Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

5 Tdo 533/2007Usnesení NS ze dne 13.06.2007

EcliECLI:CZ:NS:2007:5.TDO.533.2007.2

přidejte vlastní popisek

5 Tdo 533/2007-I.

USNESENÍ

Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání dne 13. června 2007 v řízení o dovolání podaném nejvyšší státní zástupkyní v neprospěch obviněných JUDr. L. N., Ph.D., Mgr. V. V., a JUDr. Z. S., proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 26. 7. 2006, sp. zn. 5 To 292/2006, v trestní věci vedené u Obvodního soudu pro Prahu 10 pod sp. zn. 44 T 105/2005, o návrhu na vyloučení soudce JUDr. L. L. z vykonávání úkonů trestního řízení, takto:

Podle § 31 odst. 1 tr. ř. soudce JUDr. L. L. není vyloučen z projednávání věci vedené u Nejvyššího soudu pod sp. zn. 5 Tdo 533/2007.

Odůvodnění:

Ze spisu, který byl s dovoláním nejvyšší státní zástupkyně Nejvyššímu soudu České republiky (dále jen Nejvyšší soud) předložen vyplývá, že usnesením Obvodního soudu pro Prahu 10 ze dne 26. 5. 2006, sp. zn. 44 T 105/2005, bylo podle § 314c odst. 1 písm. a) tr. ř. za použití § 188 odst. 1 písm. f) tr. ř. a § 309 odst. 1 tr. ř. rozhodnuto o schválení narovnání mezi poškozenými Doc. JUDr. P. Š., Ph.D., JUDr. F. P., JUDr. A. Š. a nakladatelstvím C. a obviněnými JUDr. L. N., Ph.D., Mgr. V. V. a JUDr. Z. S., kteří byli stíháni pro trestné činy porušování autorského práva, práv souvisejících s právem autorským a práv k databázi podle § 152 odst. 1, 2 písm. b) tr. zák. a podvodu podle § 250 odst. 1 tr. zák. Zmíněným usnesením bylo v souladu s ustanovením § 311 odst. 1 tr. ř. rozhodnuto o zastavení trestního stíhání těchto obviněných. Proti tomuto usnesení podal státní zástupce stížnost, kterou Městský soud v Praze svým usnesením ze dne 26. 7. 2006, sp. zn. 5 To 292/2006, jako nedůvodnou podle § 148 odst. 1 písm. c) tr. ř. zamítl. Posledně citované rozhodnutí (Městského soudu v Praze ze dne 26. 7. 2006, sp. zn. 5 To 292/2006) napadla mimořádným opravným prostředkem – dovoláním nejvyšší státní zástupkyně, která v něm uplatnila dovolací důvody vymezené v ustanovení § 265b odst. 1 písm. f), l) tr. ř. Tento spis byl Nejvyšším soudem příslušným rozhodnout o podaném dovolání původně veden pod sp. zn. 5 Tdo 1451/2006. Po vrácení věci bez věcného vyřízení dne 3. 4. 2007, opětovně napadla věc dne 4. 5. 2007 a je evidována pod sp. zn. 5 Tdo 533/2007.

Usnesením Nejvyššího soudu ze dne 6. 12. 2006, sp. zn. 5 Tdo 1451/2006, byli ve smyslu § 30 odst. 1 tr. ř. vyloučeni z vykonávání úkonů trestního řízení v uvedené trestní věci soudci JUDr. F. P., Prof. JUDr. P. Š., Ph.D. a JUDr. B. R. Po tomto rozhodnutí byla věc přidělena senátu ve složení JUDr. J. E. (předseda senátu), JUDr. V. V. (soudce) a JUDr. L. L. (soudce – zpravodaj). Usnesením Nejvyššího soudu ze dne 21. 2. 2007, sp. zn. 5 Tdo 1451/2006, bylo rozhodnuto dle § 30 odst. 1 tr. ř., že také soudci JUDr. J. E. a JUDr. V. V. jsou vyloučeni z vykonávání úkonů trestního řízení v této věci.

Rozhodnutím předsedkyně Nejvyššího soudu ze dne 21. 3. 2007 byl podle § 44 odst. 1 zák. č. 6/2002 Sb. doplněn senát příslušný k projednání uvedeného dovolání o soudce Nejvyššího soudu JUDr. V. J. a JUDr. J. M. (jako předsedy senátu) s tím, že JUDr. L. L. ve věci nadále zůstává soudcem zpravodajem.

Vzhledem k obsahu vyjádření obviněného JUDr. L. N., Ph.D., k podanému dovolání, v němž nejasným a nekonkrétním způsobem namítl podjatost soudců Nejvyššího soudu, byl obviněný po zákonném poučení vyzván k upřesnění svých námitek.

Z obsahu jeho vyjádření ze dne 22. 5. 2007 vyplývá, že konkrétní námitku podjatosti v daném stadiu řízení vznesl jen vůči soudci JUDr. L. L. a to z toho důvodu, že v souvislosti s řízením Okresního soudu Brno-venkov sp. zn. P 91/2005 byla obviněným na manželku JUDr. L. L. podána stížnost, která byla shledána důvodnou a následně obviněný na ni podal trestní oznámení. Další konkrétní námitky podjatosti obviněný JUDr. L. N., Ph.D., vůči zbývajícím soudcům senátu pověřeného rozhodováním o dovolání ve věci, neuplatnil.

Z připojeného spisu Okresního soudu Brno venkov sp. zn. P 91/2005 Nejvyšší soud zjistil, že ve věci bylo vedeno řízení o návrhu matky nezletilých M. a J. N. ze dne 21. 7. 2004 na úpravu výchovy a výživy k nezletilým dětem po dobu před a po rozvodu. Z rozsáhlého obsahu jednotlivých vyjádření obou rodičů, vzájemných protinávrhů a opakovaných návrhů na předběžná opatření vyplývá, že rodinná situace obviněného od roku 2004 byla značně neurovnaná a konfliktní, což se zobrazilo na přístupu obviněného k průběhu řízení. Obviněný se opakovaně nedostavoval k nařízeným jednáním, až došlo k tomu, že k jednání dne 18. 8. 2006 byl předveden orgány Policie ČR. Nicméně jeho výslech nemohl být proveden, protože svévolně opustil jednací síň. V této věci bylo o návrhu rozhodnuto rozsudkem Okresního soudu Brno-venkov ze dne 19. 3. 2007 pod č. j. P 91/2005-684, jímž byla schválena dohoda rodičů o výchově a výživě nezletilých dětí po dobu před a po rozvodu. Obviněný v průběhu řízení dvakrát vznesl námitku podjatosti vůči soudkyni JUDr. I. L., jež byly usneseními Krajského soudu v Brně ze dne 22. 9. 2006 sp. zn. 16 Nc 386/2006 (č. l. 524) a sp. zn. 16 Nc 401/2006 ze dne 15. 11. 2006 (č. l. 622) odmítnuty. Obsahem těchto námitek byly shodné důvody uvedené ve stížnosti obviněného podané na JUDr. I. L. (č. l. 557). Tuto stížnost shledala předsedkyně Okresního soudu Brno-venkov (č. l. 560) za částečně důvodnou. Námitka podjatosti vznesená obviněným proti soudkyni JUDr. I. L. však byla následným rozhodnutím Krajského soudu v Brně odmítnuta, mimo jiné s tím, že podle § 14 odst. 4 o. s. ř. důvodem vyloučení soudce nemohou být okolnosti spočívající v postupu soudce v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech. Z postoje JUDr. I. L. (č. l. 597) k podané námitce podjatosti, vyplývá, že důvody, o něž se opírá i současný návrh obviněného, na ni nezapůsobily tak, aby mohly ovlivnit její postoj k procesním stranám.

Z vyžádané zprávy Policie ČR, Útvaru odhalovaní korupce a finanční kriminality služby kriminální policie a vyšetřování, Nejvyšší soud zjistil, že oznámení obviněného ze dne 23. 9. 2006 bylo pod č. j. OKFK-666/13-C-2006 vyhodnoceno jako podání, jež pro svoji zjevnou nepodloženost, když neobsahovalo žádné relevantní informace, není považováno za trestní oznámení a materiál byl bez dalšího postupu založen. O tom byl obviněný informován dne 30. 10. 2006.

Z písemného vyjádření soudce JUDr. L. L. vyplývá, že se s obviněným JUDr. L. N., Ph.D., osobně nikdy nesetkal a že nemá jakýkoliv osobní poměr jak k samotnému obviněnému či jeho blízkým, tak i ke zbývajícím spoluobviněným JUDr. Z. S. a Mgr. V. V. Není vůči nim v jakémkoliv rodinném, případně úzce přátelském či naopak negativním vztahu. Takový poměr nemá ani k poškozeným, včetně soudců Nejvyššího soudu Prof. JUDr. P. Š., Ph.D. a JUDr. F. P., s nimiž ho pojí vztah čistě kolegiální. V projednávané věci v předchozích stadiích trestního řízení nebyl činný. Samotné tvrzení obviněného JUDr. L. N., Ph.D., o existenci takového vztahu založeného na skutečnosti, že manželka JUDr. L. L., soudkyně Okresního soudu Brno-venkov JUDr. I. L. projednávala věc nezletilých dětí M. a J. N., a to i přesto, že obviněný - otec nezletilých v tomto řízení uplatňoval svá práva značně nestandardním způsobem, když se opakovaně nedostavoval k nařízeným jednáním a musel být dokonce předveden Policií ČR, zmiňované stížnosti a podané oznámení vůči JUDr. I. L. nepovažuje za osobní útok vůči sobě ani své manželce, jež by mohly takový vztah navodit. Tyto skutečnosti nemohou mít žádný subjektivní vliv na jeho plně profesionální přístup k projednání trestní věci obviněného. Současně také nezakládají jakýkoliv objektivní podklad pro důvodnou pochybnost o jeho plné nezávislosti, neboť takové útoky účastníků soudního řízení vůči soudcům, či jiným osobám zúčastněným na řízení, samy o sobě nemohou a nesmějí vést k vzniku osobního vztahu soudce k jejich původcům. Tím spíše, jestliže se jedná o úkony směřující vůči jiné osobě, než konkrétnímu soudci, jenž o věci obviněného má rozhodovat. Nelze vyloučit, že obviněný má jednostranný subjektivní záporný vztah k JUDr. I. L., ovšem nelze z ničeho dovodit, že by se jednalo o vztah oboustranný. O nedůvodnosti tvrzení obviněného, o něž svoji námitku opírá, svědčí i skutečnost, že uplatněné námitky podjatosti vznesené v průběhu řízení před Okresním soudem Brno-venkov vůči JUDr. I. L., byly vždy shledány odvolacím soudem jako neopodstatněné. Také oznámení obviněného bylo shledáno neopodstatněným, když policejní orgán nezjistil žádné skutečnosti nasvědčující tomu, že by byl spáchán trestný čin, a proto nebylo přistoupeno k zahájení úkonů trestního řízení. Manželce JUDr. L. L. nevznikla tudíž jednáním obviněného žádná újma.

S ohledem na konkrétně doplněnou námitku podjatosti, kterou je nutno považovat za návrh obviněného JUDr. L. N., Ph.D., na rozhodnutí o vyloučení soudce z projednávání úkonů v konkrétní trestní věci dle § 31 odst. 1 tr. ř., čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (dále jen Listiny) a čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jen Úmluvy), kdy každý má právo na nestranný soud, bylo nutno posoudit, zda ve smyslu § 30 odst. 1 tr. ř., podle něhož z vykonávání úkonů trestního řízení je vyloučen soudce nebo přísedící, státní zástupce, vyšetřovatel a policejní orgán, u něhož lze mít pochybnosti, že pro poměr k projednávané věci nebo k osobám, jichž se úkon přímo dotýká, k jejich obhájcům, zákonným zástupcům a zmocněncům, nebo pro poměr k jinému orgánu činnému v trestním řízení nemůže nestranně rozhodovat, existují u soudce JUDr. L. L. důvody zakládající pochybnosti o takovém poměru jmenovaného k osobě obviněného, jenž by mohl vést k vyloučení z projednávání předmětné trestní věci.

Podle § 31 odst. 1 tr. ř. o vyloučení z důvodů uvedených v § 30 tr. ř. rozhodne orgán, kterého se tyto důvody týkají, a to i bez návrhu. O vyloučení soudce nebo přísedícího, pokud rozhodují v senátě, rozhodne tento senát i bez návrhu.

Zákon v ustanovení § 30 odst. 1 tr. ř. uvádí taxativně pouze tři důvody vyloučení soudce, a to pro poměr k projednávané věci, poměr k daným osobám a konečně poměr k jinému orgánu činnému v trestním řízení.

Projednávanou věcí nutno přitom rozumět skutek a všechny faktické okolnosti s ním související, přičemž poměr soudce k věci musí mít zcela konkrétní podobu a osobní charakter podmiňující vznik pochybností o schopnosti takové osoby přistupovat k věci a k úkonům jí se dotýkajícím objektivně a nemůže proto postačovat pouze poměr abstraktního rázu, který například se promítá v hodnocení důkazů a z něj vycházejícím přístupu k projednávané věci, protože pak nejde o osobní poměr k věci samé, ale toliko o odlišný názor týkající se hodnocení důkazů (rozh. Nejvyššího soudu sp. zn. 4 Tz 196/2001).

Nejvyšší soud nezjistil žádné skutečnosti, jež by zakládaly poměr JUDr. L. L. k samotné projednávané věci, za něž by bylo možno považovat mimo jiné situaci, kdy takovýto orgán, nebo jemu osoba blízká byli poškozeni projednávanou trestnou činností, nebo taková osoba byla svědkem trestného činu, případně ve věci vystupoval v jiné pozici např. jako tlumočník apod. (rozh. R 62/1980, R 10/1990 Sb. rozh. trest.). Také nebyl zjištěn žádný vztah JUDr. L. L. k jinému orgánu činnému v trestním řízení. Ostatně takovéto skutečnosti obviněný ani nenamítal.

Za poměr k osobám, jichž se úkon přímo dotýká (případně jejich obhájcům, zákonným zástupcům a zmocněncům), nebo pro poměr k jinému orgánu činnému v trestním řízení, je nutno považovat vztah rodinný, příbuzenecký, švagrovský, druha a družky, příp. vztah úzce přátelský, nebo naopak nepřátelský. O žádný vztah JUDr. L. L. s obviněným, založený na rodinném či obdobném vztahu se v dané věci nejedná. Z obsahu stručně uplatněné námitky lze pouze dovodit obavy obviněného JUDr. L. N., Ph.D., zda způsob vystupování v jiné jeho soudní věci, v níž jako soudkyně rozhodovala manželka JUDr. L. L., nemohl založit k němu nepřátelský vztah.

Účelem ustanovení § 30 tr. ř. je upevnit důvěru účastníků řízení i veřejnosti v nestrannost postupu orgánů činných v trestním řízení. Na druhé straně je nutno při uplatnění tohoto institutu mít na paměti i střet tohoto zájmu s dalším významným principem soudního řízení, mezi něž patří právo na zákonného soudce (čl. 38 odst. 1 Listiny).

Nejvyšší soud respektuje názor publikovaný v rozhodnutí Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 441/04, že nestrannost soudu má dva aspekty. Nestačí, že se soudce subjektivně necítí případně cítí být podjatý ve vztahu k účastníkům či věci, ale i objektivně nahlíženo musí být vyloučeny oprávněné pochybnosti o jeho nestrannosti. Ovšem existence důvodu, vedoucího k vyloučení spočívající v poměru k věci nebo k osobám, jichž se úkon přímo dotýká, musí vyplývat ze všech rozhodujících okolností, aby bylo jednoznačně patrno, že zde takový vztah skutečně existuje a na rozhodování soudce může mít vliv. Za takové důvody nemohou být shledány neopodstatněné, účelově směřující stížnosti, námitky podjatosti či neopodstatněné trestní oznámení na takovýto orgán, tím spíše jen na manželku soudce, která rozhodovala v jiné věci obviněného. Důvodem podjatosti tedy není jakýkoli vztah k projednávané věci, nebo osobám na řízení zúčastněným, nýbrž musí jít o vztah takového charakteru, který objektivně i subjektivně brání soudci přistupovat k věci nezaujatě a rozhodovat nestranně a spravedlivě, čímž vyvolává oprávněné pochybnosti o jeho nepodjatosti.

Nejvyšší soud dospěl k závěru, že o takový poměr soudce JUDr. L. L. k osobě obviněného JUDr. L. N., Ph.D. a samotné trestní věci se nejedná. Z obsahu tvrzení obviněného, vyjádření JUDr. L. L., připojeného spisu Okresního soudu Brno-venkov a zprávy Policie ČR ze dne 31. 5. 2007, nevyplývá žádná konkrétní skutečnost, jež by naznačený osobní nepřátelský vztah potvrzoval, či by mohla být dovozována důvodná pochybnost, že by soudce JUDr. L. L. ve věci mohl nestranně rozhodnout. Z těchto důvodů Nejvyšší soud neshledal námitku podjatosti vznesenou obviněným opodstatněnou a rozhodl o návrhu obviněného dle § 31 odst. 1 tr. ř. tak, že JUDr. L. L. není vyloučen z projednávání trestní věci vedené u Nejvyššího soudu pod sp. zn. 5 Tdo 533/2007.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není stížnost přípustná.

V Brně dne 13. června 2007

Předseda senátu

JUDr. Juraj Malik

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nsoud.cz
Přesunout nahoru