá zákonnost a odůvodněnost jen těch oddělitelných výroků rozsudku, proti nimž bylo podáno odvolání, i správnost postupu řízení, které jim předcházelo, a to z hlediska vytýkaných vad. Odvolací soud proto přezkoumá z podnětu podaného odvolání jen ty oddělitelné výroky rozsudku, proti nimž odvolatel podal odvolání, a dále správnost postupu řízení, které jim předcházelo. Oddělitelným výrokem je např. výrok o trestu. Jiné výroky a jim předcházející řízení odvolací soud nesmí zásadně přezkoumávat,

i kdyby šlo o výroky, proti nimž by odvolatel mohl podat odvolání, avšak odvolání nepodal.

Podle názoru Nejvyššího soudu z uvedeného vyplývá, že dovolatel, ať se již jedná

o státního zástupce nebo o obviněného, může napadat podaným dovoláním rozhodnutí odvolacího soudu pouze a výhradně v tom rozsahu, v jakém byl tento soud oprávněn přezkoumat, eventuálně změnit rozhodnutí soudu prvního stupně.

Protože odvoláním státního zástupce, které bylo podáno v neprospěch obviněného jen proti výroku o trestu, byla omezena přezkumná povinnost a současně právo odvolacího soudu přezkoumat napadený rozsudek soudu prvního stupně výhradně na výrok o trestu, mohl obviněný uplatnit své dovolací námitky pouze proti tomuto výroku, případně proti průběhu řízení, které mu přecházelo. V podaném dovolání však obviněný neuplatnil dovolací důvod podle § 265b odst. l písm h) tr. řádu ani jiný zákonný důvod, související s rozhodováním odvolacího soudu o uložení trestu. Obviněný dovolání opřel o důvod uvedený v § 265b odst. l písm. g) tr. řádu a jeho námitky směřovaly proti údajné nesprávnosti skutkových zjištění, k tomu, že neporušil zákon č. 361/2000 Sb. ani důležitou povinnost uloženou mu podle zákona, a namítal, že soud měl zvážit použití § 88 odst. l tr. zák. Navrhl, aby byl zproštěn obžaloby, neboť se necítí vinným trestným činem, za který byl odsouzen.

Pokud obviněný tedy uplatnil v dovolání výhrady proti rozhodnutí o vině a rozsudek soudu prvního stupně odvoláním proti výroku o vině nenapadl, shledal Nejvyšší soud jeho dovolání z důvodů shora uvedených nepřípustným. Nejvyšší soud se proto nemohl zabývat ani námitkou dovolatele týkající se vedení jednání předsedkyní senátu odvolacího soudu, přičemž navíc taková námitka nekoresponduje s uplatněným ani jiným dovolacím důvodem.

Nejvyšší soud proto dovolání obviněného Ing. F. J. podané proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 23. 10. 2002, sp. zn. 5 To 384/2002, odmítl podle § 265i odst. 1 písm. a) tr. řádu, protože není přípustné. V souladu s ustanovením § 265r odst. 1 písm. a) tr. řádu Nejvyšší soud rozhodl o odvolání v neveřejném zasedání.

Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 5. února 2003

Předseda senátu

JUDr. Jindřich Urbánek

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nsoud.cz
Přesunout nahoru